| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Neposlušný 7letý syn

 Celkem 26 názorů.
 Teka + 2 zlobiášové 


Téma: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 17:10:47)
Poslední dobou máme problém se sedmiltým synem. Neposlouchá, ale je to fakt extrém. Většinu našich příkazů/přání jako by neslyšel. Např. dnes odpoledne: manžel byl s ním a mladším synem na zahradě. Hned problém s oblékáním. Pošlem ho oblékat, dělá blbosti, schovává se, neoblíká se. Manžel obleče sebe a mladšího, když se obouvají, Tobík chytne hysterák, ať na něj počkají, s brekem se teda nějak dochystá a jdou ven. Tam je od začátku zpruzený, kopes na sáňkování je malej, pekáč blbej, dělá naschvály mladšímu, směje se mu když spadne, na okřiknutí nereaguje, jí sníh, přes opakovaná upozornění a vysvětlování, proč to nemá dělat (mírná i velmi ostrá, i přes pusu dostal) atd. atd.
Nakonec manželovi rupyl nervy, příšerně ho seřval, za ruku ho drapl a "vyhodil" ho domů. Přišel s šíleným pláčem, jak je táta nespravedlivej, on přece nic nedělal. Ne, jen furt držkoval, s ničím nebyl spokojenej, dělal bráchovi naschvály...
A tak je to pořád, každej den. Přijde ze školy (tam je v pohodě, učitelka si na něj nestěžuje, jen je hodně živej) je otrávenej, co má dělat, všechno je nuda, jen by koukal na telku. Nemá tu moc kamarády, jen otravnýho mladšího bráchu, ale 3x týdně má kroužky co ho baví, na víkedny jezdíme k babičkám, snažíme se v rámci možností něco podnikat... Snad to s tou nudou nemůže bejt tak strašný. Právě i babičky si na něj stěžují, že sním není domluva, nepomáhá vysvětlování, ani mírné násilí. Jsem bezradná, jaké volit tresty, když něco zakážu (večerníček, nečtu pohádku před spaním) tak je příšerný brek, ale do budoucna efekt žádný. Tak sakra co děláme špatně, jak se sním domluvit, je přece už velkej a měl by leccos pochopit?!
 červík + V. 6/03 + L. 5/08 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:17:10)
ještě jsi zapomněla napsat, že si lehá před boby bráchovi, když jede z kopce a řekla bych že popisuješ mýho syna~3~~3~
asi musíme vydržet, oblíkat se nechce, škola je nuda, zelenina v polívce je hnus, brácha mu ničí všechny stavby z Lega,...
 Margaret 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:23:14)
Ty snad píšeš o našem Adamovi, bude mu 10. Už jsme z něj na bednu, věčné hysteráky bez příčiny (resp. on si nějakou demagogickou příčinu vždy najde). Co s tím neporadím, my se snažíme přežít, nezabít ho a doufáme v lepší zítřky.
 Teka + 2 zlobiášové 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:34:02)
Tak říkala jsem si, že je to období, ale trvá to už moc dlouho a je to o nervy. Na normální pobídky nereaguje buď vůbec, nebo furt dělá fórky (schovává se, dělá ksichty...) když se mu snažím říct, že není na vtipy momentálně nikdo zvědavej, tak zase neslyší. Skončí to buď tak, že na něj řvu nebo vyhrožuju zákazama. Problém je, že nevím, jak ho "donutit" k činnosti kterou po něm vyžaduju a jak trestat, když neudělá co má.
 Pája, A+A :o) 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:43:10)
no, tak u nás toto má 4,5letý syn také. ale většinou,když je doma právě manžel. mne většinou poslouchá,nezlobí...ale jakmile jsme pohromadě všichni,samé histeráky, vztekání-o oblékání nemluvě,tím to začíná každé ráno,když ho vodí manžel do školky-prostě se nechce a nebude oblíkat, nebude jíst, nebude pít-PROČ VŠECHNO MUSÍ DĚLAT JEN ON SÁM!~y~

jsme z toho docela na nervy také,jelikož se pak chytneme ještě my s manželem kvůli tomu,co on vyvádí..
jeho připomínky, řeči po celý den,co teď má ze školky, o tom ani nemluvím..a nepomůže NIC...ani po dobrém,ani po zlém-výsledek žádný...a zajímavé je,že v neděli to je protivný a na zabití~y~ od rána-nevím,čím to je...babička jen zírá...ale nezmůže s tím nikdo nic..

