| linda.dos |
 |
(19.11.2009 1:05:35)
První dceru jsem rodila v porodnici císařem, po 24hodinách bolestí,neotvírání se a odlučování placenty.druhý císař byl plánovaný, manžel byl se mnou, malou choval asi 15 min než jí vzali na vážení,měření a mytí.Krásný zážitek.Nějak nechápu ty ty fanatický matky (dítěte se nesmí nikdo dotknout)  natož ho umýt ) já byla ráda že si obě holky vzaly a já jsem si mohla odpočinout a sbírat sílu na odchod z porodnice.já i manžel děti milujeme a nemyslíme se že by naše vztahy byly jiné, nebýt zásahů doktorů.howg. ))
|
| Mickey16 | 
|
(19.11.2009 1:09:13)
A cos tím chtěla říct? Tobě to tak vyhovovalo, někomu by to nevyhovovalo, no a? Nutím já tě obarvit si vlasy načerno jen proto že mě se černá barva líbí? Nevím co je na tom k nepochopení.
|
| linda.dos |
|
(19.11.2009 1:17:29)
chtěla bych se dozvědět co je úžasný na tom neumýt miminko po porodu a proč si ty ženy myslí, že mají s dítělem lepší vztah )
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 1:26:01)
A co je úžasnýho na tom umejt po porodu potenciálního ekzematika v Johnsonu? Vždyť ti nikdo nebrání nechat dítě umýt čímkoli ne, tak proč řešíš nemytí dítěte?
Ad vztah, mám sama srovnání, první dítě první noc beze mne, druhé jsem měla u sebe nonstop a vztah k nim mám naprosto odlišný, bohužel pro prvorozeného.
|
| huhu, holky 6 a 4, chlapecek 05/09 | •
|
(19.11.2009 7:55:04)
no, mickey, ale to je tvoje chyba ze jsi se nedokazala prenest pres "umyti ditete v porodnici" a dodnes tim tvoje dite trpi (jak pises), ne? Zivot neni prece o tom ze jdou veci jak si JA preju, ale jak se s nima umim vyrovnavat a zvladat je.
Kdo jeste po nekolika letech vychovy svadi spatny vztah s detma nebo problemy deti na stres v tehu nebo "odneseni na zvazeni v porodce" je podle me peknej zoufalec neschopnej si priznat, ze problem je nekde jinde....
A tim nechci rict, ze neni krasne mit mimi hned u sebe. Je to krasne. Ale zivot na tom nestoji a nepada.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(19.11.2009 8:20:05)
huhu, jistě že ne na každém, se separace takhle silně podepíše. Ale představ si třeba někoho, kdo si do života nenese uspokojivé vzory mateřského vztahu ze svojí původní rodiny. Pak se může každá promarněná možnost navázat pevný vztah - a zvlášť taková, která je biologicky, evolučně podmíněná, založená na instinktech a ne na rozumu - ukázat jako fatální.
|
| Ivuljenka | 
|
(19.11.2009 8:50:14)
mě odnešení malé také neudělalo dobře, koukala jsem na ni jako na nějaké cizí děcko, malou měli po porodu v ruce všichni kromě mě, já ji dostala asi až za půl hodiny a opravdu jsem ji držel jen proto,že mi ji do ruk dal manžel. Dostala jsem ji v zavinovačce, nemohla jsem se s ní poňuchňat naholo, očichat si ji ... Mě to chybělo. Ale následky to nezanechalo. Postupně jsem si vztah vytvořila ale u příštího porodu si to napíšu do porodního plánu, chtěla bych mít dítě v ruce jako první,ne poslední.
|
|
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 11:40:23)
Huhu blbě čteš, umytím neutrpěl náš vztah, jenom jeho kůže následující rok trpěla ale vztah k němu mám jiný od začátku, a vím zcela přesně že se to zlomilo až ve chvíli co mi ho po X hodinách donesli, prostě jsem k němu nic necítila, bylo to pro mě jakýsi (notabene uřvaný) mimino o který jsem se teda od těď měla starat... vadilo mi kojení, vadilo mi spát s ním v posteli, a tak dále... z jeho strany je to podobné, už jako mimino byl velmi nezávislý, nechtěl po nikom nic, zabavil se sám, dodnes nemá pomalu vztah k nikomu. Na jednu stranu to vypadá výhodně protože je od šestinedělí "dobře odložitelný"- dětské koutky, později školka, nemá jediný problém s cizími lidmi naopak nechce domů. No a když mu byl rok a půl narodil se mladší bráška, vztah k němu byl absolutně jiný, z kojení jsem neměla kopřivku, nevadilo mi že pořád řval, to bylo prostě od začátku moje miminko ne uřvanej prevít co mi ho jen tak v 6 ráno někdo donesl...
Lepší se to pozvolna, 3 a čtvrt roku poté už aspoň nemám chuť ho zabít nebo dát k adopci a netvrdím že ho nenávidím, ale moc nadšená z něj pořád nejsem, je to prostě cizí element... částečně se to zlepšilo tím že chodí do školky a nemám ho celý den na očích.
|
| Líza | 
|
(19.11.2009 12:08:52)
Ufff... a ty tady píšeš ostatním matkám odsudky???
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(19.11.2009 22:51:51)
Zakázala bych teorie o separacích dítěte a matky. Tohle je výsledek náboženství o její škodlivosti. Ne zcela sociálně zdravá matka, která si přisvojila pseudoteorii "proč to tak je"
Pokud máš problém s dítětem, je mi ho i tebe líto, ale je to patologie nikoliv porodnická praxe.
Mnohá matka může zalitovat, že to něměla tak košér, jako děvčata z domporodu, slzu uronit, že se jakoby o něco ukrátila. To je dań kterou musíme nést ve jménu porodnické osvěty, nelabilní jedinec s tím přežije, protože chápe, že porodem mateřství nekončí, ale začíná.
Jestliže je někdo adorován za podobné závěry jako Mickey a je mu zhusta kolektivně přitakáváno, alespoń víme, kdo je kdo.
Pro mě je to na pomezí středověkého myšlení, co takhle to dítě upálit, když bylo separováno?
|
| Anni&Annika | 
|
(19.11.2009 23:11:10)
Libiku....jeste horsi je to, kdyz te pseudoteorii uz uverila natolik, ze se podle ni zacina chovat
|
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 23:31:59)
No Libiku co se od tebe dá čekat jinýho než pseudointelektuální odsuzování ty seš taková moje virtuální životní jistota, nikdy nezklameš
|
| 10.5Libik12 |
|
(19.11.2009 23:34:33)
Na mém názoru není nic pseudointelektuálního ani jinak teoretického.
Pokud nesnášíš kluka, neser do toho nějakou přiblblou separaci po porodu, tak to nechodí.
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 23:35:55)
To je jaksi jen tvůj názor.
|
| 10.5Libik12 |
|
(19.11.2009 23:39:37)
to je jaksi zdravej rozum.
Děsí mě zpětná vazba porodnické osvěty.
Až ho zabiješ, bude to tou separačkou, viď
Svatá prostoto
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 23:45:11)
Libiku, já se o tom jaksi i bavila s odborníky, ale ne jen českými víš ti mají patrně jiný zdravý rozum než ty a spol.
|
| 10.5Libik12 |
|
(19.11.2009 23:52:49)
No tak to ti gratuluji, hlavně se v tom vyžívej, ty přírodo.
U savců je běžné, že samice adoptuje mládě i mezidruhově, ale malej Mickey má pakárnu, jeho mami chodí na Rodinu do správný diskuse, kde se ex post dozvěděla, že ho bude nesnášet for ever a bude si v tom honit ego. (těžko vrátit separaci)
Chce se mi drobet blít.
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 23:54:23)
Libiku, nejen že máš vyleptanej mozek ale ani neumíš číst, napsala jsem že se snažím s tím něco dělat a že se to za tu dobu o něco zlepšilo, sice z něj nejuchám ale už netvrdím že ho nenávidím.
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 23:56:27)
Ačkoli by bylo asi idyličtější bájit o sluníčkovým bobiškovy a idilickým vztahu a veškeré problémy v sobě dusit, než se snažit s tím něco dělat že. Ty jsi ale velmi chytrá, mohla by sis otevřít poradnu.
|
| Anni&Annika |
|
(20.11.2009 0:02:16)
Mickey promin, pred chvili jsem dovybalila a tak mi to nedalo....ale Libik ma pravdu.....probuh, zenska prober se. Jsem se ti to dnes snazila slusne naznacit.....jeste nedavno bylo vse s Misou o.k. a najednou tu zvanis nesmysli...chtela jsem to rict slusne, ale kdyz to slysis dnes i od jinych lidi, znamena to, ze ty lidi si proste vsimli, co uz placas za nesmysli a museli se ozvat...ja mam fakt strach, ze uz jsi te sve predstave uverila a nedej boze, jestli se podle toho i chovas
a uz jdu spat.....
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:04:31)
Anni to že jsem se nesvěřovala zrovna na srpnu neznamená že bylo vše OK, víš... hodně měsíců jsem se o tom nebavila s nikým, a jak čtu Libika věděla jsem proč.
|
|
| linda.dos |
|
(20.11.2009 0:33:06)
Pro mě je docela zajímavý, že někdo kdo má takhle velikej problém s prvním dítětem se chystá přivést na svět třetí...To tady ještě nikoho nezarazilo, jen mě?Nevim co chtěl básník říct tím Německem, nějak mi uniklo že by tam byli lepší odborníci na psychiatrii než kdekoli jinde.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:38:29)
Ne, jen to že je zajímavý že oni mají jaksi jiný názor na věc než přední čeští odborníci Libik, Anni a ostatní kterým velí údajně zdravý rozum
No třetí dítě je plánované stejně jako všechny předchozí, problém mám jen se vztahem k nejstaršímu.
|
|
|
|
| pozitivni mysleni | 
|
(20.11.2009 0:10:40)
Mickey, nedej se..ja presne vim o cem mluvis..neni to tvoje vina...ja jsem nasla dobrou psycholozku a jsem na velice dobry ceste, ale zacatek byl hustej
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:14:31)
Dík...
|
|
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(19.11.2009 23:58:25)
vypustit z huby "nenávidím dítě" může jenom sebestředná zamindrákovaná kráva nebo někdo hodně duševně chorej, pokud připouštíš, žes to tvrdila, měli tě internovat rovnou.
Chvályhodný požadavek zamezení poporodního odloučení se tvým přiblblým vystupováním dostává do naprosto obludné roviny a celé to snažení devalvuje.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:00:50)
Libiku, koukám že tě v léčebně vypustili ze řetězu? Fakt nejsi ten typ se kterým hodlám detailně probírat podobné problémy, působíš mírně nepříčetným dojmem.
|
|
|
|
| zuzini | 
|
(19.11.2009 23:57:49)
A mně z tebe Libiku
Je hezké vědět, že pokud něco podobného prožijeme, máme raději držet hubu, neb by se na nás mohlo snést hejno harpyí
|
| 10.5Libik12 |
|
(20.11.2009 0:00:15)
Moment,
Mickey nemusí milovat své děti, ovšem jen idiot to dá do souvislosti s poporodní separací a jen hovado mu v tom pomáhá, aniž by se mu snažil opravdu pomoci..
Odcházím, jste odporný.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:02:03)
Ty hovada pracují v Německu s postrauatickými zážitky, ale Libik je všechny strčí do kapsy. Máš recht, měla jsem si to nejdřív nechat pěkně vysvětlit od tebe
|
| Raďule77+2 holky | 
|
(20.11.2009 0:22:33)
Mickey, ale mi jsi napsala, že to nijak neřešíš, tak já to nechápu...slušně jsem se zeptala, jestli s tím zkoušíš něco dělat, protože mi to příjde hodně smutné - zvlášť pro Míšu...a teď zase píšeš, že jsi to s někým probírala...
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:23:54)
Probírala, s více lidmi, ale pod tím tvým řešením jsem si představila nějakou psychoterapii nebo tak něco což ne...
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 0:26:57)
A nemyslíš si, že by nějaká psychoterapie byla na místě??? Já opravdu nedokážu pochopit, že už více jak tři roky žiješ s tím, že přitulení tvého syna je ti stejně odporné jako "otření se o bezdomovce v tramvaji"....ať to způsobilo cokoliv....
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:31:37)
No je mi to nepříjemné, ale to je asi to nejmenší, posun je v tom že se k němu chovám líp nebo se o to aspoň snažím, ale to je prostě nadlouho- dokázala by ses na povel do někoho zamilovat?
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 0:38:29)
Mickey, na povel se zamilovat samozřejmě neumím, ale pokud bych VÍCE NEŽ TŘI ROKY toto cítila k vlastnímu synovi, tak bych dělala vše možné, aby se to "zlepšilo"....a psaním na Rodinu se to opravdu nevyřeší. Mi je prostě od rána fakt zle z toho, co jsi schopná napsat - a hlavně cítit!!! Je mi Myšáka fakt líto, protože to podle mého názoru z tebe musí vycítit...nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli němu bys s tím něco rychle měla dělat....nehledě na to, že jsi psala, že zlepšení cítíš jenom kvůli tomu, že chodí do školky a nemáš ho celý den na očích...
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:43:10)
Raďule ale to je do jisté míry logické, on se doma nudil, prudil, čímž mě štval ještě víc a tak dále, klasická ponorka- tím že chodí do školky a domů přijde ve 2 máme od sebe větší odstup a někdy se na něj i těším, což je jiné než když seš s ním 24 hodin denně 7 dnů v týdnu po dobu 3 let. On se vyblbne a doma tudíž nedělá takový bejkoviny jako když je doma od rána jen s mladším bráchou- batoletem, a doma pak není takové dusno. Tak je logické že školka pomohla, na tom nevidím nic zvláštního.
