| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 20:51:03) Co děláte, když vašed dítě něco vyloženě neumí, myslí si o sobě, že ano a neustále vyžaduje chválit, chválit...? Situace je taková - dcera opravdu hodně falešně zpívá a chce právě slyšet tu pochvalu. Mně se příčí jí chválit za něco, co vážně neumí, na co nemá talent. Myslím si, že to pro budoucnost neni dobrý, že pak přijde zbytečně rozčarování. Na druhou stranu - nechci jí brát její "tvůrčí" nadšení. Zkusila jsem to tak, že jsem jí řekla, že zpívá sece trochu falešně, ale za to umí (a asi pět věcí, které ovládá). A ono se jí to hpřesto hódně dotklo... Má tendence být nejlepší ve všem, když není, těžce přetěžce to nese.... Dceři je šest, v září jde do školy.
Díky předem za názory
|
| Insula | 
 |
(11.12.2009 20:53:00) Myslím, že jsi udělala dobře. Je potřeba jí prostě říct, že nikdo neumí všechno.
|
|
| Etraska | •
 |
(11.12.2009 20:55:19) Vždyt je to ještě dítě, tak jí trochu chval, lepší, než jí řikat že něco neumí. Pozdějc už se bude muset ale naučit, že jí vždycky nečeká jenom pochvala.
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 20:57:59) Já jí pochválila za dalších pět věcí, který zvládá... Bojím se, aby pak pro ní škola nebyla moc tvrdá. Taky jsem uvadla příklad, co neumím a umím já . Prostě bych byla ráda, aby jednou měla zdravé sebevědomí a dokázala na sebe pohlédnout objektivně...
|
|
| If & 3♥ | 
 |
(11.12.2009 20:58:50) Etraska, klidně dětem řeknu že "něco neumí".. nedělá mi to problém.. ovšem vždy jí přitom zdůrazním, že když bude chtít a bude se snažit, MŮŽE BÝT LEPŠÍ.. (I NEJLEPŠÍ)...
|
|
|
| If & 3♥ | 
 |
(11.12.2009 20:57:12) Naučit se prohrávat je běh na dlouhou trať.. někdo to zvládne rychleji, někdo později a někdo vůbec...
Chválím jen když si to opravdu zaslouží.. a když "ne" tak pochválím aspoň za snahu a píli.. Důležité je dětem vysvětlit a vštěpovat že "není ostuda být druhý-poslední, ostuda je vzdát se bez boje...."
Bára taky hodně nerada prohrává... hodně nerada... ale zlepšuje se
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
 |
(11.12.2009 20:57:33) Souhlasím s Insulou. Tenhle postoj by jí mohl ve škole dost otrávit. Co nejvíc bych jí směřovala k činnostem, které jí opravdu jdou. Zpívat si může pro radost taky, ale musí se smířit s tím, že na nějaký supr solo zpěv to nebude.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
 |
(11.12.2009 20:58:41) Jo a chválit snahu, souhlas s IF.
|
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 20:59:40) No jo, já si to myslím, proto jsem tak reagovala, ale ona propukla v šílenej lítostivej pláč, až jsem měla výčitky.
|
| If & 3♥ | 
 |
(11.12.2009 21:03:12) Podzemnice.. cvičí s tebou.. Bára se taky vzteká když nevyběhne schody jako první když.. když.. když.. a v lepším případě se rozpláče...
Musí se naučit přijímat prohry a přijímat pravdu... nikdy jim nikdo nebude mazat věčně med kolem pusy... nemusíš být zlá, hrubá a necitelná... ale říct jí že by se v něčem mohla zlepšit není "nic proti ničemu"...
Nelžu.. a nelžu tím méně vlastním dětem... jestliže něco neumí (třeba moje dcera jezdit na kole bez koleček a "všichni ostatní kamarádi to uměj" tak jí nesrazím na kolena tím jaký je poleno a že jsou ostatní šikovnější, ale naopak jí dodám odvahy v tom že "dneska ti to sice nejde, ale když budeš chtít a cvičit za týden se ti to povede")....
|
| Insula | 
 |
(11.12.2009 21:07:07) Dcera se taky vzteká, že neumí jezdit na in-linech a její kamarádka to umí líp. Tak jsem jí řekla, že ona víc trénovala (což je pravda) a že když to bude častěji zkoušet, tak se to naučí. Když už po několikáté upadla a fakt se naprdla a že si jde brusle sundat, tak jsem jí v klidu řekla, ať se nevzteká, že tím se to nenaučí a že nikdo neumí všechno hned.
