Tomeška |
|
(27.5.2011 18:22:41) Chtěla bych poprosit o radu a Vaší zkušenost , díky.
Máme skoro pětiletého syna, rok chodí do školky, nikdy s ním nebyly žádné vážnější problémy, vždy byl úzkostlivější, ale v posledních měsících se jeho strach stupňuje a já už z něj začínám být zoufalá. Nechce spát mimo domov, ani u babiček, ani ve školce, v pokojíčku s ním musí spát manžel, nechce jezdit na výlety, chodit do kina, divadla, cirkusu..., návštěva čehokoliv nového je doslova očistec, brečí, vzteká se, ubližuje.... . Dnes mi ve školce učitelka říkala, že plakal, protože kvůli sekání zahrady, musel jít s dětmi na procházku a měl strach, že ho zajede auto. Na nákup do OC, už ho ani nebereme, jakmile nejsme v přízemí a on vidí do nižších pater, tak se zastaví a začne brečet, že chce dolů, přitom bydlíme v paneláku, kde na balkon chodí bez problémů, stejně tak na prolejzačky. Je hodně akorátní a má rád "své jisté", každá novota je pro něj tragédie. Poradíte mi prosím někdo co s ním, moc ráda bych mu pomohla, aby mohl fungovat jako každé jiné dítě, děkuji.
|
yuya+B 01/08+O 10/10 |
|
(27.5.2011 18:49:40) Já radím šikovného homeopata. K psychologům bych ho netahala, případně až, kdyby homeo nepomohly (čemuž nevěřím). Musí to být pro vás všechny náročné, hlavně teda pro něj. Přeju hodně štěstí!
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:41:52) Díky za radu, k psychologovi se mi s ním nechce, nerada bych ho stresovala víc, než je nutno. Na homeopata se pozeptám.
|
Hilly. |
|
(27.5.2011 19:47:57) Anerri, a čím by si myslíš, že by si ho ho u psychologa stresovala? Tak ti přeji hodně štěstí s cukrovými kuličkami Tohle na psychologa už opravdu je, ale to asi nechceš slyšet
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:58:08) Já beru každou radu, ale vím, jaké problémy s ním jsou, když má spolupracovat na logopedii, takže návštěva u psychologa bude nejspíš to samé. A to na logopedii chodí v MŠ, takže je ve známém prostředí s paní, která se ve školce běžně vykytuje a zná ji.
|
Hilly. |
|
(27.5.2011 20:02:25) No a nemůžeš si domluvit s psychologem, nebo psychiatrem nějakou konzultaci bez dítěte? Samozřejmě, že se musí jít na doporučení. Někteří psychouši jsou určitě dost děsní, člověk od některých vyleze ještě víc psychicky vyřízenej.
|
Anerri |
|
(27.5.2011 20:05:05) Půjdeme na 5-ti letou prohlídku, tak se zeptám dětské doktorky, co si o tom myslí ona, pokud bych za psychologem mohla jít sama bez něj, tak bych byla radši, ale předpokládám, že ho budou chtít taky vidět.
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.5.2011 21:00:14) Tak asi jak kteří. My jezdíme se synem k úžasné psychiatričce do FN( syn má tikovou poruchu). Přijedu v takové náladě, že mi nic nepřijde problém. Ještě tu kontrolu spojíme s nákupem sportovních potřeb, knih ( dárku), sedneme si někde na zahrádce a uděláme si čas sami pro sebe. Prostě super výlet
|
|
|
|
|
|
|
Terinka4444 |
|
(27.5.2011 19:10:39) A jaký je jinak? Kromě toho, že nesnáší nic nového? Jak má rád stýkání s lidmi, jak se odnaučil z plen, co dělá, když k vám ppřijde návštěva? Umí něco extra na jeho věk, počítat do vyšších čísel, psát písmenka?
|
Pavlína | •
|
(27.5.2011 19:17:47) Nevyskytlo se v jeho životě něco, co ho ještě víc znejistilo? Ono stačí krize mezi rodiči, cokoliv...
Chci říct, v základě je bojácný, ale proč to začalo gradovat?
Jo, jinak taky možná vyzkoušet Bachovy esence, jsou na různé strachy, třeba to zabere - najdi si na netu nějaké kontakty.
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:19:21) Přešla jsem z manželova PC na svůj, tady mám jinou registraci, omlouvám se za matení, ale nepamatuji si heslo, díky za pochopení.
|
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:42:40) Díky za tip, podívám se na netu .
|
|
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:18:01) Počítá do 15, zná většinu písmenek, umí i docela dobře hláskovat /dostal dětský notebook a ten ho hodně chytl/, špatně kreslí a píše, nevím jestli to souvisí s tím, že je levák, nerad se učí věci, o kterých si myslí, že mu nepůjdou, nechce plavat, jezdit na kole.... Když je ve známém prostředí, lidé které zná, tak je v pohodě, řekla bych, že i raubíř, jakmile je někdo nebo něco nového, tak se drží stranou, má potřebu se hodně mazlit a pusinkovat nás.
