| sojka+07+09 | 
 |
(27.11.2009 21:30:43)
Zajímal by mě váš názor- mám dvě kamarádky, které mají velmi velmi aktivní děti ve věku 2-3 roky. Obě tyto děti se nedovedou na nic soustředit, nehrají si samy, jsou velmi aktivní,agresivní, dráždivé, pohyblivé. Zajímavé je, že kamarádky mají podobný životní styl. Pořád někde jezdí, nejsou nikdy samy doma, snad každý den nějaká akce, dětské centrum, bazén, ježdění MHD nebo autem, nákupní centra, kroužky nebo minimálně setkávání s ostatními dětmi. Oproti nim je náš životní styl opravdu pomalý, samy si o mně myslí, že jenom sedím doma na zadku a mají pravdu. Trávíme hodně času venku, ale v místě bydliště, chodíme na hřiště a do kroužku taky, ale ani trochu se mi nechce tahat mimino a batole MHD za ostatními kamarádkami do centra Prahy. Osobně si myslím, že se to s množstvím podnětů nemá až zas tolik přehánět a že děti do tří let věku mají rády objevování světa ve svém rajónu (občas samozřejmě někam jedeme- do zoo, na výlet, na večírek s dětmi, v létě jsme byli u moře). Jaký je váš názor ? Může příliš velké množství podnětů souviset s dráždivostí dítěte ? Nebo je to jen náhodná shoda ? Kolik aktivit s batolaty zvládáte vy a jaký to má na vaše děti vliv ? Děti těchto mých kamarádek si na druhou stranu užijí víc legrace a musím říct, že jsou obě dvě sebevědomé /i když všem kolem lezou na nervy a zbourají barák/. Nechci aby to vyznělo, že kamarádky odsuzuji, respektuji jejich životní tempo, spíš přemýšlím o tom svém. Díky za názory
|
| Insula | 
|
(27.11.2009 21:39:19)
Kamarádka má taky velmi živou a aktivní dceru (pravda, škola jí dost zklidnila) a ona je také ten typ, co pořád něco s dětmi podniká, aby je zabavila. Není tedy agresivní. Byla taková od malička. Syn je klidnější.
Ale třeba ona kamarádka byla v dětství taky taková, takže si myslím, že je to spíš "genetické". A ta zase v dětství s rodiči nic nepodnikala a přesto byla jako dítě aktivní a živá. 
|
|
| Ananta | 
|
(27.11.2009 21:40:18)
Jestli myslíš třeba ADHD syndrom, tak může souviset. Je to většinou lehké poškození CNS v prenatálním, perinatálním nebo brzkým postnatálním vývoji. Dál jsou to úrazy hlavy. Pak to může spustit nějaké trauma, třeba ztráta rodiče. Přemíra podnětů způsobuje roztěkanost, nesoustředěnost, takže může...co vím ze školy. Třeba ty koberce typu "autodráha" a nebo kopy hraček se dnes už nedoporučují.
|
| sojka+07+09 |
|
(27.11.2009 21:44:06)
ne vůbec nemyslím ADHD, původně jsem to napsala do jiné diskuze, ale zřejmě kvůli slovu hyperaktivita v nadpisu mi to admin přehodil sem. ADHD se takhle brzy nediagnostikuje. V případě těhle dětí klidně může jít i o zvýšenou dráždivost, která se časem zklidní, když CNS dozraje. Vůbec je nechci nijak diagnostikovat. Jenom prostě přemýšlím, zda jejich dráždivost a životní styl jejich maminek spolu souvisejí
|
| 25.12Ali.......14 | 
|
(27.11.2009 21:49:32)
Tak to si nemyslím, že by spolu souviselo, protože já mám také hyperaktivní děti co neposedí na místě a nikde po kroužkách ani dětských centrech jsem je netahala - mně vyhovuje pomalý životní styl, být doma v klídku a pohodičce a děti mám přesti divoké...
|
| Insula |
|
(27.11.2009 21:57:17)
Ajko, já mám klidnou dceru a aktivního syna. A nikde je moc netahám. Já jsem taky kliďas.