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 21:16:36) Insulo, tohle u nás bohužel nezabírá. Dcera je trochu lenoch, když jí něco nejde, sežene si někoho, kdo to za ní udělá (je nejmladší, povahově uplně jiná, než bráchové a každýho si pěkně omotává kolem prstu). Když se jedná o ježdění na kole, doteď jí na výletech strejda vozí v sedačce. Docela se bojím, aby nebyla fakt rozmazlená. Ale co je mi to platný, když přiměřeně tvrdá jsem na ní akorát já . A jsou tu jinak sami chlapi, ty má zpracovaný  Když jsem tuhle po ní něco chtěla, s tím, že se to musí naučit, že je to potřeba, tak mi řekla, že to nepotřebuje umět, že až bude velká, bude se o ní starat brácha nebo mažel   . Prostě princezna
|
| Insula | 
 |
(11.12.2009 21:21:19) Já když jsem byla malá a něco mi nešlo (bruslit, jezdit na kole), tak mi stačilo jednou upadnout a už jsem šla od toho. Ale všechno jsem se nakonec naučila.
|
|
| huhu, holky 6 a 4, chlapecek 05/09 | •
 |
(11.12.2009 22:19:17) pockej, v 6letech ji nekdo vozi na vylety v sedacce?? To musi byt docela tezke, ne?
v sesti letech uz mala fakt neni. Kdyz ji nenatrenujes ted, tak se muze lehce stat, ze bude ve skole opravdu trpet. Kdyby ji byly 4 tak budiz, ale tohle uz je velka slecna. I kdyz chapu, ze vam se jako nejmladsi bude vzdycky zdat mala .
S dcerou (6.5let) delam ukoly. Zacinalo to podobne - "mami, ze se mi to povedlo?". Jenze za to jednu nedostala, objektivne to povedene nebylo. To jsem napred musela vstrebat ja. A pak prislo to, ze jsem rekla "ne, to neni pekne, musime to trenovat nanecisto". A prisel plac nad kazdym radkem, vystupy typu "ja se to NIKDY nenaucim" "ja to NECHCI delat". Ja na ruce malyho, vedle skolkacku ktera neustale neco chce a musela jsem se naucit byt tvrda a rikat "ale ano, sedni si a pis, to pujde. Nepovedlo se - tak jeste jeden radek". Trvalo to priblizne mesic nez to vstrebala. Nez vstrebala to, ze veci nejdou hned. Ve skolce se chvalila kazda blbost, holka je navic sikovna, byla naucena ze ji vsechno jde a ze ji kazdej za vsechno pochvali. Ve skole ne.
Ony si deti zvyknou. Chce to vydrzet. I kdyz je to narocny.
|
|
|
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:13:35) If, souhlasím, moje slova.
Filip se taky nechtěl vzdát koleček....jezdil od malička, jako drak..ale bez koleček se bál.....pak jsme je prostě jednou sundali.....celou sezonu nechtěl na kolo ani sednout - jezdil na koloběžce....no, a na jaře vzal kolo a jel.....byl zrovna asi tak v Bářině věku.
Musí na to prostě přijít sami - brouci naši.
Ale to je asi nějak mimo téma......pardón.....jsem si zavzpomínala....
|
|
| Kalamity YANKA | 
 |
(11.12.2009 22:16:09) If s těma schodam jsi mi připoměla naši dnešní scénu  přicházeli jsme domů, bydlíme ve druhém patřea Stáňa chodí po schodech, já s kočárem výtahem, jenže cestou potkala na chodbě sousedovic kočku a musela ji hladit, takže jsem tampochopitelně byla dřív, i když většinou "ještě chvilku čekám" už jsem odemykala a Stáňa doběhla a už vztekle.. "jakto že jsi tady, já tu měla být první!" "kdybses nezdržela s kočičkou, byla bys tu dřív" a ona na to "tak jsi měla ten výtak zastavit a počkat až dojdu"
takže byla smrtelně uražená, že jsem si dovolila neviset ve výtahu s kočárem někde v mezipatře  
|
|
|
| huhu, holky 6 a 4, chlapecek 05/09 | •
 |
(11.12.2009 21:04:52) tim se nesmis nechat vydeptat .