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:22:53) Jediné čím si v poslední době musel projít, bylo naše možné stěhování, které se nakonec, ale nekonalo. Jinak žádné jiné změny u nás nejsou, mezi mnou a manželem je to v pořádku, myslím, že i se sestřičkou /2roky/ konečně vychází, dřív na ní hodně žárlil.
|
|
Terinka4444 |
|
(27.5.2011 19:33:17) Aha tak, to je dobře, myslela jsem na lehčí formu Aspergera, bylo to jak kdybys popisovala synovce, ale určitě ne, ten se rozhodně nemazlí a snáší špatně i rodinu. Co ti poradit nevím, snad to s vyšším věkem přejde.
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:40:45) I tak děkuji .
|
Sisi Karamelka |
|
(27.5.2011 19:53:37) No, možná by návštěva psychologa nebyla od věci. Tvůj popis naprosto přesně sedí na moje dítě z doby školkové. Nedávná návštěva psycholožky odhalila v určitých oblastech jasné autistické rysy, ale ne natolik vážné, aby to znamenalo problémy v životě. Jen se prostě od ostatních dětí liší.
|
Anerri |
|
(27.5.2011 19:59:33) Budu pro něj chtít odklad do školy, takže nejspíš půjdeme do PPP, ještě se zeptám co na do dětská doktorka.
|
|
|
|
|
|
|
Rosina + 4 | •
|
(27.5.2011 20:55:31) Autistické rysy, řekla bych.
|
|
Aja | •
|
(27.5.2011 20:57:51) Chápu tě - také mám děti co se nejradši pohybují jen ve známém prostředí - třeba nákup v obchodním centru katastrofa - lidi kolem si museli myslet jak mám nevychované dítě, ale s ním fakt nic neudělám.......
Nikde po doktorech jsem s dětma nebyla - snažím se je akceptovat jaké jsou a změny jim připravovat pomalu a vždy s někým koho znají. Třeba syn nikdy nechtěl a nebyl na táboře tak letos jsem mu domluvila tábor s kamarádem - kdyby měl jet sám tak by to byl pro něj hrozný stres, že tam nikoho nezná....
|
|
Abigail* |
|
(27.5.2011 21:01:03) Naše dcera je taky bojácnější, ale zatím jsme to nijak neřešili. Mívá svoje lepší i horší období. V tom dobrém to skoro není poznat, projeví se to třeba tak, že se v cizím prostředí musí delší dobu "otrkat". V horším období se bojí aut, když přecházíme cestu, nebo jdeme tam, kde nejsou chodníky. Dlouho se bála vysavače a jiných hlasitých strojů. Ve školce jí trvalo dost dlouho, než si zvykla, ale kamarádky tam měla hned a momentálně tam chodívá ráda. Zhruba v době, kdy jsem podruhé otěhotněla, začala koktat. Radila jsem se s dr. a mojí kamarádkou psycholožkou, co a jak a nakonec to přešlo. Myslím, že pokud je ta bojácnost takhle hodně výrazná, zašla bych se poradit. Ono i to dítě by si oddechlo, kdyby se mu ty jeho strachy zmenšily.
|
|
rusmar |
|
(27.5.2011 21:03:27) Připomíná mi to jednoho bývalého žáčka...autistické rysy, konkrétně Aspergerův syndrom... Myslím, že konzultace, vyšetření dětským psychologem by mohlo povědět víc...Určitě se dá domluvit i jeho návštěva v MŠ, kde to malý zná a cítí se tam dobře.
|
|
Zazi (1+1+1) |
|
(27.5.2011 23:26:43) Tomeško, zvážila bych psychologa, přece jen, tohle už vašemu synkovi (i celé rodině) docela omezuje některé aktivity. A intuitivně bych zkusila předem upozorňovat na to, co bude, nespěchat, nelámat, dát čas, vysvětlovat klidně a racionálně. Nedávat najevo zklamání, když se syn něčeho bude bát, spíš nabízet možnosti a nechat to otevřené na synovi. Požádat i ve školce o pochopení a podporu při řešení. Zkusit najít něco, co by synovi dodávalo odvahu ("kouzelný" předmět, který bude syn nosit u sebe - kamínek, plyšák...), jako taková berlička.
|
|
Balbína |
|
(27.5.2011 23:48:35) to je zvláštní. Dcera má občas taky své strachy. Nemá ráda změny. Ale vše v mnohem mírnější formě než tvůj syn. Pomohlo jí (mimo jiné), že si večer řekne modlidbičku, aby jí andělíček chránil.
|
|
|