| Isabellla | 
 |
(9.2.2010 22:00:42)
Malýmu budou v květnu dva roky. Po jeho narození jsem měla celkem jasno že druhé až mu bude tak 5-6 let, ale teď mi to začalo nějak vrtat hlavou. Pokud jde o mě, tak bych se ráda vrátila alespoň na dva roky do práce a pak si pořídila druhé. Ale poslední dobou mi je líto, že malý nebude mít parťáka a nemá si s kým hrát. Vidím na něm když jsou tady neteře jak je šťasný. Bohužel jsem takový tip že mateřská centra ani jiná zařízení mě nelákají, takže malý je většinou jen se mnou. Kdo máte děti od sebe 5-6let jak tento rozdíl snášeli vaši starší? Hrajou si spolu, mají dobrý vztah? Já mám bráchu o 19m staršího a živě si pamatuju jak jsme si jako děti vyhráli. A vím že o tohle malýho ochudím. Na druhou stranu mi sám o sobě dává dost zabrat, je dost vztekací, takže si druhé moc neumím představit. Podle čeho jste se rozhodovali vy?
|
| Simi+Fanoušek06, Vojtíšek09 | 
|
(9.2.2010 22:07:05)
Taky jsem původně chtěla děti 4-5 let po sobě, nějak jsem si neuměla představit být v kuse s dvěma dětmi doma  Ale když byli staršímu 2 roky, začalo mi vrtat hlavou, jestli se mi pak vůbec bude chtít jít do druhého až budu v práci. Tak jsme to vyřešili 
Děti mám po sobě 3 roky a 2 měsíce a zatím je to super, nelituji. A ještě ten menší je za odměnu  hodnej
|
| Winky | •
|
(9.2.2010 22:21:03)
tak nějak jsem to měla i já, plánovala jsem rozdíl min. 4 (spíš více) let a nakonec nejsou ani 3 od sebe. V jednu dobu jsem měla dojem že ta naše princeznička by měla poznat že není středobodem vesmíru a nebude se všechno točit podle ní..... (první a velmi očekávané vnouče na obou stranách, tak holt měla ulehčený start). V rodině totiž žádné malé děti nemáme, takže jsem si řekla že si ty parťáky musíme pořídit sami S bráchou jsou na tom teď střídavě oblačno, ale jsou už i chvíle kdy si vyhrajou. Malej sice kvičí, ale nijak závratně zatím neničí (budou mu dva) (jenže pro ni je i jen pohled směrem k její hračce velké ohrožení, nj).
Já se ségrou jsme o 6, manžel s bráchou o 8 let. A oba máme se svými sourozenci dobrý vztah, možná má někdo lepší, ale oboustranně to považujem za OK.
|
|
|
| Federika | 
|
(9.2.2010 22:07:07)
mám od sebe kluky od šest let...První syn byl hyperaktivní, obtížně vychovávatelný,absolutně jsem si nedovedla představit,že bych měla další dřív...
Vlastně jsem si to nedovedla představit ani v těch pěti šesti , ale to už jsem si říkala: buď-anebo..
A parťáci, noo, to nevim,denně se rvou, ječí,že ten bere jednomu to,druhej zas ono, do kina jsme donedávna chodili jen s jedním,i teď málokdy na stejný filmy, na divadýlko zas jen s menším,, na dětských akcích se většinou jeden nudil...
Ale má to samozřejmě i svý výhody, mladšího můžu poslat někam se staršíma vím,že se en starší o něj postará, můžu je občas nechat samotný..Nevím, musíš to asi zvážit sama,co pro vás bude snazší, všechno má svý výhody a nevýhody.
|
|
| 10.3zlatoVLKáska12 | 
|
(9.2.2010 22:07:11)
mám bráchu o pět let maldšího a druhýho o 14 let mladšího.S tím o pět let jsme byli par´táci, s tím mladším ten správný vztah hledám.Za mě do pěti let pohoda.