Skola se s ni opravdu mazlit nebude. Ja mam cerstveho prvnaka a skola orpavdu neni prochazka ruzovym sadem. Ac maji zlatou ucitelku, tak ta nedava jednicky "za snahu", ale za vykon. A to by pak pro holcicku mohl skutecne byt sok. Ber to tak, ze tim, ze ji chvalis jen za objektivne uznatelne veci pro ni delas vic nez kdybys ji chvalila a falesne utvrzovala v pocitu vyjimecnosti.
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 21:10:56) Jo, já v to doufám . Ale ten dnešní šílenej pláč - nejdřív lítostivě, pak vztekle: "nene, já zpívám krásně, ty zpíváš falešně , jsi mámo uplně hluchá (to jsem jí neřekla, nevím, kde sebrala) " Taky je fakt, že my jsme hódně hudebně založená rodina, pořád tady někdo na něco hraje, ale ona prostě talent nechytla, o to víc to asi mrzí, ale nedá se nic dělat...
|
| If & 3♥ | 
 |
(11.12.2009 21:15:35) Jo Podzemnice takových perel ještě uslyšíš...
Já mám nejradši tu že "mami to je přece jasný.. kdo je druhej ten je první"
Vážně.. jsem matka tvrďák.. nenechávám vyhrávat stejně jako Míša (maximálně když se něco učíme nového)-v pexesu mě stejně smete pokaždý....a nechválím do nebe jak kráááááásně maluje, zpívá aj. i přes to že se jí to občas nelíbí...
Učím jí zvládat emoce a prohry, nemaluju jí svět "na růžovo"... to by brzy dostala do sosáčku od někoho cizího a to by bolelo mnohem víc
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 21:20:53) Tak to jsem ráda, že nejsem sama. Skoro jsem spíš čekala reakce, že je malá a chválit je výborný... Já dcerku nenechávám vyhrávat ani v "člověče". Když jí byly tři, tak sem tam, ale teď už ne. Bojím se, že by na to právě v tý škole tvrdě dojela.
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
 |
(12.12.2009 8:06:40) já si myslím, že troška pravdy ještě nikomu neuškodila. Myslím, že jsi k tomu přistoupila dobře a dítě neshazuješ, to by dobré nebylo, ale chválit ji za něco, co neumí, a proč jako? Jsem poměrně tvrdá matka, s holkama jsem se v tomhle střetla už hodněkrát, naposledy třeba, když jsem je třikrát za sebou porazila v pexesu, tak jasně, nemusela jsem, ale na druhou stranu, kdyby se stoprocentně soustředily a nepošťuchovaly se, byly by na tom líp. Myslím, že dnešní doba vyžaduje, aby měl člověk sebevědomí, ale spíše takové zdravé. Představuju si, jak ve škole vykládá dětem, že umí nádherně zpívat, spustí a všichni se jí budou smát, to raději, ať spolkne tu hořkou pilulku doma. A namyšlené a rozmazlené děti (a tak trošku se mi podle tvých reakcí zdá, že holčička k tomu směřuje), moc lidé rádi nemají.
|
|
|
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:21:25) Podzemnice...jen ať se tedy slečna vyvzteká, ať si zapláče,i nožkou ať si dupne, však to ještě nikomu neublížilo, ale lež by podle mě od Tebe slyšet neměla.
Ona jednou pochopí.....on ji jednou někdo oči otevře........a vrátí se z oblak zpátky sem na zem.....mezi nás ostatní......s hudebním hluchem....můžeš dcerce vzkázat, že já nepoznám a nezazpívám ani notičku, nezpívala jsme nikdy nikde, ani na pionýrském táboře....HIHIHIH...a žiju naprosto spokojeně.
I když je mi jasný, že to právě teď slyšet nechce, že ?
Takových, možná ještě trpčích, poznání naše děti ještě čeká.... 
A jestli muzicírujete, tak vám může dělat manažerku - a třeba ještě uděláte díru do světa ! 
Syn zrovna nedávno tak zasněně povídal, jak už se táááák moc těší, až bude dospělej (je mu 8)...a na můj dotaz proč odpověděl, že proto, že bude mít zaměstnání a bude moci chodit po městě.....
