| Ebelobel | 
 |
(9.5.2010 22:48:22)
Všechny zdravím,
stala se nám v rodině (resp. mému muži, ale dotýká se to i mně) strašně velká nespravedlnost. Nelze tomu čelit. Snažíme se s tím vyrovnat, ale moc se nedaří. Jak jste se s nějakou velkou nespravedlností vyrovnali vy?
Díky za názory.
|
| Ecim | 
|
(9.5.2010 22:59:04)
Těžko se mi to soudí, když nevím, o jakou nespravedlnot jde. V obecné rovině mi ale pomáhá si uvědomit, že za všechno v životě se platí a že příště budu mít v něčem větší štěstí zase já. Příklad - když ve škole někdo měl v nějakém předmětu lepší výsledky s menším úsilím, tak jsem si uvědomila, že mně jde zase snáze jiný předmět. Když někdo z mých přátel dostal od rodičů třeba byt, tak jsem věděla, že mu zase chybí něco, co mám já a co je třeba důležitější než majetek.
|
|
| Balbína | 
|
(9.5.2010 23:03:34)
jednak čas. A většinou jiná a důležitější událost tento vztek vytěsnila.
|
|
| *Aida* | 
|
(9.5.2010 23:03:39)
Jooo, memu otci. Jeho sestra dostala od rodicu barak (teda spis ohromnou vilu s rozlehlou zahradou) a on a bratr nic, ani korunu. Myslim, ze se s tim ani jeden nesrovnali. Jejich rodice uz neziji... Ale denne to neresi, to zas ne.
|
| Ecim |
|
(9.5.2010 23:05:26)
Tohle je blbá situace. Říkáme si s manželem, že musíme majetek strukturovat tak, aby šel jednou spravedlivě rozdělit, abychom takovýmto problémům předešli.
|
| Balbína |
|
(9.5.2010 23:10:28)
Moje mamka je ze třech dětí, nejmladší syn dostal chalupu a "hospodářství" (pole, lesy, restituce), ostatní nic. Zášť tam není, naopak mu všichni pomáháme. Protože na zemědělství ještě nido nezbohatl a jsme rádi, když to pošlape. Finančně je on na tom nejhůř. V manželově rodině je to obdobně. Prostě hospodářství se nedělilo.
Můj táta je z více dětí, barák dostal jeden (nejmladší, který v něm zůstal bydlet), žádné vyrovnávání s ostatními sourozenci nebylo.
Já si pořád říkám, že se nechci nikdy rozhádat se sestrou kvůli majetku. A že v okolí takových rozkolů je.
|
| Ecim |
|
(9.5.2010 23:17:15)
Balbíno, tak tohle je právě typický příklad toho "něco za něco". S hospodářstvím je spousta práce a problémů a jak Ty sama píšeš, nikdo z toho nezbohatne. A když jeden ze sourozenců dostane dům, ve kterém bydlí s rodiči, tak zase platí svojí závislostí na těch rodičích. Takhle jedna známá závidí půl domu své sestře, ale sama by tam bydlet nechtěla. Pro mě osobně by hospodářství i půlka domu s příbuznými byl hotový danajský dar, protože jsem typicky městský člověk s odmítavým postojem k vícegeneračnímu soužití.
|
| Balbína |
|
(9.5.2010 23:20:18)
ano. Já si teď říkám, že jsme s mužem na to finančně docela dobře a nic nepotřebujeme. A rodiče ať si s penězi a majetkem dělají, co chtějí. Že se nechci žrát tím, že druhému dali tohle a nám ne. Jen je otázka, zda mi tento postoj a přecevzetí fakt vydrží.
|
| Ecim |
|
(9.5.2010 23:27:01)
Balbíno, držím Ti palce, aby Ti to vydrželo. Mě osobně život důkladně poučil o tom, že mít klid je někdy lepší než přijít k nějakým penězům. Bylo se mnou dosti nechutně vyběhnuto po finanční stránce, ale za ten klid mi to stálo a já ničeho nelituji. Snažila jsem si z té zkušeností vzít maximum.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(9.5.2010 23:19:04)
Také se nechci rozhádat s bratrem kvůli majetku. Naštěstí toho k dědění moc nebude. A manželovi jsem řekla, že do finančních záležitostí jeho rodiny se míchat nebudu.
|
|
|
| Markéta, kluci 8 a 1 | •
|
(9.5.2010 23:38:31)
Ježíš, jak to konkrétně budete dělat? Dva baráky, dva byty, dvě konta? Já pevně doufám, že rozdělovat se bude po mé smrti (bude- li co), a to už mi pak bude jedno, ale třeba to vidím moc zjednodušeně.
