| Pája, A+A :o) | 
 |
(25.5.2010 8:25:51)
Mám na vás takový dotaz,protože už mě to dost dlouho trápí .
5letý syn má evidentně nějaký problém s tátou nebo si tím vyžaduje jeho pozornost,nevím .
shrnu to - tátu moc přes týden od mala nevidí. jeho práce je dost náročná na čas. ráno odchází tak v 6.30,když je to dobré,vrátí se v 18hod.,někdy déle,někdy ho děti nevidí vůbec. o víkendech se nyní snaží být doma,ale..
domluvili jsme se,že syna bude vodit do školky,aby ho alespoň viděl a měl nějakou starost také on ,protože s malým nedonošeným mimčem,co nemohlo ani ven jsem tam běhat nemohla..
jde o to,že když ho vypravuji ráno já,tak poslechne. bez debat se nají, oblékne a jde se,vše za 20min. hotovo.
s tátou- nechce vstávat (fakt je,že ho budí o něco dříve,ale problém je,že jak je večer táta doma,syn stále vybíhá z pokojíku a něco si vymýšlí,aby ho viděl a tak trvá dobu než usne..jakmile jsme doma sami,spí do půl hod. a je klid..)
no a ráno to pokračuje, nechce se napít,najíst, oblékat,hrůůůza. vzteká se,manžel pak vybuchne a končí to kolikrát brekem. mně je ho líto,ALE PŘECE SE MUSÍ NAUČIT POSLOUCHAT I TÁTU,nemohu být všude a na všechno jen já. ani kapky do nosu od něj nechce,to musím přijít já.-kvůli tomu byla dnes ráno scéna děsná,syn se úplně vzteky klepal a brečel, manžel mu vynadal-neměl tak vybuchnout,tím mě naštval,nevybíravě ho sjel .ruply mu nervy a už to neustál.
můj názor je takový,co jsem mu říkala od začátku,že má dítě jen na blbosti,když přijde domů a že jednou to pozná..holt se to začalo s věkem potvrzovat..tak kolem 2.roku to začlo a je to čím dál horší. zkrátka ho neposlechne v ničem. už mám sto chutí je snad poslat někam do poradny,když si to se synem neumí vyřešit sám. fakt mě to trápí,protože se mnou je hodný..jasně,má dny,kdy také zazlobí,ale jinak si nemohu ztěžovat..
tak mě zajímá,zda je to tak i v jiných rodinách..nechci,abychom každé ráno budili sousedy..fakt někdy si musí říkat,co se u nás děje
|
| pega | 
|
(25.5.2010 8:31:03)
Ja bych radila nechat syna s manzelem na par dnu samotne, abys do toho nemohla vstupovat. Syn je zvykly na tve ritualy a hleda u tebe zachranu. U nas manzel take nema takovou autoritu, je porad pryc, slibuje, blbne, rozmazluje. Uz mame ale vyzkouseno, ze kdyz je s detmi sam, zvladnou to v pohode, jen to proste funguje jinak nez kdyz veci organizuju ja.
|
| Andy | •
|
(25.5.2010 9:13:03)
taky bych doporučila nechat je samotné... já byla před měsícem poprvé na celý víkend pryč (cvičení a relaxace), bála jsem se (manžel taky občas takhle "vybuchne", nemá tolik trpělivosti), ale nakonec je nechala doma s manželem (mohla je hlídat babička s dědou). Manžel např. zahodil dceřiny růžové hadříky, dal jí maskáče a svůj šátek na hlavu a vyrazili na "bojovou" akci do lesa. Nadšení byli všichni a děti vůbec nezlobily, až se manžel divil.
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(25.5.2010 8:36:41)
mě takhle neposlouchali neteř a synovci, měli mě stále za dalšího do party, co bude dělat kraviny.. s tim nebyl nikldy problém, ale někdy jsem potřebovala aby mi poslechli.. šlo to až když jsme je seřvala, doslova.. jenže to byli uřž starší, nejmladšímu bylo tuším 7let.. od té doby mají respekt, vědí, že s nima budu dělat hodně blbostí, mají ve mě spíš kamarádku než tetu, ale že se musí poslouchat, jinak to fungovat nebude... ale jak říkám, už byli starší...