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 0:51:14)
Jasně, tohle beru, mi ta moje starší taky občas leze na nervy a když je ve školce tak se na ní těším...tohle je asi NORMÁLNÍ. Ale já jaksi nemám problém s tím, že bych ji neměla ráda. Víš, kdybys napsala, že máš chladný nebo dejme tomu, chladnější vztah k Míšovi než ke Spirovi, že tě to mrzí, nevíš si s tím rady, řešíš to s psychoterapeutem bla bla bla.....tak to pochopím, ale prostě to, co jsi napsala - a ne jednou, mi leží v hlavě a příjde mi, že buď je to z tvé strany schválně přehnané a nafouklé nebo už je to opravdu patologické....protože - promiň - normální matka nic takového o svých dětech napsat nedokáže a pokud to tak opravdu cítí, tak se s tím něco snaží dělat....ale je to pouze můj názor!!!!
|
|
| irlev | 
|
(20.11.2009 10:52:12)
Mickey, já se mu ani nedivím. Máma ho nepochová, nepomazlí, asi ani nepohraje .... to je pak jasný, že se nudí.
Víš, děti nepruděj z nenávisti - oni volají o zábavu a pozornost. Hlavně mámu, která je má milovat celé.
Přidávám se k otázce ostatních - co na to říká manžel? Tomu je to jedno?
Když už vím, že se něco na začátku pokazilo, tak pak žehlím a žehlím při každý příležitosti, aby se negativní začátek kompenzoval, ideálně zapomenul. Je to jenom tvoje pohodlnost svést to na separaci. Porodem mateřství teprve začíná!
A věř mi, že vím, o čem mluvím.
|
| Siddhártha | 
|
(20.11.2009 11:15:06)
Majo, MIckey včera psala, že mu to vadí, že je kvůli tomu doma dusno a že Míšu až na truc upřednostnuje před Spirem.
Jako já manžela chápu, dělala bych to samé.
Na druhou stranu naše tříletá se doma taky nudila a to jsem se snažila. Ale aby ne, možná čekala, že miminko bude akční věc a ona taková nuda :-D Ne vážně, myslím, že kdybych byla schopná s oběma hned chodit ven, že by to bylo lepší. Nebo jsem pro ní už byla okoukaná a nebavilo jí to se mnou. Třeba s babi zase byla nadšená, do činností, které se mnou odmítala.
Ale zase pokud si představím dítě, které je odmítáno, tak jasně, že se nudí. Jak se má samo zabavit? Nikdo ho to nenaučil a ve 3 letech je na to fakt malé. A být pořád sám se sebou...
|
| irlev |
|
(20.11.2009 11:17:37)
Sidd, dík, nedočítala jsem asi pozorně. No, manželovi se nedivím, byť konstruktivní to není.
Tou činností jsem myslela - prostě si všímat. Co potřebuje, co mu vyhovuje, vyjít vstříc. To už je jedno, čím.
Já se bojím si představit dušičku malýho kluka, co ho máma nepomazlí ... a do toho mladšího sourozence.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 11:24:01)
Majo, můžu Ti říct, že ono je hrozný už jen samotný fakt, že ho máma nepomazlí, posílá pryč. Ten mladší sourozenec, nevím, mě už to připadá jen jako nadstavba, potvrzení, že si lásku nezasloužím, že nejsem dost dobrý.
Jinak mě se taky nabízí, že u odmítaného dítěte by pozornost mohla ohledně nudy pomoct. Ono je totiž pravda, že já už jsem ke konci těhu a po narození NIrvánce nabízela stejné aktivity a tak jí prostě nudily. Už jsem neměla sílu začít něco, co by bylo časově dělší než půl hodina a co by bylo hlučnější.
|
| irlev |
|
(20.11.2009 11:50:48)
Sidd, já myslím, že dítě pochopí, že máma je unavená, potřebuje klid, že nemůže navrhnout program fyzicky náročnější .... ale k tomu, aby to dítě pochopilo, potřebuje hlubokej vztah s mámou, chápat její potřeby ... je jasný, že dvouletý dítě nemá extra schopnost empatie, ale pokud je na něj mluveno s láskou, dovede jí dát zpátky.
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 13:47:36)
Mně přijde nepochopitelné, proč takovou sodu schytal zrovna někdo, kdo má sice problém, ale ten problém řeší (či se aspoň snaží řešit).
Podle mě z příspěvků Mickey dost jasně vyplývá, že si je vědoma toho, že její vztah s Míšou není v pořádku. A taky několikrát psala, že se snaží, že na vztahu pracuje...
Můžeme se tu teoreticky (jsem z Kiliho už tak zblblbá, že jsem málem napsala theoreticky) přít, zda se celý ten problém nastaroval separací po porodu, či zda většinovou roli hrály jiné faktory.
Ale věc se má tak, že když někdo má takový závažný a hluboký problém, a udělal ten první důležitý krok, že problém pojmenoval a mluví o něm, zasloužil by si spíš než kárání podporu.
Možná Mickey někoho štve tím, že obhajuje myšlenky přirozeného porodu a "alternativ", možná kdyby byla "většinová", byly by i její problémy přijímány s větší shovívavostí.
Každopádně, Mickey, moji podporu máš (mám ti sem vrznout srdíčko a kytičku???  )
|
| kili | •
|
(20.11.2009 13:59:40)
I kdybyste napsala "theorie" bylo by to v souladu a pravidly českého pravopisu. Viz
psjc Příruční slovník jazyka českého
theorie, -e f. soustava poznatků, jimiž se na základě vědeckých zákonů a uznávaných hypothes soustavně vysvětluje nějaký jev n. skutečnost; uvažování, zprav. vědecké, a přijímání předpokladů
Nicméně já jsem napsal "teorie". Můj podíl na Vaší zblblosti je, pokud vůbec nejaký, pak zanedbatelný.
|
|
| irlev |
|
(20.11.2009 14:18:41)
Bell, kárání jsem daleka. Já nekárám, v první fázi jsem se jednoznačně zhrozila, teď je mi to spíš líto a je mi z toho trochu mdlo.
Ovšem je mou dobrou vlastností, že komunikuju slušně a věcně.
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:05:06)
Majo, nepsala jsem, že nekomunikuješ slušně. Psala jsem toliko, že člověk, který řeší nějaký problém, většinou nepotřebuje slyšet, co všechno dělá blbě, jak všechno podělal a jak je úplně, ale úplně neschopný. Obvykle spíše pomáhá podpora, která ho utvrdí v tom, aby pokračoval v dobrých krocích, na které má našlápnuto. Ale to je moje zkušenost, tvoje je třeba taková, že ti více pomáhá něco jiného
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:08:40)
Sorry, chtěla jsem dát jiného smajlíka, toho, co krčí rameny... smajlík posměváček se k tomu fakt nehodí
|
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:11:18)
Souhlasím s tím, že podpora je dobrá a mnohdy vítaná, ale neméně důležité je uvědomit si, že virtuální ani jiné kamarádky to za člověka nevyřeší.
Myslím, že z příspěvků Mickey je prostě vidět, že byť si sama říká, že se snaží, sama ví, že by to šlo i jinak a lépe.
Ano, čas se nevrátí, s přijetím toho faktu nemá dospělý člověk jistě problém, ale tady mluvíme o čase a psychice dítěte. Potřeby Mickey v téhle situaci nejsou na prvním místě.
|
| JaninaH |
|
(20.11.2009 15:15:34)
Psala jsem toliko, že člověk, který řeší nějaký problém, většinou nepotřebuje slyšet, co všechno dělá blbě, jak všechno podělal a jak je úplně, ale úplně neschopný. Obvykle spíše pomáhá podpora, která ho utvrdí v tom, aby pokračoval v dobrých krocích, na které má našlápnuto.
Ano, zbývá jen doufat, že si to Mickey vezmě k srdci. To, co tenkrát psala ženě po potratu, bylo opravdu ohavné.
|
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:16:24)
Nemám pocit, že by Mickey chtěla, aby za ni někdo problém řešil. Ale třeba i díky sdílení problému s kamarádkami se může dostat k pochopení toho, co má nebo nemá dělat.
Majo, zrvna ty, z pozice toho, kdo zažil a se ctí se popral se situací, kdy porod nešel úplně podle jeho představ, bys mohla Mickey porozumět a poradit, ne?
|
| Anička Dudková |
|
(20.11.2009 15:19:47)
Myslím, že Mickeyniy kamarádky se jí budou zastávat za všech okolností, ale to děláme všechny na svých diskuzích.
Mickey umí být strašně krutá a zlá a píše nevybíravě, ale Bellana to neví, protože to nechce vědět.
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:21:23)
Aničko, myslím, že Bellana ví o tom, jaká Mickey je, přece jen trochu víc než ty
|
| Anička Dudková |
|
(20.11.2009 15:23:45)
Bellano, nechtěla jsem tě naštvat, ale takový mám dojem a je to i pochopitelné, každý ,,ochraňuje,, ty svý a přes růžové brýle nevidí.I já.
Nebo na rovinu, všimla jsi si někdy někde, že Mickey to občas přežene a je zbytečně krutá a dělá unáhlené závěry, případně ji těší ,,ňahňat,, se v něčem?
|
| Anička Dudková |
|
(20.11.2009 15:25:46)
A není to jen Mickey, aby si někdo nemyslel, že jsem se rozhodla ,,šikanovat,, právě ji.To je tady občas takový sport, třeba zarýt a hlouběji a hlouběji, až se ta matka psychicky zhroutí (přeháním).Třeba bamberlok.
|
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:32:20)
Aničko, já nejsem naštvaná, ale přijde mi normální a přirozené být loajální k přátelům. Obzvlášť, když o nich vím přece jen o krapet víc, než se dozvíš z veřejné diskuse...
|
| Anička Dudková |
|
(20.11.2009 15:35:43)
Ale jo, jasně, ale malinko by sis všimnout mohla, malilinko.Já taky na svym muži vidím, že chrápe a smrdí mu nohy, ale jinak jsem loajální .
|
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:36:04)
Bell, ale přátelé jsou právě od toho, aby narovinu řekli i nepříjemnou pravdu. V přátelství je loajalita důležitá, ale pomoc v krizové situaci se s ní nevyřeší.
|
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(20.11.2009 21:25:09)
Snažila jsem se prolouskat všechno co jste psaly ovšem nepodařilo se je toho moc.. Mickey znám jen trošku z z nějaké diskuze tudížž vím prd o jejích problémech.. ale měla jsme potíže přijmout nejstaršího takovýho jaký je, když se choval jako pošuk na veřejnosti atd atd.. všechno jsme přičítala jeho chování. taky jsem radši chovala druhorozenou asi jsme i víc chválila .. byla hodnější na holku. Pak mi najendou došlo že je potíž u mě, v nevyřešenejch věcí z minulosřti zamakala jsem na tom a najednou s enestačim divit jaký mám doma krásný, hodný a laskavý dítě ...takže moje rada začít se sebou u odborníka. Nám to pomohlo
|
|
|
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:22:16)
Bell, ano, právě že tu zkušenost mám taky, tak je pro mě nepřijatelné nechat to tři roky bez odborné pomoci. Pokud vím, že něco není v pořádku, tak bojuju, protože tady nejde o Mickey, tady jde o malýho kluka, který si to s sebou ponese.
Sama píšeš, že právě ženská s podobnou zkušeností může poradit ... ale Mickey si stejně nechce dát poradit.
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:29:40)
Majo, mám dojem, že tu Mickey psala, že jí ale chvíli trvalo, než si uvědomila, že má problém. Vlastně až po narozwní druhého syna začala tušit, že mateřská láska může vypadat i jinak, než zažila předtím.
Ty tři roky už nikdo nevrátí, to je jasná věc, ale lepší, když to začíná řešit po třech letech, než třeba po třiceti Spousta lidí má problémy, které si nikdy nepřizná. Mickey začala.
Nemůžu mluvit za ni, ale třeba kdybys přišla s nějakou konkrétní radou, tak pomůžeš nejen jí, ale možná i nahlížejícím, co můžou cítit podobné věci jako Mickey, ale nemají odvahu o tom psát...
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:34:36)
Bell, já svou radu už uvedla - okamžitě vyhledat odbornou pomoc. A pokud stávající není dostačující, vyhledat další a věnovat se nevědomým a automatickým reakcím.
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:41:08)
Majo, když třeba tohle je rada, která je děsně obecná.
Uvedu třeba příklad... měla jsem tuhle krizi s prvorozenou. Má nějakou čtyřletou pubertu, či co. Kdyby mi někdo poradil, že se mám "věnovat nevědomým a automatickým reakcím", tak jsem z toho gogo Já potřebovala slyšet "mně pomohlo konkrétně to a to, zkus to taky".
Jinak myslím, že Mickey toho ode mě na rovinu slyšela docela dost (ne tady, samozřejmě) Je dobré umět vyvážit upřímnost a podporu. Upřímnost by nikdy neměla kamaráda srazit an kolena. A jasně, podpora by neměla zametat problémy pod koberec...
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:43:50)
Bell, víc poradit nemůžu, z toho obecného, co čtu ... mě pomohlo vědomí, že moje dítě a jeho pocity jsou důležitější. A to je i to, co Mickey píšu.
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:46:39)
Majo, tipla bych si, ež jsi ale taky o něco vyzrálejší než Mickey a že máš z původní rodiny docela dobré základy. takže pro ni to může být třeba složitější a samotné uvědomění si, že dítě je přednější, nepomůže... Ale jinak souhlasím, je to základ, umět povýšit potřeby dítěte nad ty své. jen třeba pro někoho to může být snadné, pro někoho méně...
Snad se chápeme.
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:56:04)
Bell, to jistě. Právě proto je vhodná odborná pomoc, která pomůže vyrovnat se s nedostatečnými základy s dětství.
Ono je hlavní uvědomit si, že nedostatečné základy, které má Mickey, předává do další generace. To jistě sama nechce.
|
| Grainne | 
|
(20.11.2009 17:08:31)
MajaZrzko, víš, uznávám, že někdy i pomyslný políček může pomoci, ale to si může dovolit jen někdo, kdo dotyčného velice dobře zná a ví, že neublíží.