|
|
|
|
|
| Líza | 
|
(27.11.2009 21:56:17)
Sojko, leckdo z mých kolegů by ti teď odcitoval něco o dědičnosti hyperaktivity... takže ty velmi aktivní kamarádky mohly být třeba v dětství hyper, nebo trochu šmrnclé do hyper, a proto teď mají hyper děti. Ne proto, že jim dávají moc podnětů. Ale proto, že jim předaly svoje geny.
|
|
| Federika | 
|
(27.11.2009 21:58:59)
ze svý zkušenosti(první syn hyperaktivní,ADHD) myslím,že to tak není...Nicméně-řekla bych to naopak-pro dítě,který hyperaktivní a lehce drážditelný nebo jak se to označuje je, není vhodný ho přetěžovat nadměrnými podněty...
|
|
| Limai | 
|
(27.11.2009 22:01:22)
já na chování těch dětí jak poisuješ nic nenormálního nevidím.Naopak,pokud vím,v této věkové kategorii je naprosto normální,že tříleté dítě si nehraje samo,u jičeho nevydrží,je neklidné,pohyblivé,agresivní.v tomto věku je to naprosto normální přirozený vývoj.A v žádném případě se u dvouleťáka nedá hyperaktivita určit,to až u starších dětí.Rozhodně aktivní způsob života NENÍ příčinou ADHD.A pozor,spoustu lidí označuje dítě za hyperaktivní v případě,kdy je dítě pouze divoké,rozjívené,nevychované,ale s diagnozou ADHD jeho chování vůbec nesouvisí.Mám též u šestileté dcery podezření na hyperaktivitu a myslím že ten kdo to nepozná na vlastní kůži,tak si vůbec neumí představit,co to je mít dítě s touto diagnozou.
|
| Troya | 
|
(27.11.2009 22:10:38)
Moje slova, nezamenovat hyperaktivitu ve smyslu ADHD s nevychovanosti. To je pomerne caste. Co se tyce premiry podnetu, tak dite mezi 2 a 3 rokem ma NS jeste nezralou a tak vseho moc skodi. Premira muze zpusobit neklid a nesoustredenost, dokomce poruchy spanku, ale vzhledem k tomu, ze pises, ze ty deti by zborily barak, tak bych rekla, ze maminky si jezdi po kamaradkach a deti berou s sebou a holt s nima nejak ten den prefrcaj... a pak ditka muzou vsechno, jen aby maminka mela klidek a je to zacarovany kruh. Ale vyvozuju, jen z toho uvodu, nikoho nesoudim...
|
|
|
| Balbína | 
|
(27.11.2009 22:04:14)
zajímavá myšlenka. Možná souvisí s tím, že kamarádka je živá (a akční) a dítě po ní. Já jsem taky spíš domácí typ. Nerada courám MHD, občas je fajn vyrazit si, ale každý den bych nezvládla. Synovi je 16 měsíců, je to neposeda, nepohraje si. Vidím na něm, jak mu dělá dobře pravidelný režim.
|
| sojka+07+09 |
|
(27.11.2009 22:15:01)
díky všem za odpovědi. Já si samozřejmě uvědomuju vliv temperamentu a dědičnosti. Ano obě kamarádky jsou aktivní typy, které vyhledávají hodně podnětů. A jasně, že to jejich děti mohly zdědit. A vůbec nechci ty děti nějak patologizovat to ani náhodou- to bych fakt nerada aby to tak vyznělo. Uvědomuji si, jak se chová dítě tohoto věku, nicméně rozdíl je velmi velmi nápadný a to i ve větším kolektivu dětí stejně starých, jsou tyto dvě nejživější, nejdivočejší. Proto mě ta myšlenka napadla.
Položím svojí otázku jinak: Mělo by smysl takové divoké dítě zklidnit pravidelnějším režimem, nebo mu naopak poskytovat podněty, které neustále vyžaduje ? co myslíte ?
Mimochodem sama mám diagnostikované LMD s hyperaktivitou, takže snad trochu tuším o čem mluvím.
|
| Federika |
|
(27.11.2009 22:37:16)
já nevím, netroufla bych si to zevšeobecňovat...U nás ale pomohlo,když jsem zavedla pevnej režim a silně omezila všechny divoký aktivity, karnevaly, plavání, pobyty s dětma...