|
|
| Aneka_ | 
|
(25.5.2010 8:41:52)
Není to u nás tak markantní, ale mohu tě ujistit, že velmi podobné, přestože se manžel o dceru stará často a nekdy celé dny. Ale provokuje ho, neakceptuje a dělá si s ním co chce. Mám stejný dojem, že je to tím, že manžel je u nás za kámoše na blbily(jako druhé dítě) a tak se k němu i chová. Často musím zasáhnou stylem "tatínek ale řekl!!!"
|
| Aneka_ |
|
(25.5.2010 8:42:37)
překlepů si nevšímat
|
|
|
| foxina | 
|
(25.5.2010 8:42:54)
navrhuji pánskou jízdu, a kluci se na sebe možná víc napojí! u nás to tak dělám s tříleťákem. občas si s tatínkem udělají pánskou jízdu a pak se od sebe nemohou odtrhnout  držím palce
|
|
| Líza | 
|
(25.5.2010 8:44:30)
Pájo, a proč bereš jako selhání, že syna sjel, proč to bereš, jako že to neustál?
Myslím, že by ses jim do toho neměla plést, zároveň že by si syn ale v žádném případě neměl vydupat, že to nebo ono jen s maminkou - už mu nejsou ty dva roky - když ho má momentálně na povel táta, tak přes to vlak nejede, včetně toho, že když ho sprdne, tak ty nebudeš dávat slovně ani jinak najevo, že to podle tebe přehnal. Prostě nech ty dva chlapy, ať si to spolu vyříděj. Ty nemůžeš nijak dosáhnout toho, aby ho syn poslouchal - pouze tomu můžeš pomoct tím, že budeš jednoznačně stát za manželem a že synovi nedovolíš vydupat si ty kapky do nosu od maminky a spol.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(25.5.2010 8:50:09)
možná záleží na tom, jak ho sjel... tak v tom případě třeba -!ale rozhodně bez syna!- říct tátovi, že tak moc ani nemusel, ať to příště zkusí mírněji
ale to záleží na tom, jestli to opravdu bylo tak moc nebo ne
on i ten malý potřebuje vědět, že když to přežene, bude hodně zle, jinak tátu poslouchat nebude, s maminkou za zadkem rozhodně ne, a jestli si už někdy něco vydupal a vybrečel nebo jinak vyvzdoroval, dělá to zase, pak se musí přitvrdit
|
|
| Aneka_ |
|
(25.5.2010 8:52:29)
Souhlasím - když by syn na čemkoli trval, že jedině od mámy, tak najust ne. Prostě to má dělat táta, tak to bude dělat táta a hotovo.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(25.5.2010 8:51:28)
a ještě jedna rada - důslednost
když se rodiče nějak domluví, když táta něco chce, tak se nesmí ustoupit proto, že se syn rozhodl jinak, to by byl začarovaný kolotoč a nadělalo by to jenom škodu
|
|
| Ocicko |
|
(25.5.2010 8:59:24)
u nas to je stejny - holk a a uz i kluk chtej jen vse odemne - pokud jsem doma mrzi me to vuci tatkovi, protoze pokud muze rad by pomohl....
|
| januska.1 | 
|
(25.5.2010 9:20:49)
Podle mě se musí tatínek pomalu začleňovat do dění rodiny.Chápu,většinu času je dítě zvyklé na matku a její režim.Násilím se nic nespraví.Pokud otec dítě nevybíravým způsobem seřve,já to tedy jako selhání beru.Aby šlo dítě do školky rozhozené a s pláčem by se mi nelíbilo.
Jinak u nás to je jiné v tom,že otec dítěte s námi nebydlí.Ale vidím,že se syn na něj těší a otec ho seřve za kdejakou blbost.Tak to se klidně za syna postavím,ať je to výchovné nebo ne.
|
|
|
| očko |
|
(25.5.2010 9:14:23)
ano, toto zkouší dcerka /cca 2r./. Konkrétně přebalit se nenechá, chce mě. No a já prostě odejdu s tím, že musím někde něco udělat. Prostě pochopí, že máma není, tak musí táta. No a on ji přebalí a pak si ji naláká třeba na čtení nebo hraní a pak už je kámoška i s ním.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(25.5.2010 9:35:24)
to já manželovi před synem neřeknu,že to přehnal,až bez něj. říkám mu,že tátu poslouchat musí stejně tak jako mě a že táta umí udělat to samé jako já taktéž a nevidím důvod,proč by ho měl tak zlobit každé ráno.
