| Amin | 
 |
(25.10.2010 9:30:06) Já byla ráda, že mě v porodnici opečovávali, naučili kojit, koupat, dali mi dost rad. Byla jsem vykulená prvorodička. A mohla jsem se celé dny válet v posteli, to doma nešlo . Tak mě zajímá, proč některé maminky chcete co nejrychleji pryč.
|
| Boubí | 
 |
(25.10.2010 9:34:14) víš proč? protože doma je doma... zahrabat se s čerstvým miminkem a manželem do své vlastní postele a jen tak se tulit a užívat si ten pocit, že jsme rodina... nechat se opečovávat od rodiny a slavit s nimi narození nového člena... postupně se v klidu seznamovat s miminkem... mít veškerý komfort a pohodu domova (a taky zajištěné návštěvy dětské doktorky a porodní asistentky, které nám v klidu všechno vysvětlily a ukázaly...) prostě nebudu v nemocnici, když tam být nemusím. takhle to bylo pro nás dobré.
|
| Amin | 
 |
(25.10.2010 9:36:20) No jo, tak to je věc názoru, já byla ráda, že jsme pod ..dozorem,, , já se tak bála o malou, že mě pocit ,,být tam,, uklidňoval. Doma jsem pak byla dlouho ve stresu.
|
| Amin | 
 |
(25.10.2010 9:37:24) U druhého to je asi něco jiného.
|
| Amin | 
 |
(25.10.2010 9:38:50) Tak dík, jdu ven.
|
|
| smisulenka,M03/05 + A01/08 | 
 |
(25.10.2010 10:16:27) Já to měla i u prvního. Jako pacient nemám nemocnici ráda..a to že mi na pokoj každou chvilku chodila tu ranní gynek. vizita, za chvilku dětská vizita..dítě usnulo já taky a už tady byla snídaně ..atd atd... Doma je doma, klídek pohoda, cela rodinka spolu.....
|
| veverkaa | •
 |
(25.10.2010 11:24:15) taky nemocnice nemusím. ty návštěvy všemožných doktorů a uklízeček... fakt nemůžu říct, že bych v nemocnici měla klid. doma je doma.
|
|
|
|
| ---***--- |
 |
(25.10.2010 9:40:30) A čeho ses bála?
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
 |
(25.10.2010 9:47:40) A čeho ses bála? Mě přišlo, že by tam stejnak při tom jejich režimu nemohli o nic víc, než já doma - stejně jsem miminko sledovala já. Na novorozeneckém miminka leží sama, když sestra musí odejít. Jsou tam klidně půl hodinky bez "dozoru" - čekala jsem takhle v Motole, abych tam "vrátila" miminko kamarádky. To mě tak nějak zbavilo iluzí. Některá miminka plakala, a nikomu to nevadilo, já jsem tím trpěla, byť to byla chvilka. Proto bych svoje dítě, pokud by nebylo nemocné, takhle od sebe nedala... Stějně jdeš za 4 dny domů a zodpovědnost za to miminko máš už nadoživotí jen a jen ty a jeho otec... A tak je to od porodu - nikdo za tebe nemůže tuhle zodopovědnost "převzít", ani lékař v porodnici. Lékaři kdyžtak zemře jen pacient, tobě ale zemře dítě... To je propastný rozdíl.
|
|
|
| czechchic | 
 |
(25.10.2010 9:42:14) u me to bylo taky tak!!! Ja jsem odrodila a dva dny potom doma- a jen proto,ze jsem mela horecku,tak si me tam nechali. Ted za par tydnu budu rodit znovu.- ambulantne-za 4 hodiny jsem doma ,samozrejme jestlize nebude nejaky problemek se mnou nebo dvojcaty!!!
|
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
 |
(25.10.2010 10:42:45) Do napsala prskafka to jen podepíšu. U prvního jsme to taky měla v myšlenkách ale díky komplikacím jsme tam skejsla 10 dní...ale to je jiné povídání.
Jink se druhým po 72 hod a byla to krása a pohoda... doma je doma!
Kač.
|
|
|
| MishuI | 
 |
(25.10.2010 9:34:40) Protože jsem tam byla v takovým stresu a nervovým vypětí,že jsem věděla,že doma nám bude líp a i to kojení půjde líp.A měla jsem pravdu.
|
| Jířa(3 kluci) |
 |
(25.10.2010 9:48:19) Přesně - doma je prostě doma. A navíc - třeba teď, když jsem porodila třetí - koupat jsem uměla, kojit jsem uměla, doma mě čekali dvě děti, manžel, tři psi - nemohla jsem se dočkat, až budeme všichni pohromadě.
