Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 15:09:52) Díky moc za příspěvky, omlouvám se, že jsem se včera neozvala, nestihla jsem to. Musím říct, že jste mě docela přesvědčily do toho jít, řekla bych, že už jsem takna 90% rozhodnutá, těch pozitiv je opravdu hodně! Jen manžel ještě úplně neví, bojí se (stejně jako asi hodně lidí), že by synovi chyběl školní kolektiv. Vysvětlovala jsem mu, proč si myslím, že ne, nicméně potřebuje si o tom ještě něco načíst a popřemýšlet (je psychiatr-psychoterapeut). A nejste náhodou někdo z jižních Čech? Říkala jsem si, že by bylo moc fajn najít někoho, s kým by se dalo občas něco podniknout! Taky ještě váhám, jestli jako kmenovou školu nechat tu, kam syn chodí teď (výhoda je, že to tam zná ), anebo ho pak přihlásit do naší vesnice, kde už vím, že mají s domškolou nějaké zkušenosti a navíc si říkám, že kdybychom se mohli účastnit i nějakých mimoškolních akcí (výletů apod.),bylo by to s dětmi, se kterými je zvyklý si hrát normálně venku....Navíc tu jeho ročník učí moje známá, čili bych mohla konzultovat, co zrovna dělají ve škole...Ale zase bych ho úplně vytrhla od dětí z té školy, kam chodí teď(žádného velkého kamaráda tam ale stejně nemá..). Co bylo u vás při výběru kmenové školy nejpodstatnější? A účastníte se občas nějakých jejích akcí? Díky!
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 17:01:55) My jsme pro domškolu byli rozhodnutí už dávno a výběr kmenové školy byl spíš věcí náhody. Zatím jsme spokojení, tak nic měnit nebudeme.
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 17:29:56) Hm, tak u nás ještě jeden problém-když jsem si se synem o domškole povídala a jemně se ho zeptala, jestli by to nechtěl zkusit, odpověděl, že rozhodně NE....Tak nevím, jestli to "lámat přes koleno".....Na druhou stranu do té jeho školy už ho opravdu vozit nechceme-je to opravdu velmi náročné a do školy v naší vesnici ho taky dávat nechceme, nelíbí se nám celkové klima školy, bojíme se šikany apod. (dojíždějí sem děti ze dvou romských osad, na druhém stupni se tvoří gangy, běžně se za rohem školy kouří; na druhou stranu paní učitelka v jeho ročníku je moc fajn..). Tak já vážně nevím, začínám být z toho bezradná...
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 17:52:29) Těžko radit, kdyby dítě fakt nechtělo, tak bych do toho nešla. Ale my začali rovnou domškolou. To vožení je fakt náročné, hlavně v zimě, když není MHD. Nám stačí vožení více dětí do hudebky, někdy bazén. A klimatu školy, to, co píšeš o druhém stupni, to bych taky nadšená nebyla. Osobně bych to probrala s manželem, pro a proti a uvažovala o domškole či vožení. Proč to syn rozhodně odmítá? Má tam kamarády? Má oblíbeného pedagoga? Jiný důvod? Nemá strach, že by se mu spolužáci posmívali? Samo, že se dá domškola vyzkoušet a kdykoli zrušit, no, nejsem zastánce jednou tak a za chvilku jinak. Držím palce, ať dobře vyberete!
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 18:37:55) No, líbí se mu tam, mezi dětmi je rád, i když žádného velikého kámoše tam nemá. Ta škola je hrozně fajn, má celkem jen 60 dětí, 3 učitele, dělají spoustu zajímavých mimoškolních akcí, mají velikou nabídku kroužků (mj. třeba i kroužek francouzštiny), paní učitelka je skvělá a povahově si se synem sedli, v jeho třídě jsou ještě další 2 holčičky velmi nadané, takže není za "exota", že je hodně napřed. Jojo, kdybychom tam bydleli, vůbec bychom se nerozmýšleli. Jenže to vožení je opravdu katastrofa-letní, podzimní a jarní verze: vozím já-čili všechny 3 děti nasoukat ráno do auta, jet pro ně až odpol. kolem 3. (protože nechci, aby mi nejmladší a prostřední spali poo v autě-s nejmladším jsme od 3 měs. cvičili Vojtovku, takže spaní v sedě by nebylo to pravé pro jeho záda, nevíc má syn odpol. ještě ty kroužky)..To se ale ještě docela dá, i když mi to neustálé "nakládání a vykládání" leze krkem Zima-silnice většinou v hrozném stavu (chko, čili nesolená, ale dost kiamionů), já si absolutně netroufnu (mám řidičákmnecelé 2 roky, bojí se ale i zkušenější), čili vozí muž, což znamená odjezd v 6:30 a příjezd domů cca ve 4, to už bývá syn dost hotovej.. Výhoda školy tady by byla ta, že ne oběd by byl doma, poo, když nejmladší spí, bych se mu mohla věnovat nebo by si dělal v klidu něco svého (hluk v družině mu moc nesvědčí, je z toho pak stzrašně přetaženej...). No, je to opravdu těžké rozhodování....
