| Kudla2 | 
 |
(6.10.2010 9:28:00) taky mi přijde naprosto zbytečné mít ve školce několikery boty... dávej jí staré okopané a nebude co řešit.
Upřímně řečeno, moje děti tolikery boty ani nemají. Teď jsme se na léto "rozšoupli" a koupili jsme troje - sandály, tenisky a jedny slušné, dřív nám na sezónu úplně stačily celkem dvoje. Kupujeme kvalitní, takže je to vždycky okolo tisícovky za jedny, a taky nemáme, jak říkáš, "serpenízka" . Mít tolik párů bych u nás považovala za plýtvání. Botičky jsou stejně většinou po sezóně na odpis, protože z nich děti vyrostou, tak mi nevadí, když je okopou a zrasují (pokud je neroztrhají tak, aby se v nich nedalo chodit, a to většinou za tu sezónu až dvě neroztrhají).
Trochu z Tebe cítím nevoli kvůli tomu, že je Monička dítě "podnikatelů" a mají dost peněz. Ale vem si, že ty děti to tak neberou, nemůžeš po ní chtít, aby uvažovala stylem "nemůžu si to a to půjčit, byla by to ostuda, protože máme víc peněz než u Klárky."
Zkrátka ty děti teprve zjišťují zásady vzájemného chování, nebyla bych na ně tak přísná v případě, že to někdy "přešvihnou", jen bych jim vysvětlila, co ještě ano a co už ne. Gumičky bych vůbec neřešila, to je opravdu spotřební zboží, stejně tak drobnější hračky. Naše děti měly tendenci občas vyměňovat i hračky větší, tam už jsem zasáhla, ale ono to bylo rovnoměrné - dávaly i dostávaly, a když jsem viděla, že mi dítě nese domů nějakou větší věc, tak jsem se ptala a když mi bylo řečeno, že je to dárek od spolužáka, tak jsem si promluvila s tím spolužákem a jeho maminkou a pokusila jsem se to vrátit a teprve když mi bylo řečeno od maminky, že to byl fakt dárek, tak jsem to nechala tak.
Re kinderko - i tohle děti zkoušejí a taky bych z toho nevyvozovala žádné dalekosáhlé závěry. Dítěti bych vysvětlila, že Mareček má nárok na omluvu, ale další dárečky už si vynucovat nemůže.
A nezlobila bych se na něho ani na Moničku - jsou to fakt ještě děti, nemají zlé úmysly a je na nás, dospělých, abychom jim vysvětlili, že to či ono je nevhodné.
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 | 
 |
(6.10.2010 10:38:11) není to reakce na to že je dcerapodnikatelů - teoreticky bohatších lidí - je to reakce na to že nemám ráda takové ty malé "vychcoše" ať jsou z chudé nebo bohaté rodiny.... Trochu je mi i tý holky líto...je to takový to dítko rodičů s vysokými ambicemi.....chodí na krasobruslení...a tudíž musí i na balet, gymnastiku a já nevím co ještě...nedávno dcera slavila narozeniny a tuhle holčinu tam také zvala....ona jediná nepřišla protože prý musela na tréning....je mi jí líto...
|
| Kudla2 | 
 |
(6.10.2010 10:59:54) Beny, já si akorát říkám, jestli se v tomhle věku už dá mluvit o "vychcošovi" - víš přece jaký děti jsou, že občas zkoušejí hranice a kolikrát je nenapadne, že je to či ono nevhodný...
kdybych holčičku načapala s botama mé dcery, tak bych jí vysvětlila, že toto se nedělá, že botičky má každý svoje, ale snažila bych se na ni nebýt hnusná, protože si fakt myslím, že to nejde posuzovat jako by to udělal dospělý.
A asi bych to fakt zařídila tak, aby to technicky ani NEŠLO - jedny boty ve školce a finíto.
|
|
| Jarma (dvě děti) | •
 |
(6.10.2010 12:25:22) Není přehnané o školkovém dítěti říkat, že je vychcoš??
|
|
| Federika | 
 |
(6.10.2010 13:41:40) Beny, je taky možný,že holčičku ty kroužky baví...Můj syn taky chodí na spoustu kroužků a ještě ňučí, dyž mu nějký omezím..vůli tomu taky na nějaký akce holt nemůže...A je docela možný, že někdy bude litovat tvá dcera-prostě mi přijde dost jednostranný označit malý dítě za "vychcoše" a politováníhodné, proto, že si půjčí boty, jeho rodina je bohatší a "musí" chodit na kroužky...
|
|
| Veveří | 
 |
(6.10.2010 16:31:32) Vychcoš? Trochu přehnanej výraz. Vychcaní jsou dospělí lidé, kteří chápou hodnotu věcí a peněz. Myslim, že pokud tvá dcera jednou svolila k půjčení, tak neni co řešit. Vysvětlit doma holce, že to půjčovat nemá nebo jí dát do školky jedny boty. Kdybych měla zvonit u každé holčičky a maminky, aby nám vrátily gumičky a sponky, tak nechodim do práce a jen obcházim rodiče. Je to trochu přecitlivělé. Chce to se zaměřit taky na něco jiného než na děti. Toť můj názor.
|
|
|
|