| Limai | 
 |
(23.5.2011 22:02:26)
Dá se to vůbec nějak zrealizovat,nebo jsem naivní a musím si ještě pár let počkat?Jde o to,že před nedávnem byl syn zdravotně nějak indisponován,v noci se častěji budil,tak jsem ho brala na spaní k sobě do postele,ačkoli má postýlku těsně u mé postele.Jenomže tím jsem si pěkně naběhla,protože batolák teď nechce spát v postýlce,ale ve velký posteli.Což by mi ani nevadilo,ale problém je v tom,že ho v té posteli musím uspávat,což mi vadí,protože je to na dobré dvě hodiny než usne.V postýlce usínal sám,v posteli to možné není,protože má volný pohyb a pořád leze z postele dolů.Když ho šoupnu do postýlky,tak tam řve a řve a on vydrží řvát déle,než já řev vydržím poslouchat,na to nemám,nechat ho vyřvat.Měli jste někdo batole které dokázalo samo usnout v posteli?Pokud ano,jak jste to dokázali?
|
| kája+dva | 
|
(23.5.2011 22:10:17)
Jak velké batole? Syn spí ve velké posteli od dvou let, ze začátku občas vylezl,ale po pár dnech pochopil, že nemá. Chce to trpělivost a pořád ho vracet a vracet. A nebo dá zpátky do klece a být nekopromisní, vydržet řvaní a on si zase zvykne.
|
| Lucie+3 | 
|
(23.5.2011 22:13:47)
no, tak to já vidím bledě...já si asi budu muset ještě několik let počkat, nebo nevím....nechat ho samotného v pokoji, tak ho klepne pepka, měl by stres a strach...je to ale vážně opruz 
Ale zase ho nechci týrat. On je na mě šíleně fixovaný, taky netuším, jak se toho zbavit....
|
|
| Limai |
|
(23.5.2011 22:16:08)
Téměř dvouleté.
|
| kája+dva |
|
(23.5.2011 22:29:01)
Já bych to zkusila, dej mu týden a uvidíš. Asi bych to začala ténovat přes polední spaní a pak večer. Jo a nechávat rozsvíceno, my necháváme v chodbě dokud neusne.
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(24.5.2011 9:48:17)
to bych mu už zkusila dát vlastní nemřížovanou postel, přiraženou k té naší a trvala bych na usínání ve své posteli - třeba i s tím, že tam holt ze začátku budu taky ležet, ale ve své já a ve své on. Nebo - domluvíme se, že tam budu ležet chvíli, ale pak "musím jít umýt nádobí a pak zase přijdu a budeme tam spinkat oba". Ve 2 letech už by to měl pochopit - dcera takhle šla do velké v 1,5 roce, když už jsme ji z klecovky nezvládali v noci vyndavat na vyčurání...
Naučila se spát ve svojí velké, nezamřížované, tak během měsíce.
|
|
|
|
| Lucie+3 |
|
(23.5.2011 22:11:20)
 se musím smát, zase mám stejný problém se stejně starým prckem - synem - jako ty.
Vážně si počkám na rady, protože mě to taky už neskutečně štve. On je na mě tedy dost fixovaný, ale byl čas, kdy usínal v postýlce sám a spal celou noc, ráno si ještě dlouho broukal a hrál, než vstal, oáza...pak jsme měli různá období, jako například odstavování, separační úzkost, úraz a marodění, což nás postupně šouplo z postýlky do postele a do uspávání,včera mu byly dva roky....
Uspávám ho dvakrát denně, což mi neskutečně žere čas, nejvíc mi to vadí večer, protože to je na hodinu a navíc skoro vždy vytuhnu a budím se až ve tři ráno, kdy musím jít fungovat, jako například chystat dceři věci do školy, koupelna atd znovu uléhám až kolem páté ráno, takže to mám rozkouskované, o tom, že manžel je na mě naštvaný a jak vypadá náš sex. život ani nemluvím...