Přece jenom tady na příliš veřejné diskusi se většina z nás snaží redukovat, co o sobě napíše. Snažím se ohlídat si to a spíš povzbudit, odsudek, nebo návrh příliš razantního řešení by někdy nemusel být úplně na místě a to, co se týká našich dětí a problémů s nimi je pro každého citlivá oblast.
|
| irlev |
|
(20.11.2009 18:03:03)
Grainne, já políček Mickey neťala. Nebo nevím, na co ten příspěvek naráží.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 18:12:57)
to nebylo myšleno až tak konkrétně, ale mně by to třeba jako ťafka přišlo, minimálně v určité chvíli.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| zuni | 
|
(20.11.2009 15:20:52)
Pobavila mě věta "byť se snaží, sama ví, že by to šlo jinak a lépe".
Ano, takových "šlo by to lépe" máme každý spoustu. Nevím jak u ostatních, ale u mě to naráží na skutečnost, že sama sebe můžu změnit jen dost těžko. Takže, když dám banální příklad, mohla bych si s kolegy už konečně potykat a bylo by to mnohem lepší, ale (zatím) nezvládám překonat ten fakt svého já a to tykání jim nabídnout (a to jen proto, že jsem společensky dost nemožná ).
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:24:46)
Suzann, opět mohu pouze zopakovat, že v téhle situaci nejde o Mickey - jde o jejího syna. Za něj je zodpovědná, za to, co mu dá v těch prvních nejdůležitějších letech.
Mickey nemá problém opřít se do ženský po potratu v těžký životní situaci, bojuje tu za život dítěte s postižením, což je jistě chvályhodné, pokud se to dělá slušnými prostředky ... ale sama nebojuje dost o psychickou pohodu svýho syna, i kdyby byl nejnáročnější na celém světě, na bezvýhradné přijetí má právo absolutní.
A pokud ho nemá, tak musí, prostě musí, bojovat a hledat veškerou pomoc, kterou může najít.
|
|
|
|
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(20.11.2009 23:50:53)
Soda pro Mickey nepranýřovala její velký osobní problém, jímž je neláska k dítěti, ale fakt, že se důvod zužuje v otázku poporodní separace.
Mít nerad dítě je intimnost a široký problém, pokud se to profiluje jako argument pro něco tak vágního jako je nutnost být s dítětem 1. hodinu života (proč ne třeba 1758?), je to fanatismus.
Škodlivý a přepíčený.
První nadávka v diskusi padla ke mě, drahá Mickey mi sdělila, že mám vypatlaný mozek.
Ve své bohorovnosti, s níž je přesvědčena, že chlapce nemůže mít ráda, protože jí ho odnesli.
Chudinka.
Nepředpokládám, že to můžete pochopit. Je to proti vaší víře.(slepičí)
|
| Mickey16 |
|
(21.11.2009 0:11:58)
Libiku nemůžu se zbavit dojmu že neumíš číst, to jednak. A jednak že si na rodině léčíš nějaký svoje komplexy z práce nebo co- takřka každý den vylezeš o půlnoci z doupěte, vlezeš na libovolnou diskuzi jedno zda o porodu nebo politice nebo třeba o počasí a vypustíš jedovatou slinu, většinou proloženou výrazy "ty vole" eventuálně "jdu blejt". Běž se ventilovat třeba na Zubní kaz, jo?
|
|
| Mickey16 |
|
(21.11.2009 0:16:00)
Ad nadávky, vyleptaný mozek byl reakce na toto:
"No tak to ti gratuluji, hlavně se v tom vyžívej, ty přírodo.
U savců je běžné, že samice adoptuje mládě i mezidruhově, ale malej Mickey má pakárnu, jeho mami chodí na Rodinu do správný diskuse, kde se ex post dozvěděla, že ho bude nesnášet for ever a bude si v tom honit ego. (těžko vrátit separaci)
Chce se mi drobet blít."
tak si nejsem jistá kdo začal
|
| 10.5Libik12 |
|
(21.11.2009 0:32:38)
Mickey, já se v noci (ne každou)realizuji psaním seminárek nebo prací, někdy při tom mrknu na diskuse.
Jestliže je někdo tak zajat myšlenkou, že bude vosírat dítě kvůli poporodní separaci, o jejíž udajné škodlivosti se dozvěděl "až následně", je pro mě zoufale pitomé, pokud se tvou storkou zaštiťuje nějaký hnutí za něco a nepřímo tak ovlivňuje rodičky, které byly nebo budou separovány.
Je to píčovina(ráda mluvím sprostě) a je to komické.(kdyby to nebylo k pláči)
Pro mě seš puboš.
Rodina je celistvá ve svém domporodním tématu, játra mi to nerve, vole:)
|
| Mickey16 |
|
(21.11.2009 1:00:20)
Neptej se co seš pro mě
Psala jsem 150krát že mě to mrzí, že se snažím s tím něco dělat a že se to zlepšuje. Jen ty pořád meleš svou, že si v tom rochním. Fakt už mě přestává bavit s tebou o čemkoli diskutovat, meleš stále svoji jako zaseknutej kolovrátek bez ohledu na fakta.
|
| Liška s banem :) | 
|
(21.11.2009 13:01:24)
Mickey, já mám stejně staré děti jako ty a když se narodil ten mladší, starší dcerka mi to dala notně "sežrat". Hrozně žárlila a proto mě demonstrativně odmítala - ne mamimce pusinku nedám, ne maminka mě chovat nesmí, jen tatínek. Asi měsíc jsem si myslela, že všechna pouta mezi mnou a jí jsou zničená, že už ji nikdy nebudu schopna tak milovat jako dříve a jako toho mladšího. Jenže jsem se rozhodla, že to tak nenechám, a i přes to odmítání jí budu dávat pusinky, hladit ji, atd.. No povedlo se a náš vztah je zase jako dříve. Malé děti chtějí od nás jediné - cítit lásku svých rodičů, ale neumí si o ni rozumně říci. Místo toho provokují, zlobí, trápí mladšího sourozence, jsou na rodiče zlí,... A vymlouvat se na poporodní separaci je trošku dětinské. Problém není v separaci, ale v nás. Mateřská láska není jen o hormonech.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.11.2009 13:06:56)
Liško, klíč je v tom "jako dříve". Mickey měla druhém porodu se starším synem vztah stále stejný jako dříve (a přišlo jí předtím, že normální), teprve druhý porodem přišla na to, že může být vztah matka-dítě i úplně jiný.
|
| Liška s banem :) |
|
(21.11.2009 13:28:55)
Markéto, možná je jen Mickey po druhém porodu zralejší, protože je starší a více chápe, co znamená milovat své dítě. Pochybuju, že prozření začalo neseparací. Hormony jsou silné zbraně, ale fungují hlavně tam, kde mají připravené základy - tedy matku, která se na dítě těší a miluje ho už před narozením. Pak i hormony můžou zafungovat a zařídit laktaci, mateřské instikty, atd..
|
| Marci,1 | 
|
(21.11.2009 13:33:30)
Mickey to s tím bondingem každopádně přehání až moc.
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.11.2009 14:46:30)
Liško, to se těžko vysvětluje. Viděla jsem, jak na to postupně přicházela. Jako jsem daleka tvrdit jednoznačně, že ta separace/neseparace je tam jediný, jednoznačný moment, ale hraje celkem významnou roli. Čas vrátit nikdo nemůžeme, abychom to zkusili znova a otestovali .
A i kdyby to nebyl fakticky ten rozhodující moment, možná už jen stačí to, že to tak vnímá - dá se na něčem konkrétním stavět, vizualizovat, vracet se v duchu do toho okamžiku a aspoň uvnitř ho prožít jinak - tohle je jeden z poměrně dost funkčních terapeutických postupů.
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(21.11.2009 13:41:01)
Markéto, takže kdyby druhé dítě nepřišlo, tak by byla ve své ne-lásce k prvorozenému spokojená až do smrti?
Ačkoliv mě můžete obvinit z toho, že to tak ve skutečnosti Mickey necítí (holt jsme na netové diskuzi tak vycházím z toho co mi poskytuje), tak mi tam prostě chybí i jen trocha takového bazálního soucitu, jaký mám i pro cizá dítě, kterému je smutno (a těžko uvěřit že mu z tohole není).
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.11.2009 14:49:45)
Adelaide, těžko říct. Takových matek není až tak málo, které neumí milovat svoje děti, akorát o tom zhusta nemluví s nikým nebo časem jen s terapeutem. K tomu druhému se těžko vyjádřit, myslím, že citované věty jsou trochu extrémní vyjádření nějakého základního pocitu, jednotlivé dennodenní činy a pocity mohou vypadat trochu jinak.
|
|
| Siddhártha |
|
(21.11.2009 22:20:10)
Adel, "Ačkoliv mě můžete obvinit z toho, že to tak ve skutečnosti Mickey necítí (holt jsme na netové diskuzi tak vycházím z toho co mi poskytuje), tak mi tam prostě chybí i jen trocha takového bazálního soucitu, jaký mám i pro cizá dítě, kterému je smutno (a těžko uvěřit že mu z tohole není). " to je přesně to,co jsem myslela, když jsem psala, že mi Mickey popis situace připadá strohý , studený...
|
|
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.11.2009 3:20:01)
Libiku, ale houby. Když si sundáš ty znechucený brýle, tohle přece nemůžeš nevidět?
Je jasný, že nejde o příčinu. Jde o promarněnou šanci. V prvním případě ji dítě nedostalo a matka naskočila do vlaku rozjetého její původní rodinou, s představou, že takhle je to normální. V druhém případě ji dítě dostalo - a zřejmě instinkt dokázal přehlušit rodinný program a přehodit výhybku. Díky tomu - ač se zpožděním a bolestně pomalu - dostává konečně šanci i to první.
Byla bys spokojenější, kdyby tu šanci nedostalo ani jedno a matka by jela v rodinném programu dál, ale už se dvěma dětmi?
|
|
| Žaneta, 5,2000+8,2002 | 
|
(21.11.2009 9:05:45)
Libiku, souhlasím s tebou.Je to nesmysl, kvůli hodině po porodu dělat z toho takový humbuk.
|
|
| Zufi. | 
|
(21.11.2009 10:07:43)
Libik
|
| TerezieK | 
|
(21.11.2009 11:24:36)
MIckey a nebude u Tebe spíš problém v tom, že je Míša povahově uplně jiný než ty? To co o něm píšeš, jaký je, to znám moc dobře,mám syna podobného ražení. Já jsem intro-extrovert on je extrovert jako poleno. Osobně si myslím, že jako je to mezi dospělýma tak je to i s dětma, i kdyby se člověk rozkrájel tak si prostě s daným člověkem nesedne. Navíc to co píšeš o tom mladším, nemůže on takhle náhodou vycítit ten vztah k tomu staršímu a jeho zdr. problémy můžou pramenit i z toho? Děti jsou strašně senzitivní a cítí i to co si myslím, že není možné. docela nechápu, že v takovéto situaci jsi měla odvahu jít do třetího dítěte, protože se obávám, že to už nebudeš mít vůbec čas na to ten problém řešit.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(21.11.2009 13:37:31)
Mně nikdo syna nikam neodnášel, přesto si k němu musím hledat cestu pořád, a to mu bude sedm let. Nevím, proč by mateřská láska měla být bezpodmínečná, je to sice moje dítě, ale není to ani moje kopie, ani můj zhmotnělý ideál, je to člověk se svými "plusy" i "mínusy". A to, že je shodou okolností můj syn neznamená, že mi nemůže někdy lézt na nervy.
|
| Bellana |
|
(21.11.2009 15:34:48)
Mateřská láska by měla být bezpodmínečná. Vlastně je to jediná láska, která má schopnost takovou být.
To, o čem, Monty, píšeš, je vztah. Ten se tvoří a vyvíjí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 12:43:41)
Majo já neříkám že si s ním nehraju nebo ho nepomazlím, s tím mazlením se snažím, ale je to prostě programový z mé strany, třeba jsem si stanovila rituál že večer když jde spát si s ním v posteli chvíli povídám a dám mu pusinku na dobrou noc a tak dál... ale prostě není to spontální, musím si to připomínat a je to na základě toho jak se chovám k mladšímu tak se snažím to cíleně kopírovat a aplikovat na staršího, ale není to spontální, jestli to chápeš. Ale když za mnou nečekaně přijde a přitulí se tak se automaticky leknu a odtáhnu, to je nějaký automatický reflex.
Ad hraní si s ním nebo čtení, o to jsem se snažila, ale to se fakt nedá- on si dělal vše po svém a hraje si sám takže společné hraní s legem končilo hysterickými záchvaty že to stavím naprosto blbě, nakonec si posbírá hračky a zařídí se po svém. Čtení v bleděmodrém, v životě jsem nedočetla souvislou větu, listuje zběsile, vše okomentuje po svém a chraň bůh ho opravit (kuřátko v obilí- obrázek na konci, kuřátko sedí v kukani a slepice před ním "kužátko sedí na záchodě a kaká a slepice utže zadešek potože kužátko bolelo bžíško potože papao zmlzlinu a bobonky sltašně moc, jo, jasný" a zaklapne knížku ).
