| Teka + 2 zlobiášové | 
 |
(18.5.2010 20:39:37) Přestávám si vědět rady s tříletým synem. Tak paličaté, umíněné a vzteklé dítě, aby pohledal. Často se s ním nedá domluvit ani na základních věcech. Např. nošení bačkor. Dnes v poledne scéna. Přišli jsme z MC, cestou domů jsem koupila žvejkačky, sháněl se kde sou. Říkám ať se obuje do bačkor a že mu je dám. Řev, vztek, přesto, že bačkory ležely 2m od něj. Nevšímala jsem si ho, jen jsem občas zopakovala požadavek a upozornila kde bačkory jsou. Ze vzteku začne shazovat židle, rozerve bráchovi obrázek... když se ho chci dotknout mlátí nebo kope... Nevím jak reagovat. Když se jen vzteká a řve, nechám ho být, ale on potom ubližuje buď fyzicky nebo schválnostmi, brácha, ač starší to často odnese, protože mu zničí stavbu atp. Každodenní problém je odchod do postele. Nechce spát, nebude v posteli, argumenty neslyší. V posteli ho neudržím, když se pokusím dosáhnout toho silou, chytá amok, kope do mě, řve... manžel straší čerty, to mě vytáčí. Ztím to jakžtakž funguje, ale je mi dost proti srsti. Mám pocit, že celý den jen vyhrožuju, že když neudělá tohle, nebude ... (večerníček, čokoláda). Včera si nechtěl uklidit plyšáky, řekla jsem, že je vyhodím. Nadšeně souhlasil. Schovala jsem je a doufala v pozdní lítost - marně. Nevím, jak na něj, poraďte.
|
| maaf |
 |
(18.5.2010 20:46:48) A nebylo by jednodušší říct, teď si dáš žvýkačku a obujeme spolu/obuješ bačkory? Mě by to rozzuřilo taky, kdybych měla slíbenou žvýkačku a místo toho jsi mi cpala bačkory Fakt motivaci tohoto typu nechápu. Manželovi taky neřekneš, že dostane večeři, až si vypucuje boty.
|
| Teka + 2 zlobiášové | 
 |
(18.5.2010 20:49:15) Ale tak to nebylo. Přišli jsme domů a měl se přezout (ajko vždy!). Neobul se a sháněl se po žvýkačce. Řekla jsem, že mu ji dám hned, jak bude mít ty bačkorky. To nebyla žádna motivace žvýkačkou, požadavek na obutí byl předtím a navíc to požaduju vždycky když přijdem, ne?!
|
| maaf |
 |
(18.5.2010 20:51:03) Tak to se omlouvám, pochopila jsem to špatně a rozesmálo mě to.
|
|
|
|
| KatVafi | 
 |
(18.5.2010 20:47:36) Taku nás je to stejný, jen s tím, že vztekloun je dcera 2.5roku, už jsem sikvůli ní koupila knihu Respektovat a být respektován, snad nám pomůže, je to fakt k zbláznění, jakmile není něco po jejím, je hrůza.
|
|
| gluteus maximus | 
 |
(18.5.2010 20:49:48) faze to prejde, je to jen faze to prejde, je to jen faze to prejde, je to jen faze to prejde.
a nebo take ne.
|
| Teka + 2 zlobiášové | 
 |
(18.5.2010 20:51:53) To už si ale říkám rok. Nemluvil, tak jsme si říkali, že to musí být frustrující nemoc se na ničem domluvit a že ten vztek pamení z toho. Chyba lávky! Už kecá jak Palackej a vzteklej je furt stejně. A dlouho už nevydžím...
|
| gluteus maximus | 
 |
(18.5.2010 20:56:04) Mam take vzteklouna ale svuj vztek obracel proti sobe. Mlatil hlavou do zdi do podlahy. Byl celej modrej na cele a neprestal ani kdyz ho to bolelo. Zkouseli jsme vse od drzeni po ignoraci, nic nepomohlo.
Psycholozka(byla spis pro me s manzelem) nam poradila zkusit premistit pozornost od dane situace a hodne trpelivosti. Nejhorsi to bylo kolem 2-2,5 let. Dnes jsou mu ctyri a je porad vzteklej ale uz to neni tak intenzivni.
|
| Kubula K. |
 |
(18.5.2010 21:00:58) Hugovi jsou taky tři a občas nějaký zásek taky má, prošli jsme si mlácením do hlavy (vlastní), bušení hlavou do podlahy a podobně. Celkem funguje, když mu řeknu, že jestli udělá to a to ještě jednou (třeba chytne rapla a mlátí do nábytku), budu ho držet. No a když to udělá, tak držím. Řekněme minutu dvě, a nepustím. Jakože netrestám ho, ale fyzicky mu bráním v tom, aby mlátil dál. Pak mu řeknu, že ho pustím, ale kdyby to udělal znova, musela bych ho držet zase, a dlouho. Zatím na druhý "držení" došlo snad jednou, poměrně to zabírá. U staršího dítěte jsem to dělala podobně, taky to celkem šlo.
|
| gluteus maximus | 
 |
(18.5.2010 21:04:39) To jsme nezkusili.