|
|
| červík + V. 6/03 + L. 5/08 | 
|
(9.2.2010 22:07:42)
chtěla jsem druhé až to první se o sebe postará, obleče se, nají se,.... tak těch pět let se mi zdálo ideál
|
| Isabellla |
|
(9.2.2010 22:17:09)
Mně se těch pět let zdá taky ideální,ale zase jak tu někdo psal, abych pak už nebyla moc pohodlná a chtěla se znovu vracet do kolotoče bezesných nocí a plínek. Člověk nad tím radši nesmí moc přemýšlet, protože když to vezmu čistě rozumově divím se, že se mi vůbec do druhého chce a to byl malý zlaté miminko. Ještě je tu jeden faktor přítel, který je tedy teď zásadně proti, ale chlap se dá vždycky zpracovat
|
| Marci, Tom 12/04, Viky 12/09 | 
|
(9.2.2010 22:23:42)
Mám děti přesně 5 let, původně jsem chtěla 2 roky, ale těch 5 let mi nyní vyhovuje, starší vůbec nežárlí, naopak chce sestřičku krmit, chovat, oblékat... Výhoda je, že starší se sám obleče, nají, přes den je ve školce a já se můžu plně věnovat mladšímu dítku.
|
|
|
|
| *Niki* | 
|
(9.2.2010 22:14:48)
Od jistého momentu jsem věděla, že nechceme jedináčka, a chceme pro syna parťáka. takže co nejdřív... což se úplně nepovedlo,jsou od sebe přes 2,5 roku. Mezi druhým a třetím dítětem je rozdíl menší, dle mě ideální- 22 měsíců. Pro mě teda ne, je to občas mazec 
|
|
| Eecta | 
|
(9.2.2010 22:17:53)
viděla jsem u synovce, jak žárlí na sestru - byly mu 4
a tak jsem chtěla menší věkový rozdíl - 2 roky - protože to sice žárlí taky, ale ne tak "rozumově"
ještě tolik neví, o co přichází, 4leťák už to měl v hlavě mnohem srovnanější a žárlil nesrovnatelně hůř
|
|
| Petra, 3 |
|
(9.2.2010 22:21:04)
Podle věku staršího dítěte. Legenda dětské psychologie dr.Matějček míní, že ideální věk na sourozence je 3,5 roku, nebo tak nějak. Chtěla jsem, aby se starší už umělo samostatně obléknout atd. A kvůli sobě jsem nechtěla děti rychle po sobě, kamarádka to tak měla a byla z nich děsně vyřízená. Vyšlo to, jak jsme plánovali, a holky(9 a 5,5) mají v rámci sourozeneckých konstalací :) dobrý vztah. A neplánovaně mají ještě bráchu (po 4 letech). Pro nás je to takhle v pohodě.
|
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
|
(9.2.2010 22:31:13)
Mám malý rozdíl dětí - roli hrál můj věk, taky snaha mít děti blízko sebe, určitou roli hrála i věc, že nebylo snadné odejít z práce na MD - těžké zaučování někoho jiného... a asi nebude snadný ani návrat, prostě chtěla jsem jen jednu pracovní přestávku v práci a mít dvě děti.
|
|
| Markéta, kluci 8 a 1 | •
|
(9.2.2010 22:33:47)
Chlapci jsou od sebe skoro sedm let a prozatím to snášejí velmi dobře. Starší je z malého pořád úplně vedle (a to v pěti tvrdil, že by sourozence vyhodil z okna, ale pak úplně obrátil). Mladší se ve starším vidí. Zatím si spolu vlastně nijak nehrají, mladší je dost nestatický, spíš celý den běhá po bytě nebo venku (teď spíš po bytě), starší byl od malička takový klidnější. Jen není mnoho aktivit, které by teď v zimě mohli provozovat společně (lyže,běžky, bruslení), tak se s mužem vždycky musíme podělit.
|
|
| Jaana2 | 
|
(9.2.2010 22:33:57)
děti mám od sebe 9 let. Je to moc, jsou to dva jedináčci. Prostě to tak vyšlo, plán to nebyl.