Dodnes-a je mu jedenáct-špatně snáší poněkud rušnější dny a neobvyklé akce..Tedy-on je nadšenej, ale chová se většinou děsně a dlouho trvá,než se zklidní..
Takže záměrně omezuju moc vzruchu a moc akcí najednou..
|
| Kohnova | •
|
(27.11.2009 23:46:33)
Federiko, ono to ve skutecnosti zobecnit jde a ani se clovek nemusi bat.
Uplne vsechno relativni neni.
Jen je potreba zapocitat, ze i deti maji ruzne temperamenty a odolnost, ale princip "co je moc to je moc", ten plati.
|
|
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
|
(28.11.2009 10:25:33)
Kamarádka má hyperaktivního syna - už dospělého - nejvíc na něj zabírali kroužky ale s fyzickou náplní - sport, prostě vybít energii venku na vzduchu, pohybem, a ne příliš - tak 2x týdně, a střídat to právě s nějakou klidnější činností doma.
Já mám taky náběh u syna na hyperaktivitu - ale věkem se to lepší, tak doufám, že je to ten případ, kdy mu hlavička dozraje a budeme jen vzpomínat.
Psycholožka nám radila - vždy jen jeden podmět najednou - tj . u hraní nenechat puštěnou televizi, hudbu.
Co se týká kamarádek tak je to podle taky ta věc, že je potřeba žít takový život, který bude vyhovovat i matkám i dětem, nejde se jen přizpůsobovat dětem, to by pak udělalo víc škody než užitku.
|
| Kohnova | •
|
(28.11.2009 19:35:15)
Skutecna hyperaktivita je vzdycky vrozena. Je to neurologicky problem a pokud je hodne intenzivni, je to postizeni. Clovek ji trpi cely zivot, byt se da spravnym zachazenim hlavne v nejutlejsim veku hodne zmirnit.
Ziskana "hyperaktivita" je v podstate vychovna chyba, byt delana v te nejlepsi vire a peclivymi milujicimi rodici.
Zacne se projevovat nejcasteji kdyz dite zacne lezt nebo chodit nebo kratce potom, vzdy po pul roce veku. Do te doby je dite bezproblemove.
Skutecne hyperaktivni lide nejsou schopni byt ani chvili v klidu, byt to velmi chteji a usiluji o to.
U ditete se ziskanou "hyperaktivitou" existuji cinnosti, pri kterych se zklidni (pocitacova hry, tv, mlsani, atd), symptomaticke byva prohlaseni rodicu "musite ho umet zaujmout".
|
|
|
|
|
| Moncaka | 
|
(27.11.2009 22:16:33)
Tak já myslím, že nesouvisí.
Mám +- pořád stejný přístup k trávení volného času a času s dětma a jedno dítě je klidné samotářské a druhé živé hyperaktivní.
Nejde spíš o záměnu příčiny a následku? Dcera (ta hyperaktivní) měla vždycky hodně kroužků, protože málo jí nestačilo. Prostě aby se nenudila tak musí mít pořád hodně různorodých podnětů. Teď je jí 10, pořád musí něco dělat. Už od miminka ty podněty potřebovala, nenáviděla ležení v kočátku, v postýlce, potřebovala se chovat, tak aby viděla všude okolo, když seděla už se jí v kočárku líbilo, měla již přehled. Když začala lézt a objevovat svět, tak byla mnohem spokojenější.
|
| sojka+07+09 |
|
(27.11.2009 22:18:53)
taky zajímavej názor dík
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(27.11.2009 22:24:52)
Sojko, nevím, jestli s tím souvisí hyperaktivita, ale zrovna včera nám paní učitelky ve školce říkaly, že dnešní děti jsou přece jen poněkud jiné a s tou spoustou podnětů a přemírou hraček to souvisí. Dříve si prý děti daleko déle a víc vyhrály, s panenkami, v kuchyňce...ty dnešní to prý moc neumí, přebíhají sem a tam, od jedné věci ke druhé. Takže asi doma udělám čistku:).
