| Picaso |
 |
(13.9.2010 20:52:51) S manželem jsme dítko dlouho plánovali a chtěli, zadařilo se docela rychle. Nyní jsem v 6-tém měsíci a začínám si být téměř jistá, že to byla chyba. V manželství se množí problémy, zjistila jsem, že mi byl manžel před nějakou dobou nevěrný (už jsem byla těhotná). Uvědomila jsem si, že moje touha po dítěti byla spíš touha po normální rodině, měli jsme ve vztahu už dřív nějaké problémy a dítě představovalo pro mě takovou jakousi spásu.. Těhotenství mám vesměs bezproblémové, akorát místo pohybů cítím, jakoby mě malá zevnitř snad škrábala nebo co. Asi za to, jaké mám hříšné myšlenky. Od manžela se chystám odejít, žijeme odděleně. Už mu nemůžu věřit a pochybuju, že ještě někdy budu schopná nějakému muži věřit. A rodina bez partnera, o kterého se můžu opřít, pro mě není rodina. Asi mě tu spousta milujících matek odsoudí, ale já začínám být čím dál víc sobecká, cítím, že na výchovu malého špunta nemám, ani nechci mít. Chci zpátky svůj život, kdy si můžu rozhodovat jen sama o sobě a nejsem ničím omezovaná. Nevím, co mám dělat, je mi to strašně líto, kvůli malé, nezaslouží si to. Ale já si prostě nemůžu pomoct. A vím, že po porodu bude hůř.. Mám pocit, že můj život skončil.
|
| Beruška+J02A07T10 | 
 |
(13.9.2010 20:59:00) neboj, až malou poprvé uvidíš, tak tě zalije tak hřejiví pocit a tolik lásky, že nic na světě to nemůže vynahradit.
Já mám tři děti, pouze jedno bylo plánované (všechny tedy chtěné), ale ta plánovaná holčička my dávala a dává zabrat nejvíc. Kluci jsou andílci a poslední syn, ač se zadařil naprosto neplánovaně je miláček nás všech.
Držím ti palečky, od manžela odejdi, nejsi první ani poslední.
Někdy to tak prostě je a neboj až se z toho oklepeš, určitě najde sílu zase někomu věřit a najdeš príma tátu pro tvoji holčičku.
Držím ti moc palečky a na dálku posílám pohlazení.
jenže snad ti řeknu, že ač s manželem máme problémy a i v případě, že by ode mně odešel vím, že bych nic nevrátila, děti jsou pro mě vším a ač to může znít jako fráze, miluji je nadevše a všechno bych pro ně obětovala a udělala. Oni mi to několikanásobně vracejí a bude ti tu lásku vracet i tvoje holčička.
Ale urovnej si vztah k ní.
|
| Katka | •
 |
(13.9.2010 21:01:10) Picaso, s podobnými pocity se potýká velká část matek...a často i dlouho po porodu. Nejsi výjimka. Je to tak i u dětí chtěných, prostě najednou na tebe dopadne to omezení, totální změna života.
Ovšem problémy s manželem to násobí.
|
|
| Jaanja + Vojtín + Olík | 
 |
(13.9.2010 21:06:07) Dítě nemůže za to, že si s manželem nerozumíš. Dítě to váš vztah nevyřeší, ale spíš ti pomůže vyřešit život vlastní. My jsme obě děti plánovali a chtěli, ale u prvnho těhotenství jsem taky řešila takové otázky. Proč dítě, jak budu žít? Zároveň jsem opustila super práci a odstěhovali jsme se z Prahy na vesnici, kde jsme nikoho neznali, obě rodiny min. 300km daleko, manžel každý den v práci a já v tom starým baráku úplně sama... fakt depka párty. Ale s dětma je to všechno mnohem lepší. Ale tohle ti nikdo nevysvětlí, to si musíš zažít. Tak přeju hodně sil a ať vidíš to světlo na konci tunelu, ve kterém teď seš
|
| bibianna | 
 |
(13.9.2010 21:28:16) Jani, to jsi napsala moc hezky!
|
|
| Adina,kluk 08 | •
 |
(14.9.2010 9:01:36) Janjo to muselo být hodně těžké opustit super práci vid..to znám.. a taky odejít z Prahy,kde máš plno možností na vesnici..také znám.. no je pravda,že s detma človek mení priority.už nemusím mít věci,které mi před dítětem přišly veledůležité atd..
|
|
|
|
| Teríí+Kryštof 07+Emma 10 | 
 |
(13.9.2010 21:01:30) A nebo bude líp Ty jí budeš držet v náručí a budeš vědět,že ji miluješ nade všechno a že to spolu nějak zvládnete 
Taky mám chlapa,který za moc nestojí (rozhodně bych si ho úředstavovala lepšího.Naučila jsem se na něj nespoléhat a taky to s dětmi zvládáme 
To bude dobré,uvidíš.Přeju hodně štěstí   
|
|
| lllinduska | 
 |
(13.9.2010 21:02:21) Picaso, neboj, takove pocity jsou naprosto normalni. Ja je taky mela u prvniho, ktery byl neplanovane Jak se narodil, tak jsem malem umrela laskou. Proste holt prochazis tezkym obdobi a situace s manzelem ti moc neprida. Ver mi, ze miminko je to nejlepsi, co te mohlo v zivote potkat a to, ze za neci zivot budes mit veskerou zodpovednost, te bude maximalne naplnovat
|
|
| ...j.a.s... |
 |
(13.9.2010 21:02:51) Nikdy neříkej nikdy. Pokud je to tvé první dítko, tak jsi ještě mladá a třeba na tebe osudový muž teprve čeká. A do té doby bude tvým parťákem tvá dcerka. Přeji hodně štěstí.