Jó, taky bude jednou mrkat na realitu.....
|
| Insula | 
 |
(11.12.2009 21:23:55) Jasně. Taky zažíváme "vzteky". Jsou to prostě emoce, co musejí ven. Jinak taky nenechávám vyhrávat. I když třeba v pexesu mám někdy problém dceru porazit.
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:37:49) Insulo, už si ani nepamatuju, kdy jsem v pexesu vyhrála...ba co víc, já už si ani nepamatuju, kdy jsem prohrála jen těsně - zádsadně prohrávám tzv. na celé čáře....hihihihih.
Že by to bylo stařeckým odumíráním mozkovejch buněk ???
|
| Insula | 
 |
(11.12.2009 22:26:33) Taky si to říkám, že mi odumřely mozkové buňky. Ale na druhou stranu je pravda, že se na to zase nijak zvlášť nesoustředím. Nezáleží mi na výsledku. Je fuk, když prohraju. Navíc ještě druhým okem sleduju syna.
|
|
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(11.12.2009 21:24:12) u dvojčat dost hnusný problém. Učíme se prohrávat - střídavě úspěšně a neúspěšně ) už několik let.
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 21:32:19) Jé, já mám taky ty starší dvojčata! Kluky, ale bylo to s nima úplně v poho. Ty maj až výjimečnou povahu v mnoha věcech, holt se mi ty geny nějak vrátili na dcerce
|
| Teraza Horáková |
 |
(12.12.2009 0:28:18) Podzemnice.... na pokud o dcerku při představě - že zase chlapi a v tomhle věku a vůbec - nemám kuráž ))
|
| Teraza Horáková |
 |
(12.12.2009 0:29:14) omluva - na pokus )
|
|
|
|
|
| If & 3♥ | 
 |
(11.12.2009 21:27:08) Jé jako bych viděla naší mladou s elegantně dupající nožkou a "jsem a jsem a jsem" a "chci a chci a chci"   
Tak tak.. naučit se zvládat emoce je těžká dřina a ruku na srdce kdo z nás někdy nemá vztek že "sakra dneska není první"
Noooooo nic.. už jsem dneska předposlední kdo není v pelechu... tak jdu honem aby mě manžel nepředběhl a nemusím pak vzteky dupat nožičkou
|
| Teraza Horáková |
 |
(11.12.2009 21:29:53) If, jo, kdyby dupající nožka.... pokud vydrží, dočkej času. U nás nafouklý výraz a mlčí.... a teď to z nich emocionálně lítá jak z ohňostroje, ne auru nevidím, nic takového, ale mám pocit, že přetlakem prasknou.
Pak lítost, omluva, sebezpyt... a přijde druhý den a zase něco nepřešlo přes frňák.
Netrestám, je to povahový rys, jen to nějak hůř a hůř snáším - mám tu pro akutní případy (jakože musím do letadla ) Neurol - ani tam si ho neberu a dosud nevzala. Ještě pár týdnů s naším synem - Immogena jak vyšitá - a budu žrát Neurol jak lentilky.
|
|
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
 |
(12.12.2009 9:09:55) myslím si, jak už tu někdo psal, že s tebou cvičí! 6 let už je věk, kdy to umí pochopit, i když třeba rozdíl mezi svým zpěvem a zpěvek toho kdo to umí třeba nerozpozná... já bych jí třeba často zdůrazňovala dovednosti, které opravdu umí a třeba bych jí do nich nenápadně směřovala 
moje neteř měla zse opačnej problém(byla teda mneší) a my s ní hrály karty...nechávaly jsme jí vyhrát (což mají děti rády!!) a ona nám stím se srdceryvným pláčem a obrovským nštváním sekla, že jí to nebaví, že jí encháváme vyhrávat... a co naděláš... tak jsme se od tý doby snažily s mámou jen vyhrávat a to byste neřekly, jak je to těžký
|
|
|
|
| huhu, holky 6 a 4, chlapecek 05/09 | •
 |
(11.12.2009 20:59:26) sestileta je uz dost velka na to aby se mela chvalit za neco co pochvalu nezaslouzi. Je lepe kdyz bude natrenovana z domova nez pak ze skoly od kamaradu. Male dite clovek pochvali uz jenom za skutecnost, ze se o neco snazi, ale od predskolaku vyse uz bych chvalila jen to co pochvalu skutecne zaslouzi.
|
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:09:47) Také bych nechválila za něco, co pochvalu nezaslouží - pochválila bych snahu, chuť, ale zpěv né.
