| Mája+M(7/11) | 
 |
(21.3.2011 12:51:56)
No, já myslím, že se nemůžeme divit, že chlapi přestávají být galantní, když my samy to odmítáme! Někdy mám pocit, že některé ženy mají neodolatelnou touhu dávat na odiv svoji emancipaci (tedy i finanční nezávislost). Proč bych partnerovi nutila svoje peníze, když mě chce pozvat, navíc když vím, že ho tím naštvu. Buď mě záleží na vztahu nebo na tom, aby bylo po mém.. Tak bych to viděla. Když jsme spolu s manželem chodili, vždycky platil on, teď máme peníze společné, tak je naprosto jedno, kdo je vytáhne z peněženky, protože už nejsou žádné "moje" a "jeho", teď se v placení střídáme podle toho, kdo má zrovna u sebe hotovost nebo podle situace.
|
| binaryy szuká ovci | 
|
(21.3.2011 12:53:09)
|
| Matanek | 
|
(21.3.2011 12:56:39)
MÁŠO, obdivuji tě, že jsi tolik chtěla platit.
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(21.3.2011 12:57:50)
To je mi novina měřit míru galantnosti v korunách...
Můj studentík (alias manžel) prachy neměl,přesto byl (a je) stokrát galatnější,než někdo,kdo za ženskou platí,ale jinak se chová primitivně....
Podle mě záleží na případu.
|
| binaryy szuká ovci |
|
(21.3.2011 13:00:14)
tak samozřejmě, naznačila jsem pouze ,,model" který je nejčastější. Jistěže se galantnost nemění v korunách, ale i v základech etikety je něco o tom, že pokud muž zve ženu, útratu zaplatí. Nicméně je ,,nová doba" :) je to o domluvě těch dvou, asi bych mu za každou cenu peníze necpala, když je odmítne, a zároveň on má pochopit, pokud ho žena vysloveně pozve, že to tak je.
|
|
| Mája+M(7/11) |
|
(21.3.2011 13:01:46)
Jasně, věc názoru.. můj manžel byl od začátku galantní a zahrnovalo to např. to, že mi otevřel dveře a nechal mě vejít jako první, že mi pomohl sundat kabát a pověsil ho na věšák, že zaplatil večeři, kterou jsme si dali, že mě odvezl domů... všechno to dělá dodnes. Nepřišlo mi to nijak divný, nepřipadala jsem si jako "kočička, kterou si platí", ale to je věc názoru - jsem ráda, že to s manželem máme tak, jak to máme.
|
|
|
| Má.ša | 
|
(21.3.2011 13:03:25)
to je tím úhlem pohledu.
Kdybych neměla ty narozeniny,tak ho nechám zaplatit a ani by mě to nenapadlo řešit.
Ale prostě mi to přijde divný. to přeci není o emancipaci. nechávám si otvírat dveře,pomíhat do kabátu,a takový ty gentlemanský věci.
Ale s placením bychom se taky mohli dostat k tomu,že nepůjdeme příště nikam,protože jemu by mohli dojít peníze.
no nic, asi zase řeším kraviny
|
| Mája+M(7/11) |
|
(21.3.2011 13:05:13)
No tak to záleží na tom, jak jsi "náročná" přítelkyně (myslím finančně), protože znám případy, kdy chlapovi opravdu došly peníze, když splnil všechna "přání" své přítelkyně. Ale nenaznačovala jsi, že by to byl tvůj případ, tak mě to ani nenapadlo, ale když o tom sama píšeš, tak na tom asi něco bude - v tom případě musíš vědět sama..
|
| Má.ša |
|
(21.3.2011 13:11:48)
já fakt náročná nejsem. Mně vydrží jedna kola na celý večer...
což tedy nebyl tenhle případ 
|
| Mája+M(7/11) |
|
(21.3.2011 13:17:02)
Tak proč máš obavy, že mu dojdou peníze?
|
| Má.ša |
|
(21.3.2011 13:18:30)
to byl jen příklad...
|
|
|
| šatranka | 
|
(21.3.2011 13:18:31)
Maso a kolik let je tvemu priteli?
|
| Má.ša |
|
(21.3.2011 13:19:39)
no právě....