S bratrem jsme od sebe 6 let - on starší , nějak zvlášť jsme si nerozuměli ( ale ani neubližovali) , vztah máme slušný, ale protože jsme neměli společné kamarády, máme jinak staré děti tak ani dnes se nijak nevídáme. Např. společná dovolená není a ani nebude, většinou se vidíme jen u našich rodičů.
takže vidíš, že je to různé. myslím si, že sice je to větší zápřah pro maminky, když jsou děti brzy po sobě, ale - je to při jedné práci, děti mají stejné zájmy, zvládají stejné aktivity (např. kolo, lyže...) apod.
|
| Simi+Fanoušek06, Vojtíšek09 |
|
(9.2.2010 22:44:12)
Je to asi myslím i o těch zájmech. Už se třeba moc těším až bude mladšímu tak 4-5 let a vyrazíme někam pod stan, na vodu a tak. Přeci jen je větší rozdíl v tomhle asi v nevýhodě.
Jinak já mám bratra mladšího o 5,5 roku a začali jsme si rozumět až když skončil VŠ taky v tom hraje roli to, že máme skoro stejně staré dítko (to mladší), tak se navštěvujeme a plánujeme spolu i dovolené.
Jo a jako dítě jsem prý žárlila strašně (alespoň to říkají naši )
|
|
|
| Modřinka | 
|
(9.2.2010 22:45:17)
Přesně podle toho parťáka. S bráchou jsme o 19 měsíců, je to to nejbáječnější, co pro nás naši udělali. Já spíš měla výčitky, že si druhé dítě "pořizujeme" kvůli tomu prvnímu- tj. jako hračku. Sousedi mají holky o šest let a mají se sice rády, ale parťáci nejsou. My teď řešíme obdobně třetí- sice bych si dala ráda pauzu, ale aby dělal těm starším jen vocáska, nechceme. Dva roky to vydržíme (snad) a pak už to půjde(snad). Tak uvidíme, co na to matka příroda.
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(9.2.2010 22:45:45)
já jsem se racionálně nerozhodovala. Prostě první dítě jsem milovala a pak mi hormony skočily na mozek a já přesvědčila manžela a šup na to. Chtěli jsme aby si s polu hrály a už začínají. žárlí na sebe, ale jsou i super chvilky, kdy se třeba honí po čtyřech (malej ještě nechodí) po bytě a řehtají se jak blázni. Ale mám je od sebe 22 měsíců. Teď na mě skočil hormon na třetí dítě, ale manžel říká, že mi už na lep neskočí acho jo
|
|
| Radka + 2 | •
|
(9.2.2010 22:47:08)
Chtěli jsme dvě děti a po porodu jsem byla tak nabitá hormonama a "prázdné" břicho mi přišlo tak k ničemu, že jsem nemohla vydržet ten rok, který doporučil doktor po císaři, než budu zase těhotná :)
Kdybych mohla, byla bych těhotná pořád :))
|
|
| Paradox | 
|
(9.2.2010 22:54:35)
Já mám holky od sebe o 8 let. Taky neplánovaně. Po třech letech jsem šla do práce (ráda/nerada) a za rok v práci mě "to" draplo. Bohužel se další tři roky nedařilo.
Věkový rozdíl ideální. Velká se malé za rok a půl ještě nenabažila a malá k ní vzhlíží. Velká je samostatná a umí si s malou už hezky pohrát, aby měla stará matka chvilku klidu.
Navíc tak nějak ty jejich biorytmy korespondují. Malá vstává později, vypravím velkou v klidu do školy a když malá spí, velká přichází ze školy a máme chvilku jen pro sebe. Opravdu bych neměnila, i když to za nás zařídili jinde.
|
|
| Janina&2 |
|
(9.2.2010 22:56:04)
nasi kluci jsou od sebe 8 let, nebylo to nijak planovane mit je tak daleko od sebe. jsou chvile, kdy si spolu hrajou, ale velkej chce mit uz svuj klid a malej je samozrejme nicitel. "ven z meho pokoje" uz umi jecet i malej (ty deti se nektera slova uceji opravdu veeelice rychle).
|
|
| Jedůfka / 99,00 | 
|
(9.2.2010 22:56:58)
Když byly staršímu tři měsíce, jsem si říkala, že je to divný, že všichni strašili, jak to bude drsný a náročný a přitom taková pohoda. Tak jsme do toho hned vlítli a staršímu se najednou otočilo všechno naruby a rozpoutal několikaletý opravdový humbuk, jenže to už byl druhý na cestě, takže to nešlo jinak, než zvládnout. Kluci jsou od sebe 13 měsíců a znova bych to takhle nenaplánovala, ale zase kdyby to nebylo takhle rychle po sobě, kdoví, jestli bych se k tomu druhému vůbec odhodlala . Na třetí už ale odvahu nemám  .
