| Gora | 
 |
(15.4.2011 12:18:49)
Taky nejsem pro bití dětí, ale za lhaní bych ho přes ten zadek plácla. Nesnáším lhání, a vedu k tomu i kluky. Starší syn mi taky kdysi zkoušel lhát, dost jsem ho seřvala, plácla, a ještě měl menší kázání. Příště se sice rovněž bál říct pravdu, ale když mi ji řekl, tak jsem ho pochválila, řekla mu, že díky tomu bude mít menší trest, a vysvětlila mu, jak jsem moc ráda, že už nelže. Od té doby myslím že zatím můžu s klidem říct, že opravdu nelže, protože ví, že za lhaní bude trest mnohem vyšší, a navíc my se vždycky pravdu dozvíme.
|
| adelaide k. | 
|
(15.4.2011 12:35:41)
Já nějak furt nepobírám co mu to plácnutí jako řekne víc 
Dokud nepochopí, že lhát nemá, protože mu pak nemůžu věřit ani když mluví pravdu, tak žádné plácání nepomůže
|
| Gora |
|
(15.4.2011 12:46:13)
Adelaide, asi máš vzorné děti, co nikdy nezlobí nebo když už zazlobí nebo zalžou, stačí říct tytyty, a jdou do sebe. U nás v některých situacích teda plácnutí pomáhá báječně.
Třeba zrovna při tom lhaní - starší syn to bere, že je to nejvyšší trest - použít plácnutí, takže když se stane, že ho plácnu, tak ví, že už přetekla veškerá míra. Má poruchu soustředěnosti, a některé věci mu můžu vykládat pořád dokola, a on to prostě nevnímá. Když provede něco hodně zlého, plácnu, a už si pamatuje, že tohle příště opravdu ne.
A o mém batoleti ani nemluvím. Sice dost věcí chápe, ale když jsme venku, a vrhá se do cesty, důrazné varování nepomáhá ani potřetí, počtvrté, tak ho plácnu, a už to neudělá. Nebo když lozí na stůl a skáče po něm. Když ho seberu, odnesu, zabavím, stejně uteče, a zlobí dál. Napomínání taky nepomáhá, z toho má legraci. Plácnu ho, a už se nemusím bát, že by na stůl lozil, a riskoval, že si rozmlátí hlavu.
Co je na tom tak nepochopitelného, že někteří rodiče používají plácnutí?
|
| Terinka4444 | 
|
(15.4.2011 13:16:11)
Marci,souhlasím s tebou, ale je to těžké, tady jsou dva tábory, jeden klidně plácne, ani ne tak silou, jako o ten pocit plácnutí, druhý striktně vysvětluje a plácnutí považuje skoro za týrání, v Kanadě, tam to znám, taky neplácají a vysvětlují a vysvětlují, nakonec jsou z nich všech řádní milí slušní lidé. Přijede-li bratranec s jeho dětmi do Čech, je ostuda s nimi vyjít na ulici, jeví se jako spratci nad spratky, ale ty děti to neví, jsou takhle vychované, no a my poslední léta jaksi přebíráme model vysvětlování a vysvětlování. Můj názor je ten, že plácnutí v danou chvíli má dobrý efekt. Terka nikdy nedostala, aby jí to bolelo. Co chodí o školky, furt se šťourá v nose, v nestřeženém okamžiku pojídá , vysvětluju a vysvětluju a vysvětluju od září. Dokonce mamka vymyslela a řekla jí, že když tedy chce jíst holuby, tak nám všem vyšťourá z nosu, dá jí to na talíř a ona to bude muset sníst, no a reakce byla, že to si nepůjde, protože takovou pochoutku by jí nikdo dobrovolně nedal. A minulý týden sedí vedle mě, šup do nosu a šup do pusy. Dostala po ruce, byla tak v šoku, že jí trvalo minutu než spustila jekot. Od té doby jsme ji nenačapali nikdo. Takže takové plácnutí v pravou chvíli je lepší než půl roku vysvětlování.
|
| *Niki* | 
|
(15.4.2011 13:21:00)
Terinko, holt se šťourá potají, nebo mezi lidmi, kteří ji po ruce neplácnou.
Mě máma drsně plácala za kousání nehtů. Vůbec nikdy neřešila, proč to dělám, co tím ventiluju, protstě plácala. No, kousala jsem tajně... a koušu dodnes 
Plácání prostě efekt nemá, za takovéto věci.
|
|
|
| Terinka4444 |
|
(15.4.2011 14:12:59)
Ale to je úhel pohledu, že to tak nechtně napíšu, já vysvětlovala, že když se chce pošťourat v nose, ať si jde do pokojíku nebo tam, kde to nikdo nevidí, ale nepomohlo nic, vysvětlovala, že je to ošklivé se na to dívat, že se to nikomu nelíbí a tyky nic, tak jestli šťourá dál, ať si šťourá, šťouráme všichni, ale vysvětlit nešlo, že to musí dělat tak, aby se na to jiný nemusel dívat, tak po plácnutí to jde, Já prostě nejsem zarytý odpůrce plácnutí, u nás to vyřešilo to, co jsem chtěla, měla jsem ji plácnout už v září, byl by klid.
|
| *Niki* |
|
(15.4.2011 14:20:06)
Terrinko, tady nejde o to, jestli jsme či nejsme odpůrci plácání, já mám taky máslo na hlavě a všechny své děti jsem už aspoň jednou plácla, když mi selhaly nervy.