|
| Štířice | 
 |
(13.9.2010 21:09:09) Jsi určitě hodně ovlivněná situací s manželem, tím že se malá narodí do neuplné rodiny...jsi zklamaná asmutná, ale neboj málá se narodí a už nikdy nebudeš litovat, že ji máš...možná jen občas zavzpomínáš na ten bezstarostný život před mimče. Já mám 3letou holčičku a vím, že kdyby mi její tatínek provedl cokoli nikdy nebudu litovat toho že ji mám, pže ona je sluníčko a nemůže za nic co je mezi námi.
|
|
|
| Tenna /2 | 
 |
(13.9.2010 21:05:55) Nejsi sobecká, řekla bych, že takové myšlenky jsou ve tvé těžké situaci pochopitelné. Není nic lehkého vědět, že budeš muset zvládnout vedle rozchodu s partnerem zároveň narození dítěte, na které zůstaneš sama. Asi každý by si přál, aby za takových podmínek miminko raději počkalo na lepší časy. Je to skutečně nezáviděníhodná situace, přeji ti v první řadě hodně sil Protože jsem sama nic podobného nezažila, těžko ti mohu něco radit. Asi jen to, co je ti jistě samotné jasné - dcerka tu už prostě je a bude tě potřebovat, musíš se tedy přese všechno snažit zvládnout svou roli maminky a doufat, že to spolu zvládnete a v budoucnu budete mít obě štěstí na fajn chlapa, který vás bude mít rád Snad máš alespoň maminku nebo někoho, kdo ti může pomáhat.
|
|
| Eileenn | 
 |
(13.9.2010 21:06:40) Picaso ačkoli to teď cítíš takhle a je ti mizerně, věř mi, že po porodu bude naopak líp...sice spousta práce a únava, ale budeš mít vedle sebe někoho, kdo je tvůj, kdo tě miluje a potřebuje. A to ostatní všechno přijde..život vůbec nekončí, máš před sebou přece spoustu a spoustu zážitků, a proč bys někoho nenašla, kdo bude jiný a lepší než tvůj manžel?? Ten za to evidentně nestojí... Buď ráda, že budeš mít miminko, já taky pochybovala, byla jsem na to taky sama, a zvládám to a ještě mi přijde že můj život předtím byla pěkná nuda
|
|
| 10.3zlatoVLKáska12 | 
 |
(13.9.2010 21:07:57) Myslím, že nakonec budeš s dítětem šťastná.Tvoji péči nebude dcerka potřebovat zas tak dlouho, abys měla pocit, žes jí "obětovala" život. To zvládneš!Partner je hlupák! Říkej si, že to co prožíváš, je následkem hormonů a hlavně hodně za to může partner.Je to normální a přejde to .
|
|
| Meta | 
 |
(13.9.2010 21:14:32) Ne, ne, ty vůbec netušíš, jak jsou miminka úžasná a krásná!!!! To budeš koukat!!!!!!! Život teprve začne...Co je chlap ve srovnání s prckem
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 | 
 |
(13.9.2010 21:15:46) Počkej až bude mít malá tak 3 roky, můžete toho pak podnikat hodně pokecáte si, zasmějete se. Víš co mám nejradši? Kdyý mi řekne- já tě mám ráda. A j ji řkenu- já tebe taky. Na to mi ona řekne- ale já tě mám hodně ráda.
Dcera nebyla plánovaná, ale počítali jsme s tím svým způsobem. Můj partner není žáden svatoušek, natorpil toho dost. I kdyby se jednou něco stalo a já zůstala s dětma sama, nikdy bych si neřekla, že jsem je neměla mít. Tím tuplem, co proved vím, že ty děti jsou jediné to jisté co mám a co mě naplňuje i když zrovna dnes jsme myslela že je přerazím oba
|
|
| dkkns | 
 |
(13.9.2010 21:17:01) Tak ho dej k adopci, když ty nechceš nějaký neplodný párek po něm šáhne všema deseti
|
| Tenna /2 | 
 |
(13.9.2010 21:21:03) Ale kuš! Ona děťátko chce a chtít bude, jen je v těžké situaci, ale ona to překoná a zvládne
|
| dkkns | 
 |
(13.9.2010 21:23:17) Tím bych si nebyla tak jistá 
|
| Tenna /2 | 
 |
(13.9.2010 21:40:16) Když si ona sama ještě pár týdnů po porodu bude jistá, že maminkou svého dítěte být nechce, pak bude chvíle na tvé řešení. Ale to je až ta poslední krajnost, zatím bych jednoznačně vsázela na podporu a optimismus.
|
|
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 | 
 |
(13.9.2010 21:23:13) taky řešení. Ale v tohmle případě hodně zbytečné
co ty víš, co bude po porodu? Třeba to nakonec dopadně ještě všecko dobře.
|
| Bumbi&05,08,10 | 
 |
(13.9.2010 22:43:21) ano, ale vědomí, že situace, která se jí momentálně zdá bezvýchodná, může mít řešení, které je přijatelné jak pro dítě, tak pro ni, může samo o sobě velmi pomoci (aniž by došlo k tomu, že bude muset být využito).
|
|
|
|
|