Barča, M 07 a E 10 |
|
(28.8.2010 14:58:15) no u mě pár dní, pak mám dny kdy bych bánila, dny kdy si na to nevzpomenu a pak kouřím ve snu, je to obšas, vychutnávám si to a pak mám děsně špatné svědomí, že jsem to porušila. Po probuzení mám ze sebe naopak radost.
VYDRŽ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
|
Barča, M 07 a E 10 |
|
(28.8.2010 14:58:50) JA A DOBRÁ JSOU TŘEBA LÍZÁTKA, JAKO TAKOVÉ MALÉ ŠIDÍTKO.
|
krupice. |
|
(29.8.2010 23:47:34) Ahoj, tipuju, že dneska už zase kouříš... Jinak tady je odkaz na knížku, co mi pomohla přestat kouřit. "http://www.kosmas.cz/detail.asp?eadd=ok&cislo=125123" Já to tenkrát četla v AJ, u nás to ještě nevycházelo. Manžel tu knížku našel pod matrací na lodi, kde jsme pracovali On nekouřil, docela jsem se kvůli tomu hádali, zkoušela jsem párkrát přestat, ale bez úspěchu. Jinak prý kdo knížku dočte, ten opravdu přestane. Já jsem přestala. Ten autor sám kouřil asi 30 let 3 krabičky denně, měl velké zdravotní problémy, manželka se s ním chtěla kvůli kouření i rozvést. Zkoušel to několikrát a nikdy nevydržel. Až objevil tuhle "metodu". On neuznává žádné náplati, žvýkačky a jiné náhrady, ani pomalé přestávání, ani omezování...a vysvětluje proč. Jinak co se týče "chutě", nejhorší je to prý první 3 týdny. To u mě ale bylo celkem vpohodě. Horší bylo, když jsem se pak účastnila nějaké párty, kde byl navíc alkohol zdarma (na lodi). Chuť na cigaretu jsem vydržela, ale alkohol do mě tekl proudem. Pamatuju si jen, že jsem pak v kabině běhala mezi postelí a záchodovou mísou a manžel mi držel vlasy nahoře Chuť jsem měla asi půl roku, občas se mi zdálo, že kouřím 2 cigarety najednou a pak jsem se spocená vzbudila, že jsem to "porušila". Jednou nebo 2x jsem si v prvním roce zapálila, ale už jsem pěkně kuckala. (předtím jsem kouřila asi dvacítku denně) Teď nekouřím 8 let a nic mi to už neříká. Jo, možná tak nostalgie.
|
Marketa.75 |
|
(30.8.2010 9:50:34) Hanko mám radost že tipuješ špatně. Zatím se držím.Od 28.8. jsem nedala ani jednu cigaretu.Hodně mi pomáhá manžel,uvidíme jak mi to vydrží.Ale měla jsem pocit že mám tendenci chut na cigaretu zajídat,takže jsem si k tomu začala počítat kj do 5500 - takže držím i dietu.Jsem na sebe zvědavá,jak to půjde dál,ale já měla v hlavě zakodováno že nejsem schopná vydržet bez cigarety pár hodin - natož jeden den - a to jsem překonala.A můžu říct že zase takový problém to nebyl...větší problém je zbavit se starých zvyků.Jakože ted vyžehlím,nebo vytřu,poklidím atd. a půjdu si na balkon zakouřit.Práce je hotová a na balkon nejdu.Sednu si s kafem v obyváku,a snažím si vsugerovat že TO je ten správný relax,ne smrdět na balkoně.Všechno je opravdu jen a jen v hlavě.Prostě kouřit nebudu.Nekouřím.Tečka.
|
krupice. |
|
(31.8.2010 0:09:49) Markéto, tak to ti držím palce! Opravdu je to jen v hlavě, o tom se právě mluví v té knížce. A zatímco to čteš, autor ti dokonale "vymyje" mozek, takže vlastně už kouřit nepotřebuješ Samozřejmě mi taky víc chyběl ten zvyk samotný, než nikotin. Prostě jsem se těšila, že teď si dám kafe s cigárem, že udělám tohle a pak si dám...než jsem přestala kouřit, pracovali jsme s manželem na lodi a vždycky jsem ho stresovala s večeří, že si ještě musím skočit na cigáro, než začneme pracovat. Kdybych to nestihla, byla bych až do další pauzy pořádně rozhozená. Vlastně i stres člověk "zaháněl" cigaretou. Jde jen o to, že člověk má určitý věci s tím spojený a musí si vytvořit nový návyky. Já teď vychutnávám kafe s něčím sladkým, už mi nesmrdí oblečení a neotravuju manželovi život Naštěstí jsem prakticky nepřibrala, možná tak jedno kilo. Takže držím palce! Jestli je manžel nekuřák, bude to snažší. A dej vědět, jak pokračuješ
|
Marketa.75 |
|
(1.9.2010 21:01:24) Hanko pořád nekouřím.Tak já jsem si asi vymyla mozek sama. Je to supr,protože si připadám taková svobodnější.Pravda je ta že to byla neustálá honba a stres za cigárem .Je to fakt krásný po probuzení si jen tak poležet a nehnat se hned udělat kafe a na balkon.Na kafe jsem teda hodně upnutá,těším si jak si ho vklidu vypiju.A dokonce mi tak nějak víc chutná.Asi proto,že při cigáru jsem jich vypila hodně,ted si dám tak 3. Řekla bych že každý den to je všechno lepší a lepší.Pro mne bylo důležité že jsem dokázala zvládnout ten první den,protože jsem měla vážně zakodováno že TO PROSTE NEJDE VYDRZET.Takže jakmile jsem první den překonala - myslím že za mnou bylo půl cesty.
|
krupice. |
|
(13.9.2010 13:32:06) Ahoj Markéto, jak pokračuješ?
|
|
Leia | •
|
(11.9.2011 16:37:30) tak mne zajima, jak to s tebou vypada? nekouris???
|
|
|
|
|
|
|
|