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(9.2.2010 22:58:41)
Jo a přes to, že je mezi nimi tak malý věkový rozdíl, mají k sobě hodně daleko, jsou tak rozdílní, že jsou spolu pět minut a je po klidu, takže úvahy, jako že si spolu budou hrát a budou parťáci a zmáknem všechno při jednom .
|
|
| krupice. |
|
(9.2.2010 23:04:04)
Kdybych se měla rozhodnout úplně svobodně, brala bych rozdíl 3 roky. To už je ten starší trochu samostatnější, ale zároveň budou ještě věkově dost k sobě i na to hraní. Ségra má kluky po roce a půl, starší sotva začal chodit, takže ještě řeší sourozenecký kočárek a pod. Já budu mít rozdíl 4 roky a půl, což už mi připadá hodně, ale byly jiné okolnosti, proč to dříve nepřipadalo v úvahu. Já mám ségry o 10 a půl let starší a druhou o 8 let mladší. Takže jsme nikdy neměly podobné zájmy. Přesto se máme rády, s mladší jsme teď víc blízké, protože máme podobně malé děti. Starší už prvního syna oženila
|
|
| Andrea + 2 holky | 
|
(9.2.2010 23:09:06)
Ja se tak nejakl rozhoduju podle sebe, a druhe ditko je ted v planu, takze rozdil tak kolem 5 let. Puvodni predstava byla mit starsi ditko uz samostatne (no spi s nami v posteli a nejradsi je kdyz ji oblikam ja
Ale uz je to partak, me by deptalo mit doma dva prcky. mit dvou lete dite a k tomu miminko. Mam pocit ze bych nemohla nic. Dcera sourozence desne chce, myslim ze to bude akorat a ja se fakt zacinam tesit. Bezesnou noc jsem naposledy mela kdyz byl dceri asi mesic, takze nejak jestli je rozdil 5 nebo 2 roky je jedno.
Co se tyce vyhrani si, to je desne individualni. Napr. muj manzel ma o 2 roky mladsiho bratra a nikdy si nehrali. Moje 9leta neter si s moji dcerou vyhraje hezky... takze to je individualni.
Takze za me - nejdulezitejsi je co citi matka ze ji vyhovuje, kvuli sobe (ne vyhrani si deti).
|
| Andrea + 2 holky |
|
(9.2.2010 23:12:46)
Miso,
jo "zmaknem vsechno pri jednom" jsem nikdy nechapala. Prave, ze uz mam "velke" dite tak se budu zase tesit na plinky a dupacky a chrastitka, coz teda bych se s dvouletou na plinach, kojenou, ... asi moc netesila
|
|
|
|
| Kavicka + ♀06 ♂09 | 
|
(9.2.2010 23:03:54)
Myslím, že 6 let od sebe je moc. Mám v blízkosti dva takové sourozenecké páry a nic moc. Jedni se rvali a bylo to dost nevyrovnaný a druhý po rozvodu přebral roli jednoho z rodičů.
Pokud oba souhlasíte, šla bych do dalšího teď, když nad tím přemýšlíš.
|
|
| Balbína | 
|
(9.2.2010 23:09:06)
mám děti po čtyřech letech. Trochu už spolu řádí (mladšímu je 18 měsíců), ale určitě by bylo lepší, aby byly blíž u sebe. Pro děti jsou dobré 2-3 roky. Sama bych volila 3 roky, aby to nebyl takový záhul. Ale samozřejmě to nemusí zaručit nic 100%. Jsou sourozenci, kteří si nejsou blízcí, ačkoli věkem u sebe. 6 let už je hodně, to budou spíš dva jedináčci (nemíním nijak ve zlém).
|
| Paradox |
|
(9.2.2010 23:13:17)
Ano, jsou to dva jedináčci. Ale zase pro tu mámu je větší věkový rozdíl pohodovější a dětem to nějak neubližuje. Rozdílu 3-4 let bych se bála z toho důvodu, že starší dítko nastupuje v té době do školky a miminko zůstává doma s maminkou. Aby z toho nebylo paf.