Ja sazela na metodu pevneho objeti ale po deseti minutach jsem byla hotova.
Syn si obecne nerad pripousti lidi k telu.
|
|
|
|
| remus | 
 |
(18.5.2010 20:57:45)
hele neboj, to je jen zkouška ohněm kdo z koho, přeju ti, ať z té bitvy vyjdeš vítězně
|
|
| gluteus maximus | 
 |
(18.5.2010 20:59:23) Jinak uz nehrozim odnesenim hracek. Odmitl si jednou uklidit lego v pokoji a tak jsem mu rekla ze ho dame pryc. Rekl ze je mu to jedno. Odnesli jsme ho na pudu a jemu to fakt bylo putna. Ale me to bylo priserne lito neb to byla draha hracka. No po tejdnu byla krabice zpatky(takova jsem dusledna matka)
|
|
|
|
| Leňula, Andělka a Emilka | 
 |
(18.5.2010 20:59:31) Naší jsou 4roky a období vzdoru nepřestává a nepřestává ....   taky jenom čekám a čekám a čekám ....
|
| gluteus maximus | 
 |
(18.5.2010 21:00:35) U nas take neprestava, jen se meni metoda vzdoru.
|
|
| Jedůfka / 99,00 | 
 |
(18.5.2010 22:01:29) Leňulo, našemu je devět a někdy mám dojem, že období vzdoru nepřestává a nepřestává....
|
| Jaana2 | 
 |
(18.5.2010 22:07:07) Míšo to píšu - přechází to do vzteku předpubertálního - někdy stačí otázka jestli má nachystaný plavky na druhý den - a postupně přejde do pubertálního
|
|
|
|
| Ralelo+4 | 
 |
(18.5.2010 21:03:25) tak takového vzteklouna mám taky jsou mu čerstvě 2 roky. Do postele chodíme s řevem, nejhorší je ta jeho tvrdohlavost, vydrží řvát i hodinu. Já se snažím nevšímat si toho, ale někdy ty nervy pěkně pracují
|
| Bberi | 
 |
(18.5.2010 21:18:52) Dcera měla vztekací období kolem dvou let! Odnesla jsem ji do pokojíčku a nechala vyvztekat a byl klid!
|
| Bberi | 
 |
(18.5.2010 21:20:28) Ted ji někdy popadne to,že aboslutně neposlouchá, např. nechce si uklidit hračky,obléct se...Tak dostane v nejhorším vařejkou a je klid! Je to výjmečně,tak jednou za 3 měsíce...
|
|
| janna001 | 
 |
(19.5.2010 9:49:27) Můj syn z toho pokoje za mnou vybíhá, řve jak šílenej, neb ho tím ještě víc rozzuřím,běhá za mnou po bytě, věší sena mě a mlátí do mě ručičkou. Takhle je schopnej se vztekat kvůli ničemu třeba půl hodiny několikrát denně. Nějaká další rada?
|
|
|
|
| Alfinka, Elinka 4/04,Ríša 2/07 | 
 |
(18.5.2010 21:25:48) Tak já právě teď šílím z našeho tříleťáka, který má hysterák "ci tebe". Kvůli jeho závislosti na mě nic nestíhám, nezvládám domácnost, nezvládám pracovní povinnosti a nezvládám věnovat se jeho starší sestře. A jsem taky na nervy z toho, jak všechno ničí. Je strašně destruktivní a každý den má něco na svědomí. Dnes mi například ohnul tyč nového smetáku, jindy zničil video, dvd, shodil na sebe televizi (nic se mu nestalo), vykopnul shrnovací dveře, rozbil spoustu skleniček a talířů a hraček a knížek nepočítaně. Domluva nepomáhá, zákazy a tresty nepomáhají, povinnost napravit škodu ho nechává chladným...prostě nevim jak na něj. Na druhou stranu je na roydíl od statší sestry mazlivý, nechá se zapojit do práce a pomáhání doma. Jen je prostě do všeho hrrr a působí jako rozjetá mašina...Máte někdo taky takový exemlář? Jak na něj?
|
|
|