Stejně tak nenechávám syna vyhrávat např. při společenských hrách - max. když se učíme nějakou novou, tak zpočátku, párkrát, aby neztratil chuť a aby rychleji pochopil...i když většinou chápe rychleji než já......
Taky měl období, kdy prohry špatně nesl - obzvlášť doma - to šel vždycky tajně plakat do pokojíčku, aby ho nikdo neviděl...a pak dělal, jako že nic.......ale hrát už dál nechtěl....no, jeho problém..naštěstí ho to časem přešlo.
Musel se s tím srovnat, v životě se s ním taky nikdo "mazlit" nebude, že ???
P.S. Běžím se pomazlit - dokud o to stojí.....
|
|
| Federika | 
 |
(11.12.2009 21:17:29) tak... -pokud se toho zpěvu týká,já kluky vždycky chválila,i když nemožně krákorali... Ale dělala jsem si z toho trochu srandu, říkala jsem,že zpívají jako tatínek a maminka a že si můžeme takhle krásně zpívat jak chceme,jen musíme přivřít okna,aby kolemjdoucí nezakopli,až to uslyší.. Malování,zpívání, kotrmelce apod-to jsem fakt vždycky chválila,ať to bylo dobrý nebo ne,nepovažuju to za důležitý,všechno to jsou věci,který má dělat člověk jen tak pro radost... V jiných věcech chválím spíš jen za snahu nebo výkon,jinak ne...
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 21:29:53) To bylo právě pro mě dilema. Na zpěvu sice svět nestojí, ale když se mě ptá: "Zpívám maminko moc krásně, že jo, atd.", bylo mi blbý jí to odkejvat. Jinak kdysi jsem jí za zpěv tak trochu ironicky pochválila (při zapíjení Ibalginu po těch jejích výkonech), strašlivě se urazila. Ale to se fakt nedalo, měla jsem z toho migrénu jak prase
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:40:17) Tak bolehlav mám dnes taktéž....asi z nevyspání....či co....únava po pracovním týdnu...a musím přiznat, že jsme ráda, že náš chlapec momentálně nezpívá....nerecituje, nechce o ničem diskutovat....ba co víc, že nevydává absolutně žádné zvuky.... je pátek - má povoleno zírat na jakýsi pořad o autech.
|
|
| Federika | 
 |
(11.12.2009 21:43:26) Podzemnice, my právě doma používáme ironii hodně, dokonce i s vědomím,že tomu dítě do určitýho věku nerozumí..Asi by se to nemělo přehánět, občas nějaký nedorozumění přišlo, ale teď už to chápou celkem oba a umí si dělat ze sebe srandu taky...Takže kdyby se mě ptali,v jakýmkoli věku, jestli zpívají krásně,přičemž bych měla chuť spíš si zacpat uši , tak bych stejně nejspíš řekla,že to bylo nádherný,opravdu jak slavíček.... . Když udělají hvězdu s nohama 5 cm nad zemí a ještě křivě, tak jim řeknu,že je to výborný,skoro na olympiádu...Oni se někdy vztekají,ale časem sami přišli na to,že to není tak úplně ono. Ode mně neuslyší,že to bylo hrozný a ví to.. Asi taky záeží na povaze dítěte..Starší syn nějak netoužil bejt vždycky nejlepší a mladší sice touží, ale je často k sobě samýmu až moc kritickej,takže potřebuje spíš povzbudit..
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:54:20) Tak ironičtí jsme doma také dost - nedělá mi problém udělat si "legraci" sama ze sebe...kdykoliv...kdekoliv......na synovy někdy hloupé otázky mám leckdy také "drsné" odpovědi...ovšem chlapeček už to pochytil od nás......no,snad odhadne míru...a paní učitelka to vydýchá...kdyby se snad někdy "projevil" ve škole...ale snad né...nebo zatím ne...zatím ctí autority, přeci jen je teprve ve 2. třídě....
|
| Federika | 
 |
(11.12.2009 21:59:55) ani bych se toho nebála,David je už v pátý třídě a respekt ve škole má pořád.. Doma je o trochu horší,ale co už nadělám... A já si ze sebe dělám srandu pořád, takže to asi nemůžou nepochytit... A musím říct,že to davidovi pomohlo i třeba při tělocviku-má vrozenou hypotonii, měl jako malinkej dfost velký problémy anikdy z něj nebude sportovec..Takže to mu odpovídají i jeho "výkony", kdysi ho to hodně mrzelo,ale dneska to už bere s nadhledem..
