Tvoje horší já |
|
(5.6.2010 11:49:51) Nebyla jsem tam, jméno hradu mi připadá spíš legrační. Četla jsem o něm dost, je spojen i s K. H. Máchou a před pár lety se část české záhadologické veřejnosti stala obětí velmi roztomilé mystifikace - údajného Máchova dopisu příteli Eduardovi, ve kterém líčí výlet do budoucnosti, ke kterému došlo právě na hradu Houska. Mácha se podle tohoto podvrženého dopisu dostal tuším do r. 2006 do Prahy - Proseku. Naši milí záhadologové jej tam dokonce prý vyhlíželi v určené datum. Návštěvy hradu bych se rozhodně nebála, tajemné síly na tebe budou působit jen do té míry, do jaké je sama necháš. Nech na sebe působit jen ty pozitivní a bude to báječný výlet. Jinak řečeno, je to jen v tvé hlavě, nikde jinde.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(5.6.2010 11:54:08) Jano, před chvílí jsem ten dopis četla... na to může skočit jen člověk ducha mdlého, stačí si pročíst Máchovu reálnou korespondenci a hned je každému jasné, že je to falzum jako prase.
|
Tvoje horší já |
|
(5.6.2010 11:56:50) Dávám tady i odkaz: http://eldar.cz/cody/magie/houska/macha.htm Asi se našlo dosti lidí ducha mdlého. Je to ale roztomilé.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(5.6.2010 12:04:06) Autor vyslovuje odvážnou hypotézu, vycházející z údajů z Magazínu záhad 2/98, kde M. Doležal a A. Česal zmiňují možnost, jak Keltové uloupili cosi z věštírny v Delfách a ukryli to na hradu Houska. Na tomto stroji času - zřejmě pocházejícího z Atlantidy - byla založena sláva Delf. Podle názoru autora se Mácha v podzemí dostal ke stroji času, ten nevědomky spustil a přenesl se do budoucnosti. Uvedený dopis v jinak seriózní faktografické knize působil velmi věrohodně.
...se asi počurám smíchy.
|
|
Elvira de Burgos |
|
(5.6.2010 13:02:27) ha ha ha... tohle jsem neznala, ale je to na první pohled skvělá recese... nejen že ten, kdo na to skočil, musel být ducha mdlého, ale především nikdy nečetl od Máchy ani slovo Dík za odkaz, to jsem se zas jednou pobavila, když už musím trčet u práce v takhle krásném počasí
|
|
|
|
Bledulík |
|
(5.6.2010 11:55:18) Byli jsme tam jednou, o tajemných silách jsme nic nevěděli, dozvěděli jsme se to až tam. Na podobné věci nevěříme, ale na kapli jsem byla zvědavá. Ovšem jakmile jsme do ní vstoupili, malá začala blbnout, fňukala, držela se mně jako klíště, nikdy jsme s ní nic podobného nezažili. Odešli jsme z kaple a byla zas byla klidná, zbytek hradu byl v pohodě. Proč to dělala nevíme, kdoví co tam bylo. Jinak viděla jsem už zajímavější hrady.
|
|
|