málo 22
|
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(21.3.2011 13:31:13)
nečetla jsem celou diskusi, ale pokud to byla oslava narozenin - nemohl on to brát tak, že zacvaknout to je z jeho strany součást "dárku" k narozeninám? Dal jasně najevo že nechce abys to platila, tys mu ty prachy stejně nechala doma, nemohl to cítit jako že jsi ho v podstatě odpálila když s Tebou chtěl oslavit narozky a Ty mu vrátíš beze slova "dárek"?
|
| Kudla2 | 
|
(21.3.2011 13:41:22)
Gabriello,
ale když chci někomu dát dárek, tak ho snad chci především POTĚŠIT.
A k tomu patří i to, že se zajímám o to, zda by právě o takový dárek stál.
Tady ten pán na zakladatelku úplně kašlal, a když "nebylo po jeho", tak se urazil a nekomunikuje.
Za takový dárek pěkně děkuju.
I když se mezi partnery stane nějaké nedorozumění, tak by si to snad v prvé řadě mohli vyříkat. Není-li k tomu jeden ochoten a je-li druhý nucen dělat věci za jeho zády, je někde něco špatně.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(21.3.2011 14:04:02)
No ono to takhle vypadá, že se, s prominutím, chovají přitrouble oba. On se jí neptá jestli takový "dárek" chce a bere automaticky že je jasný že ji to přece potěší. Ona s ním taky nemluví a tajně mu ty prachy vrátí. Vidím to na oboustanně zamrzlou komunikaci. Jako dobré řešení bych viděla to, kdyby teda ona za sebe nechala v hospodě zaplatit (sama píše že se tam s ním nechtěla dohadovat veřejně, to chápu) a doma si v klidu promluvili. Ona se ho zeptá PROČ mu na tom tak záleželo aby zaplatil on a podle reakce mu vysvětlí proč zas ona se necítí dobře pokud má jen přijímat a nedávat... Prostě si to měli vysvětlit aby oba věděli na čem jsou a kdo má jaký důvody. Je možný že on to myslel vyloženě dobře a chtěl ji k narozkám potěšit anebo je taky možný že on má sklony chovat se majetnicky ve stylu "já za tebe platím, tím jsem si tě koupil a ty musíš skákat jak si písknu". Možný je obojí, tím že s ním nepromluvila a řešila za jeho zády teď ví houby co kluka k jeho chování vedlo.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(21.3.2011 14:11:56)
Je klidně možný že ten kluk se cítí ukřivděnej protože když ona ani na narozeniny se od něj nenechá pohostit, tak si ho tím evidentně drží od těla - on ji má tak moc rád a ona je na něj takhle odmítavá a studená (nepřijmout vstřícnost je v podstatě forma urážky), on se cítí odmítanej nemilovanej a uraženej do morku kosti svý dvaadvacetiletý mužský ješitnosti.
Nebo je to možná manipulátor naprdnutej že mu holka nechce skákat jak si pískne a nechce se nechat svazovat vděčností a nacpat do pozice závislý a dlužný.
|
| Líza | 
|
(21.3.2011 14:16:12)
"nepřijmout vstřícnost je v podstatě forma urážky"?
Naprosto nesouhlasím. Partner, který nepřekousne situace, kdy jeho vstřícnost nepřijmu, je na nic.
Samozřejmě, můžeme se bavit o nešťastném způsobu, který zakladatelka zvolila - ale na druhé straně mám z jejího příspěvku pocit, že kdyby byla možná normální komunikace ve smyslu - děkuju, ale dneska platím já, ne, opravdu nemůžeš platit, skutečně to zaplatím já, ano, trvám na tom a jsi hodnej, že to chceš zatáhnout, ale OPRAVDU zaplatím - pak by nemusela nechávat schovaný peníze tajně.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(21.3.2011 14:27:03)
Já říkám taky že jim selhala komunikace, měli si promluvit a ne si jak děti tajně trucovat za zády... ale to že "nepřijmout vstřícnost je v podstatě forma urážky"?, to taky platí. Kamarádka třeba takhle nepříjemně omylem urazila kolegyni v práci. O generaci starší kolegyně jí bezelstně a mile nabídla tykání, kámošce to hrozně nejde přes pusu, je tak blbě extra zdvořile vychovaná že se neustále nevědomky přeříkávala a vykala, až se paní naprdla že se mladá chová povýšeně a dává jí vyžrat že je proti ní stará větev.
|
| Žžena |
|
(21.3.2011 14:33:02)
Gabriello,
ale to se ta starší ženská úplně zbytečně a malicherně urazila. 