|
| Del | 
|
(27.11.2009 22:56:35)
čistka je fajn,taky pravidelně zabavuju hračky a po měsíci vytahuju a zabavuji jiné, je pak mnohem víc zábavy.
|
|
|
|
| Moncaka |
|
(27.11.2009 22:21:41)
Sojko, myslím, že dítě je potřeba zabavit, tak aby nemělo roupy a nevyvádělo nevhodné věci. A je třeba mu nastavit mantinely. Takže podle mne zajistit podněty, jak kroužky, kde vybije svojí aktivitu, nebo dlouhé vycházky, vybití se na hřišti, aby se unavilo a pak doma neběhalo po pokoji a nemlátilo věcma do dveří. No a zároveň ho krotit, aby nemlátilo na hřišti děti, nebralo jim hračky.
|
| Moncaka |
|
(27.11.2009 22:25:11)
Dodávám, že moje dítě vlastně není ve skutečnosti hyperaktivní, ale impulsivní. Projevy navenek stejné, ale zvládne se soustředit, když jde o něco zajímavého.
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(27.11.2009 23:41:22)
Moncacko, a teď je otázka, co by se stalo, kdybys dceři ty podněty jako malé nedávala v takové míře, jak si je žádala. Zklidnila by se? Naučila by se hrát si sama, pracovat se svojí fantazií?
|
| sojka+07+09 |
|
(27.11.2009 23:46:40)
no, to byla právě i moje otázka k zamyšlení, jestli by pomohlo podněty redukovat nebo ne.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(27.11.2009 23:51:26)
mě to u dětí tak funguje. A vycházím i z toho, co jsem se o tom naučila ve škole. Na přednáškách doc. Šturma říkal, že za dnešní tzv. hyperaktivitou se často skrývá nedisciplinovanost rodičů a přemíra podnětů, které dítě neumí zpracovávat a sytit se jimi, takže vyžaduje další a další ve snaze split svůj "vývojový" úkol a stále není úspěšné, z čeho pramení frustrace /mj. i nošení dětí v nosičkách čelem vpřed například patří do téhle kategorie/.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(27.11.2009 23:51:27)
mě to u dětí tak funguje. A vycházím i z toho, co jsem se o tom naučila ve škole. Na přednáškách doc. Šturma říkal, že za dnešní tzv. hyperaktivitou se často skrývá nedisciplinovanost rodičů a přemíra podnětů, které dítě neumí zpracovávat a sytit se jimi, takže vyžaduje další a další ve snaze split svůj "vývojový" úkol a stále není úspěšné, z čeho pramení frustrace /mj. i nošení dětí v nosičkách čelem vpřed například patří do téhle kategorie/.
|
| Kohnova | •
|
(27.11.2009 23:58:28)
Ano. Tak to je a neni to relativni.
Sturma je nase spicka a neslysela jsem ho (ani jsem od nej nikdy necetla) nikdy rict blbost.
Praxe na vlastnich i sverenych detech pak vsechno jen potvrzuje.
Sturma a Prekopova.
|
|
|
| Kohnova | •
|
(27.11.2009 23:54:30)
ANo. U "hyperaktivniho" ditete je potreba redukovat. ALe musi se vedet jak a neni to uplne lehke, zvlast pokud je to dite uz starsi (dva roky a vic), jenze jadro toho problemu nebyva v diteti, ale v rodicich.
|
| Teraza Horáková |
|
(28.11.2009 0:17:07)
Kohnová a pak je to dost o otázce vnímání....
Někdy je dítě považováno za hyperaktivní, když si prostě hraje tak, že dělá rachot, protože je nevhodná doba
Pak zase, když vyvádí, když je nuceno x hodin někde být v klidu, hodné a potichu, např. v čekárně u doktora a někdy i hůř.