Taky prosím o radu, jak naučit batole samo usínat, prosííííííííím
|
| ikuna | 
|
(23.5.2011 22:23:07)
U nás je to přesně jak u Vás...ted jsem právě dorazila z ložnice. Dneska mu to trvalo "jen" hodinu a půl. Taky mě to už strašně štve a nevím, jak na něj. Za měsíc mu budou 2 roky.
|
| Lucie+3 |
|
(23.5.2011 22:24:44)
mě to takhle žere odpoledne a večery ...o nějakém pohodovém večeru nebo filmu si můžu nechat jenom zdát...
|
| ikuna |
|
(23.5.2011 22:31:25)
odpoledne je to u nás lepší, ale večer je to fakt tragedie.
|
| Binturongg | 
|
(23.5.2011 23:24:49)
Jsem ráda, že nejsem sama 
Odpoledne syn usíná se mnou ve velké posteli - je to záležitost max. čtvrt hpdinky.
Večer usíná nejméně hodinu, spíš hodinu a půl a nedejbože, když chci někam jít...
A to usíná ve své postýlce, kterou má těsně u mojí - jenže já v té své musím být přítomna, dokud to nezalomí... 
|
|
|
|
|
| Limai |
|
(23.5.2011 22:23:14)
Makovko já dvakrát denně neuspávám,protože když syn chodí spát po obědě,šoupnu ho dostýlky a tam bez nějakých potíží usne.Problém nastává večer,protože syn evidentně dokáže rozlišit že jsem ho do velké postele brala večer a dožaduje se toho.Jinak dokud spal v postýlce,usínal sám bez problémů.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(24.5.2011 10:08:20)
Makovko, třeba to polední spaní u nás jednu dobu, právě kolem těch dvou let bylo s neskutečným pláčem, a bez něj to nešlo. Byla tak unavená, že prostě řvala únavou, až usnula... Někdy to tak ještě je teď (2,5 - už nespí, ale někdy ji musím dát na hodinku). Pak zase byla doba, kdy šla po obědě spát vyloženě ráda, šupla do postýlky, šťastně se zachrula a bylo. Zato večer to byla dvouhodinovka. Na základě toho jsme ji přestali dávat přes den spát a snažíme se zařazovat po obědě odpočinkové aktivity a večer včas najíst, vykoupat a spát. Nefunguje to na 100%, ona má snad nějaký skrytý rezervy  ale zlepšilo se to.
|
|
|
| Paradox | 
|
(23.5.2011 22:12:21)
Dcera (32 měsíců) spí mezi námi. Nakojím, pomazlím, zahrabu do peřin a odejdu. Sedím u pc, má pootevřené dveře, vidí na mě z postel. Občas volá, vrátím se, zase popusinkuju, přikryju, dám dobrou noc oslovi, psovi, Patovi a Matovi. Přijdu ještě 2x-3x, ale pak spí sama.
|
| Tuliša |
|
(23.5.2011 22:17:53)
My děti uspáváme do 5 let, teda nejstaršího jsme uspávali do 5 let, prostřední bude mít 5 let v létě, tak už s tím chceme také přestat, ale je fakt, že dvě hodiny bych teda neuspávala, tak asi není ještě unavený, ne? Každý dítě je jiný, některý děti chodí spát prostě později a ne v 7 po večerníčku  My uspáváme tak 10 minut. Nejmladší má 20 měsíců a donedávna usínala u prsa v naší posteli, přestala jsem teď kojit, tak se učí usínat v postýlce. Samozřejmě zkoušela chození po postýlce a různý blbiny, ale to jsem zakázala, prostě ji položím a musí ležet, i když řve, jsem u ní. Už si začíná zvykat, dnes už vzorně ležela a čučela do stropu než usnula. 20 minut.
|
| Limai |
|
(23.5.2011 22:29:56)
Tulišo on unavený je,ale ve chvíli kdy zjistí že je v posteli,tak nabere energii,rázem se probere a začne řádit v posteli a dělat tam spoustu lumpáren.