jsem vždy zavřená s malou v ložnici a tiše trpím,jak to dopadne a kdy řev ustane..no ustane tehdy,až odejdou z bytu.
ty kapky dnes byla vyjímka,že jsem přišla,protože to už se nedalo poslouchat. jinak vždy řeknu,že když je tu s ním táta,dá to táta. ale dnes to fakt nešlo,manžel ho seřval dost drsně a syn z toho byl totálně vyřízený¨,to se vážně nedalo poslouchat..
a ty výbuchy manžela jsou poslední dobou neustálé,řekla bych DOST NEPŘIMĚŘENÉ tomu,co syn udělá . i tchýně mu to x-krát řekla,proč na něj takto řve,že to není přece nutné a to že nás vidí hodně málo!!
důslední jsme,ale i tak je to naprd. syn ví,že jsou hranice a pak je zle,ale je mu to fuk-konkrétně s tátou,tam se prostě nepoučí,jinak ano.
nějaký zákaz od táty ho prostě absolutně nenakopne,aby poslouchal a i já s tím souhlasím, stojím při něm,to je jasné. obrečí to,ale zlobí dál druhý den stejně.
jinak to,nechat je samotné nehrozí.to je max. tak na dvě,tři hodiny a je to v pohodě,ano. ale to je když jsou někde venku a řádí,to vím,že zvládnou v pohodě.někde na výletě nebo na chatě. ale takový klasický den doma se vším všudy bez mámy fakt nehrozí. když už to bylo možné,že jsem byla na rizikovém v nemocnici,tak samozřejmě tatínek neměl čas a syn musel k babičce a byl zoufalý po dvou dnech,protože u babiček nebývá a tátu viděl vždy tak hodinku a to ne ještě denně,protože bydlí dál od nás.obě pracují a nemají čas a na víkendy mají čas akorát tak na druhá vnoučata,ale to je jiná věc.
díky moc za rady a názory.
|
| adelaide k. | 
|
(25.5.2010 9:46:48)
Pájo a proč to nehrozí? Manžel by si neudělal čas? Nebo by to nezvládli (otec? syn?)?
Jako, je fakt že v pěti letech je na budování otcovské autority trochu pozdě, tak to holt bude těžší. I manžel se musí "naučit". Ještě byhc tomu dala čas.
|
|
|
|
| zahir | 
|
(25.5.2010 9:22:48)
Manžel pracuje v cizině,bývá i 10 dní pryč.Syn teď je mu 7,je na to zvyklý od mala.Když je manžel doma,tak se dětem věnuje (už máme i dceru,3 roky.)Hrajou si,blbnou,a syn ho dřív bral spíš jak kamaráda,parťáka na blbiny,poslouchat ho nechtěl vůbec.Přesně jak píšeš - se mnou celkem klid,přijel manžel a zlobil,neposlechl ani náhodou,předváděl se....
Krušný to byla v období 3-5 let,teď je to v pohodě.Občas mi přišlo že se na něj zlobí,že byl dlouho pryč.Ale když jsem je nechala samotný,Tomík byl celkem v pohodě.Moje sestra to měla taky tak - když byl její manžel dlouho pryč - třeba týden,pracovně,po jeho návratu Filip taky zlobil,předváděl se,dělal naschvály... Na jednu stranu se náš syn od táty nehnul,ale jakmile táta po něm něco chtěl,tak bylo zle.Zvláštní je,že dcera to tak nemá - ta je svérázná pořád.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(25.5.2010 13:43:59)
Zahir, u nás je to také vyhrocené zhruba od těch tří let a teď se to nějak stupňuje.