A taky se přiznám, že by se mi nechtělo ráno budit a oblíkat sebe i mrně a vláčet se doprovázet to starší.
Dcera už chodí do školy sama, takže je to v klidu.
|
| Balbína |
|
(9.2.2010 23:21:51)
tak když se syn narodil, dceři byly 4 roky. Nežárlila. A sama si vybrala, že chce chodit do školky, nabízela jsem jí, že nemusí. Těhotenství bylo v poho. Ale teď vidím, že jí chybí parťák, že by si se starším lépe vyhrála. Zase pro mě to byla pohoda, dcera už je samostatná.
|
|
| Jaana2 |
|
(9.2.2010 23:46:00)
Paradox jenže jak děti stárnou, tak ten věkový rozdíl je čím dál víc znát. Starší dcra ( letos 18) už má v rámci možností svůj život, syn ( letos 9) je ještě dítě. Je pravda, že na dceru se můžu spolehnout, když je něco potřeba pomoci s malochem, ale oni dva prostě jsou každý jinde. Mají se rádi, chovají se k sobě hezky, ale nějaké společné aktivity už moc nemáme. A třeba místo toho, abych já měla už klid (rozuměj mohla si dělat co bych chtěla) , kdyby obě děti byly velké ( druhé třeba 16-ti leté), tak se věnuju synovi.
Neříkám, že je to dobře nebo špatně, prostě všechno má své pro a proti
|
| Paradox |
|
(10.2.2010 7:33:19)
Já Ti nevím, Jaano. U Tebe je to taky dáno tím, že máš děti různého pohlaví, nemyslíš?
Zase bych to brala z té lepší stránky, že sis jich obou užila.
Já mám sestry starší o jedenáct a o třináct let, nebyl to klasický sourozenecký vztah v dětství, ale rády jsme se měly vždycky a teď, co jsme všechny staré baby, je to úplná paráda.
Já jsem prostě spokojená.
|
| Jaana2 |
|
(10.2.2010 8:15:05)
Paradox asi ani ne. Vem to tak - dokud byly děti menší, jelo se třeba na dovolenou, spolu si i hráli, dcera pohlídala, aby se malochovi nic nestalo, když se jelo na kole ona měla svoje, syn byl v sedačce ... to ještě šlo. Ale teď, když ona třeba už jezdí na hory s partou, o víkendech chodí na brigádu nebo má svůj program se moc neužijou, v podstatě už na skoro všechny akce chodím se synem sama, pokud ji požádám, jestli by s ním šla třeba na plavečák , tak jde , já si mezitím můžu něco udělat. Ale zkus si představit sedmnáctiletýho kluka, který by radši byl někde s vrstevníky jak dovádí s devítiletým. No a třeba loni už s náma nebyla ani na dovolené, příští rok končí SŠ, odejde na VŠ a maloch bude ještě pořád maloch.
Jako jo, užila ( a užívám )jsem si je oba doopravdy v pohodě, jen píšu, jak se to věkem posunuje.
Na pohlaví to až tak moc nemusí viset. Máme v rodině jak konstalaci bratr-bratr, sestra-sestra nebo bratr-sestra a je to různý, jak si polu rozumí. Jedna dvojice, bratři od sebe 4 roky si nikdy spolu nerozuměli a trvá to dodnes, kdy mají již děti, dokonce i s rodiči se každý stýká zvlášť.
|
| Paradox |
|
(10.2.2010 8:38:27)
Jo, Jaano, máš pravdu, je to případ od případu různé. I když jsou děti blízko u sebe, není to záruka, že to bude klapat.