Na společné aktivity ho neužije, jediný co ho baví je že skládá puzzle, u toho vydrží věčně ovšem potřebuje stále nové. Ve školce říkají to samé takže není chyba jen na mé straně- celý dny buď sedí u puzzle kterýho tam mají plnej regál, nebo aktuálně skládá písmenka nebo číslice, mají nějakou montessori pomůcku proo 1. stupeň a u té vydrží sedět celé dopoledne, ani se nenají. Nebo pokud mají společný program se školáky, tak je takdy v klidu. Ale že by si hrál, to už v podstatě vůbec. No a to mu doma nenabídnu ani kdybych se na hlavu stavěla, doma jaksi nemáme regály puzzlí, didaktických her a pomůcek pro školáky, puzzle co má už zná nazpaměť a místo dětí 5-10 letých má doma jedno mrňavý batole, tak je jasné že se strašlivě nudí
Jako pro něj je naprosto ideální denní program když ho vyzvednu ze školky, domů na otočku se najíst a hned pryč, vlakem do sousedního města, nakoupit, na trénink, potom zas vlakem domů, dorazit v 8 večer, najíst se a rovnou spát, naběhá pár kilometrů a je happy. Což se nedá praktikovat každý den.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 12:46:13)
Ještě teda co ho baví ve školce je krmit žáby a želvičky a pozorovat je, ale kvůli tomu si terárium nepořídím... máme kočku a jeden mučedník stačí
|
|
|
|
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:45:26)
Nemám ho celý den na očích- neznamená že je celý den pryč, nýbrž že s ním už nejsem 24 hodin denně každý den jako doposud.
|
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:46:08)
A psala jsem už několikrát že se to lepší...
|
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 0:47:18)
Lindo, mě zarazilo, že to trvá tak dlouho. Už i rok je dlouhá doba, ale chápala bych to. Rozhodně před druhým dítětem bych toto chtěla mít vyřešené, aby se první nemusel dívat, jak se s druhým mazlím,zatímco jeho odstrkuju a výslovně posílám pryč. Řešila bych, jak k němu přestat mít odpor a jak naopak získat mateřský cit. Bála bych se následků, co si odnese do života, že nepřijaté, odstrkované, že jen ti druzí si zaslouží lásku...
Já i věřím, že je náročné a dlouhodobé, ale taky věřím, že díky správné terapii by to za ty roky bylo dobré, ne-li plně funkční.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 0:48:58)
Jo a ještě by mě zajímalo, co na to říká manžel. Tomu nevadí, že je u Vás rozdílný přístup k dětem?
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:53:46)
Vadí, je kvůli tomu doma ohromné dusno.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 1:00:18)
A kromě dusna Ti manžel nějakou pomoc, podporu, nabídl? Jakože by podle měl chodit s Tebou, aby to i celé lépe pochopil. Si zase myslím já.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 1:05:54)
Ne akorat zacal okate preferovat Misu asi aby se to vyrovnalo, takze to vypada tak ze mame kazdy "svoje" dite
presedlala jsem na mobil takze bez hacku a carek, sorry
|
|
|
|
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 0:52:21)
Jenže já si to naplno uvědomila až po porodu toho druhého až když jsem měla srovnání jak vypadá normální vztah s dítětem. Do té doby jsem si myslela že jsem naprosto normální když mě kojení prudí a klepala jsem si na čelo před "slepicema" co kojily rády a nešíleli když se dítě vzbudilo, co se s dítětem mazlily, co ho chovaly když brečelo a nenechali v postýlce řvát, já si o patro vejš zapla mp3 abych ho neslyšela a připadalo mi že jsem děsně nad věcí a mám všechno v malíku, protože se sebou nenechám cvičit.
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 0:55:38)
Mickey, promiň, ale i od porodu Spira utekly skoro dva roky....dost času na vyhledání pomoci, ne?
Jo a to že tě nebavilo kojení a rozčiluje tě řvoucí mimčo ještě neznamená, že jsi špatná matka, nebo že své dítě dostatečně nemiluješ...
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 1:03:38)
Ale to nebylo jen o kojeni ale celkove o pristupu k nemu, proste me obtezoval... a ano Spirovi budou 2 roky ale nejakou dobu trva nez si clovek uvedomi kde je problem a dalsi dobu nez o tom zacne mluvit. Krome toho Spiro sam o sobe me zamestnaval vic nez dost, nejdriv reflux, pak ta operace v jeho pul roce, pozdeji nekolikamesicni tyjatr kolem alergii a tak dale. Takze jsem resila viditelne akutni problemy mladsiho a na tohle nebyl ani cas ani energiea i dnes potrebuje prcek psychologa akutneji nez ja s Misou.
|
|
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 0:58:54)
To bych ještě chápala, žes to pochopila až po narození druhého, díky srovnání. Takže dřív Ti nepřišlo ani divné, že nesnášíš, když se přitulí? Třeba když jsi to srovnala s tím, co jsi viděla v okolí?
A ted teda když už to nějaký ten měsíc víš, snažíš se, uvažuješ teda i o nějaké terapii? Je mi Míši fakt líto, není blbej, aby nevnímal to, co k němu cítíš a že se jinak chováš k bráchovi, tak proto. Ale to předpokládám víš sama.
Mi zatím připadá, že to chceš zvládnout sama, už i píšeš, že se to lepší. Můj názor je, že by to díky terapii mohlo být rychlejší. Třeba ještě před narozením třetího. Že by se Ti to pak vše lépe zvládalo.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 1:07:59)
Ne neprislo m to divne myslela jsem si ze ty ostatni jsou zfanatizovane slepice
prece je spravne rvouci dite nechovat a nechat rvat, ze...
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 1:15:59)
No, takže přítel se zachoval naprosto přirozeně...
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 1:19:37)
No mozna prirozene ale nicim tim nepomuze, on to dela az natruc... kdyz uz jednou za sto let chce vzit deti sebou na nakup, na bazen, do prace atd bere jen a pouze Misu, Spira nikdy nikam nevzal.
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 1:24:34)
Já netvrdím, že to je správné nebo že tím něčemu pomůže, ale že to je přirozené...snaží se holt Míšovi vynahradit absenci tvé "lásky"
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 1:29:32)
Coz to asi jo ale podporuje tim ten rozdil mezi detmi, a deleni rodiny na dve casti, ze Spiro je jako muj a Misa jeho ( coz ma Misa dost blby vzhledem k tomu jak casto je doma- musi to v nem vzbuzovat dojem ze pokud ja mam Spira a tata jeho tak on je vetsinu dne bezprizorni)
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 1:33:39)
Ale z toho mi opět vychází, že něco musíš dělat ty, abys "zlepšila" vztah k Míšovi, jinak se z toho nevyhrabete. A třetí miminko bude čí??? Jak potom budete dělit pozornost???
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 1:43:30)
Ja uprime doufam ze se z te bizardni situace do te doby dostaneme. Miminko bude kazdopadne moje do doby co bude plne kojene a on se po porodu bude muset starat o oba starsi kluky, nebude tady ta oficialni vymluva ze jeden je starsi a druhej mladsi, oba uz budou "ti starsi". Tak doufam ze se vztahy v rodine prekrystalizuji, kdyz nebudou jen dve deti coby dva souperi.
|
|
|
| Raďule77+2 holky |
|
(20.11.2009 1:39:41)
No nic, končím, alespoň pro teď Myslím si, že by ses měla vyprdnout na nějaké diskuze, na rady jiným na různá témata a do porodu třetího se snažit něco udělat se vztahem k Míšovi, jinak si to chudák ponese celý život a jednou nebude umět dát najevo lásku ani partnerce ani dětem....toť můj názor a životní zkušenost z hodně blízkého okolí. Dobrou noc.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 0:27:59)
Ale tu terapii by to právě chtělo.
|
|
| zuzini |
|
(20.11.2009 0:32:30)
Mickey, proč ne? Taky myslím, že by byla na místě
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zrzeček |
|
(20.11.2009 8:24:03)
Asi se Ti to nebude líbit, ale musím souhlasit s Libikem. Hned po prvním porodu jsem musela na sál v celkové narkóze, takže syna choval jen manžel. Po té byl pár dní u sestřiček a nosily mi ho jen na kojení a poté celé dny jen se mnou na pokoji. Druhé dítě - narozené císařem - jsem si pohladila po porodu, pak mi o jeho stavu nikdo nic neřekl až do 2.dne a pak jsem se na něj chodila dívat do inkubátoru, na JIPku a až po 4 dnech skončilo na rizikovém, kam jsem ho chodila kojit. Dle Tvé teorie bych měla mít lepší vztah s prvním, ale zklamu Tě, paradoxně mám lepší vztah s mladší dcerou než starším synem. Nevím, možná je to tím, že jsou mou vysněnou holčičkou, možná taky tím, že je mnohem mnohem mazlivější, ale rozhodně to není tím, jestli jsem s ním byla hned po porodu či ne.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 9:28:30)
Já mám zase jinou zkušenost, byl to sice jiný problém a jiný stav, ale dlouho jsem nemohla pochopit, co je špatně, když vlastně nic na povrchu špatně nebylo.
Teprve zpětně, když problém neustále přetrvával a podle všech psychologických "pravidel" mělo být po problému, jsem zpětně zčala dohledávat, co bylo špatně. Když se mi podařilo zjistit, co vlastně bylo špatně, bylo třeba se tomu otevřeně postavit, přiznat si pravdu a teprve potom bylo možné začít s tím pracovat. Dozvuky pociťuji pořád, ještě po třech letech.
Problém nemusí být separace sama o sobě, pokud ji matka nevnímá jako problém a separaci v případě objektivní nutnosti je většina z nás schopná zpracovat a nemá tendenci ji někde hluboko uložit a snažit se zapomenout, to může způsobit peklo se vším všudy.
Problém je v tom, že jsme přesvědčováni, že nemáme problém. když nemáme problém, není třeba přece nic zpracovávat. Bohužel tím problém nezmizí, stále tam je.
Chápu Mickey, ona má problém, který ji nebylo umožněno zpracovat a vyrovnat se s ním, protože se jednalo o obvyklý řád věci, který většina dokáže zpracovat. Malér nastává, když se jedinec nevejde do většiny a potlačený problém se snaží schovat sám před sebou a před světem.
Pokud Mickey takto postupuje, je to jediná možnost - vrátit se zpátky, pojmenovat to, začít s tím pracovat, včetně toho, že o tom otevřeně mluví, nebo píše a teprve potom může přijít fáze vyrovnání a nápravy věci.
Pokud nemáte štěstí na dobrého psychologa, nebo jako já preventivně hloubačům v duši nedůvěřujete, může být postup na vkus veřejnosti dost pomalý a odsudky, které se tu týkají vztahu k dítěti tomu neprospívají, je nutné, aby matka zapracovala nejdřív sama na sobě, teprve potom může začít náprava vztahů s okolím.
|
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 10:02:13)
Zrzečku, to je právě ten rozdíl, o kterém píšu - zpracování objektivní nutnosti. Matka po SC zcela objektivně může být ve stavu, kdy se samostatně není schopná postarat o své dítě a naopak s povděkem přijme péči od jiných. Není tam pocit vlastního selhání a mj. odpadají výčitky z toho prvního selhání a z důsledků, které to způsobilo, nebo i jen mohlo způsobit.
Velice těžko jsem hledala cestu k prvnímu synovi po týdnu separace a tehdy nebylo možné připustit přítomnost matky u nemocného novorozence, dodnes nevím, co mu bylo, bylo to plně donošené dítě. Po týdnu mi přinesli "nějaké dítě".
Naproti tomu poslední dítě, porozené rovněž SC mi bylo přineseno hned, jak to bylo objektivně možné a vztah k němu byl od začátku naprosto přirozený vztah matky a dítěte, u nejstaršího jsem se docela dlouho potýkala spíš s pocitem, že se jedná o cosi jako péči o mladšího sourozence, měla jsem ho ráda, pečovala o něj, ale skutečné mateřské instinkty se dostavily až po několika letech.
|
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 12:51:56)
Zrzečku ale já vnímám jako rozdíl jestli k separaci došlo kvůli objektivnímu důvodu- jasně že kdybych rodila za dva měsíce, těžko bych prosazovala mít dítě neustále u sebe že, a předpokládám že bych se s tím srovnala slušně, prostě bych dělala to co v rámci možností možné je. Věc druhá je když ti dítě odnesou prostě jen tak proto že se to dělá a všichni okolo se tváří že je to naprosto normální a o co ti jde. Byl donošený, neměl absolutně žádný zdravotní problém, kdyby ho po porodu museli resuscitovat dívala bych se na to logicky jinak.
Jako kdyby si přežila autonehodu leč měla amputovanou nohu a skončila na vozíku, dívala by ses na to asi taky jinak než kdyby ti nohu někdo ufikl jen tak z hecu
|
| Zrzeček |
|
(20.11.2009 13:44:43)
Jenže důsledek je stejný, obě jsme u sebe děti neměly, přesto syna miluju. Mazlit se nechtěl ani jako miminko, natož teď, jen co uměl mluvit a někdo ho chtěl přitulit, odstrkoval ho a říkal: "Nech mě". Ale aby se ke mě přišel přitulit a mě se udělalo špatně, nezlob se, ale to mě dost děsí. Není přece nic krásnějšího, když k Tobě prcek přijde a obejme Tě. Tvoje pocity nejsou normální, toť můj názor.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 13:50:00)
Normální nejsou, o tom taky celou dobu píšu a taky píšu že se snažím s tím něco dělat a že se to lepší, jinak už nevím co dodat, to je furt dokola.
Bell, dík, já si je domyshlím
|
| Šešule | 
|
(20.11.2009 13:56:38)
Mickey, obdivuju, že jsi takhle schopná jít na Rodině s kůží na trh.
|
|
| irlev |
|
(20.11.2009 14:17:30)
Tady ovšem nejde o to, jeslti jdeš s kůží na trh. Navíc mezi virtuálníma lidma, to není hrdinství, napsat pár řádek.
Tvoje dítě ocení jedině činy.