Takže podle mého může i s přebytkem i nedostatkem. Ale jsem matka amatér,
spíše teoretizuju
ráno se probudí hyperaktiva v 9, přetáhl večerku, klidnější brácha bude remcat, že děláme rachot tak kolem 10. Aby je to přešlo, mají venku připravené hrabičky (já taky ))
|
| Teraza Horáková |
|
(28.11.2009 0:20:03)
tak se mějte krásně, dobrou noc, jdu to zalomit, mám rozečtenou knížku. Objevila jsem těžce depresivní autorku.
|
|
| Kohnova | •
|
(28.11.2009 0:31:58)
Ona na to jsou kriteria.
To, ze je dite cile, temperamentni nebo ze si obcas hraje hlucne nebo ze kdyz se sejde skupina zvere, ze zboura chalupu, to mysleno neni.
A myslim, ze i v denni praxi je ten rozdil jasne videt.
|
| Teraza Horáková |
|
(28.11.2009 18:26:50)
ano, ale vidí ho jen někdo. Někdo prostě dítě potrestá protože zlobí atd.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Del |
|
(27.11.2009 22:22:11)
nemůžu to potvrdit ani vyvrátit - kamarádka s dcerkou je hodně aktivní - 3 roky - 2x týdně kroužek, 1x týdně návštěva u známých dětí,bazén, promítání pohádek, jak je nějaká akce pro děti nesmí tam chybět, každý víkend nějaký výlet,akce - holčička je klidná,velice rozumná, na svůj věk dost vyspělá, ráda odpočívá,hraje si sama
My jsme také celkem aktivní,ale tak jako oni určitě ne - dcera je akční,neposedí,nehraje si sama (minimálně) má problémy se spaním
Švagrová - v životě malýho nevzala na žádnou dětskou akci,na výlet jedou 1x za rok, kluk je pomalý,nekomunikativní,hraje si o samotě,ale v kolektivu více dětí - když se rozkouká tak je jako neřízená střela, jen běhá a řádí
Tak si vyber
Ale u nás bych řekla,že možná má vliv na dceru to,že nemáme režim, nedokážeme moc dodržovat pravidelnost,a nedotahuji věci úplně do konce. Vím to,ale moc na tom nedokáži pracovat a je vidět,že dcera je tím ovlivněná a možná proto,je taková roztěkaná.
Určitě na dítě má vliv životní styl!
|
|
| . | •
|
(27.11.2009 22:25:15)
Já nevim, ale mně to celý připadá spíš o tom, že tvé kamarádky zvládají i s dětma svoje vlastní aktivity /nákupní centra, cestování MHD, autem apod./ kdežto ty se spíš podřizuješ /možná domněle/ dětem - jdeš s dětma ven, na hřiště, dětský aktivity apod./ Osobně jsem ten první typ a myslím, že dětem tyhle věci neškodí. Ony kdyby se cítily špatně v tom nákupáku nebo MHD nebo kdekoli, dávaly by to myslím dost jasně najevo. A učí se tak trochu se přizpůsobovat i dospělým, vědí, že svět není jenom jejich procházka, jejich hřiště... Mmch moje mládě je taky sebevědomý, a myslím že hyperaktivní není.
|
| sojka+07+09 |
|
(27.11.2009 22:33:39)
máš pravdu, já se hodně podřizuju dětem, teď kromě jiného taky kvůli jejich věku a proto, že neřídím. Otázka je, kde je správná míra toho přizpůsobení. Ten styl, který popisuješ ty, by mi asi připadal hodně extrémní- že se všechno podřizuje mně, já to mám spíš hozený obráceně a to taky není úplně správně. My taky děti do nákupního centra občas bereme- ale tak jednou za měsíc. Nakupuju v místních obchodech každý den.
|
| Del |
|
(27.11.2009 22:55:22)
on to má každý jinak, já osobně znám jednu paní,která se dítěti rozhodně nepodřizuje, bere děti sebou na svoje aktivity - jde cvičit a 3měsíční miminko nechá hodinu v dětském koutku, jede do sklípku toho malého dá rodičům,staršího vezme sebou,uspí ho a jde do sklípku. Jde nakoupit oblečení malého dá do koutku a ona hodinu nakupuje. Když je vezme na dětskou akci,tak si sedne ke stolu a dítěte si nevšímá. Na ní je vidět,že není ten typ,který by se dětem chtěl věnovat. Ale to je její problém,ty děti jí to jednou vrátí.