|
|
|
|
| Podzemnice | 
 |
(11.12.2009 21:43:58) Děkuju za názory, jastli t ještě něco přibude, dočtu zítra
|
|
|
| MÍŠA&FÍK | 
 |
(11.12.2009 21:36:07) Federiko, taky chválím snahu, taky chválím obrázky......chválím i za poslední místo v soutěži - přesně za tu snahu....a dodám, že příště to bude určitě lepší ...né, že bych mu nechtěla dělat radost, ale zase musí věci vidět realisticky...alespoň trochu.
Třeba lyžování...2 sezóny jezdíme s lyžařskou školou, vždycky v sobotu na hory, kde jezdí ve skupince asi 5 dětí s instruktorem a tenm je učí lyžovat.
Když skončil loňský kurz, tak chlapec prohlásil že příští rok už s lyžařskou školou jezdit nebude, protože co by tam dělal, když už přeci všechno umí - vždyť už sjede i červenou na Javoru a to je co říct.
No, musela jsme ho uvést zase zpět na zem s tím, že když někdo sjede kopec a přitom se nazabije, že je sice fajn, ale ještě to nezančí nic o tom, že umí lyžovat.
A letos už básní o tom, jak moc se těší, až zase bude jezdit na Javor......
Nevím...těšil by se do školičky, i kdybych mu vloni dala za pravdu a nechala ho na tom, že lyžovat umí ???
nevím...
Samozřejmně bych ho nikdy nenutila - na to nemám povahu, ani náladu a ještě by mi bylo líto peněz - kdyby opravdu nechtěl, ale tohle bylo evidentně jen o náladě a o přesvědčení, že už mu další, pokračující kurz ,nemůže nic přinést - přitom byl naprostej začátečník.
nevím...sand nepíšu zmateně.....
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 | 
 |
(11.12.2009 22:02:19) Mám to jednoduchý. Náš syn o pochvaly moc nestojí. Je nejradši, když ho vůbec nekomentuju (a pokud možno vyklidím pole). Sebevědomí má silné, když se moc vytahuje, tak mu klidně řeknu, že něco neumí. Ale zdá se mi, že náš kluk je v tomhle nějak úplně mimo. Nevyhrává, neprohrává, s nikým se nepoměřuje (jenom snad s klukama - kdo má větší svaly a tak - takže kdyby ho někdo přepral, tak by to nesl těžce, to zas jo). Když je na tenise, ať se trefí nebo netrefí, stejně se chechtá, blbne, poskakuje - vůbec to neprožívá. A co ho nebaví, to prostě nedělá a nikdo ho nedonutí. Daří nedaří, dobrej špatnej, pochvala nepochvala, to jde mimo něj.
|
|
|
|
| Merylin5 | 
 |
(12.12.2009 7:46:08) Pokud chce být nejlepší ve všem, tak je určitě zdravý ji lehce uzemnit. Bude to pro ni lepší, než když pak jí někdo postaví nohama na zem velice tvrdě (a podle mě škola je hlavně o uzemňování )
|
|
| remus | 
 |
(12.12.2009 8:16:47) Tak přesně tohle mám doma také - jen s tím rozdílem, ža malá umí krásně zpívat, ale horší je to s malováním, jinak také nesnese být druhá, nijak jsme to něřešili, dokud se náám vloni nepřiblížila škola, pak jsem to začali řešit, také jsem měli strach, že by to ve škole mohl být problém - a také by asi byl, říkej jí pravdu, musí si prostě zvyknout, že nebude zářit ve všem, jen pozor na to, ať jí nesrážíš a neodrazuješ, ale to, že zpívá krásně, i když jí to vůbec nejde, to jí určitě neříkej, ta naše už to akceptovala a vždycky spolu projdeme chyby, které při malování udělala, teď je už v první třídě a zatím je vše
|
|
| zerat | 
 |