Je dobře, že se snažíš, ale obávám se, že vědomá úroveň tu nestačí. Je potřeba pracovat s tou nevědomou, která tě nutí se automaticky odtáhnout, pokud přijde sám. Děti mají radar.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 14:25:40)
MajaZrzka, ono je hrdinství to takhle přiznat sama sobě, jakmile tohle zvládneš, jsi na dobré cestě a když už jsi schopná to vypustit i "ven", je to další krok správným směrem.
|
| irlev |
|
(20.11.2009 14:35:19)
Grainne, vidíš, já mám opačnou zkušenost - mnohem snáz se spoustě lidí o problému mluví na netu, ale mnohdy to jsou jenom slova.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 14:36:39)
Mnohdy slova pomáhají k utřídění vlastních myšlenek. Je to důležité.
|
| irlev |
|
(20.11.2009 14:48:57)
Grainne, to jistě ano. Ale on ten čas se nevrátí, že.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 14:51:23)
Nikdo ti nic nevrátí, s tím se musíš naučit žít a jestli je možnost, snažit se to napravit. Myslím, že Mickey na tom usilovně pracuje a podporu si zaslouží a potřebuje ji.......i v zájmu toho litovaného dítěte.
|
|
|
|
| Vrtulka* | 
|
(20.11.2009 14:50:16)
Majo, Sidd, ono něco jiného je jít na sebe něco naprášit někam kde mne nikdo nezná, byť virtuálně, něco jiného na fórum kam chodím několik let. Něco jiného a jinak se říká na veřejně přístupné diskusi a na uzavřené mezi přáteli.
Ono tady se taky najde dost dobráků kteří si rádi rýpnou, a nebolí to o nic méně jen proto že jsou virtuální. Nebo, jako v mé oblíbené reklamě na jakýsi odkyselovač žaludku, řeknou No tak s tím něco dělej. Případně dodat, že to co děláš není dost dobré.
|
| JaninaH |
|
(20.11.2009 14:55:47)
Když už je řeč o házení šutrů, mám v živé paměti hned dvě diskuse, kde ty největší šutry házela právě Mickey.
J.
|
| irlev |
|
(20.11.2009 15:12:26)
Janino, přesně tak.
A myslím, že to byly podobně citlivá témata - a myslím si taky, že to, čemu se tady říká "odsudek" je absolutně prd proti tomu, jakým způsobem se tehdy vyjadřovala právě Mickey.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 14:23:36)
Mickey, chápu to a myslím, že jsi na dobré cestě.
Bohužel potřebný časový horizont se nedá stanovit na povel, ale potřebuje čas. Svůj čas.
|
|
|
|
|
|
| .. |
|
(19.11.2009 23:36:35)
bohužel,
když si přečtu reakci Mickey na maminku dítěte, které prodělalo černý kašel, ráda bych použila termín "pseudointelektuální"...jaksi v tomto případě mi jakékoliv intelektuálno zoufale chybí.
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 23:44:12)
Cig, to je teď nová móda reagovat na jiných diskuzích než tam kde debata začne? To už si dnes druhá.
|
|
|
|
| kili | •
|
(20.11.2009 9:31:09)
teorie o separaci a jejím důsledku, stejně jako praxe v té věci, nejsou na zakázání, alebrž k poznávání. Problém vidím hlavně v tom, že se jich někdo s chutí chytne a interpretuje je nepatřičně, ba i účelově, např. vztažením na něco, co separací ani není. STejně tak je to s bondingem, o kterém kdekdo mluví a píše, ale mnozí píšící dávají najevo, že ani netuší, oč se jedná.
|
| aaaa bflmpsvz |
|
(20.11.2009 14:18:58)
Ovšem Kili, ten vždy ví o čem píše
|
| kili | •
|
(20.11.2009 14:25:38)
Můžete to někdy zkusit taky, není to nějak extra náročné.
|
| aaaa bflmpsvz |
|
(20.11.2009 14:29:03)
A asi se zas nudí v práci .
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 14:38:44)
Jako jasně, máte pravdu. Ale ještě jedno mě zaujalo, když už to teda Mickey řešila s odborníky v Německu, kteří jsou teda vzdělanější, překvapuje mě, že ji nedoporučili právě nějakou tu terapii, nejlépe pro celou rodinu
A pak, na můj vkus o tom Mickey píše docela studeně, chápu, jsme každý jiný, ale já taky mám něco, co jsem si musela uvědomit, přiznat si a když už jsem to teda vypouštěla z pusy - ne tady veřejně na skle, ale prostě před jistými lidmi v soukromí - mluvila jsem prostě jinak. Ne tak věcně, jako bych popisovala co roste sousedům na zahrádce. Nemůžu si pomoc.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 14:47:07)
Sidd, no tady píšu věcně a ve skutečnosti nad tím třeba kvílím, pláču a skučím. Jenomže pokud dám najevo nějakou slabost, piš si, že tu někdo hodí pár šutrů, aby mi přitížil.
Kupodivu si občas přisadí i ti, do kterých bych to tak nějak neřekla.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 15:25:43)
Grainne, ale třeba to, co jsi psala nedávno o sobě, bylo to věcné, ale na mě to působilo úplně jinak, já v tom viděla tu bolest, kterou máš, to trápení. Bylo to prostě jinak napsané.
Tak jen doufám, že u Mickey je to prostě tím, že to není osobní komunikace, ale právě přes sklo.
Jinak pokud jdu s něčím takovým sem, je jasné, že at to napíšu jakkoliv, mezi těmi, kteří píší své skutečné názory, se najde někdo, kdo si jen tak rýpne, pohoní triko.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 15:28:42)
Vrtulko, mi přijde nejhorší to přiznat osobám, se kterými třeba žiju, nebo rodině.vlastní, nebo kamarádce, se kterou se pravidelně stýkám. Oproti vyblití se na sklo je to opravdu těžší. Protože když mě někdo odsoudí na veřejné diskuzi, nebo třeba na domácí diskuzi, kde by mě to teda pravda mrzelo, odsouzení blízké osoby je prostě nejhorší a ten strach tedy největší. Já jsem to třeba přes rok tajila, byla jsem připravená na to, že to nikdy neřeknu.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 15:31:37)
Vrtulko, každý to asi máme jinak, pokud si rýpne cizí člověk, zabolí to, ale nesesypu se, je to cizí člověk, je mi po něm prd.
A jsem prostě takové, že když vidím, že dítě trpí nedostatkem lásky, tak prostě nemůžu plácat po rameni, jaká je mamka borka, že o tom veřejně mluví, prostě mám potřebu se zajímat, co konkrétně dělá pro změnu. Až bude Míša velkej, nebude ho zajíma, s kým to máma probírala - možná spíš bude ještě naštvaný, že veřejně přiznala, že ho nesnáší - bude ho zajímat, co konkrétně dělala pro to, aby to bylo lepší. Věř, že vím, o čem píšu.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 15:37:11)
Bell, ale aby ta podpora nebyla jen to plácání po rameni, které vlastně způsobí, že se člověk ve snaze s tím něco dělat, zastaví, protože nabude pocitu, že už dělá dost.
Bell, to jsem zrovna nečetla, takže nevím.
Suzann-j, pokud to Mickey ví, snaží se s tím něco dělat a nejde jí to tak, jak by chtěla třeba z důvodu, který popisuješ ve svém případě, je přeci možnost obrátit se na odborníky.
Předpokládám, že i frida jako odbornice ji něco takového musela nabídnout. Mně přiběhla okamžitě na pomoc v mnohem mnohem banálnější záležitosti.
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 15:39:40)
Co se týče toho polácání - buď nepomůže ničemu, ale nic nezkazí, ale někdy naopak posune dopředu. Pro případ druhé možnosti je to lepší, než opačné prostředky, které vedou spíš k zatvrzení, v tomto případě by bylo obzvlášt nežádoucí.
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(20.11.2009 15:37:45)
Sidd, možná mám jen větší komunikační škálu prostředků. To není vědomá snaha.
Snažím se zdržet komentářů, když mě někdo nadzvedne, protože ne vždy to musí být nutně provokace, přiznávám, že tu a tam se taky neudržím......ale z písemného projevu posuzovat pocity a prožitky si netroufám.
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 15:41:46)
Grainne, já bych si z jednoho dvou příspěvků taky netroufla, ale z toho všeho, co MIckey píše a hlavně, jaké výrazy používá. Holt jsem asi zvyklá na něco jiného, no.
|
| Mickey16 |
|
(20.11.2009 16:36:20)
Sidd ale každý má jiný styl psaní, nedokážu psát tak líbivě jako třeba Grainne, většinou píšu bez obalu co si myslím, nejen o druhých (viz ta několikrát připomínaná debata o potratu- potratový deníček- kde jsem nekritizovala potrat ale název diskuze co mi vyrazil dech, což později někdo vysvětloval tím že je to zkopírováno z emimina kde jsou tyhle názvy běžné.) ale i o sobě, řeknu že mám problém ten a ten. No a snad mi po včerejší exhibici Libika nechceš říct že bych si tu měla vylévat srdce, zas takový masochista fakt nejsem. Původní dotaz byl zda může nedostatek bondingu ovlivnit vztah k dítěti, napsala jsem že může, někdo se zeptal jak se to projevuje, což jsem zhruba popsala vlastní zkušenost a pak se do toho začalo stopadesát lidí navážet a obviňovat mě z toho že nic nedělám a co dělám je málo, ačkoli jsem v úvodu nepsala nic o tom že je mi to celé u pozadí a nehodlám to řešit, ne?
|
|
|
|
|
|
| Bellana |
|
(20.11.2009 15:07:38)
Siddi, zrovne nedávno jsem se dívala na rozhovor s tou slečnou, co jí násilník zabil a spálil přítele a ji surově znásilnil. Taky mluvila "studeně a věcně". Přesto bych ani v nejmenším nepředpokládala, že je nad věcí a v pohodě a že nemá trauma jako bejk.
|
| zuzini |
|
(20.11.2009 15:13:19)
Bell a představ si, že jsou tací, kteří si doopravdy myslí, že nad věcí je a tím pádem je "divná".
|
|
|
|
|
| aaaa bflmpsvz |
|
(20.11.2009 14:33:28)
Kili, s tím problém nemám.
A už končím. Ať tu nekrmím gerontotrolla.
|
| Zufi. |
|
(20.11.2009 14:42:41)
Janoo,jak jsi myslela toto¨
,,Ať tu nekrmím gerontotrolla,,
Snad ne...
|
|
| kili | •
|
(20.11.2009 16:36:09)
malá ukázka slušnosti a velkého umění věcné diskuse -
- rozhodit drby ("asi se zas nudí v práci") a pak napsat, že končí s gerontem. Congratulation.
|
| Zufi. |
|
(20.11.2009 16:39:26)
jÁ TOMU NEMOHLA UVĚŘIT, ŽE AŽ TAK TO MYSLELA.pANE PRIMÁŘI, NENECHTE SI ZKAZIT VEČER.
|
| Zufi. |
|
(20.11.2009 16:42:05)
Pardon, píši jak nemehlo, mám 39 horečku.
|
| hrúda |
|
(20.11.2009 16:50:11)
Taky chřipka?
|
| Siddhártha |
|
(20.11.2009 17:07:58)
Libika ignoruju, pokud už někdo používá nadávky...
Mickey, je to prostě moje cítění z psaného projevu. Nemůžu si pomoct
|
|
| Zufi. |
|
(20.11.2009 17:12:28)
jo jo
|
| hrúda |
|
(20.11.2009 17:19:39)
A jaké máš příznaky? U nás dr tvrdí, že je to běžná virozka, já bych radši měla za sebou tuhletu novou chřipku z mexických prasátek.
|
| Zufi. |
|
(20.11.2009 17:23:30)
Bolí mě všechno a hlavně v krku , ale dr si nemyslí, že mám prasečí, dal mi ATB, protože v tom krku to mám hrozný, celou noc jsem nespala bolestí.
|
| hrúda |
|
(20.11.2009 17:25:05)
Aha, aha... my u dr ani nebyli. Ale mám klouby v jednom ohni, horečku a celou noc a část dopoledne  . Děti to měly taky.
|
| Zufi. |
|
(20.11.2009 17:28:14)
|
| hrúda |
|
(20.11.2009 17:29:44)
Tak ať jsi brzy fit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| kili | •
|
(20.11.2009 16:47:35)
To mi nezkazí ani večer ani nic jiného, ale je to ilustrativně charakterisující pisatelku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Raďule77+2 holky |
|
(19.11.2009 8:25:41)
Mickey a zkoušela jsi to řešit s nějakým psychologem nebo s někým takovým? Na co jste případně přišli? Nejde to zkusit nějak odbourat? Mi to příjde děsně smutné ještě tři roky po porodu cítit "křivdu", která ovlivňuje můj vztah s dítkem.
|
|
| Insula | 
|
(19.11.2009 8:37:47)
Obě děti mám císařem, přístup stejný a taky mám ke každému jiný vztah. Tak čím to teda je???
|
| Anni&Annika |
|
(19.11.2009 8:58:59)
mit jiny vztah k diteti jeste 3 roky po porodu mi neprijde normalni...a rikat proto, ze bylo dite noc beze me uz tuplem ne....ono to muze byt taky nevyzralosti rodicky, ze? ci spoustou dalsich jinych faktoru..nicmene upnout se na tuto teorii mi prijde trochu zavadejici /vzdycky je jednodusi na nekoho neco hodit a tim to hasne/ a radsi nez toto konstatovat /moje prvni nebyla taky noc beze me a miluju ji stejne jako tu druhou co u me byla, zadny rozdil opravdu ani ja ani nikdo jiny neciti/, bych se zajimala o to co s tim....takze bych spis navstivila psychologa a resila vztah matka dite. Nebo to resis Mickey tim, ze budes rodit tak dlouho, dokud neporodis dokonale dite dle svych predstav? To pak ale budes mit jeste vetsi problem, az jednou zjistis, ze toho psychologa potrebuje ne jedno dite, ale hned 5 vcetne tebe.
Co se tyce koupani..kazdy to co chce....nevim proc kazdemu nutis Johnson, u nas v porodnici dite koupou az po nekolika dnech a zadny johnson jsem tam nevidela.