|
| Tuliša |
|
(24.5.2011 14:35:40)
Limai, já jsem tohle řešila s prvním synem, ťeď už mám třetí, tak člověk přece jen nasbírá zkušenosti... Říkáš, že je unavený, ale jak ho dáš do postele, začne vyvádět lumpárny. A co když mu to fyzicky znemožníš? Jako nechci být za tyrana, ale radila mi to u prvního i psycholožka. Prostě dáš přes něj ruku nebo i nohu a řekneš klidně ale pevně, že teď se bude spinkat. Budeš vedle něj, takže o pláči ze strachu nemůže být řeč. Bude to jen řev ve vzteku a to ho za pár dní přejde, když nepovolíš. Držím palce.
|
|
| Tuliša |
|
(24.5.2011 14:36:05)
Limai, já jsem tohle řešila s prvním synem, ťeď už mám třetí, tak člověk přece jen nasbírá zkušenosti... Říkáš, že je unavený, ale jak ho dáš do postele, začne vyvádět lumpárny. A co když mu to fyzicky znemožníš? Jako nechci být za tyrana, ale radila mi to u prvního i psycholožka. Prostě dáš přes něj ruku nebo i nohu a řekneš klidně ale pevně, že teď se bude spinkat. Budeš vedle něj, takže o pláči ze strachu nemůže být řeč. Bude to jen řev ve vzteku a to ho za pár dní přejde, když nepovolíš. Držím palce.
|
|
|
|
| Tvett | 
|
(23.5.2011 22:17:59)
Synovi jsou dva roky, v postýlce se toho moc nenaspal,nejsem povaha abych poslouchala jak se dusí pláčem a že měl sakra výdrž,docílili jsme toho,že jde spát s úsměvem,nepláče,nebudí se v noci,spí mezi náma a hlavně spíme taky,přečteme pohádku a čekám až usne,to bývá do 15 minut,myslím,že ho nutit do velký postele nebudeme,ono to přijde samo časem ,doufám
|
| Lucie+3 |
|
(23.5.2011 22:23:08)
Prosím, jak přesně to máte? Spí s váma v manželské posteli, uspíš ho a jdeš a spí celou noc, vy později s ním? Já bych taky chtěla, aby jsme to tak měli...ale on musí maminku, hladit jí ve vláskách a pusinkovat...jako je to krásný, to jo, ale už dost náročný, hlavně se budí a kontroluje mě....ale zkusím ho přesunout k nám, spí v pokojíku ve vlastní velké...třeba bude klidnější, když bude vědět, že tam prostě 100% budeme večer s ním...
Sorry Limai, že se ti do toho vměšuju 
|
| Limai |
|
(23.5.2011 22:23:55)
To je v poho
|
|
| Tvett |
|
(24.5.2011 11:30:24)
Ano ,spí s náma v manželské posteli,uspim ho,usne a odcházím,pak k němu jdeme,spí celou noc až do rána,do dvou let chtěj ještě v noci mlíko,ale teď už né,vím,že kdybych ho dala do velké aby tam byl sám,že to nepůjde,v noci by šel stejnak k nám a já i manžel chodíme do práce a potřebujem spát.
Ale aby usnul do 15 minut musí jít opravdu unavený ,jinak je to horor,ale po obědě mi spí ty 3 hodiny,takže dřív jak v půl deváté jde spát málokdy.
Vzdala jsem to přiznávám,ale tak jako si sám zrušil mlíko v noci,tak si myslím,že přijde i tohle.Držim palečky.
|
|
|
|
| Limai |
|
(23.5.2011 22:27:10)
Paradox my máme pokoj na spaní v patře,tam není možné abych nechala syna v posteli s tím,že budu mít otevřené dveře,to si můžu dovolit jenom když je v postýlce.A když ho dám do postele a dveře zavřu,spustí srdceryvný řev takže ho jdu uspat.
|
| Paradox |
|
(23.5.2011 22:44:19)
Limai, proto to ale možná u nás jde celkem snadno, prostě pokud má otevřené oči, vidí mě a slyší.