JInak to,že by to spolu sami nezvládli se nebojím - tady je právě problém ten čas a CHTÍT to..pohodlnější je vždy mít po ruce mámu,co si budeme povídat.
to bych musela jedině asi pořádně onemocnět a být k nepoužití,že by někam odjeli třeba na tu chatu. no,ale tam by zas přijela tchýně a bylo by po nějakém otec-syn. no nic, třeba se jednou zadaří.
je mi jasné,že časem to přejde,ale těším se,až to bude, o tom žádná
|
|
|
| Balbína | 
|
(25.5.2010 9:34:50)
musí si spolu najít cestu. Když jsem večer sama s dětmi, jdou spát dřív a když je s nimi sám muž tak taky. Jak jsme doma všichni, tak se to nějak protahuje. Zkuste se třeba dnes večer všichni tři domluvit - že je vám líto, když tatínek musí na kloučka křičet a že bude lepší, když se bude ráno hezky snažit a že je šikovný a určitě to zvládne. Taťka mu naoplátku může ráno trochu pomoci. U nás jsme to tak dělali, samozřejmě nejde tak hladce každé ráno a úspěch se nedostavil taky hned.
Hlavně vydrž, bylo by škoda se jim do toho ráno míchat a nechat se připravit o pomoc muže.
|
|
| Raduza | 
|
(25.5.2010 9:51:20)
U nás to začíná být taky tak :-(. Malému je 3 a čtvrt. Myslím, že zvláště kluci potřebují toho tátu vidět a něco s ním dělat. Jenže jak donutit toho věkově staršího, aby s ním byl to fakt neporadím, protože to nevím sama. Manžel taky po chvilce vybuchne, když měl den dovolenou a hlídal ho, když byl nemocný, tak byl večer celý vyřízený. Nejprve je potřeba vytvořit vztah otec-syn (nechápu proč v hodně rodinách je zrovna tento vztah špatný), pak ho začne syn poslouchat. Myslím, že je třeba začít u toho staršího (myšleno manžel) než u toho mladšího. Přece jen by měli být rozumější a udělat něco pro dítě. Až na tom bude rozumově tak jak je teď syn, tak se bude starat syn. Ach jo, ty vztahy jsou tak složitý. Přeji at se to brzo spraví.
|
| Kadrnošková | 
|
(25.5.2010 10:13:11)
U nás je situace téměř identická, pouze s rozdílem věku - dělají to obě děti, syn 10 let, dcera 7 let. Manžel má trojsměnný režim, takže doma je, jezdí na víkendové " apaluchy ", a stejně nevím, co s tím. Když je doma tatínek, tak se povalují, dovádí, čučí na televizi, ranní vstávání 
|
|
| januska.1 |
|
(25.5.2010 10:13:44)
Jestli to není taky takové to chlapské soupeření.Kdo je silnější
Nevím,u nás to táta se synem vůbec neumí.Vidím to např.když si ho vezme dcera,její přítel to s dětmi docela umí,ale na druhou stranu je úplně klidný a nic ho nerozháže a syn ho poslouchá jak hodinky a problém není.Takže si říkám,kdyby jeho otec měl takovou povahu,bylo by to OK.Sice je to možná tím,že je to 20 letý kluk a syn k němu má věkově blížeale stejně,takhle si s otcem nerozumí.A když je u nich,problém není žádný.Oba ho moc chválí,jak jaký je to super kluk.
|
| januska.1 |
|
(25.5.2010 10:18:21)
Taky jsem zjistila jak jde někdo na něj hned po zlém,nic s ním nespraví.Syn se zabejčí.Takže spíš vysvětlit,motivovat apod.A to právě jeho táta nedělá,proto jsou u nás kolize.A vysvětlovat to otci dítěte můžu stále.Nechápe
|
|
| TerezieK | 
|
(25.5.2010 13:34:58)
Muj syn tatínka taky moc nebral, byl vzdycky víc nalepený na mně. Než se narodilo miminko nemohla jsem defakto ani uvařit prostě nic. Zlom nastal v momentě, když jsem odjela do porodnice a o malého se komplet staral jen manžel, bez pomoci někoho jiného. Takže ho dával do školky vařil mu večeři jezdili za mnou, vyprávěl pohádky atd a do toho doma ještě obstarával domácí práce. Do té doby mi MM s malým defakto vůbec nepomáhal. Jak jsem se vrátila z porodnice, tak syn se mnou odmítal komunikovat, trvalo to 14 dní než se dal trochu dohromady. Od té doby co máme doma miminko, tak mi MM pomáhá na 90 % naprosto se vším. A syn má od té doby k tatínkovi o 100 % lepší vztah a není na mně tak nalepený.
|
|
|
|
| anemon | 
|
(25.5.2010 10:24:16)
Pájo - máme doma knihu "Jak mluvit, aby děti poslouchaly, jak poslouchat, aby děti věřily" - na tyhle krizovky je tam dost rad, manžel je taky pruďas, na podobné metody nemá nervy, ale bohatě stačí, když hroty tupím já, dcerka je jaksi víc spolupracující.