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 18:39:41) Omlouvám se za překlepy
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 19:22:00) Jinak s tím ježděním jsem zapomněla napsat to nejhorší, a to, když se porouchá auto-máme jen jedno, a to když se porouchá (což se tuto zimu stalo), jsme nahraní....Já bych teoreticky mohla jet s klukama busem v 7:15 a pak jít cca kilometr z rozcestí po silnici pěšky, nicméně zpět bychom se s mrňousem dostali až o půl 11...Odpoledne sice autobusy jakž takž navazují, nocméně celá "akce" trvá 2 hodiny a to ještě tam jede autobus, který nemá místo na kočár....No a navíc jít s kočárem a dvěma dětma po silnici fakt chuťovka...A nikoho z rodiny, kdo by nám v případě krize mohl auto půjčit, tu nemáme....
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 20:17:34) Tak to bych tu školu doma asi prubla. Zkuste to se synem probrat. Třeba má strach z něčeho nového. My máme právě auta dvě. Věčně jsem tu s dětma sama. Manžel potřebuje auto kvůli práci a já si můžu leccos sama vyřídit. Dostaneme se do nemocnice, do hudebky, bazén, nakoupit, k babičce... V případě nouze se dá auto i půjčit, ale to je spíš, když je nějaký výpadek
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 21:09:58) No,já dvě auta rozhodně nechci-je to spousta peněz navíc (hlavně za údržbu) a navíc naši situaci by to téměř neřešilo, protože já si tu prostě v zimě netroufnu...A manžel to má do práce 2km, čili ten na autě nijak závislej není. Řešilo by to jen případ, kdy se jedno auto poláme, nicméně mít jedno auto jen tak "pro sichr" se myslím vůbec nevyplatí...No a jak jsem psala, i tak je to dojíždění nepříjemný...
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 21:17:12) to je pravda. Když s tím dlouho nejezdíš, stejně to pak nenastartuješ, když je třeba. U nás si jedno auto na sebe vydělá.
|
|
|
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 22:08:58) Do té školy, kam chodí teď, by bohužel HD jezdit nemohl nikdy, bus staví na rozcestí a musí se přejít velmi frekventovaná křižovatka bez přechodu, kde auta jezdí běžně 90, a pak až jít ten cca kilometr po silnici.... Po 5.tř. by dojížděl do některé zš nebo na gympl ve městě (10km a busy tam od nás jezdí v pohodě)... Před spaním jsme si nicméně o domškole ještě povídali, říkala jsem mu, jak by to konkrétně mohlo vypadat a nakonec se mu spousta věcí zdála zajímavých a řekl, že teda jo.
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 22:23:51) Uvidíš, necháte si to v klidu projít hlavou. Ona nová informace a změna vždy nějak člověka vykolejí. Určitě by ho nadchlo ranní (ne)vstávání. Taky výběr předmětu, na který má zrovna chuť se učit, víc volného času. A to, co by mu chybělo, kompenzovat odpoledne.
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 22:36:03) Ano, to je přesné! Právě to ranní nevstávání a možnost volby bylo to, co ho nadchlo! Já si jen ještě říkám, abych měla u něj dostatečnou autoritu a neskončilo to tak, že bude chtít dělat jen to, co ho baví....je dost svéhlavý! Paní učitelka s ním problém nemá, tu plně respektuje... Vy jste si byly domvzděl od začátku úplně jistí??
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 22:36:57) jisté jsem chtěla napsat
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 23:11:30) Trochu ten výběr koriguju. Někdy je třeba udělat to a to, zopakovat něco... Pokud zrovna nemám čas (mladší nebo vaření, úklid), vybere si to, co baví. Pokud něco neví, mrknem na to pak spolu.
|
Levandulka+3 |
|
(3.3.2011 23:26:26) Bodlínku a syn/dcera nikdy nechodil/a ani do školky? A nikdy neprojevilo o klasickou školu zájem? Já si pamatuju, jak se třeba syn od tří let strašně do školky těšil.Prostřední taky, to mohlo být ale i tím, že už tam chodil starší brácha. Říkám si, jestli je pro jeho povahu domškola vůbec vhodná.....
|
Bodlík |
|
(4.3.2011 22:21:35) Nejstarší školák byl ve školce od tří let, moc se líbilo, ale ze zdravotních důvodů jsme ji zrušili. Další zájem projevovalo, hlavně, když jsme šli na procházku okolo. To jsem kolektiv fakt hodně řešila. Do školky jsem už ale nedávala a zatím to ani neplánuju. I když vše nechávám trochu otevřené. Člověk nikdy neví, jak se věci vyvinou.
|
|
|
|
|
Bodlík |
|
(3.3.2011 23:04:57) Já jsem o tom vážněji uvažovala od tří let věku dítěte, pořád jsem měla potřebu procházet všechna pro a proti, pročítat všechny možné dostupné informace a studie. Dítko nadšeně kývlo a těšilo se a manžel to odsouhlasil jako fajn nápad, že se mu to líbí a naprosto s tím souhlasí. Příbuzenstvo ten nápad už tak nadšeně nepřijalo. Takže nejvíc jsem asi řešila já. Ale po rozhovoru s učitelkou na kmenové škole jsem si byla už taky jistá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|