Já jsem chtěla rozdíl mezi 4,5-5 lety, holt člověk míní a pánbu mění.
|
|
|
|
|
|
|
| Jana, 2 prckove | •
|
(10.2.2010 3:23:10)
Tak u nás taky zasáhla matka příroda, máme děti 18 měsíců od sebe (kluk a holka), představovala jsem si tak 3 roky. Teď mají 4,5 a 3 a pokud se zrovna nervou, tak se hróózně milujou, bohužel ty pošťuchovačky a tahanice spíš převládají. ALe parťáci jsou, když nejsou spolu, tak se jim po sobě děsně stýská a já jsem nakonec ráda, že to tak dopadlo.
Navíc nám to umožnuje dělat věci dohromady, letos už oba lyžovali, bruslili, v létě jsme jezdili na kole, malá s kolečkama, starší bez nich, dokonce chodí do jednoho kurzu plavání a tak.
Teď bychom chtěli třetí miminko, snažíme se od listopadu a zatím nic, tak na jednu stranu váhám, jestli do toho jít, rozdíl bude min. kolem těch 4 let od mladší, 5,5 roku od staršího. Je to už docela velký rozdíl (v mých očích), ale zas mladší je taková chůvička a nejspíš by miminkem byla fascinovaná a na druhou stranu by měla stejně starého bráchu na ty lumpárny. Zas ale to třetí by bylo trošku později osamocené a na 4., které by bylo věkem blíž k tomu 3. už se prostě necítíme, ani psychicky, ani finančně natož organizačně.
Jinak teď lituju, že jsme do 3. nešli když mladší bylo kolem 2 let, bohužel jsme řešili rodinnou patálii a neměli jsme na to vůbec myšlenky. No, všechno je tak jak má být...
Nejsem moc pro velké rozdíly, mám sestru skoro o 9 let a začali jsme si konečně rozumět před 2 lety, do té doby to bylo o ničem, dětství taky na prd, jednak jsem byla jedináček, takže jsem dost žárlila, pak zas puberťák a ségra mě ve svých 5-6 letech nesmírně štvala a i teď to není ideál, já už mám rodinu, ji děti zatím neberou. Vím, že to tak může dopadnout i u menších rozdílů, ale to parťáctví jsme si fakt neužily a nebýt dvou bratránků a nevlastní ségry o rok starší, bych měla dětství o ničom.
|
| MartinaPha+Matěj 11/07 | 
|
(10.2.2010 6:57:24)
ja patrim do kategorie matek, ktere uprednostuji vetsi rozdil - cca 5let. ted mam 2leteho syna a nejak citim ze bych mu nemohla udelat abych mu poridila sourozence, deti ma rad je stale mezi nimi na ruznych krouzcich, ale doma je to mamanektakze se chci plne venovat oboum detem a hlavne byt doma az ten prvni pujde do 1.tridy. Obdivuji maminky co maji deti treba po 18mesicich.
|
| Jana, 2 prckove | •
|
(10.2.2010 9:07:00)
No jo, ono to někdy příroda zařídí jinak než si člověk naplánuje Ten větší rozdíl je jednoznačně pohodlnější pro matku, pro děti možná jen když se sejdou povahy, co si rozumí. Jak jsem psala, se ségrou jsme se úplně minuly a je to škoda.
|
|
|
|
| rotrecka | 
|
(10.2.2010 7:15:16)
Nechtěla jsem se mezi dětmi vracet do práce tak jsou od sebe 3 roky a 9 měsíců.
|
|
| Ivi + M + P | 
|
(10.2.2010 7:48:08)
Podle nového partnera 
|
|
| Carlin | 
|
(10.2.2010 7:55:02)
Já mám děti 6 let od sebe. Dceru jsem měla na VŠ, akorát jsem promovala, když ona nastoupila do školky a já šla hned do práce. V práci jsem se rozkoukala, zaběhla do rutiny a po dvou letech jsme se začali snažit o druhé dítko, což se povedlo za pět měsíců.
Syn se narodil v neděli a v pondělí šla dcerka do první třídy. Jen mě mrzelo, že jsem nebyla u toho. Ale bylo super, že na ty první náročné roky ve škole jsem byla doma, mohla jsem jí vyzvedávat po obědě nebop z družiny (jak chtěla) a měli jsme čas a klid na úkoly. To by při plném úvazku bylo asi hodně náročný. A tím, že začínala tu školu, jsem byla "donucena" se jí opravdu individuálně věnovat.