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
 |
(25.10.2010 14:11:08) Mela jsem to stejne, sice prvorodicka, ale v porodnici takovy stres a nervy, ze jsem se nemohla dockat, az me pusti. Vse a zejmena kojeni slo doma mnohem lip. A ted si naopak rikam, jak ja si tam tech par dni uziju, navareno, postarano, cely den v posteli . Asi uz jsem zapomnela, jaky to bylo tesne po porodu, rozhodne ne klid , tak uvidime, jak prozru z te idylicke predstavy ctyrdenni dovolene   
|
|
|
| Bellinka+Šimonek03/2011 | 
 |
(25.10.2010 9:36:14) Pro prvorodicku ma mozna pobyt v porodnici nejaky vyznam, ale se tretim ditetem tam jiz zbytecne tvrdnout nehodlam. Doma me opecovava rodina a mam tam sve prostredi a klid- proste domaci pohodu. Nikdo me nebudi s teplomerem v pul seste rano a ani me nerusi krik ciziho miminka. Navic sblizovani s mym ditetem povazuji za vysoce intimni zalezitost, u ktere nechci byt sama, ale i s manzelem a detmi. Proto chci rodit jen ambulantne. Pobyt v jakekoliv nemocnici me vycerpava.
|
| briliantacek+2(07,10) | 
 |
(25.10.2010 9:46:26) Já teda i jako prvorodička chtěla co nejdřív domů... Bylo to tam na mě moc stresující, chtěla jsem být už s manželem a halvně ve své posteli. Vadilo mi být pořád v noční košili a bylo mi tam moc teplo a v noci jsem se absolutně nevyspala..Takže doma mi bylo líp..ano bála jsem se, že nebudu mít ten dozor a podobně, ale věřila jsem,ž e všechno zvládnu a taky jo.. s druhým už to bylo lepší, ale špatně se mi v nemocnici spalo a co jsme přišli domů, tak i ten stres opadnul a bylo fajn...
|
| Jane Doe | 
 |
(25.10.2010 10:25:43) Přesně tak, v nemocnici nespím, uklízečka rachlala už ve 4.45 s košem, bylo to tam jak na nádraží, vůbec jsem si neodpočala a z toho stresu mi ani nenaběhla laktace, až doma.. A to jídlo bylo šílené, stejně mi museli nosit z domu a stýskalo se mi po starším synkovi, doma je prostě doma..
|
|
|
|
| kattynka a 2 čertici | 
 |
(25.10.2010 9:36:58) u prvního jsem taky byla ráda, že jsem na dosah někoho, koho se můžu zeptat, protože jsem si připadala, že vše dělám špatně a sama to nemůžu nikdy zvládnou . U druhého jsem zas už chtěla být s oběma dětma, což se dá pochopit. Navíc děti nejsou moc od sebe, takže jsem neměla pocit, že je třeba se tam ještě něco dozvědět a chtěla jsem být ve svým a dělat si to po svým , tzn. nekoupat v 3 odpoledne apod.
|
| Martik25 | 
 |
(25.10.2010 9:43:16) Pri prvnim a druhym diteti jsem prisla z porodnice unavena, vyrizena. Miminka maminek na pokoji rvala v noci, vazeni deti pred a po kazdym kojeni zbytecnost, ranni budicky, dopoledni povinne koupani deti, atd. Mam pocit, ze dite v porodnici patri zdrav. personalu. Ted se tretim jsem sla po porodu domu, mimi je jen nase, koupu kdy chci, v noci pomaha manzel, clovek vic zapoji v peci intuici a prirozenost, ne zbytecne prehnanou a zdravotnickou peci. Tot me duvody.
|
| *Niki* | 
 |
(25.10.2010 9:46:13) Já taky přišla z porodnice zbitá, unavená, teda po prvním porodu, u druhého jsem si platila nadstandard a byla tam sama, takže jsem se i vyspala. Ale doma je doma, ani v hotelu (a s tím porodnice srovnat fakt nejde) jsem se nikdy nevyspala tak dobře, jako doma.