Máme to podobně, já měla dvojčata (naštěstí jen trochu nedonošený) a manžel se musel začít víc starat o dceru (vždycky se jí věnoval hodně, ale vždycky hraní - ne povinnosti)
Jestli si Tě s někým nepletu, tak nejspíš bydlíme blízko, když se ozveš na mail, tak Ti můžu knížku půjčit.
|
|
| Myšutka* |
|
(25.5.2010 11:06:53)
Jen je nech občas úplně samotný, oni se chlapi za chvíli shodnou. U nás to bylo podobné a ještě umocněné synovou nemocí, takže byl nejenom nespolupracující, ale i němý. Když jsme odešla z bytu,tak zalezl pod stůl a začal ječet. Poprvé přestal ječet po hodině. Podruhé po půl a potřetí už nezalezl. Manžel mi dokonce párkrát vola a škemral, ať se vrátím, že to nezvládne. Naštěstí se mnou byly kamarádky a ty mě udržely abych vydržela. A vyplatilo se, dneska spolu fungují a dokonce jsou ochotní jít spolu ven a nebo na výlet.
|
|
| Winky | •
|
(25.5.2010 13:01:36)
vidím tam víc věcí:
1) syn žárlí - novorozenec v rodině, ještě k tomu se zvýšenou péčí, plus pětileťák který už velmi dobře chápe ale taky už má docela "vyspělé" pocity jako že je mu něco líto a tak (mylně si myslíme že čím větší sourozenec tím méně žárlí).
2) v tomhle žárlení je utvrzen, protože je "odtrháván" od maminky na kterou byl 5 let zvyklý a musí si "najednou" zvykat na to být s tátou, se kterým byl v kontaktu méně a na jiné úrovni než s maminkou, nemysli si že pro syna to není stres učit se reagovat na dalšího dospělého
3) tatínek by si samozřejmě představoval že pětiletý kluk už má "rozum" a udělá "co se mu řekne", protože je přece "velkej" ale nepočítá s emocemi ani synovými ani svými vlastními....
Takže bych to rozhodně nelámala přes koleno že syn "odteď musí poslouchat tátu", takhle to nefunguje. Proč ty jsi zalezlá v ložnici s miminkem, proč to neudělat obráceně - tatínka nechat u miminka, se synkem zvládneš ranní "výpravu" ty, máte to v klidu a nacvičené, tatínek bude jen prostě "okolo", bude pozorovat, vypraví se taky, no a pak se ti dva "chlapi" sejdou u dveří, dáš jim oběma pusu a pustíš je do světa a budeš s mimčem doma. A když tatínek přijde z práce, samo že se může se synkem vyblbnout, ale můžeš jim dát ještě nějaký společný "úkol" - třeba vzít mimčo s kočárem ven - tak aby syn viděl že prostě odteď jste čtyři, dvě děti na dva dospělé, někdy to vyjde 1:1, někdy 2:2 a někdy 2:1..... A tatínek aby viděl že to fakt není jenom "prča" dělat tátu.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(25.5.2010 13:56:58)
Winky, o žárlivosti jsem také samozřejmě uvažovala,to je jasné, že syn určitě žárlí,to každé dítě.
Jen jsem nezmínila,že už nemáme miminko,ale skoro dvouletou holčičku. naopak,když ta péče byla hodně zvýšená a x-krát za den cvičení,téměř jsem se nemohla hnout ven,syn byl kupodivu v pohodě,nedělal takové scény. když nějak žárlil,dělal takové své výjevy,aby na sebe upozornil.to jsme věděli.
možná je to jiná dimenze žárlení,ale spíše asi s tátou tak nějak chlapsky bojuje,soupeří kdo z koho.
a to,že by táta přišel někdy dříve domů a mohla bych je spolu všechny poslat ven,to je můj sen,ovšem to fakt nehrozí. v půl sedmé večer těžko půjdou na procházku,když se pomalu chystají do hajan
s výpravou do školky pomáhám také jak se dá,abych ušetřila manžela i syna nervů.ale jakmile slyším,že mají dohady,nepletu se do toho a zůstanu v té ložnici s malou,protože pak by to bylo ještě horší,pokud bych se do toho vložila ještě já.