Vztah mají krásný. Sice se každou chvíli rvou, ale jakmile nejsou pospolu, už se jim stýská.
Jo a třetí tak trochu plánuju zase po 6 letech, jak se mi to osvědčilo a líbilo. Akorát děti o dalším miminu nechtějí ani slyšet, ale to asi budou mít smůlu, když se rodiče shodnou .
|
|
| Martina a holky 02,08 | 
|
(10.2.2010 8:14:28)
Ahoj Lucíku,
Ellinka je o necelých 6 let mladší od Áji.
Druhé dítě jsem si k malé Andrejce neuměla představit, byla hodně aktivní a jak říkáš ty vztekací. Taky jsem se jí chtěla víc věnovat a tak nějak jsem cítila, že mě ještě potřebuje pro sebe.
A taky jsme měli jen jednu místnost u manžovo rodičů.
Druhé jsem chtěla až se první bude umět o sebe samo postarat (oblíknout atd.)
Vyšlo to a když bylo Áje pět jsem otěhotněla, stihli jsme si koupit větší byt a těhotenství jsem si užívala
Andrejka mi dost pomůže s Ellinkou si hraje, ale jen málo . Spíš jí dost věcí bere, tak všechno schováváme nahoru na skříně.
|
|
| x x |
|
(10.2.2010 8:25:21)
Ahoj, pro mě se jeví ideální rozestup 3 let, jaký máme u dětí. To starší už se dá zvládnout a přitom si spolu vyhrají. Malý se od starší naučil strašně moc dovedností a krásně si hrají když marodí a malá není ve školce. Myslím, že druhé dítě není o moc větší zátěž než jedno, ony se pak dokážou zabavit samy, přijde mi že jedno nebo dvě je na zvládání celkem v pohodě. Uvidíme, co třetí. Do mateřských center taky nechodím, nemám to moc ráda.
|
|
| malaa | 
|
(10.2.2010 8:45:32)
Chtěli jsme co nejmenší rozdíl, aby si mohli spolu hrát...... a opravdu si vyhrají a rozumí si - rozdíl dva roky a něco.
Já jsem o hodně starší sourozenec a rozhodně jsem svou rolí tzv. chůvy trpěla, možná, že to ovlivnilo moji pozdější nechuť mít děti.
Ale je taky možné, že jsem k malým dětem neměla vztah už jako dítě a tudíž mi starání se o sourozence vadilo.....kdo ví, jak to je
Určitě je pro rodiče lepší větší věkový rozdíl mezi dětmi, kdy už jedno dítě se o sebe postará a není s ním taková práce. Ale já jsem spokojená, když vidím, že jsou děcka parťáci
|
|
| rádí,Adélka3/02,Tomášek5/7 | 
|
(10.2.2010 9:15:19)
tak já mám děti o 5 let a spokojenost veliká.Holka je starší a prakticky dělá chůvu.Ted jsou malýmu skoro 3 a holka bude osm a od jeho dvou let si dojdu v klidu nakoupit a ona pohlídá.Prakticky mě dokáže zastoupit v čemkoliv.Když chce malý čůrat tak má dny kdy jenom s holkou a s mami ne ne.Já bych to jinak nechtěla. Po MD jsem šla na dva roky do práce - nějak jsem potřebovala změnu po těch 3 letech mezi samýma maminkama.A pak se s chutí pustila do další mateřské.