|
|
|
|
| zuni | 
 |
(25.10.2010 9:37:10) Hele, to je asi podobné jako "proč chcete být doma, když máte v práci pohodu, příjemné kolegy a teplo"
|
| Bumbi&05,08,10 | 
 |
(25.10.2010 9:42:59) a závodní jídelnu
|
|
|
| allian* | 
 |
(25.10.2010 9:37:16) Prostě proto, že obecně nemám ráda nemocnice. Nejvíc si odpočinu ve své posteli, nemocniční strava mi nechutná, nemocniční koupelny se mi nelíbí. DOma si co nejdříve najedu na vlastní režim a tak si i lépe odpočinu. OPečovávání v nemocnici to opravdu ne. Fakt mi to tam už 2. den po každém porodu lezlo na nervy...takže asi tak
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(25.10.2010 9:37:34) Po prvním porodu jsem si tam skvěle vegetila, ztratila jsem dost krve, bylo mi blbě, spoléhala jsem, že mi pomůžou. Po druhém už jsem chtěla být jen doma, těch 72 hodin mně tam děsně štvalo (napsala bych horší výraz, ale nechci být sprostá), kojení se nevedlo jako se starším, ale věděla jsem, že to dáme, takže mně strašně vadilo, že musím dítě vážit před a po, navíc na váze v jiném pokoji, strašně mně to frustrovalo, vůbec jsem tam nechtěla být. Navíc jsme si porodku už užila 14 dní před tím, takže jsem to měla vybraný. Taky mně děsně štvalo těch 60,- Kč denně.
|
|
| ---***--- |
 |
(25.10.2010 9:40:02) Protože doma mě v noci nebudí pláč cizích dětí, můžu dát dítě mezi kojením manželovi a vklidu se vyspat, cizí návštěvy nenarušují moje soukromí, nehrozí, že od nich dítě něco chytí, nikdo mě nebuzeruje v kolik jsem nakojila jaké množství, nikdo nemá řeči, proč nechci dítě koupat, mám svoje normální jídlo, svačinky, pití podle svých představ, nemám na posteli igelit... Já nevím, je toho spousta, prostě doma je mi líp, než v cizím prostředí, porodnice pro mě nemá žádnou výhodu (kojit mě tam stejně nenaučily, když jsem měla problém, pomohla mi laktační poradkyně, koupat atd. jsem se naučila sama, nějak mi na tom nepřišlo nic těžkého).
|
|
| zuzini | 
 |
(25.10.2010 9:40:04) Protože doma mě nikdo nebuzeruje, mám tam klid, nebudí mě v 6 výměna směn, v 7 uklízečka, v 8 vizita, v 9 dětská vizita, kde mi násilně vzbudí dítě, které zrovna usnulo. Doma jím kdy se mi zachce, spím kdy se mi zachce, mám větší klid na kojení, je tam méně bacilů. Prostě je mi tam lépe
|
| Stýnka | 
 |
(25.10.2010 9:52:12) Zapomněla jsi teploměr v 5 ráno... No bylo to děsný a doma je doma.
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
 |
(25.10.2010 9:40:18) chtěla jsem co nejdřív domů, protože: - doma jsem se s nikým nemusela handrkovat o svoje dítě, měla jsem ho zcela ve své péči - doma jsem si mohla dělat sedací koupele a dát se rychleji do kupy - mohla jsem si spát, kdy a jak dlouho jsem si chtěla - mohla jsem jíst, co jsem chtěla a kdy jsem chtěla - mohla jsem miminko kojit, kdy ono chtělo a jak dlouho ono chtělo - mohla jsem se o miminko starat, jak já jsem považovala za vhodné - ležela jsem ve svojí čisté voňavé posteli, ve svém pokoji, ve svém pyžamu, - mohla jsem se převlíkat, kdy jsem to potřebovala, zrovna tak postel - nikdo nerušil naši intimitu, naše sžívání s miminkem - když k nám přišla lékařka či PA, opravdu se nám (mě i miminku) tu hodinu věnovaly, promluvily jsme si o miminku, o mě, o mých obavách a nejistotách, miminko bylo pod lepším dohledem, než ve velkovýrobně - doma je čistěji, než v nemocnici, nehrozí ani zdaleka tolik infekcí - mohla jsem používat látkové plínky a nemusela dávat ty smradlavky jednorázovky - byla jsem mezi svými, miminko taky, bylo nám prostě dobře, líp, než v nemocnici. Doma mě nikdo nestresoval, nikdo neokřikoval, když jsem měla miminko u sebe v posteli, nikdo nevyhrožoval, když jsem mu sundala číslo z ruky, kterým si rozdrásalo obličej do krve apod. - i muž se doma líp vyspal, než na nemocniční přistýlce (první noc u prvního porodu spal v nemocniční zahradě v autě... já jsem spala s miminkem v jídelně, protože spolubydlící chrápala tak, že jsem měla touhu ji zabít a spát se přitom fakt nedalo...) - mohla jsem si dělat kojící čaj kdy jsem chtěla, nemusela jsem prosit jak žebrák na sesterně o horkou vodu
Bylo mi po obou porodech relativně dobře, nejsem ráda v cizím prostředí, je mi líp doma. Mám muže, který se o mě a naše děti postará líp doma líp, než to dokážou v sebelepší nemocnici. Doma se rychleji hojím a srůstám. Doma jsem ve větší psychické pohodě, což je pro mě po porodu důležité v té hormonální smršti.