|
|
|
|
| Nika89 | 
|
(23.5.2011 22:24:21)
Syn se naučil usínat sám v 6-ti týdnech, položila jsem ho do postýlky a než jsem ustlala, tak spal. Usínal sám do dvou let- to jsem byla v porodnici a manžel si ho bral do postele a spával s ním. Během těch devíti nocí si na to syn zvyknul a od té doby sám neusne, aspoň že teda spává v té postýlce přiražené k posteli, na ní totiž s náma spí ten mladší a další tělíčko ležící téměř napříč se k nám už nevejde.
|
|
| arantxa | 
|
(23.5.2011 22:38:55)
Možná jsem divná, ale my syna nikdy nenutili usínat samotného. Od malička jsme byli u něho do té doby než usnul. Před rokem ( teď bude mít 4) nám odmítal spát sám v pokoji, tak spal s námi v jedné posteli ( přestěhovali jsme se do nového bytu). Pak ze dne na den přišel sám, že chce jít do pokoje do své postele a od té doby tam spí. Na spaní se čte delší pohádka a málokdy se stane, že byhcom ji dočetli do konce.
|
| Nika89 |
|
(23.5.2011 22:41:25)
Taky mi to přijde divný, mě se přece líp usíná když je v posteli i manžel. No tenhle týden má bohužel noční, ještě že tam mám aspoň ty kluky. Nedovedu si představit usínat v prázdné ložnici.
|
| nanenka | 
|
(23.5.2011 22:53:47)
Holky, to je hezký. Já tohle řeším už tři roky Náš synek spal do dvou let ve své postýlce. Pak jsem ho párkrát vzala k nám do postele. To proto, že vylezl z postýlky a protože jsme ještě neměli pro něho velkou, tak byl u nás. Zvykl si, a teď ho odtamtud nemůžeme dostat za dva týdny mu bude pět Jo, a taky podotýkám, že ne jen, že spí s námi v posteli, ale taky musíme chodit spát s ním. Jak se vzbudí a nejsem tam, tak hysterčí
|
|
|
|
| Binturongg |
|
(23.5.2011 23:27:14)
Limai - a zkoušelas ho šoupnout do postýlky a zůstat ve svojí?
Syn má sem tam období třeba 3-5 dnů, kdy ho večer dám do jeho postýlky, natáhnu se s notebookem hned vedle a on řve a řve - nevšímám si ho a v klidu si píšu, takže po chvíli už jen hlasitě "nadává a vyčítá", pak drnčí a nakonec tedy pomalu usne
|
| Limai |
|
(23.5.2011 23:39:20)
Bin,tak jako tak se dožaduje spaní v mé posteli.
|
| Binturongg |
|
(24.5.2011 0:14:57)
Aha, tak to nepomůžu...
|
|
|
|
| majdaleenka +07+11 | 
|
(23.5.2011 23:46:45)
když pročítám reakce, je mi smutno to některým fakt ta chvíle stojí za to vzít dítěti důvěru v matku? že přijde, když mu je ouvej? 4letého syna uspávám i s kojencem u prsa, usnem u toho všichni, často, a co má být? spánek před půlnocí je prý pro krásu
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(23.5.2011 23:48:58)
jo a postel má těsně u naší, v noci přelézá k nám, podle libosti, děti samy vědí, kdy jsou na některé věci zralé, jak píše Arantxa a jak říká Bourák v Nemovi, je to pravda, stačí jim naslouchat.
|
|
| Lucie+3 |
|
(24.5.2011 0:23:37)
když pročítám reakce, je mi smutno to některým fakt ta chvíle stojí za to vzít dítěti důvěru v matku? že přijde, když mu je ouvej? 4letého syna uspávám i s kojencem u prsa, usnem u toho všichni, často, a co má být? spánek před půlnocí je prý pro krásu
Tak já své děti miluju a jsem tu jen pro ně, věnuju se jim celé dny, ale nejsem otrok, nejde tu o braní důvěry ani o to, že tu pro něj nejsem. Nejde o žádné ouvej, ale o otročení 365 dnů v roce a taky bych chtěla jednou hezký večer s manželem nebo i sama se sebou, s knížkou nebo u filmu, klidně budu i žehlit nebo cokoliv, ale ty někdy i dvě hodinky, každý večer, jsou opravdu náročné...