syn ségry takový není vůbec a to mě vždy doráží a říkám si,kéž bych měla takové dítě bez vztekání,histeráků atd..od roku do dvou upadal ze vzteku do bezvědomí x-krát denně,bylo to děsné!! pak se to umínilo na párkrát do týdne,za měsíc..teď za pár měsíců..
 Barča, M 07 a E 10 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:47:03)
Dani no je to jen období???? Já mám jen malého prcka, ale vzteká se už od půl roku a stále to ještě nepřešlo(27 měsíců), tak já na ty období už moc nespoléhám. Jinak si ráda počtu co mamky napíšou~x~~x~~x~

Autorce snad popřeju pevné nervy~x~~x~~x~
 Jaana2 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:55:12)
Danielo jsou děti, které mají prostě tohle v sobě, to není období. Bohužel jedno takové dítě mám doma. Naučila jsem se s tím žít, v podstatě se nerozčiluji, má nastavené, co MUSÍ - NESMÍ udělat , přes co prostě vlak nejede a mezitím ho nechávám, ať dýchá, jak potřebuje. Že hystrčí? Že má od rána "zkažený" den? Že ho všichni štvou? No, co se dá dělat. Kdybych to měla pořád řešit, tak mi hrkne. Je to těžký, ale dá se to, pokud už je to hodně na nervy, tak si vždycky stačí uvědomit, že spousta dětí je na tom o mnoho hůř a že to moje je JEN negativist. Snažím se ho učit vidět i hezké věci, pooomaaaliiiinku se to lepší tím, jak pobírá rozum.
 Ivuljenka 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:51:38)
to je další fáze puberty ~t~ Je puberta předškolková,školková, školní a pak ta poslední ~t~ A někteří mají pubertální období ještě i v dospělosti.
Ono to přejde, jen bych se teda vyvarovala toho plácání přes pusu, spíš bych ho skutečně nechala doma,když se nechtěl oblékat a když začal dělat blbiny venku poslala bych ho domů hned. Takhle párkrát zareagujete a on bude vědět,že příště je lepší "nezlobit" protože vy to myslíte vážně.
 Teka + 2 zlobiášové 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:59:30)
Jo, Ivulijenko, snažím se, aby mi ta ruka neujela, ale občas se to nedá. S tím sněhem to ovšem bylo zcela záměrně, naprosté zoufalství. S tím si prostě nedá říct, můžu vysvětlovat jak kolovrátek, že když máme 4 psi, kteří se na zahradě venčí, prostě nemůže ten sníh jít. Příklady nemocí, vysvětlování nezabírá. Ovšem ani to plácnutí efekt nemělo...
 Martina, 2 kluci 


Re: Co děláme špatně?! 

(22.2.2010 9:07:24)
Takhle párkrát zareagujete a on bude vědět,že příště je lepší "nezlobit" protože vy to myslíte vážně.

To je u nás vyloučené - 10letý syn ví, že to myslíme vážně, ví, že takhle zareagujeme, už to 1000x zažil a stejně si nedá pokoj - prostě to jeho "přirozené chování" je silnější než výhodné "naučené".
Snažíme se vydržet, nenechat se stáhnout do každodenní blbé nálady a doufáme, že si ho nějaká silná žena jednou odvede~:-D
 sally 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 17:58:24)
MOžná bych zkusila někdy něco dělat s ním extra - bez bráchy a bez toho, že ho odložíte jen na kroužky. Ono upřímně jít sáňkovat s o otolik mladším bratrem zase asi tak zábavné není. POkud nemá kamarády (nemohli byste mu pozvat nějakého spolužáka na pohrání? Já takhel staršího odkládám u spolužáka a na oplátku si zase beru spolužáka k nám), a jsou to buď kroužky nebo brácha, tak se nedivím, že je zpruzelej. ZKuste si ho někdy vzít jen ty, nebo jen tatínek a udělejte s ním něco pro "velké kluky" - i kdybys ho jen vzala sebou na nákup (bez bráchy), nebo ho poslala s tatínkem do biografu (bez bráchy), aby měl pocit, že se věnujete JEMU, že není jen nějaký "přívěšek" k mladšímu bratrovi?