Jde o to, že to nepokládám za účinné řešení.
U tebe se to jistě vyřešilo, psala jsi, že smyslem bylo ji nevidět se šťourat v nose a už ji nevidíš. A je to Možná že se šťourá celej den ve školce (škole) a svačí i holuby spolužáků, ale ty ji nevidíš 
Vzpomínám, že naši si taky mysleli, co vše nedělám... jen jsem to po pár fackách prostě nedělala před nimi.
Já neříkám, že z každého děcka, kterého plácneš, se stane lhář, ale výchovné a správný směr určující to fakt dle mě není.
|
| Terinka4444 |
|
(15.4.2011 14:39:59)
No já právě nemám tak vyhraněný názor na to plácnutí, nebavíme se o bití, bavíme se o plácnutí, a jestliže dvouleťák, předpokládám, že je z většiny s mamkou, prostě neposlechne a utíká na silnici a vysvětlování nepomůže, pomůže plácnutí, nebude běhat na silnici, protože je již uvědomělý dvouleťák, který pochopil, že silnice je nebezpečná, jednoduše nepůjde na silnici, protože by potom mohlo následovat plácnutí. Efekt je splněn. Z mého pohledu je to paráda, nevběhne mi na silnici a to že nechápe, že je to nebezpečné neb se mi to nepodařilo mu vysvětlit extra neřeším, protože prostě ve třech čtyřech letech už dokáže pochopit, proč na tu silnici nesmí. Tvůj úhel pohledu chápu zrovna tak, já jí doopravdy taky nebiju, plácnutí bych mohla spočítat na jedné ruce, ale nepřipadá mi, že bych kvůli plácnutí byla špatná máma s máslem na hlavě ani že by to nutilo mé dítě lhát.
Co bych dělala v případě permanentních lží nevím, je to zapeklité, já bych to dítko bafla a šla s ním k psychogovi a asi se řídila jeho radou. Lhát bych ho ale takhle nenechala, ikdyž jsou to zatím úsměvné nesmysly.
|
|
|
|
|
| Gora |
|
(15.4.2011 13:41:36)
Terinko, přesně. Plácnutí v pravou chvíli dokáže být účinnější než hodiny vysvětlování a napomínání. U nás to plácnutí právě krásně zabralo na to skákání do cesty. Plácla jsem ho ne silně, ale cítil to, a spíše ho to zarazilo, co to bylo, a od té doby byl klid.
|
| *Niki* |
|
(15.4.2011 14:02:22)
Marci, já teda nic extra dlouho nevysvětluju. Nejsou jen 2 cesty, plácnutí či hodinové vysvětlování...
POkud si pětileté dítě stále vymýšlí, tak bych se nad tím asi zamyslela víc, než to jen odbít plácnutím a vyvoláním strachu z trestu do budoucna...
U nás si občas vymýšlí nejmenší, spíš ani ne kvůli záměrné lži (netuším, jak moc umí lhát 2,5 leté děti), spíš jako folklor, už po 1. narozeninách přišla na to, kde je nejčastějším viníkem všech škod doma, a tak to furt říká
Je to prostředníček, což je nezpochybnitelný fakt, bo je největší koumák a holt toho nejvíc zničí - takže když to prtě řvalo To byl Ondlaaaaaaaaaa, znělo to i věrohodně
Takže už se takto ptám málokdy, stejně vím, jak to bylo, většinou i kdo to byl, proč je stavět do pozic viníků a dávat možnost k vzájemnému obviňování... ke lži se stavím hodně negativně, dávám důrazně najevo, že tohle fakt ne.
Zakladatelko, Říkat dítěti, že je lhář a pořád lže... vždyť on jen naplňuje, co o něm říkáš a jak o něm smýšlíš, takže je vlastně pravdivý a autentický.
|
| Gora |
|
(15.4.2011 14:59:55)
Mono, syn mi v pěti letech už nelhal. Zkusil to někdy kolem třetího, čtvrtého roku, řekla jsem, že to dělat nemá. Samozřejmě to vyzkoušel několikrát, tak jsem přitvrdila, a od té doby opravdu nelže. Samozřejmě jsem ho neplácla hned, ale taky zkoušela vysvětlovat. Jenže jak už tady někdo psal, tak občas je opravdu účinnější plácnout, aby si dítě uvědomilo, že opravdu tím překračuje mez.
|
|
|
|
|
|
jo jo přesně tak
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)