jinak vím o tom,že manžel si myslí,že syn je velký a má se chovat tak a tak a myslí si,že už to bude jen pohodička bez zlobení asi.. a pak nevydýchá nic. možná právě proto,že není zvyklý být s dětmi .
musí si to vyřešit prostě sami dva,to je jasné. já když se budu do nich míchat,bude to ještě horší.
každopádně,např. když je syn se švagrem,je naprosto v pohodě,nezlobí atd. atd. také je fakt,že on není výbušný a chová se naprosto jinak ke svému skoro stejně starému synovi jako je náš. tam hned vidím rozdíl,ale manžel řekne,že to není táta,tak je to tím a hotovo.
díky všem za názory!!!! a všem,kde s tím bojujete také přeji,ať je to brzy lepší
|
| Winky | •
|
(25.5.2010 21:24:18)
aha, dvouletá.... no, tak tam asi bude ještě nějaká další změna která ho rozhazuje.... Mám to doma skoro podobně akorát obrácená pohlaví - dceři bude pět a synovi jsou dva. Je fakt, že teď má mladší dítko ukňourané období, kdy ho velice ráda svěřím tatínkovi, a s "rozumnou" (tj. někdy hodnou, chytrou a šikovnou a někdy urážlivou, nafrněnou, odsekávající a neúnosně diskutující) dcerou jdu na vycházku, výlet, houpačky, nákup atd. bez doprovodu mladšího "uřvánka" - a přijde mi to ohromně fajn . Mám dojem že když byl brácha mimino, že ji to taky zas tak moc neomezovalo, ale teď se jí vlastně už dost přiblížil - umí běhat, skákat, dost i mluvit, dělat spoustu věcí jako ona - takže jakoby můžou být místy už i parťáci,jenže dcera najednou potřebuje mít něco sama pro sebe, něco co bude umět jenom ona, místo které bude mít jenom ona (tj. aby jí tam brácha nelezl a nebral), činnosti které smí zatím jen ona..... což je na 60m2 celkem oříšek. Někdy mi taky přijde že se dřív už chovala i líp (zejména u stolu a co se pořádku týče), no asi i vliv školky a "opičení" se po dětech tam hraje roli.
A s tím časem - nebuď sama proti sobě a nelpěj na konvencích, v tuhle roční dobu můžou KRÁSNĚ jít od půl sedmý do sedmi, čtvrt na osmi ven, pak šup večeře, osprchnout a v osm jsou v postýlkách, jak budou vyvětraní tak se jim bude krásně spát.
|
|
|
|
| ivaxx | 
|
(25.5.2010 14:46:55)
Pájo a nemohli by si to chlapi sami ve dvou vyzkoušet na nějaký víkend? Uvidíš, že když u toho nebudeš ty, tak se nějak domluví. Jestli to nejde, tak vypnout uši, oči a prostě je nechat, aby měli šanci si to sami vyříkat.
Manžel občas také ráno vypravuje děti sám - připravím snídani a uteču do práce. Odpoledne pak děti sice "žalují", že ráno musely běžet, aby to stihly do školy a školky, ale nějak si prostě poradit musí. Mě to s nimi trvá 20 min, manželovi 40, ale jde to také...
|
|
| Theend |
|
(25.5.2010 17:01:18)
Pájo, zkus si vybavit, kolik sil, času a možná i řvaní a nervů to stálo tebe, než tě syn začal poslouchat (no třeba ne, každé dítě je jiné, ale mě to třeba stálo hodně). Napadá mě, že oni dva si to prostě neodžili a potřebují si to odžít.
|
|
| Theend |
|
(25.5.2010 17:01:32)
Pájo, zkus si vybavit, kolik sil, času a možná i řvaní a nervů to stálo tebe, než tě syn začal poslouchat (no třeba ne, každé dítě je jiné, ale mě to třeba stálo hodně). Napadá mě, že oni dva si to prostě neodžili a potřebují si to odžít.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(25.5.2010 18:24:38)
Martino,dobrý postřeh.
no,když tak vzpomínám,moc nervů mě to nestálo.vždy jsem něco řekla párkrát a bylo to
|
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)