A jeste pro ostatni, co pisi clanky na chvalu porodnic a porodu v nich, pro ty, co maji hezke vzpominky a presto porodem neziji jeste dalsich 50 let .....prijde mi to jak to prirovnani hazet perly svi.nim /nechci nikoho urazet, chci pouze poukazat na toto prirovnani/...pokud prestanete diskutovat na diskusich o porodech, nebudou mit damy co resit a vysvetlovat vam co delate spatne a jak jste vlastne nestastne, jen jste to doposud nevedeli
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 8:59:53)
Tak když je rodička nevyzrálá, nepotřebuje tuplem pomoc jakéhokoli mechanismu, který by ji umožnil navázat lepší vztah s dítětem?
|
| Raďule77+2 holky |
|
(19.11.2009 9:24:43)
Markéto, jistě. Beru, že se někdy stane něco, co v nás dlouho visí a není jednoduché se přes to přenést. A každý to má nastavené jinak, nad čím někdo mávne rukou, druhého totálně zdeptá a trápí ho to dlouho. Ale pořád mi prostě příjde smutné, že tři roky se "jedna noc" podepisuje na mém vztahu k dítku...myslím si, že to dítko to musí cítit, i když se matka snaží "přetvařovat" a dělat, že je vše ok. Nepodepíše se to na dítku mnohem více, než jedna noc bez maminky???
|
| Grainne |
|
(19.11.2009 9:40:17)
Raďulko, jestliže tu noc bez matky připustíme jako příčinu, je nutné ji tak vnímat, nejde to od sebe oddělit.
Je to příčina, ze které vyplynul zlý následek. Pracovat s pouhými následky je většinou neúčinné a obvykle potlačení samé příčiny může napáchat ještě další škody.
|
| Raďule77+2 holky |
|
(19.11.2009 9:57:09)
Grainne, ale já to připouštím, že ta noc bez miminka to nastartovala, taky netvrdím, že se mají řešit "jenom" následky. Pokud vím, tak se vždycky hledá "spouštěč" a pak se teprve hledá řešení, jak se s tím "srovnat" a ty následky odbourat....proto mě prostě zajímalo, jestli to Mickey někde zkouší s někým řešit a jestli se k něčemu dobrali....
|
|
| Bibia | 
|
(19.11.2009 10:33:00)
Mnozí rodiče mají adoptované děti a milují je jako své vlastní se vším všudy. Nikdy nebyli u jejich porodu, nedrželi je v ruce ani umyté ani neumyté, nekojili(y) je a nikdy by si ani nepomysleli, že by jejich vztah mohl být k nim jiný. Jak je tedy možné, že to zda dítě dostanu hned po porodu do rukou nebo ne může tak moc ovlivnit vztah k nim a to ještě i po třech letech. Problém bude spíš v něčem jiným.
|
| Grainne |
|
(19.11.2009 10:43:15)
Bibio, myslím, že se to naprosto nedá porovnávat a nemůžeš dosazovat vlastní domněnky do cizích pocitů.
Milovat lze jakékoliv dítě, milovat lze bezvýhradně i cizího grázlíka, ale jinak milujeme vlastní malé miminko a jinak své dospělé dítě i když se jedná o stejného jedince, pocity jsou různé.
Nedokázala bych adoptovat dítě, aniž bych neustále neměla na paměti, že je "půjčené". osudem, jeho vlastními rodiči, jakkoliv, ale půjčené. Proto bych nikdy adoptované dítě nechtěla, nemít děti vlastní, legalizovala bych svůj pocit pěstounskou péčí, tam je půjčení a zachránění dítěte zcela legální pocit.
Tak to mám já, jiní to mají zase úplně jinak.
|
| Bibia |
|
(19.11.2009 10:59:33)
Jo, jo. To byla jen otázka. jde to mimo mé chápání, asi to mám zase já jinak
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 10:59:38)
Bibio píšu to výše - protože vědí, že jim něco chybí a že to musí "domazlit". Pokud je ale separace rutina, o které se myslí, že ničemu neškodí, leckterou matku prostě nenapadne, že by to měla nějak kompenzovat - a problém je na světě.
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 9:40:24)
Raďule, ono to není tak, že máš v hlavě, že jsi neměla dítě u sebe a to se podepisuje na vztahu, Je to spíš naopak. Dostala jsi po nějakém tom půldni nebo dni do rukou nějaké dítě. No tak se o něj staráš. Hlavou nevíš, jak vypadá mateřská láska, instinkt byl přebitý separací. No tak děláš, co umíš, ale nejde ti to. Chovat? Proč, je to jen nějaké dítě, na emoční úrovní jsem ho ještě nepřijala a matka se s námi nemazlila. Kojit? No jo, oblizuje mi to prsa, tak teda nějakou dobu budu, ale až dostane flašku, tak si oddechnu. Atd. Dva tři roky o to dítě pečuješ a připadáš si tak nějak normální, ale pak se ti narodí další, které do té náruče dostaneš a instinkty tentokrát spustí. Najednou zjistíš, že to může být celé úplně jinak. A teprve v tu chvíli ti dojde, co bylo na počátku špatně - ale vztah s prvním už je tím tak poznamenaný, že se nemůžeš tak snadno překlopit do polohy "teď už milující matky".
|
| Raďule77+2 holky |
|
(19.11.2009 9:50:31)
Markét, ale já to všechno beru, nepopírám, že Mickey má vztah ke staršímu dítku ovlivněný porodem - nebo dobou hned po něm, ale nevím, nebylo by opravdu vhodné to "nějak" zkusit řešit? I mladší syn už má skoro dva roky, tak už ten rozdíl vnímá docela dlouho, ne? Prostě je to problém a je ho třeba řešit a ne, jak Mickey někde psala, že noc co noc (doufám, že to bylo myšleno s nadsázkou) brečí, protože nenávidí Míšu a nenávidí sebe....
Nechci jí křivdit, třeba to s někým nějak zkouší řešit, proto jsem se na to v prvním příspěvku ptala
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 10:57:13)
Raďule, jistě, že by to měla Mickey nějak řešit (a co vím, tak aspoň trochu řeší). Já jsem se snažila podat hlavně obecný pohled na to, jak to vzniká, že to není "tak a teďf jsem spolu nebyli, tak odtěď to bude blbý", ale ře tam tu separaci objeviš zpětně jako jednu z příčin, něco, co kdyby nebylo automatické, nemuselo spustit celý problém.
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(19.11.2009 10:58:16)
děkuji
|
|
| Jenda00 | 
|
(19.11.2009 10:59:58)
ale promiň, pokud opravdu nějaký problém je, spustilo by ho stejně něco jiného . A tady evidentně problém je.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 11:05:47)
Ne nutně. Mohlo se klidně stát, že kdyby dítě u sebe měla, nenastarovaly by se rodinné vzory, ale přebilo by je evoluční naprogramování. Nebo by se to aspoň nemuselo rozvinout do takové míry, udělalo by to nějakou brzdu. Měli by - matka i dítě - lwpší výchozí pozici. takto byly vlastněš obětovaní rutině.
Hela, během pár dní rodí jedna žena, které odnesli prvnorozené dítě na rutinní "odpočinek". Že dítě zemřelo se dozvěděla druhý den, kdy se po něm začala shánět; nikdy ho neviděla, postrauma jak prase. Teď je pološílená hrůzou, že by jí měli další dítě odnést. Mobilizuje muže, dulu. Kuwa, fakt potřebuje ženská papír od psychologa, aby jí neodnesli dítě?
|
|
|
|
|
|
| zuzini |
|
(19.11.2009 11:32:35)
Raďule a co má ta matka dělat? Má ten pocit do sebe zatlouct?
|
| Raďule77+2 holky |
|
(19.11.2009 11:55:05)
Zuzini, to jsem nikde nepsala...právě naopak jsem pro řešení problémů...a pokud to nezvládám sama, tak to zkusím s odborníkem...a pokud vím, tak dobrý psycholog ten problém nezadupe do země, ale pokusí se pomoct se s tím nějak srovnat - jasně, že to nejde hodit za hlavu a říct si "odteď jsem happy", ale rozhodně si myslím, že by to mělo jít posunout aspoň do pozice, kdy nebudu denně brečet, trápit se a tím ubližovat dítku - za tím si zase stojím já, že dítko to, že je "nanáviděné" prostě vycítí, ať se bude matka snažit předstírat lásku sebevíc....jinak nikoho nesoudím, právě proto jsem se ptala Mickey, jestli to nějak zkouší řešit a jestli se to trochu s případnou pomocí odborníka posunulo k lepšímu.
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 12:04:08)
Neřeším protože mladší toho má k řešení ještě víc.
|
| Raďule77+2 holky |
|
(19.11.2009 12:40:37)
Mickey, tak to mi teda hlava nebere, promiň:-( Já bych takhle žít nedokázala...ale je to tvůj život...ovšem z toho, jak prezentuješ svůj vztah k vlastnímu dítěti mi běhá mráz po zádech...
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 12:45:18)
No jo z okna skákat nebudu, tak mi asi nic jinýho nezbyde. Věřím že se to časem zlepší, koneckonců psala jsem že menší posun už je znát...
|
|
|
|
|
|
|
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 11:50:11)
Anni vyzrálost se neurčuje věkem, myslíš že proto že bys mohla být moje matka si vyzrálejší? to přímo čiší z každého tvého příspěvku
Ad Johnson já ho nikomu nenutím, mě v něm díte v porodnici koupali, patrně ho měli od sponzorů zdarma (soudě podle množství plakátů které byly všude tam kde nebyly okna nebo dveře ) mmch Penatenem bych to nijak nevytrhla ani když je německý a tudíž úžasný, je to ta samá sra.ka s jiným jménem.
|
| Anni&Annika |
|
(19.11.2009 12:03:21)
vyzralost se zcasti projevuje vekem, i kdyz mnohdy se stava, ze nekdo neni vyzraly nikdy. Vekem se taky mila Mickey ucime trpelivosti a nejake ucte k nekomu, k necemu, treba se naucime jednat slusne s lidmy ...z tvych prispevku dnes citim sebevedomi a povysenost a myslim, ze tohle neni ta spravna cesta...vim kde je zakopany pes, ale tve soukromi sem tahat nehodlam...a byt mou dcerou? Za prve se za svuj vek nestydim a hrde se k nemu hlasim, ale mit te ve veku /byla li by si ma dcera/, jsem taky v te dobe dost nevyzrala matka
a asi te zklamu...dite jsme v ceske porodnici myli nekolik dni po porodu vodou, zatimco prvni zrejnme kdysi nejakym mydlem a alergie nema zadne...zatimco s tou druhou chemii nedotcenou /teda par nedel po porodu/ jsem minuly tyden byli na koznim
|
| Anni&Annika |
|
(19.11.2009 12:06:51)
a jeste Mickey...nesmiruju, k tomuhle jsem se dostala jak slepy k houslim...tenkrat jsem chtela vedet, co je to ten bonding a tys zrovna nekomu vysvetlovala jeho dulezitost...myslim, ze mi to stacilo....jinak te zklamu, nevim, co mate za problem, tahle choroba mi nic nerika a zadne pokracovani cist neminim...
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 12:19:02)
Jasně Anni jako slepej k houslím si k tomu přišla, jako slepej k houslím sis ho taky uložila. On už mi to taky někdo jinej (neregistrovaný nick) v jiné diskuzi vmetl, patrně k tomu taky přišel jako slepý k houslím jako vím moc dobře co píšu a čas od času mi to někam někdo zkopíruje, takže jsem stále v obraze, neboj
|
|
|
|
|
|
|
| DENISA |
|
(19.11.2009 9:34:57)
Jezis, tak to je hrozny, ze mas druhe dite radeji nez prvni. Fakt si nemyslim, ze je to tou hodinou na kterou ho odnesly. To se stavalo a stava spouste zenam a sve deti miluji stejne. Neni to pohlavim ci tak? Myslim, ze by to chtelo odbornou pomoc, nebo to to dite osklive odnese.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 9:43:58)
Spousta žen má dobrou startovní pozici třeba v láskyplném zázemí své rodiny. Mají vzory, jak to má vypadat. Kdo je nemá, tomu může separace zabránit tomu, aby naběhly aspoň instinkty, když vzory nefungují.
|
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 11:53:57)
Deniso věř že nejsem jediná kdo to cítí podobně, bylo tady asi tak 150 příspěvků podobného ražení ale aktuálně nemám čas to dohledávat... jednou jsem je dohledávala pro Lišku, třeba to najdu. Nebo si najdi podobné diskuze nebo články o bondingu a diskuze pod nimi, budeš se divit ale je to poměrně rozšířené.
|
| Sylvie | 
|
(19.11.2009 12:05:57)
To mi připomnělo, že v sobotu 21.11. ve 22:05 hod. má být na Českém rozhlasu - Praze pořad na téma "bonding"... tak kdyby to někoho zajímalo... mělo by se dát poslouchat i on-line a ČRo určitě mají i archiv, ale sedím na příšerně pomalým noťasu a nějak se mi nedaří se proklikat a zjistit, zda zrovna tento pořad bývá i v archivu.
http://www.rozhlas.cz/praha/uslysime/_zprava/656747
|
|
|
|
| Liška s banem :) |
|
(20.11.2009 17:12:52)
Mickey, jestli tvou lásku k dítěti dokáže ovlivnit taková drobnost jako "první noc bez něj", tak by sis měla zajít k psychiatrovi. To není normální. Chápala bych to, kdybys své dítě neviděla několik měsíců, že bys pak k němu hůře hledala cestu, ale jedna noc?!!! Bylo to dítě chtěné? A i když k němu cítíš méně lásky než k druhorozenému, musíš to v sobě přemoci a mazlit se s ním co to jde. Kdysi jsem četla poučku, že aby bylo dítě psychicky zdravé, potřebuje každý den alespoň 30 minut mazlení. A k tomu minimu se ty rodiče musí dotlačit i proti své vůli.
|
|
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 1:27:36)
Ale mě by spíš zajímalo proč si potřebuješ dokazovat v jednu v noci že si vše udělala naprosto nejlíp jak si mohla
|
| linda.dos |
|
(19.11.2009 1:32:33)
nic si nedokazuju, v tuhle hodinu mám konečně klídek.
|
|
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 1:47:47)
Ono teda kdykoli se podívám na poporodní video na youtube nebo jinde tak to mimino je vždy blahem bez sebe, když leží rozplácnutý na stole "na ošetření"... a ne každý to chce svému dítěti v prvních vteřinách života dopřát. Já bych na jejich místě být nechtěla, připadá mi logicky lepší dítě vzít do náruče k sobě pod deku, ono to taky ocení a nevyřve si plíce
Mě je těch drhnutých mimin spíš líto, nic hlubšího v tom nehledej...
http://www.youtube.com/watch?v=CgrogPVODHc&feature=PlayList&p=B26C22549F9AE864
http://www.youtube.com/watch?v=bp-ugXQnVsE
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 1:51:35)
Jednoduše- myslíš že je drhnutí a ošetření hned po porodu nutné? Ne... a líbí se to těm miminkům? Ne... a proč mám svému dítěti hned po porodu provádět něco co není nutné a co se mu nelíbí?