Ségra má rozestup po 2 letech a kousek a už by to nechtěla.Každé má svoje. My jsme třeba se ségrou o necelý rok a vůbec jsme si nerozuměly až ted.
|
| rádí,Adélka3/02,Tomášek5/7 |
|
(10.2.2010 9:16:25)
A partáci jsou také, jeden bez druhého ani ránu a když jdu cokoliv třeba kupovat nebo dát dobrotu vždy ten druhý hlásí že ještě jeden pro ségru bráchu.
|
|
|
| briliantacek+2(07,10) | 
|
(10.2.2010 9:23:46)
Já jsem chtěla s manželem původně děti po 5-6 letech také. Ale když byli malé 2 roky, tak jsem začala opět pomýšlet na miminko.Manžel nechtěl, ale když se blížil konec mateřské, tak jsem začali uvažovat jinak. Manžel je invalidní důchodce a pracuje v chráněných dílnách. Nevíme ale jak dlouho to jeho záda vydrží, proto jsme se rozhodli, že bdue lepší, když si pořídíme druhé teď, já půjdu na mateřskou dokud to jeho záda vydrží, tak budu na mateřské já. Když by ale potřebvoal být už doma, tak bychom se na rodičovské vystřídali a do práce půjdu já.Takže věkový rozdíl bdue mezi našimi dětmi 3 a půl roku.Ale takové důvody asi moc lidí nemá:(
|
|
| Lorinka a 2 holky | 
|
(10.2.2010 9:37:03)
Ahojky,
já myslím, že ti tady většina maminek napíše J8 mám rozdíl ... let a vyhovuje mi to.
Prostě každý se tak nějak porovná s tím, jak si to sám naplánoval (nebo naplánovala matka příroda).
nejdřív ti odpovím na otázku. J8 se rozhodovala pro druhé podle těchto kritérií:
1. určitě nechci jedináčka
2. nicméně doma mě to moc nebaví, těším se zpět do práce, takže malým věkovým rozdílem zkrátím pobyt doma
3. chci děti blízko u sebe, protože my se sestrou jsme o 5 let a prostě jako rodina jsme trávili společný čas málo, naši dělali program spíš podle mladší sestry a mě to už v nějakých 10-11 letech nebavilo a raději jsem zůstávala doma
4. chci se vyhnout velkému žárlení, které jsem si jako dítě zažila já (byla jsem opravdu příliš zvyklá na 100% pozornost matky a příchod sestry byl fakt náročný)
5. možná bychom s manželem rádi třetí, tak vzhledem k mému věku aby to vůbec ještě bylo reálné
|
| Rodiee | 
|
(10.2.2010 10:14:43)
Každýmu asi vyhovuje jiný věkový rozdíl, někdo je vůbec rád za jakýkoliv. Mám děti od sebe 2,5 roku a jsem spokojená, kdybych se mohla znovu rozhodnout, chtěla bych to opět tak. Začátky byly náročnější, ale teď, když budou mladší 2 roky, tak super,super. Samozřejmě že občas proběhne nějaká ta bitka, ale jinak se mají opravdu rády.
Kamáradka má sestru o 5 let starší a vyprávěla mi, že se v podstatě celý život míjely, potkaly se až teď v dospělosti. Když byla starší 5-letá, byla menší mimino, takže se o ní vůbec nezajímala, když byla starší zaběhlá školačka, tak mladší teprve nastupovala do školky a pak byla starší puberťačka, takže mladší pro ní byla v tý době absolutní přítěž, kterou musela hlídat a pak byla v pubertě mladší a to zase tý starší, která mezitím uvědoměle dospěla, přišla divná. Takže tak. Ale tohle není odstrašující případ toho, že 5-letý rozdíl musí být nutně na závadu. Kolikrát se celý život míjejí i sourozenci, kteří jsou od sebe 1,5 roku
|
| Lorinka a 2 holky |
|
(10.2.2010 13:28:35)
No my se ségrou (taky rozdíl o pět let) se míjely celé děství a teď máme skvělý vztah
Manžel má bratra staršího o 22 měsíců, v ranném dětství si vyhráli celkem dost, ale už na základce se jejich zájmy začaly hodně rozcházet, rozuměli sio míň a míň a teď se vůbec nestýkají, jsou opravdu strašně jiní.
Z toho plyne, že prostě univerzální rada, jaký má být věkový rozestup, neexistuje, hodně to ovlivňuje povaha rodičů i dětí samotných a u dětí nelze dopředu předvídat, jaké budou, takže já bych zakladatelce radila, ať to udělá tak, jek JÍ se to bude jevit z JEJÍHO pohledu nejpohodlnější.
|
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)