Druhá věc, která mě napadá a s kterou se potýkám já. Mám šestiletého ve škole, chodí mi ze školy strašně unavenej. A právě ta únava se projevuje zvýšeným zlobením atd. Zjistila jsem, že nejschůdnější je vzít ho rovnou domů, dát oběd, pustit DVD - on si sedne, dívá se, odpočine si, zrelaxuje - a pak teprve po něm něco chci (oblíkat, jít ven, psát úkoly atd.). Prostě potřebuje tu hoďku na to, aby se otřepal. Druhý problém který má a který se projevuje právě pruděním a děláním naschválů - reaguje prudce na výkyvy glykemické křivky. Když má hlad, tak kŇourá, vzteká se, nic mu nejde, u ničeho nevydrží, brečí, pošťuchuje (hnusně) ségru, držkuje, odmlouvá. Když naopak má prudký přísun cukrů (nejhorší je čokoláda - takové lentilky jsou u nás v podstatě tabu) - tak je šíleně hyperaktivní - lítá, řve, mlátí do věcí, skáče, chová se jak utrženej ze řetězu. Takže já už sebou nosím furt balíček sušenek (BeBe) nebo něco takového (hlavně karbohydráty - ovoce nepomůže) a když mi přijde, že začíná vyšilovat, tka přikrmuju. Cokoliv chceme podnikat, tak musíme "po jídle" - tj. ven jdeme po svačině atd., jinak je z toho všeobecný řev. Prostě mrkni na váš jídelníček a zkus ještě experimentovat s tím - omezit cukry, ale dohlédnout na pravidelný přísun potravin.
 Teka + 2 zlobiášové 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 18:04:36)
Sally, myslím, že se snažíme ho i brát odděleně, teď v pátek byli s tátou na těch dinosaurech, o prázdninách jezdil bez bráchy lyžovat...vím, že je to s malým opruz, ale prostě ho máme, že :) Někdy si hrajou krásně, jindy je to jen řev a řev (to je mnohem častěji)
S kamarády je trochu potíž, vlastně mimoškolně se vídá jen s jedním, jsme dost daleko. V létě je to lepší, to jsou tu děti na chatách.
 Misa 
  • 

Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 18:15:23)
Tak to je zajímavé s tím cukrem a já proč mám tak divoké děti - jí pořád sladké a jsou z toho nabuzené na zlobení :) Já myslím, že mám ještě zlobivějšího kluka než zakladatelka a už jsem došla tak daleko, že když se mnou nechce jít ven tak ho nechám doma - protože když ho donutím násilím jít ven tak se chová venku tak hrozně, že otráví svým chováním všechny kolem.... jediné co na něj platí když odmítne poslouchat je bič - jak vytáhnu bič tak šlape jak hodinky :)
 zerat 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 19:27:38)
U nás cukr rozhodně pořád není a dcera je hodně vitální, takže pokud jí neumožníme pořádně vybytí venku či v bazénu..., tak si s ní pak doma užíváme ~k~
 zerat 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 19:29:38)
Naše dcera (starší) je případ dítěte, které když ve svých 6,5 letech odpoledne aspoň půl hodiny nespí, tak je pak večer na zabití. Takže je-li to jen trošku možné denně trváme na spánku - z 99% se zadaří a opravdu spí. Po probuzení a svačině je pak většinou úplně o.k. milá a v rámci možností i poslušná...
 Kahlan+5 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 19:51:30)
Sally, to jsem rada, ze muj syn neni jediny, kdo je na tohle citlivy. Nas ma kvuli jidlu problem i ve skole, staci, kdyz se o prestavce nestihne najist, pak je strasne hladovy a ma problemy, je agresivni, drzy, atd. Jakmile se naji, je normalni. A s tou unavou je to stejne, u nas ve skole maji dve odpoledky tydne - chodi do druhe tridy. Je to opravdu narocne a nikomu se to neda vysvetlit, ze se chova jako magor kvuli tomu, ze je nenajedeny.
 Martina, 2 kluci 


Re: Co děláme špatně?! 