Není nic špatného na tom, snažit se dítě pomuchlovat, pomazlit, přečíst pohádku, pusinku a dobrou noc, miláčku. Kdyby to tak fungovalo, byla bych šťastná...
|
| jak | 
|
(24.5.2011 6:40:39)
mame to stejne, syn ma velkou postel vedle nasi a chce uspat jen ode me. Tak mam chvile, kdy me to stve, ale vetsinou si to uzivam, povidame si, rikame si pohadky a ze se mame radi, je to moc hezky.
|
|
| jak |
|
(24.5.2011 6:40:44)
mame to stejne, syn ma velkou postel vedle nasi a chce uspat jen ode me. Tak mam chvile, kdy me to stve, ale vetsinou si to uzivam, povidame si, rikame si pohadky a ze se mame radi, je to moc hezky.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(24.5.2011 10:04:16)
Makovko, ale to, že to trvá dvě hodiny, něco znamená - někde je něco špatně. Není cílem, abyste spolu večer bojovali o čas. Mám zkušenost za těch 6 let, co mám děti, že čím rychleji chci být od dětí pryč, tím víc potvůrky malý vysí*ají  Naučila jsem se praktikovat "zenové chvilky" a zvládnout svůj "spěch" na volnou chvilku a ejhle, ono to funguje. Děti dostanou co potřebujou a já taky a všechno mnohem rychleji.
Když zjistíš, že s dětma bojuješ, je něco špatně a je dobrý začít hledat proč a jak to zvládnout společně. A leckdy to znamená překpat svoje postoje a nastavení - těžký, ale fungující a prospěšné nakonec pro všechny zúčastněné.
|
|
|
|
| Petra+Kačenka 4/06+Ondra 2/10 | 
|
(24.5.2011 7:53:08)
Měla jsem to s dcerou dost podobně, pak jsme začali číst pohádku na dobrou noc. Musela zavřít oči a ne čučet na obrázky do knížky a obvykle do půl hodiny spala. Tuším že jsme začínali takhle kolem těch dvou let.
Každopádně mě drží vždy nad vodou že je to během pár let pustí...
Držím palce ať se děťátka brzy umoudří
|
|
| Balbína | 
|
(24.5.2011 8:16:28)
Měli jsme to podobně. Syn odmalička neuměl usnout ve velké posteli. I kdybych tam s ním ležela. Pro něj to byl prostor k řádění. Takže byl v postýlce. U nás docela zabíralo to, že si bral různě věci s sebou do postýlky na spaní. Vždy si vybral co. Jeden čas si bral motorku, dal jí na zem vedle postýlky a nesměl rušit, protože ona by se pak špatně vyspala a druhý den by ho zlobila, vyklápěla.
Pokud by nic nezabralo a typuju, že v tvém případě s ním asi nebude řeč, pak bych ho tam nechala plakat a po pěti minutách chodila s tím, že se spinká, případně ho položila a zase pryč. V tomhle jsem krkavčí máma , neuspávám.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(24.5.2011 9:57:02)
já zase svoje děti nelámu, obzvlášť večer, když jsou unavený - unavený a hladový děti nevychovávám, ale uspokojuju, vychovávám, až jsou schopný to vnímat (tedy jsou uspokojeny jejich základní potřeby). Vydírat děti strachem se mi nelíbí.
Jinak - ono to má každé dítě trochu jinak a mění se to i v období. Syna jsme uspávali dlouho, do cca 3 let, ale pak začal usínat po započetí školkové docházky sám, je tuhej do 5 minut, co se položí do horizontu. Dcerku jsme do cca 1,5-2 let neuspávali, ale pak se něco změnilo a je potřeba, aby si k ní večer na 5-10 minut někdo lehl. Mimino (6 m) zatím jen položíme do kočárku a ono usne (v postýlce nemá šanci, protože tuhne zároveň se staršákama a ty jsou většinou při přechodu do režimu spánku dost hlučný a ruší ji).