Dobrou
|
| sally | 
|
(19.11.2009 2:49:10)
Mickey,
nevím proč se namáháš... jeslti je někdo štěstím bez sebe, že "si dítě vzali", aby si odpočinul, tak asi bude spokojený i s tím, že dítě umyli (nakonec o práci míň, ne? A miminko rovnou "hezky voní")...
sally
(oba porody v porodnici, kde ovšem i nedonošeňátko koupali až po několika dnech a "prudili" matku, aby nedonošené dítě co nejvíce chovala a mazlila a kde k dětem, které neměly rodiče k dispozici posílali profesionální "chůvy", které měly opravdu za úkol děti chovat neboť miminko, které má fyzický kontakt s alespoň nějakým člověkem, je klidnější, lépe jí, přibírá atd...)
|
|
| AneJa | 
|
(19.11.2009 6:10:49)
Mickey, opravu máš odlišný vztah k dítě jen protože, bylo den bez tebe? Já měla obě děti po porodu u sebe hned a na pokoji jsem je měla samozřejmě taky u sebe. Což jsem nesmírně ocenila, neboť jsem se chtěla hned o dítě postarat, jsem ráda za možnost rooming in. Jen nevím jak velký rozdíl udělá, že jsi jedno dítě den neměla a tím ho máš jako "jinak" ráda? Můžeš mi to prosím trošku vysvětlit?
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(19.11.2009 11:30:38)
taky jsem nechtěla miminka umýt. za 1. mrsknout dítko do chemikálie hned po narození nevidim důvod.myslim že stačí ho otřít.je to pro mě přirozenější- chtěla jsme cítit jejich vůni, mít je hezky nahaténa holym těle a ne čuchat Johnson a ohmatávat zabalovačku.
a odnešení.. první chvíle u mě netrávilo první dítě a pak šlo ještě na 10 dní pod lampu, stejně jako nejmaldší a ač vztah máme hezklý(u prvního to chtělo chvíli pořádné práce) tak jsou víc uknouraný, víc na mě nalepený, závislý než dítě které jsme na minutu nedala z ruky.
Ale hlavně myslím že je to každého věc, proč to či ono nechce .
|
|
|
|
|
| zuni |
|
(19.11.2009 7:02:05)
To ses mohla normálně zeptat: "Proč nechcete své dítě umýt" a ne blbě kecat "nějak nechápu ty maminy"
|
| linda.dos |
|
(19.11.2009 12:14:02)
Blbě kecat? Ty jsi tolerance sama.Vysoká úroveň.
|
|
|
| Mili+5 | 
|
(19.11.2009 10:11:11)
Lindo, protože spousta z nich má na rozdíl od tebe srovnání, jaké je to s a bez těchto zásahů. Pojem fanatické matky mluví sám za sebe, proč by měly být fanatičtější než ty, protože chtějí něco jiného, mají jiný názor a postoj k životu?
|
|
|
| Nikatin | 
|
(19.11.2009 7:54:06)
Přesně tak. Každý máme jiný pohled na spoustu věcí. Proč trápit miminko hned pop porodu nějakým mytím, vážením, natahováním, když to není nutné? Stačí otřít a hotovo. Už tak je to pro něj velká změna, když si 9 měsíců hovělo v děloze ve svém známém prostředí a najednou je venku na vzduchu, může mu být zima, cítí jiné pachy, slyší jiné a intenzivnější zvuky, je moc světla,.....
Souhlasím s Mickey a Sally. A důvod proč to dělám a chci právě takhle? Protože mi vůbec nezáleží na tom, jak se zrovna cítím já a co se děje se mnou. Dělám to proto, že chci pro své dítě jen to nejlepší a myslím si, že je to právě takhle.
Lindo ty si zas chceš odpočinou a ať ti ho klidně umyjí a nevadí ti to. Mě jo. Každý jsme jiný ne? Tak se přece nemusím zpovídat a někomu zdůvodňovat proč to chci právě takhle, kfdyž vím, že to stejně nikdy nepochopí, protože na tohle mají úplně jiný pohled.
|
|
|
| zuzini |
|
(19.11.2009 2:01:16)
Má vůbec cenu na něco podobného reagovat? 
asi ne...
|
| AneJa |
|
(19.11.2009 6:07:33)
Holky proč je dobré dítě po porodu neumýt? Nejak nereju jen mě to zajímá. Jasně ty porodnické mycí hnusy to je otřes, ale proč ani vodou ne?
|
| sally |
|
(19.11.2009 6:55:26)
a proč je nutné dítě mýt? Moje děti otřeli do plenky a stačilo (na to, aby dítě nebylo nějak špinavé nebo nechutné).
Jinak mám pocit, že to má co dělat s imunitou, ochranou pokožky atd... (ty medicínské důvody, proč by se dítě mýt nemělo). U nedonošeňátek (moje první dítě) navíc je problém s termoregulací - nakonec i běžných dětí mi přijde zbytečné dítě rozbalovat a vystavovat riziku podchlazení, nikdo neví jak dobře i donošenému dítěti termoregulace funguje.
Z mého pohledu miminko patří přitulit k mámě a hotovo, důvod jsem k tomu žádný nehledala. Obě moje děti byly poprvé myté asi v týdnu (když nepočítám otření prdelky ubrouskem)
|
|
|
|
| muflon | 
|
(19.11.2009 6:49:44)
Nevím, proč by dítě neměli umýt.To mi přijde naprosto logický ne. Nevím, proč by mělo vztah matky a dítěte narušit, to, že je 1 den od ní.Když sme se rodili my, nebyli sme s matkama vůbec a máme kvůli tomu narušený vztah.Nemyslím, že by to bylo kvůli tomu, že...
|
| sally |
|
(19.11.2009 7:13:53)
no já si myslím, že jeden den ten vztah narušit nemusí... ale může... miminko je neš´Tastné, uřvané, unavené, když se konečně dostane k mámě, tak nesaje (prootže je unavené a vyčerpané a zmatené), máma je zmatená, vyčerpaná, vystresovaná (protože žádný živočich není stavěný na to, aby se mu braly mláďata - a spousta živočichů jednou odebrané mládě už nepřijme zpět), nemusí fungovat kojení, nemusí fungovat navazování vztahů a může to rozjet problém...
... můj prvorozený strávil 25 dní nemocnici. Byla jsem s ním co to šlo, ale ne vždy to šlo. Cestu jsem si k němu hledala mnohem obtížněji... to se těžko vysvětluje... druhorozená se narodila v porodnici, u mě nebyla když jí rozdýchávali na stole vedle mě (měla šňůru dvakrát kolem krku - nevím jestli to trvalo deset vteřin nebo minutu nebo pět minut - nevím), z porodnice jsme šly 24 hodin po porodu a bylo to úplně jiné než se synem. Syn se narodil a pak byla JIPka a pak byl mým miminkem. Dcera byla moje miminko, které se v nějaké fázi přesunulo z vnitřní strany břicha na tu vnější, ale v podstatě ten přechod byl tak nějak relativně nevýznamný, pokračovaly jsme spolu jako těch předchozích devět měsíců...
|
|
|
| kosicek | 
|
(19.11.2009 8:06:07)
No vidíš a já z toho budu mít trauma asi do konce života, že mi malého vzali, po porodu mi ho ani pořádně neukázali, hned mi ho odnesli změřit a td, když mě šili, tak mi ho přiložili, jelikož jsem ssebou cukala, tak ho dali vedle mě do postýlky, kde byl hodinu a pak mi ho odnesli, neviděla jsem ho 14 hodin-řekli, že mi ho přinesou na kojení, nepřinesli, celou noc jsem nespala, i když jsem rodila od rána do odpoledne, nebyla jsem vůbec unavená, naopak, byla jsem tak bdělá jako jindy, endorfiny po porodu jsou něco úžasného...
Kdyby měl někdo z nás nějaký problém, tak neřeknu, ale oba jsme byli zdaví. Nemyslím, že by náš vztah byl tím nějak narušený, snad ho to ani moc neovlivnilo, ale prostě to ve mě hlodá,trápí mě to, že jsem jako matka selhala už na začátku, že jsem nebyla schopna tomu zabránit, že jsem nebyla schopna způsobit humbuk, abych se dobila svých práv, ale já po porodu necítila žádnou agresi, bojovnost, tyto pocity ve mě vyvstali, až když jsem to v sobě zpracovávala s odstupem.
Kdyby toto udělali nějakému jinému savci-vzali mu mládě po narození, na několik hodin jej oddělili, tak počítám, že už nebude matkou přijato...
Já jen můžu napsat, že ráno, po té probdělé noci jsem už opravdu myslela, že to vše byl jen krásný sen o porodu (protože porod byl pro mě nádherný zážitek - i v porodnici)a že vlastně žádné dítě nemám...
O co jsem přišla jsem si plně uvědomila až při druhém porodu-v porodnici, i když jiné, u kterého jsem toto nechtěla připustit a můžu říci, že to bylo nádherné, také jsem rodila od rána do pozdního odpoledne a pak jsem také celou noc nespala, ale kochala jsem se miminkem, které leželo u mě v posteli, několikrát jsem jej přiložila..bylo to nádherné i to, že nás nechali seznámit ihned po porodu a pak, po zašití a jeho vyšetření, jsme spolu strávili celou dobu, až na to, když jsem se šla vykoupat já, tak vykoupali i je..tyto vzpomínky v sobě stále mám, ale u 1.ho dítěte mi prostě chybí, místo nich je prázdno.
Můžu říci, že mé druhé miminko bylo o dost klidnější, prakticky vůbec nebrečelo, za to 1. bylo neustále nespokojené, také to mohlo být znásobeno hodně tím, že jsem nezkušená.., konkrétně na kojení oba způsoby neměli žádný vliv.
|
| Nikatin |
|
(19.11.2009 8:16:20)
Já jsem tohle naštěstí řešit nemusela, vybrala jsem si porodnici, kde šlo vše podle mých představ, ale taky si vzpomínám, že bych nebyla schopná s někým bojovat. Rodila jsem 36 hodin, velmi intenzivní a bolestivé kontrakce, ale přesto jsem byla po porodu čilá a plně funkční. Máš pravdu endorfiny fungují dokonale. Malou jsem měla u sebe pořád a nedovedla jsem si představit, že mi ji na chvilinku odesou. A když musela v noci pod světlo kvůli žloutence, tak jsem tam s ní pořád byla, nedokázala jsem od ní odejít na pokoj a spát. Nešlo to.
|
|
| kosicek |
|
(19.11.2009 8:18:28)
Ještě jsem chtěla napsat, že před druhým porodem jsem se ještě jednou informovala na praktiky v porodnici, kde jsem rodila a nepomohly by ani mé protesty, možná by jsem si vymohla, že jsem ho mohla na chvíli vidět, ale museli bychom být přes tu 1. noc odděleni. 1. porod byl v roce 2004.
Nikde nic o tom není napsáno, člověk se dozví, že porodnice provozuje rooming-in, člověk musí položit konkrétní otázku, aby se dočkal konkrétní odpovědi-jak to probíhá bezprostředně po porodu a kdy přesně je svěřováno dítě matce.
Mohu také napsat, že zjišťuji jisté nesrovnalosti na stránkách Aperia o porodnicích, ovšem zkušenosti matek, co tam porodily jsou jiné (pravda, některým to vadí a některým to opravdu nevadí), pokud neporodily ve vhodnou dobu, ale odpoledne nebo večer, funguje to pořád stejně.
|
|
| huhu, holky 6 a 4, chlapecek 05/09 | •
|
(19.11.2009 8:23:38)
kosicku, ale to je dano spis povahou ditete nez separaci, aspon ja si to tak myslim. Prvorozena byla odseparovana v motole po cisari vcelku slusne. A presto byla neuveritelne spave hodne a pritulne miminko i detatko. Druhorozena byla se mnou taktez v motole ale se vsim luxusem tuleni bez jakekoliv separace. A je vzteklik od mala, ze se to chvilema neda vydrzet :-D.
Mam znamou ktera ma velmi problematickeho syna, je mu uz neco kolem 20-ti. A vytrvale jeste ted po 20ti letech skuhra na to jak prozivala v tehu stres a proto je tak problemovy. Jo, jenze nevidela, ze problemy jsou u nich v rodine. Mozna ten stres v tehu nejaky vliv mel, ale tento drobny ukaz byl naprosto prevalcovanej silenou atmosferou v rodine.