(22.2.2010 9:13:51)
Sally, glykemické výkyvy mám taky, je to fakt děsný, co to s člověkem udělá. Asi na tom něco bude i u syna, zkusím ho víc sledovat, co jí...on skoro nic nejí, protože je to "nebezpečné" - např. holandský řízek, vdolečky, čevabčiči si nejdřív nechá ukázat v kuchařce, abychom ho nenachytali na něco nepoživatelného:-)
Jo a štve mě ještě jedna jeho vlastnost - neustále podezřívá bráchu, že ho provokuje, mě, že se mu snažím podstrčit nějaká divná jídla, oblbnout ho, tátu, že schválně večeří dlouho, aby s ním nemusel hrát hru...podotýkám, že nic takového se neděje - opravdu vůči němu jsme výrazně opatrní, upřímní, nelakujeme do, takovou snahu od nás fakt nemá ani ten druhý 6letý, prostě ji nepotřebuje, žije si spokojeně.
 Raduza 


Re: Co děláme špatně?! 

(21.2.2010 18:05:57)
Máme to doma taky. Začalo to tak v sedmi jak nastoupila do školy a trvá to dodnes (v menší míře). Někdy bych fakt brečela. Jen těch naschválů malému je snad míň. Kluci jsou jiní (vidím to na druhém) :-). Co s tím nevím, asi to tak prostě je. Kamoška to má v bleděmodrém taky doma. Máme stejně staré děti, jen naopak.
 Insula 


Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 18:56:06)
Dcera dělá to samý. Tedy hlavně mě. A pak mi říká, že jí nemám ráda. ~d~ Manželovi si to nedovolí a u babičky je taky hodná. Držkuje jen na mě.
 kaculda 


Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 19:06:15)
Ja mam taky doma jednu malou negativistku~;). Mam pocit, ze spolu porad bojujeme, v posledni dobe mi doslo, ze uz to asi jine nebude a nenervuju tak, jako driv. A kupodivu sem tam to zabira:).
I kdyz jsou u nas dni, ze kdyby na chodbe stala socialka, tak jsme asi bezdetny~q~.
 zerat 


Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 19:26:17)
~t~ Bojujeme s tímtéž dá se říct a když se ve školce bavíme, tak z 99% slyšíme totéž. Prý 1. puberte - už jsem slyšela i názor, že pokud děti takhle prudí okolo sedmi let, tak prý pak opravdová puberta bývá lehčí - tím se teď utěšuju ~t~
U nás se snažíme být důslední. Na dcerku jednoznačně platí nejvíc zákaz mňamek a televize (PC hry hraje jednou za měsíc, takže to zakazujeme jen max. v den, kdy by je měla hrát). Kdyby to jen trošku šlo, tak bych ven odešla bez ní když se nechystá... Když řve jako tur, tak už jednou skočnila opět po letech ve studené sprše(účinek okamžitý, hold hysterka), jinak jsem zdůslednila počítání do tří - jednou jí řeknu, že se má oblékat; pak znovu zopakuju a když to řeknu po třetí, tak už jí zrovna oznámím, že je bez mňamek či TV. Dnes ráno měla taky "svůj den" a všechny nás tím rozhodila(mě a manžu) - neučesala se(schovala to pod čepici, ale maminka trvala na ukázání sponek...), zuby si vyčistila hala bala... takže já už vypěnila... no prostě dopoledne mazec jen kvůli jedný malý čertici. Vím, že to zase přejde, ale je to hold náročné. Snad bude brzy líp ~6~
 remus 


Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 19:34:07)
No tak s tímhle tedy problém nemáme, zkoušeli jste stanovit nějaká pravidla, která musí respektovat? Říkat mu, ž eto nedělá pro vás, ale pro sebe? Jak měla dcerka nějaké takové řeči, tak jsem jí hned řekla, že to dělá pro sebe, že já to umím a jestli chce být hloupá,. tak ať si je, že je to její věc, vždycky to na ní zabralo~d~
 Luci2 


Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 19:52:14)
Jde mi mráz po zádech....mému synovi bude v březnu sedm let a mám dojem, že jsi napsala vše o něm. U nás nepomáhají žádné zákazy, řekne to je jedno. Když mu zakážu počítač, lego....to je mu fuk. Hádají se s mladší dcerou (2,5 roku), perou se a pak oba bulí v pokojíku. Jeden žaluje na druhého. Ve škole je to v pohodě, doma je to peklo. Mamča je včera hodinu a půl hlídala, a když jsem přišla domů, tak mi řekla, že už by je nehlídala (syna hlídala každý den celý jeden rok, když mu byly necelé dva roky) a já nastoupila do práce. Můj taťka měl narozeniny, ani mu syn nepopřál, že se stydí, no ostuda šílená a přitom mu den předtím koupí na co si ukáže a on je tak nevděčný.....Doufám, že to brzy přejde. Radu žádnou nemám, ale vím o čem píšeš.
 Winky 
  • 

Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 21:34:25)
Ta tvoje vlastní poslední věta je důležitá - syn je velkej a leccos chápe. Tak zkuste ubrat v těch požadavcích v tom smyslu že mu řeknete co se bude dít - "jdeme na zahradu za 5 minut" a za chvíli "jdem se oblíkat a na tu zahradu, jestli jdeš s náma, oblíkni se taky a pojď" - a mladšího oblíct a jít. Starší přece ví ŽE se má obléknout, CO si má vzít, KDE je zahrada a JAK tam dojde, nebo ne? Respektive když se neoblékne dostatečně, tak v rámci zahrady to chvíli vydrží nebo si dojde zpátky, nikoho tím neomezuje, ne? Tak ho nechte ať si to udělá podle sebe. Tohle už celkem zvládá moje ani ne pětiletá dcera, a to jsme v paneláku v 1. patře. (právě z toho důvodu že společné vypravování je na palici). Míň přímých pokynů a víc samostatnýho přemýšlení, ať nemá proti čemu tak revoltovat. A kapku se povznést nad svoje každodenní nároky ve smyslu dokonalosti. Ale zlomyslnost netolerovat ihned a na místě (nebude pokračovat ve společné zábavě plus omluva poškozenému)

Starší dítě může mít taky pocit že ono vše "musí" a to mladší nic "nemusí", takže u nás se musí snažit i sotva dvouletý syn (např. při úklidu hraček, věšení vypraného oblečení atd) a když něco neudělá správně, tak ho taky "pokárám" aby to nebylo tak že mladšímu se pořád tleská a u staršího to je samozřejmost. Taky starší u nás třeba nemá moc prostoru kde by mohla být sama bez bráchy, tak jsme určili její postel, na tu že brácha nesmí, aby si tam mohla brát hračky se kterými si chce momentálně hrát sama, nebo si číst v klidu a tak, a bráchu "odháníme" resp. zabavujeme aby měla taky chvíli svůj klid. I tak je pravda že slova jako "nuda" "blbý" atd. od té starší občas slyším, ale svědomí mám čisté, dělám opravdu dost pro jejich zábavu, takže když už se opakuje, řeknu jí že nejsem její dvorní šašek a musí se umět taky chvíli zabavit sama, život není cirkus.

Tresty u nás v podobě zákazu pohádek na DVD (ale to jen málo - když opravdu předvede nějaký drsný hysterák, a nedívá se zas tak hodně), spíše zákaz čokolády a sušenek (to je kapku problém že toho jedí dost) a to že její přání "chtěla bych koupit toato" se odsouvá do doby kdy si to zaslouží.
 1.3Magráta13 


Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 21:45:04)
Sice je to už velkej kluk, ale pořád je to dítě. Prostě na sebe upoutává pozornost a žárlí. Chce vás pro sebe. Dcera to dělala a dělá taky, čas od času. Zákazy, řev, napomínání nepomůže buď vůbec, nebo jen na chvíli. Co pomůže spolehlivě je zvýšení pozornosti. Chválit, udělat si čas jen na něj, pozdvihnout to dobré a toho ostatního si nevšímat. I když je jasný, že to jde ztěží. Ve mě se vždycky všechno vzteky vaří ~t~
 Winky 
  • 

Re: Neposlušný 7letý syn 

(21.2.2010 21:51:03)
jj, i když tobě to připadá třeba samozřejmé, tak zdůraznit že jsi na něj hrdá protože..... (si připravil sám oblečení a víš že je to samostatnej kluk), že jste měli hezké odpoledne protože.... (se choval k bráchovi pěkně a užili jste si to), že mu děkuješ za hezký den/večer/vycházku protože ... (se ti líbilo jak jste si popovídali)... Dcera má tohle hrozně ráda.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.