I když je vlastně fakt, že manželovi rodiče bydleli v baráku na spadnutí, tak jsem jej nechali zrekonstruovat, což jsme si ovšem podmínili tím, že ho nechají přepsat. Takže rekonstrukce, která víceméně znamenala přestavbu celého domu (od té doby vím, že se nevyplatí), za naše peníze proběhla, barák se přepsal, rodiče už ve zrekonstruovaném bydlí cca 10 let a jedna z mužových sester to nelibě nese. A to i přesto, že se s nimi rodiče nějakým způsobem finančně vyrovnali (podrobnosti neznám).
|
| Ecim |
|
(10.5.2010 8:39:01)
Markéto, plánujeme ještě jedno dítě a silně pochybuji o tom, že se zmůžeme na tři baráky, tři konta a tak.  Barák nechceme stavět ani jeden, pro naši rodinu nám postačí větší byt. Shodli jsme se s manželem, že jestli něco nechceme, tak nějakou velikou nemovitost (pokud možno pro víc rodin), která by pak byla spíš za trest. Spíš pak asi peníze rozdělíme na konta. Jasno si v tom uděláme ještě v době, kdy budeme naživu, aby pak nevznikly zbytečné problémy. Do podrobností se tím zatím ale nezabýváme.
|
|
|
|
|
| Winky | •
|
(9.5.2010 23:21:31)
tak kdyby to bylo v rodině a nějak to přesahovalo/mělo vliv stále dál, asi bych se odstřihla od té rodiny/toho kdo to udělal nebo dělá (nemůžu je změnit, ale můžu změnit to abych si nenechala ubližovat).
Když se mi stala nespravedlnost v práci, měla jsem dvě možnosti - buď to půjdu řešit a riskuju vyhazov, nebo to "spolknu", práci si ponechám, ale budu v sobě řešit ten pocit. V jedné práci jsem uplatnila řešení a), v druhé b) což na chvíli pomohlo, pak to ale přerostlo v situaci že jsem fakt vstávala a už jsem měla osypky že tam zas musím. Vyřešila to až MD (takže taky odstřih).
|
|
| Teri | •
|
(9.5.2010 23:29:28)
Záleží na povaze, já se třeba věcma trápím hodně a dlouho, špatně se mi zapomíná, ale záleží na tom, o co jde, těžko jinak soudit.
|
|
| Markéta, kluci 8 a 1 | •
|
(9.5.2010 23:39:36)
Zeptám se - bude mě to s... ještě za deset let? A když ne, tak moc nemá cenu se tím drásat.
|
| Ebelobel |
|
(9.5.2010 23:49:17)
A když si řeknu, že jo?
Tohle je hodně silnej kalibr, ale nechci psát nic konkrétního. Už takhle jsme dost známí
|
| Balbína |
|
(9.5.2010 23:50:54)
tak naznač, ona je nespravedlnost a nespravedlnost
|
| Ebelobel |
|
(9.5.2010 23:52:09)
jde o zkonstruovaný proces
|
| Balbína |
|
(9.5.2010 23:58:52)
tak ne že bych si dovedla úplně představit tu situaci. Určitě bych se vyrovnávala moc špatně. Ty lidi by pro mě asi nějak vnitřně umřeli a řekla bych si, že život je krátký a budu trávit čas s těmi, kteří za to stojí. Čas zahojí mnohé. Mně by pomohlo se z toho vypovídat a vyplakat. Jsem ten typ, co plánuje pomstu a nikdy neuskuteční. Blbé je, že ten vztek člověka hrozně dusí a škodí mu. Ale poruč si.
|
|
|
|
|
|
| malostranska | 
|
(10.5.2010 0:03:44)
u nas pred 10 lety taky tak.... jeste dnes o tom mluvime...nenadelame ale bohuzel nic...