Taky dost pomohlo, že děti dostaly na poličku lampičky a můžou si je samy podle potřeby zapínat a vypínat - tj. když mají strach, když si chcou číst apod. Mají je tam oba (5,5 a 2,5). Ta možnost, ovládat světlo a svůj čas, jim dost pomohla (a nám taky, odpadnul teror "rožnouuuuuutttt!")
|
|
|
| *Niki* | 
|
(24.5.2011 8:31:01)
Moje dcera usíná ve velké - tzn. mojí posteli, kde má přiraženou postýlku, ale usíná na mém polštáři - sama, asi od 2,5 let. Dávám ji tam ale až tehdy, kdy je unavená, dvouhodinové uspávání neznám.
Pomazlím, zazpívám, něco přečtu, a jdu. Ona během 5-15 minut usne... ještě si tam zpívá, pak usne.
|
| *Niki* |
|
(24.5.2011 8:34:11)
Ale moje děti jsou ve velké zvyklí, nikdy nebyly "za mřížema", nikdy nemusely plakat v postýlce, abych přišla.
Odmala uspávám a většinou u prsa, dceru jsem kojila ještě před 14 dny (za chvíli jí budou 3 roky), u prsa už teda neusínala, ale když ano, jen dobře.
Samotné nechávám usínat, až vím, že je čas, to je kolem těch 2,5 - 3 let, do té doby ležím u nich, dokud neusnou.
Neobtěžuje mě to, netrvá to dlouho, chodí spát po 21 hodině.
|
| Pája, A+A :o) | 
|
(24.5.2011 8:40:22)
no,mně dcera -skoro 3roky usínala od miminka sama bez problémů vždycky,až na pár večerů,paráda. ovšem pak byla v nemocnici,já tam nemohla být u ní-šlo naštěstí jen o jednu noc,ale stejně to byl děs..v noci spinkala,ale ráno jsem tam hned nebyla,ale asi až za půl hodiny co se probudila a od té doby musím uspávat. naštěstí jen půl hodiny,ale kde jsou ty časy...a ne a ne se to naučit a nemám tu sílu ji nechat řvát. je na mně také hodně fixovaná,ach jo.
do velké postele zatím nechce. tam bude mít bráchu 6let,ale stejně to vidím tak,že tam budu muset ležet s ní..
také jsem na to zvědavá..před dvěma dny to chtěla zkusit,ale když se uložila,chtěla zpět k nám do své malé postýlky.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(24.5.2011 9:51:47)
já si ke dvouleťačce do postýlky večer na chvíli lehám - ona ví, že je to na chvilku, že pak půjdu, ale potřebuje to ukončení dne, takový pomazlení, že maminka patří jenom jí. Pak si řekneme dobrou a většinou je to ok.
Jen ta postýlka je 140x70, tak to tam máme trochu natěsno
|
|
|
|
|
| Klariček+T(06/08)+N(04/13) | 
|
(24.5.2011 9:40:28)
Nas prtous spi od 9 mesicu ve svemu pokoji a od 15 mesicu spi ve velke posteli. Naucil se od malicka na ritual a usinal vzdy pak sam, ja odchazela, kdyz byl jeste vzhuru, neuspavam. Precteme si pohadky, pomazlime se, pusinky a ja odchazim.
Kdyz jednu dobu zacal z postylky vylezat, domluvili jsme se tak, ze pokud bude v postylce zustanou dvere otevrene, pokud bude zlobit a vylezat, dvere se zavrou. Hned to pochopil a je to v poradku.
Samozrejme, ze me nekdy zavola, v noci prijde nebo tak. Ale neni problem ho po pomazleni odnest zpet.
Jinak kdyz je nemocny, nebo kdyz jsme treba na chate, nebo je bourka, zustanu s nim, aby se nebal, bud usne, nebo se zklidni a ja pak muzu odejit.
Chce to si udelat ritual a domluvit se na nejakych pravidlech, pres ktery nejede vlak.
Ja jsem na spani fakt prisna, protoze vecer je jedina doba, kdy se mohu ucit a predstava uspavani do 10 je pro me nemyslitelna...
|
|
|
dík za formulaci
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)