|
| withep | 
 |
(25.10.2010 10:16:17) Pod to se mohu podepsat. Ještě bych dodala, že doma nemám postel metr vysoko, takže doma méně bolelo vylézání a slézání - po tom, jak mi při porodu v porodnici zrasili genitálie. Taky jsem nemusela slézat a vylézat tak často, jelikož 1) tatínek byl k ruce a 2) nikdo mě nenutil mimi před a po kojení vážit. Nechodila žádná vizita, která by mě nutila veřejně vystavovat své genitálie nebo budit a svlékat sotva uspané miminko. Nikdo mi nekladl ponižující otázky na mé vzdělání a nezpochybňoval mé mateřské schopnosti jen kvůli tomu, že se mé dítě odmítá krmit podle jakýchsi polotajných tabulek. A doma jsem neměla pocit "buďte ráda, že jsme vás sem vůbec přijali".
|
|
| Nova mama | •
 |
(25.10.2010 13:18:24) V nemocnici jsem byla sest dnu po porodu a moc rada na to vzpominam
"- doma jsem se s nikým nemusela handrkovat o svoje dítě, měla jsem ho zcela ve své péči" - s nikym jsem se nehandrkovala, dite jsem mela u sebe 24/7 (tedy krome prvni hodiny, kdy ho mel manzel a klokankoval)
"- doma jsem si mohla dělat sedací koupele a dát se rychleji do kupy" - sedaci koupele jsem nepotrebovala (mela jsem CS), mela jsem vlastni sprchu k dispozici
"- mohla jsem si spát, kdy a jak dlouho jsem si chtěla" - to jsem mohla taky
"- mohla jsem jíst, co jsem chtěla a kdy jsem chtěla" - mohla jsem si vybrat ze tri teplych jidel, doma by musel nekdo varit"
"- mohla jsem miminko kojit, kdy ono chtělo a jak dlouho ono chtělo" - to jsem mohla taky, dokonce to bylo doporuceno :)
"- mohla jsem se o miminko starat, jak já jsem považovala za vhodné" - to jsem mohla taky
"- ležela jsem ve svojí čisté voňavé posteli, ve svém pokoji, ve svém pyžamu," - u me jenom to pyzamo, to se priznam
"- mohla jsem se převlíkat, kdy jsem to potřebovala, zrovna tak postel" - pres den jsem mela vlastni obleceni, postel mi byla prevlekana personalem
"- nikdo nerušil naši intimitu, naše sžívání s miminkem" - nasi intimitu taky nikdo nerusil, byla jsem na pokoji sama
"- když k nám přišla lékařka či PA, opravdu se nám (mě i miminku) tu hodinu věnovaly, promluvily jsme si o miminku, o mě, o mých obavách a nejistotách, miminko bylo pod lepším dohledem, než ve velkovýrobně" - taktez, sveho gynekologa/porodnika znam uz roky, nevidela jsem ho u porodu poprve
"- doma je čistěji, než v nemocnici, nehrozí ani zdaleka tolik infekcí" - to uznavam
"- mohla jsem používat látkové plínky a nemusela dávat ty smradlavky jednorázovky" - to jsem mohla taky, ale docasne jsem to vzdala, mometalne mame latkovky na doma, na ven nosime jednorazovky
"- byla jsem mezi svými, miminko taky, bylo nám prostě dobře, líp, než v nemocnici. Doma mě nikdo nestresoval, nikdo neokřikoval, když jsem měla miminko u sebe v posteli, nikdo nevyhrožoval, když jsem mu sundala číslo z ruky, kterým si rozdrásalo obličej do krve apod. " - nas taky nikdo neokrikoval, dite jsem v posteli mit mohla, nikdo mne nekaral, cislo mel na nozickach
"- i muž se doma líp vyspal, než na nemocniční přistýlce (první noc u prvního porodu spal v nemocniční zahradě v autě... já jsem spala s miminkem v jídelně, protože spolubydlící chrápala tak, že jsem měla touhu ji zabít a spát se přitom fakt nedalo...)" - uznavam, ze pristylka nebyla idealni, nicmene se to dalo. Nikdo nas chrapanim nerusil, neb jsme na pokoji byli sami.