Já osobně,mám v sobě pocity viny,pokud se dceři nevěnuji dost. Když za mnou přijde - mami pojď si se mnou hrát,neumím ji odmítnout i když se mi nechce,jsem tu pro ni. Byla tak i moje mamka,udělala mi krásné dětství,plné her,lásky a zábavy ...
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(27.11.2009 23:48:25)
Rybičko, já děti od mala učím, že je čas zábavy a čas práce - a i já potřebuju pracovat a potřebuju něco dělat sama. Obě děti se to naučili, starší rychleji, mladší pomaleji, ale pochopila... Jsem tu pro své děti, ale také pro svou práci a pro sebe. Dopřávám svým dětem pozornost, ale i klid. Jedeme tak v rytmu 40 minut - 40 minut chtějí děti mojí pozornost, pak zhruba stejnou dobu si vystačí samy (nebo spolu už teď jsou 16 m a 4 roky). A to i ta malá si vydrží hrát půl hodinu sama s legem nebo si prohlíží National Geographic nebo Ikea katalog  Ale zejména ona se to musela naučit, syn to tak nějak uměl od mala sám, uměl se dobře soustředit, ale ona byla těkavá, pořád sem a tam, pořád akce... Trvalo to dlouho, než jí začaly zajímat knížky a hračky na dobu delší, než 30 vteřin... Ale dalo se to. Ono když má k dispozici 3 hračky a prostě se k nim vracet musí, neb není zbytí, nakonec je začne prozkoumávat víc a dýl
|
|
|
|
|
| Kohnova | •
|
(27.11.2009 22:55:51)
Mnozstvi podnetu roli hraje, ale jeste dulezitejsi je, kolik klidu ma v sobe matka.
Klidna matka muze dite tahat po vsech certech a pred pretizenim ho nejspis uchrani.
Nemyslim, z tve deti jen proto, ze nervou, nikoho nemydli a neobtezuji, jsou zaostale.
Sebevedomi zrejme potrebujes posilit hlavne ty sama, pokud tejimaji pochyby tohohle druhu.
|
| Del |
|
(27.11.2009 22:57:12)
 asi jsi na to kápla
|
|
| sojka+07+09 |
|
(27.11.2009 22:59:57)
souhlasím částečně- s tím,že o sobě pochybuji- to teda jooo, tos trefila. Na druhou stranu , kdo chce na sobě pracovat, ten o sobě pochybuje. Souhlasím i s tím, že klidná matka odbourá hodně stresu, ale myslím si, že dětský nervový systém má svoje limity a ty by se prostě neměly překračovat. díky za názor.
|
| Del |
|
(27.11.2009 23:06:33)
s těmi limity máš pravdu,ale každé dítě je má zase nastaveno jinak, některé zvládne víc a některé míň. Asi jde o to,aby matka sama poznala,kdy dítě zatěžuje podněty a kdy ne.
Některé děti to určitě rády nemají,mají raději klidnější prostředí,jiné ty podněty vyžadují.
Je fakt,že dcera pokud nemá zábavu - cvičení,karneval,návštěvy tak je strašně protivná. Potřebuje akci,aktivitu a dětský kolektiv,tam je ve svém živlu a spokojená.
|
|
| Kohnova | •
|
(27.11.2009 23:50:42)
Samozrejme, to s temi limity plati.
Taky jsem psala, myslim, ze klidna mama dite pred premirou podnetu ochrani.
Jasne, ze kazdy den na jine pouti to nezvladne ani budhisticka flegmaticka, spis jde o to, ze tam ditko vubec nezavede.
|
| Teraza Horáková |
|
(28.11.2009 0:11:12)
Kohnová, opět souhlas. Souhlasím s Tebou nápadně často )
Nedávno kamarádka držkovala. Doslova, jak je ten kluk neposednej a pořád kecá... Po hodině, kdy mne nepustila ke slovu (kdyby mne, ale vlastního muže, mého muže, vlastní děti ani mé)... Jsem se nadechla, vlítla jsem jí do monologu a SDĚLILA "ČEMU SE, DO HÁJE, DIVÍŠ?" . NO spíš zakřičela, ona mluví dost nahlas.