|
|
| Pawlla |
|
(10.5.2010 6:57:33)
Bojovat proti ní i když je to třeba marné.Nejhorší je to dusit v sobě,to se odrazí ve formě nemoci.Znám to celý minulý rok jsem to tak měla a pomáhalo mi,že jsem se nevzdala ,psychicky mi to pomohlo,k vyřešení nespravedlnosti ne.
|
|
| Ivi + M + P | 
|
(10.5.2010 7:40:32)
Nevyrovnali 
I blízká rodina je mi cizí. Naopak cizí jsou mi milejší
|
|
| Raduza | 
|
(10.5.2010 8:14:45)
S nespravedlností se vyrovnávám hodně těžko. A často se mi děje, asi to přitahuju. Už se snažím si toho nevšímat.
Přijde mi ale, že nejhorší je dělat, že se nic nestalo. Prostě to prožít, rozpitvat a pak to pomalu trochu přejde. Myslím si, že pokud jde o opravdu velkou nespravedlnosti, nezapomeneš nikdy, ale časem to opravdu otupí. Ale je to třeba prožít hned, ne to v sobě dusit.
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(10.5.2010 8:25:49)
Podle mne celkem pomuze se z toho vypsat. Proste to napsat to vsech podrobnosti a uzavrit to tim.
Zamlada jsem mivala hodne blbe pocity a psala jsem si denik. Po letech jsem deniky spalila. Ale pamatuji si, ze kdyz jsem to napsala, tak se mi ulevilo a spadlo to ze mne.
|
| Ecim |
|
(10.5.2010 8:41:08)
Souhlasím, napětí musí ven, člověk si musí najít formu, která mu nejvíc vyhovuje - vypsat se, vypovídat se a tak.
|
|
|
| Barča, M 07 a E 10 | 
|
(10.5.2010 8:50:36)
Prvotní vztek asi vyřvat na něčem vybít, pak si o tom s někým komu věřím promluvit a hledat nějaké vychodisko, občas ho nevidím já ale někdo jiný ano. A pokud to jde bojovat a bojovat.
|
|
| Lendul* | 
|
(10.5.2010 8:51:52)
Jsem teď v nějaké takové podobné situaci - osoba z mojí strany rodiny na nás udělala veliký podraz. Vyrovnávat se s tím budeme ještě pár let, alespoň co se týče financí, takže se nám to bude připomínat v podstatě denně. Ale během měsíce bude vyřešeno alespoň to "odstřihnutí" - a s tou osobou už se v životě nechci vidět. Minimálně proto, že nemám ráda falešný lidi, co ti s klidem lžou do očí a dělají při tom z tebe toho špatného... Pro mě tím prostě skončila.
|
|
| louda | 
|
(10.5.2010 8:58:09)
Za prvé bych zvážila, jestli jsem někdy v minulosti nepřispěla svým chováním k tomu, aby se daná událost stala. Pokud bych zhodnotila, že zatímco já jsem čistá jako lilie, tak ostatní se zachovali jako hajzli, vymazala bych je ze svého života. Asi bych to dlouho řešila, pomáhá svěřit se blízkým, čím víc o tom člověk mluví, tím víc se s danou situací smiřuje, až ho to jednoho dne přestane bavit a život jde dál.
|
|
| maaf |
|
(10.5.2010 9:39:32)
Když to vezmu obecně, tak mi pomáhá přestat na situaci myslet jako na nespravedlnost. Nemám nárok, aby se mi děly jen příjemné věci podle plánu a aby lidi byli na mě hodný. Bylo by to sice dokonalý, ale takovej svět není. Lidi si na lidech řeší svý mindráky a navzájem se obviňují ze svých špatných pocitů atd.
|
|
| Jája | •
|
(10.5.2010 11:38:07)
Nespravedlnost - každý to vnímáme jinak.
Když nevíme, o co jde, nemůžeme ani říct svůj názor.
Já osobně při nespravedlnosti bojuju, občas i do vítězného konce.
|
|
| Katla | 
|
(10.5.2010 15:16:34)
tak bych ted byla majitelkou půlky velkého měšťasnkého domu v žádané Brnenské lokalitě a dalšího nemovitého majetku.
Protože v naší širší rodině žádná spravedlnost není, tak mám holou prdel.
vyrovnala jsem se s tím velmi dobře.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)