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(21.3.2011 14:34:10)
Vstřícnost, kterou nelze odmítnout, není žádná vstřícnost, ale buzerace.
Vstřícnej člověk dává automaticky druhýmu prostor, aby mohl přijmout nebo odmítnout.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(21.3.2011 14:45:55)
Chápu a v zásadě souhlasím, ale některý věci nejsou černobílý. Pokud kámoška tykání přijala a pak se furt přeříkávala, tak se opravdu chovala poněkud nezdvořile. Kdyby tykání rovnou odmítla, tak informace:"Jste proti mně TAK stará že Vám tykat nezvládnu" jakkoli sebejemněji a nejzdvořileji zabalená kolegyni asi taky nepotěší  .
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(21.3.2011 14:52:19)
Hele, já se u o hodně starších lidí, co mi nabídnou tykání, taky přeříkávám.
Naopak u bývalýho šéfa jsem se občas přeřekla a tykla jsem mu (a on mně taky).
A jsou lidi, od kterých bych tu nabídku tykání taky nepřijala, a asi bych to ani nijak nezdůvodňovala, jen bych řekla něco ve stylu: Teda, já si toho opravdu moc vážím, ale nevadilo by vám, kdybychom přece jen zůstali(y) u vykání? Já bych se cítila líp...
Jinak souhlas s tím, že asi záleželo s tím placením na tom, co a kdy a jak bylo konkrétně řečeno. Takhle zprostředkovaně si do toho samozřejmě každej promítá svoje zkušenosti a zážitky. Já nesnáším ješitný chlapy s vlastní představou o tom, čemu se má ženská podřídit, a zároveň jsem nesnášela, když mi babička schovávala peníze tak, abych je našla, až odjede 
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(21.3.2011 15:19:07)
S tím vykáním (když už jsme se tu s tím tak zapletly) bych viděla ještě jeden drobnej zádrhel - setkala jsem se s tím přístupem mockrát a řekla bych že hlavně u trochu starší generace je to typický pohled na věc - hodně lidí říkává:" S normálníma lidma nemám problém si tykat. Vykám lidem kterým tím vyjadřuju úctu nad jejich věkem/společenským postavením a pak vykám blbcům který si tím chci držet od těla."
A pod tohle bych se mohla z fleku podepsat :" Já nesnáším ješitný chlapy s vlastní představou o tom, čemu se má ženská podřídit, a zároveň jsem nesnášela, když mi babička schovávala peníze tak, abych je našla, až odjede." Taky nebývám nadšená když je rozhodováno o mně beze mně. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(21.3.2011 13:55:33)
Mmch, pomáhání do kabátu a otevírání dveří emancipaci nevylučuje :)
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(21.3.2011 15:53:35)
Nevím, mně zase připadá logický, že mu přišlo, že když máš narozeniny, tak tím spíš tě chce pozvat on - jako součást dárku Může si proto snadno tvoje trvání na zaplacení vykládat tak, že ho vlastně odmítáš, že se nechceš vázat.
Já takhle jednou naštvala kamarádku. Trvala na tom, že za mě něco zaplatí, že mě pozvala. Mně to nedalo a peníze jsem jí šoupla do kabelky. Až po letech jsem se dozvěděla, že ji to fakt mrzelo.
|
|
|
|
volala jsem mu dvakrát-nezvedl mi to.Napsala vysvětlující SMS,bez reakce. V noci jsme se srazili na FB,ale bylo "vidět",že je opravdu naštvanej.
ale já to fakt myslela úplně nevinně a dobře
teď už mi nezbývá než si přát, aby to rozdejchal
I moc rovnoprávnosti někdy škodí. Pak se divíme, že jsou z nás emancipované tažné kobyly. 
To je jako kdybych odmítla vejít do dveří, když mi je chlap otevře.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)