ad a) pořád mluví
ad b) pořád je v pohybu - ona
ad c) v pohybu je i její manžel, mají problém i v klidu sedět
ad d) jsem stejná. Sedí u nás, sedáváme v kuchyni - je největší z domu s jídelním koutem, pořád mám potřebu akce - taky mám jedno dítě, co má potřeby stejné ))
ALE NAROZDÍL OD NÍ SE NEDIVÍM
Manžel je založením kliďas (výbuch Etny zažíváme jednou za čas, takovej ten .... )když už práskne, tak to stojí za to. Druhé dítě je po něm.....
|
|
|
|
|
| Cha-Cha | 
|
(28.11.2009 9:36:32)
napadla mě i opačná možnost - že kamarádky možná také vycházejí při výchově a plánování času z povahy dětí. Třeba naše Luci je klidná, sama se zabaví a nemusím jí proto tak plánovat jiné aktivity, ale pokud by byla aktivní a doma se se mnou nudila, asi bych taky vyhledávala víc aktivit, než máme teď. Vycházím samozřejmě z předpokladu, že by to byl skutečně jen dráždivější temperament, ne sy ADHD.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(28.11.2009 11:06:10)
V první řadě by bylo potřeba vědět, co to hyperaktivita vůbec je. Jak už jsem tu jednou psala, dneska se tyhle diagnózy dle mého názoru rozdávají jak bonbóny. Syn měl podnětů minimum, nikam jsme s ním nelezli, ani na plavání miminek, ani do mateřských center, doma neměl žádné báječné barevné kolotoče nad postýlku ani "aktivní pultíky" a neuroložka ho označila za dítě s hyperkinetickým syndromem, protože se vyvíjel po psychomotorické stránce rychleji než "tabulkové dítě".
Pro případné komentáře "ale Monty, tvoje dítě je úúúúplně normální, my všichni máme daleko ´geniálnější´ děti" podotýkám, že své dítě za geniální nepokládám, nicméně (byť vycházím z omezeného srovnávacího vzorku) neznám moc dětí, co by se přetáčely ze zad na břicho v necelých dvou měsících a v šesti měsících se postavily a chodily kolem nábytku. Tolik na vysvětlenou, proč byl za hyperkinetické dítě zřejmě označenej.
|
| Ananta |
|
(28.11.2009 11:36:29)
Monty, to už se píše i v odborné literatuře a zvedá se prst nad rozdáváním diagnóz.
|
|
| 17.10Dora+Petřík+Pavlík12 | 
|
(29.11.2009 16:41:16)
Myslím, že adhd je opravdu vrozené. Ale jak psala Khonová, jsou děti, ketrým rychlý způsob nevyhovuje a je to na jejich chování znát.
Pavel, který je absolutně pohodové a klidné dítě se otáčel na břicho krátce po prvním měsíci, postýlku obcházel v půl roce a chodit začal v deseti měsících. Je možné s ním absolvovat takřka cokoli a ani to s ním nehne.
Peťa, který má adhd, hs a vysocefunkční autismus začal chodit ve 14ti měsících. Od malička byl neuvěřitelně uřvaný, velice špatně spal a neustále se po něčem sápal, nelíbilo se mu v kočárku, v postýlce, vlastně vůbec nikde. Stačí mu do teď malé vybočení, ze stereotypu a je jak urvaný z řetězu.
|
| KOhnova | •
|
(29.11.2009 16:43:59)
ADHD skutecne JE vrozene. Vi se to. Neni to dohad nebo teorie.