"- mohla jsem si dělat kojící čaj kdy jsem chtěla, nemusela jsem prosit jak žebrák na sesterně o horkou vodu" - na pokoji jsem mela varnou konvici, caj jsem si varila podle chuti
Tak nevim, muj pobyt v porodnici byl opravdu skvely, rada na to vzpominam. Doufam, ze se mi postesti rodit jeste jednou.
|
| adelaide k. | 
 |
(25.10.2010 13:23:40) Nova mamo, jo skvělý ale kolik takových porodnic v ČR máme?  
|
|
| Gordita | 
 |
(25.10.2010 14:27:34) Ja fto mela podobne, ale stejne jsem se tam silene nudila porad v tom samym pokoji a domu jsem chtela. Taky nebyly zadny vizity, zadny buzeni, chodila jen moje vlastni gynekolozka v civilu, nas pediatr taktez a rehabilitacni pracovnice, sestry klepaly.
|
|
|
|
| Staronová.luc | 
 |
(25.10.2010 9:41:03) Protože v porodnici to byl hroznej stres, hektický, pořád nás někdo budil, když miminko končně usnulo, přišla vizita a musle jsem jim ho rozbalit, když jsem konečně usnula já, přišla jiná vizita prohlíželi mě, když jsme konečně usnuli oba, vlítli tam medici a všechno se opakovalo. Takže proto.
Doma jsem zalezla s miminem do postele, tatínek nás 14 dní opečovával a nemusela jsem dělat kromě kojení dělat vůůbec nic.
|
| Staronová.luc | 
 |
(25.10.2010 9:45:00) a co mi dál vadilo, jak jsem musela před každám kojením miminko zváži, nakojit, zvážit, zapsat, věčně mu měřit teplotu - jídlo se nedalo jíst - v 6 tam vlítla uklízečka, rozsvítila všechna světla, přestože jsme spali - v noci tam chodila jiná uklízečka a odnášela špinavé prádlo, tak že třískala s těma košema - vadilo mi používat záchod a sprchu se svými spolubydlícími
|
|
|
| Termix | 
 |
(25.10.2010 9:41:45) Po prvním porodu jsem chtěla dom co nejdřív, protože jsem byla děsně unavená. V porodnici pořád řvala nějaká miminka, chtěla jsem si vzít miminko do své postele, abychom se prostě vyspali a hlavně doma mám normální postel. Ta nemocniční vysoká byla prostě šílená. Po šití se mi tam špatně lezlo. A to ani nemluvím o vlastní sprše, domácí stravě .... prostě doma je doma.
A po druhém porodu jsem byla v porodnici naprosto zbytečně. Fit jsem byla asi půl hoidny po porodu, péči kolem dítěte i kojení jsem uměla, mmch s kojením mi poprvé nepomohli, nepoznali, že máá syndrom bílých bradavek a tvrdili, že prostě kojit nebudu a měla bych si vzít sunar. Ehm prosadila jsem si, že to určitě zvládnu a kojila jsem 20 měsíců první dítě, přestala jsem jen proto, že jsem už byla dost pokročile těhotná s druhým dítětem, druhé dítě jsem kojila 30 měsíců. Naštěstí po druhém porodu byl opravdu nával a oni sami uvítali můj návrh, že půjdu druhý den domů.
|
|
| *Niki* | 
 |
(25.10.2010 9:44:28) No, třeba proto, že mě nikdo v porodnici neopečovával, ráno a odpoledne zkontrolovali hojení pipky, 3x denně přinesli trochu jídla, a jinak jsem se tam jen nudila a přemýšlela, proč tam jsme. Doma jsem se v klidu válela dle režimu svého a svého mimina, ne dle vizit, vstávala v kolik chci, jídlo měla kdy chci, manžel mě skutečně opečovával, koupání mě nezajímalo, novorozence nekoupu, kojení mi šlo u všech dětí dobře, byli jsme zdraví já i všechny 3 děti... tak k čemu být v nemocnici, která je pro nemocné? Dvakrát jsem si to tam odležela, potřetí jsem se tomu úspěšně vyhnula
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
 |
(25.10.2010 9:49:11) v ÚPMD Podlí byl odchod do 24 hodin po porodu naprost bez problémů a profesionálně zvládnutý, nikdo na nás nekoukal špatně a nedělal z nás nezodpovědný magory, naoapk nás pediatra podpořila, že holčička jí přijde zdravá a silná, ale jsou tu samozřejmě rizika, bla bla bla - o těch nás poučila, jak miminko sledovat.
|
| czechchic | 
 |
(25.10.2010 9:50:53) Tady u nas,DK, ambulantni porod naprosto bezny u VSECH druhorodicek, odrodis a za 4 hodiny jdes domu- ovsem pokud neco se jim nelibi, tak zustanes, ze jo...
|
|
|
|