To jenom abysme to nepovazovali za vymluvu misto snahy o reseni skutecnych problemu....
|
| kosicek |
|
(19.11.2009 8:31:54)
No, já to svádím spíš na mou nezkušenost a nejistotu ve výchově - to dělá také hodně, ale samozřejmě je to hodně i o povaze, kluk se prostě dodnes neztratí proto myslím, že to ovlivnilo spíše mě a mé budoucí rozhodování, možná jsem si díky tomu uvědomila, co opravdu chci a co je správné.
|
|
| Jenda00 |
|
(19.11.2009 10:21:50)
mě by jen hrozně zajímalo, co te´d děláš proto, aby se vztah s tím nejstarším upevnil ? jsem schopná pochopit, že tě mrzelo, že ti ho nedali po porodu, ale co můj mozek odmítá chápat je to, že i těch pár let po porodu můžeš napsat, že s ním nemáš utvořen vztah a že ve výhodě ve vztahu k Tobě je ten druhorozený ! S tím bych jako máma nemohla žít. Co psycholog - nepomohl by ?
|
| Jenda00 |
|
(19.11.2009 10:23:30)
to neměl být útok na ty co si přejí rodit jinak nebo doma ! To vůbec, pokud si to tak někdo přeje a vyhovujem mu to, budiž . Každý máme jinou představu o tom co je dobré a co ne.
|
| Jenda00 |
|
(19.11.2009 10:26:32)
to je asi vtip ne ???????????
|
| Jenda00 |
|
(19.11.2009 10:28:47)
Kdo tohle napsal ? Asi Mickey ? Jestli ano, už dávno bych na jejím místě byla někde u lékaře, tohle není vůbec dobré. Ten maličký za to nemůže !!!! Sakra práce.
|
|
| Anni&Annika |
|
(19.11.2009 10:34:09)
to neni vtip...to jsou jeji slova, jeji prispevek....ale ja si fakt nemyslim, ze to tak je...trochu Mickey znam, a vim, ze je dobra mama a deti ma podle me fakt OBE rada....ja si jen myslim, ze nekdy malinko prehani a ze by se mela zamyslet nad tim co pise....pokud se mylim, uz s tim davno mela neco delat a ne jen o tom do davu psat.
|
|
|
|
|
|
|
| Tulka | 
|
(19.11.2009 8:18:06)
Já zase nechápu,proč každého,kdo má jinej názor na věc,ty nazýváš fanatikem.Budeš patrně sama taková empatická a tolerantní bytost
|
|
| kdyzsluncenesviti | 
|
(19.11.2009 8:39:57)
První syn: narozen 20.1. - poprvé jsem ho viděla 22.1. - poprvé jsem si ho pochovala 22.2. - byla jsem s ním na pokoji 22.3.
Druhý syn: narozen 4.8. - poprvé jsem ho viděla 5.8. dopoledne - 6.8. jsem ho měla na pokoji
Jeden postižený a jeden zdraví. Oba mám ráda stejně.
|
| kdyzsluncenesviti |
|
(19.11.2009 8:49:08)
Nijak mě ty rozdíly nepoznamenaly.
Teď má každej jiné kvality. Starší je mazlík. Mladší vůbec, ale zase dělá takové blbinky, které vidím poprvé, protože starší je kvůli postižení dělat nemůže. Jinak jsou spolu sehraný tým. Kdyby se mě někdo zeptal na koho dám víc, tak na oba stejně. Ovšem pokud by mladší ten den zlobil, jak teď v noci, tak bude favorit starší.
|
|
|
| Teri | •
|
(19.11.2009 8:43:58)
Ach jo, pořád dokola. Že si nedáte pokoj, rodte si kde kdo chcete a jak chcete. Proč se o tom potřebujete hádat.
|
|
| Tara zelená | 
|
(19.11.2009 8:48:47)
budou základem dnešního kázání :)
|
|
| Lassie66 | 
|
(19.11.2009 8:50:34)
Na konci mohlo být spíš búúúúúúú...
Gratuluji ke krásnému zážitku z porodu.
|
| Tulka |
|
(19.11.2009 8:59:47)
|
|
|
| Káťa+2 Škubánci | 
|
(19.11.2009 9:02:34)
Tak přidávám své do diskuse. Víte, že já vůbec nevím, zda mimina po porodu umyli nebo ne? Fakt netuším.. Ukázat mi je přinesli 20 hodin po porodu (nedonošení + holčička resuscitována na ARO). Byla jsem po velké ztrátě krve a děti také nebyly ve stavu, abych je mohla mít u sebe..
Následky - nemyslím, že se na nich podepsal den odloučení. Holčička je veselá, spontánní, neposedná, kluk je přemýšlivý, vzteklý, v 1. třídě ho zajímají funkce v závislosti na proměnné Vychází se s ním občas obtížně, to je pravda.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 9:10:56)
Káťo, nedonošeňata nebo obecně děti resuscitované, umísťované na spec. péči, se obvykle ani v ČR nemyjí. Dokonce se v textech pro péči o takováto miminka píše, že se nesmí umývat, protože mázek je přirozenou obranou proti infekcím (protože pro nedonošeně můžou být tuplem fatální). Přijde mi smutné, že u zdravých dětí se výhoda obrany proti infekcím neponechává.
|
| Káťa+2 Škubánci |
|
(19.11.2009 9:22:52)
Markéto, aha, děkuji.
|
|
|
|
| Jana Nová |
|
(19.11.2009 9:09:29)
No a co? Tys byla ráda, že ti děti odnesli, někdo jiný rád není. Jsi snad proto lepší nebo horší? Ne. Tak o co jde?
Nějak pořád nechápu tu urputnou snahu dokázat si, že jsi lepší než domarodky. Byla jsi spokojená v porodnici? Super. Dovedeš si představit, že někdo jiný nebyl? Ne? No, tak to je tvůj problém. To, že něco nechápeš není důvod ke chvále - spíš to ukazuje na velmi omezené možnosti tvé představivosti, mizivou empatii a přebujelou sebestřednost.
|
|
| myš | •
|
(19.11.2009 9:46:35)
Ty jsi ale netolerantní, kdo nechce dítě umýt nebo odnést nebo umýt je hned fanatik? Třeba je fanatik ten, kdo nechce připustit, že jiní lidé mají právo vidět věci jinak....
Nikdo ti tady nevyvrací, že máš právo užít si jakýkoliv porod, třeba císaře, odnešení dítěte na x hodin, kila medikamentů, když jsi takhle spokojená, ta proč ne, ale jiné být spokojené s tímhle nemusí....
|
|
| Shayla a 3 kluci | 
|
(19.11.2009 9:55:10)
Nechápeš, nechápej, ale proč to zakládáš jako téma?
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(19.11.2009 10:03:50)
Poslední dobou pozoruju, že diskuzemi o porodech výrazně trpí stav mé domácnosti .
Jdu poklidit jeskyni a kdybych to přeci jen nevydržela a začala tady něco komentovat, pošlete mě bez okolků utřít prach, ju?
Díky
|
| Tulka |
|
(19.11.2009 10:05:25)
Vendyno,vzhledem k tomu,že tu sedím ještě v pyžamu,uznávám,že máš pravdu.Jdu se očistit a zcivilnit
|
| Grainne |
|
(19.11.2009 10:09:10)
Tulko, ty též?
Dobrá tedy, jdu si vypucovat kočičí kožich. Jinak ohen už plane......aby nebylo mýlky.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.11.2009 10:13:36)
Asi bych měla jít oblíknout své neseparované děti, aby mi tu neběhaly nahatý :)))
|
|
| Tulka |
|
(19.11.2009 10:18:45)
Grainne,tak už jsem zpět,v plný polní
|
| Grainne |
|
(19.11.2009 10:29:55)
Jsem rovněž zde.
|
|
|
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(19.11.2009 11:18:50)
Koukám, že jsem spustila minicunami úklidu a oblékání jak maminek tak ratolestí .
Jo, jo, jdu na ten prach....no vždyť už důůůůů
|
|
| zuzini |
|
(19.11.2009 11:40:12)
Tak to určitě nejsi jediná
|
|
|
| Siddhártha |
|
(19.11.2009 10:43:48)
Na příspěvku mi vadí, jak se autorka povyšuje, ona je ta správná, které to nevadí a ostatní jsou FANATIČKY.
To je fakt úlet, každému vyhovuje něco jiného, ne? Blbý je, že komu vyhovuje současný systém, je vlastně po jeho. Zatímco ten, komu nevyhovuje a jiného přístupu se nedočká a nevyprosí, si leda tak může tady aspon postěžovat.
Na druhou stranu si taky neumím představit, že fakt, že je dítě oddělené od matky, měl ovlivnit vztah ještě po třech letech. Za tři roky se změní hodně, dítě se vyvíjí, poznává, přebírá postoje rodičů... Můj první porod nebyl podle mých představ, zžívání bylo fakt delší, ale snažila jsem se to malé vynahradit a myslím, že máme pěkný vztah.
Já si pak vždycky říkám, že pokud odnešení dítěte by mělo ovlivnit vztah s matkou i za tolik let, co by to pak muselo udělat ve vztahu s otci, kteří třeba nemají ani možnost miminko pochovat. Otcové si přeci ten vztah taky budují bez toho, aniž by měli novorozence nonstop u sebe.
|
|
| aaaa bflmpsvz |
|
(19.11.2009 11:18:46)
Lindo, to že něco něchápeš je tvůj problém. Žes byla spokojená je ti přáno, ale proč nazýváš ostatní, které mají jiné požadavky za fanatičky nechápu.
Ach ta lidská omezenost..
Mmch, jsem asi fanantička největší. Nesnesla bych kdyby někdo cizí sahal (bezdůvodně a bez dovolení)i na mé batole a předškolačku. Dokonce i já osobně to nesnáším :).
|
| linda.dos |
|
(19.11.2009 12:57:16)
Omezenost je podle mě svádět svůj špatný vztah k dítěti na vykoupání po porodu nebo odnešení na pár hodin.
|
| Mickey16 |
|
(19.11.2009 12:59:57)
Podle mě je omezenost si nepřipustit že mám problém.
|
| Bellana |
|
(19.11.2009 13:15:37)
Mickey, to jsi přece musela čekat, že když otevřeně napíšeš, že máš nějaký problém, spousta lidí ti to dá s velkou chutí sežrat. Obzvlášť proto, že se nelituješ a ještě ke všemu si dovoluješ mít na věci názor. Ono je to možná tak, že třeba někdo tvoje příspěvky může vnímat jako iritující, neb má třeba podobné problémy jako ty, jenže zasunuté, nepřiznané, a o to bolavější. A ty mu je připomínáš.
Mluvit o svých slabostech je těžké, obzvlášť když za to schytáš jednu za ucho, ale je dobře, že si uvědomuješ, co vás doma trápí a že jsi schopná o tom psát. To je mnohem lepší, než kdybys ty s*ačky zametala pod koberec
|
|
|
| šudla | 
|
(19.11.2009 13:03:54)
Omezenost je, nedokázat pochopit, že u někoho to problém třeba způsobit může. Omezenost je tvrdit, já s tím problém nemám, kdo má je debil.
|
|
| Šešule |
|
(19.11.2009 13:19:14)
lindo, odnesení "na pár hodin" je podle tebe na jak dlouho? V přírodě je jen jedna situace, kdy matka nemůže mít své mládě u sebe hned po porodu, a to, když mládě při porodu umře. Matka musí mít mechanismy, jak se s tím vyrovnat, aby se nezbláznila.
Jasně, nejsme opice, slonice, ani žádný jiný "primitivní" savec. My přeci víme, že miminko je u "odborného" personálu, ale obranné reakce našeho těla jsou stejné jako před tisíci lety. Matka, od které je dítě separováno zažije situaci, kterou zažívaly jen matky, kterým dítě zemřelo. Nedivím se, že některé z toho mají následky na několik let. A to teď nemluvím o separovaných miminkách. Ta bohužel nemluví. Ale pochybuju, že kdyby mohl novorozenec mluvit, těžko by řekl "ano, umyjte mě mýdlem, chci do inkubátoru a na mámu klidně několik hodin počkám".
|
|
| Grainne |
|
(19.11.2009 13:38:47)
Lindo, svádět, nebo mít skutečně problém?
Co matky starších dětí, které se léčí s depresemi, taky se do nich navezeš, že jsou změkčilé a protože přece mají všechno, nemají nárok mít deprese?
Víš, tohle učili naše matky - všechno vydržet, všechno přetrpět v zájmu budoucího pracanta a správného kolektivního člověka. Mluvit o problému je tabu, nikdo tady problém nemá, jsme happy a mít problém je ostudné a společensky nepřijatelné. Pokud někdo má problém, hybaj s ním do temného kouta.
Proč to chceš? Myslíš, že když někdo o svém problému nemluví, problém zmizí?
Bohužel jediná cesta, jak se zbavit takového problému v psychice, je podívat se mu přímo do očí. Je to hnusná obluda a boj s něčím takovým je strašně vyčerpávající a dlouhý. Někomu pomůžou léky, někomu ani to ne.
Víš, já ti i svým způsobem rozumím, tvůj svět je možná opravdu růžový a sluníčkový a tohle ti do něj zasahuje a narušuje tvé představy idylického světa. Bohužel ne každý má štěstí na takovou idylku a přesto má právo na existenci - se svým problémem i se svým bojem s ním.
|
| linda.dos |
|
(19.11.2009 13:58:04)
Grainne, s depresemi mám bohaté zkušenosti, dlouho jsem se léčila.Právě proto považuji vykoupání a odnesení dítěte na pár hodin či na noc za prkotinu, která nijak nijak neovlivní náš budoucí společný život.Pokud bych se "užírala" tímto, nevím jak bych pak mohla zvládnout skutečné problémy, například vážnou nemoc nebo třeba rozpad rodiny.To je ale samozřejmě jen můj názor, nikoho se nechci dotknout ani urazit.Měla jsem asi na začátku volit jiná slova.Opravdu se tady nechci hádat, jen jsem napsala jak to vnímám já.
|
| Grainne |
|
(19.11.2009 14:17:58)
lindo, nic proti ničemu, ale tvé vnímání je jiné. Je otázka, co spustilo tvé deprese, třeba bych to ze svého úhlu pohledu taky považovala za prkotinu a pro tebe je to něco velice dramatického, co tě hluboce zasáhlo.
Každý jedinec má spouštěcí mechanismus jinde, nebo ho nemá vůbec i jedinci "splachovací" určitě existují, ale právě to nikomu nedává právo zlehčovat cizí problém. Spíš bych očekávala vzájemnou podporu a třeba i návrh možných řešení víc, než vzájemné zlehčování problému toho druhého.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1 
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Tříkrálový průvod Prahou
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)