Jediny problem je ten, ze casteji nez casto se za ADHD oznacuji problemy, ktere ADHD nejsou.
|
| Marťa11 |
|
(29.11.2009 20:27:08)
Kohnová, souhlasím
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(29.11.2009 20:26:18)
Monty, přetáčení dítěte atd. nesouvisí ani s AHDH a s genialitou už vůbec ne
proč pořád otvíráš tuhle 7 let starou kravinu? S. je prostě normální dítě, většina rodičů by byla za to ráda  , nehledej na něm pořád nějaké specialitky... mít normální dítě bez diagnóz je přeci fajn, ne?
|
| Marťa11 |
|
(29.11.2009 20:29:14)
omlouvám se, za přeházená písmena, bojuju s nima celý život
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(29.11.2009 21:42:14)
Kristova noho a kdo co hledá? Od první chvíle, co tady spolu hovoříme tvrdím, že jsem nepřítel nálepek a rozdávání diagnóz "hyper"... ale sakra, to, že před x lety nějaká neuroložka z Proseka o mém synovi řekla, že má hyperkinetickej syndrom je fakt. Já nikde nepsala, že ho MÁ - psala jsem, že tuto diagnózu "obdržel". Proč mi to pořád vyvracíš, to je mi záhadou.
|
| Marťa11 |
|
(29.11.2009 22:14:39)
Monty, že jsi nikdy nepsala, že ho má?
pravda, je to těch skoro 7 let zpátky, ale zásobovala si nás tím dost takže, promiň, na tvoje "kauzy" jen tak zapomenout prostě nejde nejdřív byl hyper, pak nadaný, teď mimoň... jé, u vás už toho bylo
promiň, ale mi to přijde prostě legrační, nemohu si pomoct
|
| Tragika | 
|
(29.11.2009 23:03:38)
U staršího syna měly kroužky s pohybovou aktivitou zcela opačný účinek. Byl ještě více nabuzen a nemohl usnout. Jít s ním třeba 20 km pěšky, lítal by po bytě dalších x hodin jako raketa. 
Když se měl ovšem 5 minut soustředit na početní příklad, byl najednou znaven a schopen ulehnout v jakoukoliv denní hodinu.
|
|
|
|
|
|
|
| Markéta, kluci 7 a 1 | •
|
(28.11.2009 12:16:55)
Co to je dráždivé dítě?
|
| Kohnova | •
|
(28.11.2009 19:37:17)
Drazdivy je oznaceni, ktere se pouziva hlavne u novorozencu a kojencu. Je to dite, ktere je proste nervozni. Hodne breci, narika, ma koliku, casto linka, malo spi, neustale se krouti... a to vsechno hodne, hodne
|
| sojka+07+09 |
|
(28.11.2009 22:08:58)
uvedu jeden praktický příklad. Děti byly nemocné, potom rekonvalescence, doma už nám to lezlo krkem. Včera jsme po dlouhé době vyrazili do zoo, dneska menší oslava narozenin v poledne a potom nakupování ve velkém obchoďáku, ke kterému nás přemluvila dcera, hrozně po tom toužila a my tam potřebovali něco koupit. Spousta světel, milion lidí, tisíc a jedna podnětů. Dnes večer byly obě děti totálně předrážděné, nemohly vůbec usnout, usnuly až v deset. Večer byl opravdu protivný, protože obě děti vyváděly jak kdyby si něco šlehly. Rozhodla jsem se je zítra co nejvíc zklidnit, zůstaneme na našich zaběhaných trasách, kde je sice hodně podnětů, ale nic extra vyjímečného. Vím, že to oběma dětem pomůže a večer budou zase ok. Mám prostě zkušenost, že když mají podnětů moc, tak jsou potom předrážděné a to přesto, že pro jiné maminky by dvě aktivity po sobě byly ok. Proto si myslím, že podněty a rozdrážděnost dítěte spolu souvisejí. Určitě souhlasím s Kohnovou- je hyperaktivita typu ADHD, se kterou se dítě narodí a je to záležitost CNS a potom je taková hyperaktivita, kterou způsobujeme našim citlivým dětem my rodiče sami, když je neustále zaplavujeme množstvím podnětů a ony je ještě nedovedou tak moc zvládat.
Jinak chci všem poděkovat za příspěvky do diskuse, rozhodně mě nutí zamýšlet se i jiným směrem. Vedu v jednom mateřském centru diskuze na různá témata týkající se dětí a vaše názory jsou pro mě důležité.
|
|
|
|
| Lenka** | 
|
(28.11.2009 13:22:01)
Může být, děti můžou být "přestimulované", přitom nestačí všechny ty podněty vstřebat.
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)