(12.12.2009 9:29:11) Podzemnice a jak jste to řešili do teď? Já holky od mala vedu k tomu, že ve všem být nejlepší nemusí (starší má taky 6. let). Jednu dobu strašně moc špatně nesla když prohrávala třeba v běhu nebo při hraní společenských her - brečela, vztekala se, zkoušela nadávat... TAkže manža když tohle začala dělat odešel, složil hru, že s ní prostě hrát nebude a vysvětlovali jsme, že není důležité vyhrát a že i prohrát se dá se ctí a že není nic špatného na tom, že se někdy prohrává, jen je hloupé neunést prohru... Stejně tak v běhu ji už nenechával vyhrát, ale prostě aby občas prohrála a uměla podat ruku a pogratulovat k vítězství. Musím říct, že to z 90% pomohlo. Někdy je vidět, že je jí líto, že nevyhrála, ale nedělá z toho trágu a když začne zkoušet, tak končíme s hrou. JInak chválíme, chválíme... a co se zpěvu týče byla jsem z ní nešťastná. Manža má 100% hudební sluch a hraje snad na vše na co koukne, já jsem chodila hrát na violoncello, do zpěvu... a holka mi přišla, že fakt zpívá hrozně falešně a nemohla jsem ji ani slyšet . Nicméně máme známé, kde je celá rodina učitelů zpěvu a hry na hudební nástroj a říkali, že důležité je s ní zpívat, zpívat, zpívat, chválit, ale ne lhát! Rytmus v těle měla od narození, ale ten zpět rozvíjet, že zpívat se může naučit každý-prý je to um, se kterým se některé dítě rovnou narodí(případ naší druhorozené) a pak dítě, které ho má hodně málo a je třeba s ní pracovat, rozvíjet ho. Starší dceři je o 1,5 roku víc a chodí hrát na flétnu(sní o kytaře a piánu) a dnes večer bude vystupovat (novoroční koncert vrámci společenství kam docházíme) a zpívá!  Takže naopak bych dceři říkala, že zpívá falešně a učila bych ji zpívat pořádně - zkoušet s ní třeba do-re-mi-fa-so-la-si-do a když se jí nějaký tón povede, tak chválit a motivovat, zpívat s doprovodem...
Ale jinak si myslím, že je asi lepší ctižádostivé, ambiciózní dítě než kdyby byla spokojená s tím, že nic neumí
|
| Líza | 
 |
(12.12.2009 10:11:17) Eeeko, ale to už tu taky padlo - u čtyřletýho dítěte je to trochu něco jinýho než u šestiletýho, který bude už v září čelit tomu, že někdo bude skutečně hodnotit, jak mu co jde. Myslím, že je pro děti dobré, aby byly v obraze pokud jde o to, kde jim pánbu nadělil hodně a kde trochu ubral. A kromě toho, lidí, kteří mají absolutní hudební hluch, je minimum. Myslím, že holčička klidně může vědět, že zpívá falešně, ale že je možné s tím něco dělat. Jestli rodina hodně muzicíruje, může se cítit z toho nějak vyčleněná a proto reagovat tak silně. Takže bych přemýšlela - i intonovat se časem může trochu naučit, pokud ne, tak možná vyťukat něco jednoduchýho na nějakej nástroj - dětské klávesy nebo tak - anebo prostě vyfásnout ozvučný dřívka a dělat rytmickou sekci. Jako že ano, je v pořádku, že ví, že nezpívá čistě, ale ještě navíc bych jí pomohla, aby se z rodinného muzicírování necítila úplně vystrčená.
|
| Líza | 
 |
(12.12.2009 11:06:06) No vidíš, a já můžu třeba fantazírovat o tom, že kdyby ti někdo už o rok dva dřív pomohl necítit jako selhání, když nejsi mezi nejlepšími nebo když se ti něco, co jinak ráda děláš, nevydaří, třeba by se ten blok nemusel konat... ale to je fakt fantazírování.
|
| zerat | 
 |
(12.12.2009 12:06:03) Eeko, všechno jde sdělit s láskou a dobře zvolenými slovy! Nebudu jásat nad tím, že dítě stvořilo patlaninu když vím, že to umí líp! V určitém věku ano, v určitém věku s tím přestanu. Přesně jako píše Limai - povídat si o tom či onom a zdůrazňovat, že ho člověk miluje... Nebudu dítěti falešně stavět zámky, že je v tom či onom geniální když ono to tak není, ale může být když na tom či onom zapracuje, - dá si tu práci...
|
|
|
|
|
|