| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Mladší bratr se žení

 Celkem 73 názorů.
 Pikkola 


Téma: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:23:38)
Tak jsem se dozvěděla, že můj mladší bratr chystá svatbu. Přiznám se, že to těžce nesu. Nejsem nejmladší, chci se vdávat a můj přítel nikdy (má už to jednou za sebou). Bráchovi to moc přeju, má prima holku, ale je mi to děsně líto. Že já nebudu ta první, jak by to "mělo být" a že se nejspíš nevdám nikdy... Na tu svatbu se vyloženě netěším, všichni příbuzní se do mě budou navážet (všem hrdě tvrdím, že se vdávat rozhodně nechci) a já to nejspíš celý probrečím lítostí. To, že nejsem vdaná, vidím jako svoje selhání. Prostě se mi nepovedlo něco, co jsem moc chtěla.
Znáte to některá? Jak jste to holky nesly?
 Jaana2 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:28:58)
jen v krátkosti - já se taky strašně moc chtěla vdávat, chlap, se kterým jsem chodila ne, už to měl jednou za sebou. Nakonec svatba dopadla, ale kdybych si mohla vybrat , nikdy bych to už neudělala, abych si vzala jako mladá svobodná holka rozvedených chlapa. Takoví chlapi jsou prostě jiní než kluci, co do manželství jdou poprvé. Bylo by to na dlouhé vysvětlování ( a jasně , že uznávám, že ne všichni co se žení podruhé jsou špatní). Rozvedli jsme se po pár letech.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:36:37)
My jsme spolu už dlouho, mladá holka nejsem, je mi 30. Věkový rozdíl znát je, občas si říkám, co kdyby..., ale mám ho ráda.
Nejsem ten uháněcí typ, takže svatba asi fakt nebude a bojím se už teď, že si to jednou budu vyčítat. Třeba mi to časem začne být jedno ~d~, teď mě to dost drtí.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:34:12)
u nás jsem byla první já, ale i tak jsem to obrečela, že můj malý bráška se žení ~;)
 zuni 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:43:54)
Já asi jako nejstarší budu mít dítě později než mladší sourozenci, je to dost pravděpodobné. Taky ne moc příjemný pocit ~d~
 Raduza 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:47:11)
Jojo, mladší bráška, je mladší bráška :-). Ve třiceti jsi mladice :-). Já si sice brala svobodného, po pětileté známosti a je od dva a půl roku mladší. Ale stejně bych se znovu nevdávala :-). Svatba se mi moc líbila, ale to je asi tak všechno. Prostě máš prstýnek (já v peněžence, neboť je mi poněkud malý), máš papír, že jdi vdaná, můžeš říkat, že jsi vdaná, máš jiné příjmení (někdy lepší, někdy horší, rozumná si ho nemění). Já bych prostě asi svatbu nevyžadovala, vědět tehdy to, co vím teď. Ale chtěla bych děti.
 ErikaB 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 20:48:25)
Pokud ti na svatbě tolik záleží a tvůj přítel si tě vzít nechce ( že nechce druhou svatbu je jen výmluva ), tak se s ním rozejdi. Pak přijde i s tím, že nechce další děti ( pokud už nějaké má ) a ty zjistíš, že ti je 35 a nemáš nic z toho, co si kdy chtěla. A pak už bude pozdě. Prostě je ti 30, chceš se usadit a asi budeš chtít i děti a to ti tvůj přítel není ochoten dát.
 Nessie a příšerky 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:01:24)
Pikol, a jaký má tvůj přítel důvod k tomu,že nechce?
To,že to poprvé nevyšlo za důvod nepovažuju, protože příčinou rozvodu určitě nebylo to,že byli manželé.
Jsem vdaná 4 roky, jsme spolu 11 let. Podle mě se svatbou nic nemění, zásadní změnou ve vztahu je společné soužití, narození dítěte, ale určitě ne svatba.

Chápu tě, i když mě by na tvém místě trápilo spíš to, PROČ se nechce ženít,když ty po tom toužíš.



 Petra Neomi 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:07:30)
Já na tom nic divného nevidím... taky bych se nikdy nevdala. Některým lidem tyhle věci prostě vadí.
 Jaana2 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:48:09)
Petro já bych se dneska taky už nevdala ( v OP mám rozvedená), ale to jen proto, že už jsem to jednou zkusila a vím, jaký obrovský je to "úřední" závazek. Když jsem byla mladá, tak jsem se fakt hodně vdávat chtěla, přišlo mi to ok, na celý život. Možná ta otázka, PROČ se nechce partner zakladatelky ženit je na místě. Ono totiž z volného svazku lze kdykoliv odejít.
 Jaana2 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:49:15)
jako jasně, že z manželství lze také odejít, ale už to nejí tak jednoduché
 splechtulka & M+J+R 


Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 7:05:35)
Jaano, pokud budu svobodná a budu mít s partnerem děti, tak pro mě potencionálně není dobré že může "jen tak " odejít. A navíc po jeho "odchodu" se budou řešit akorát tak "alimenty" ale majetek apod. je komplikovaný. Já jsem ve svatbě viděla příslib partnera, já se o vás postarám, beru to vážně. Neznám jedinej případ z okolí rozchodu "dětných" partnerství kde by to proběhlo... tak já balím kufr ty si vem svou půlku děti pořešíme a za 14 dní se stavím pro dět. Nevím, ať už šlo o rozvod nebo o rozchod bylo to husté, s tím že u rozchodu všechny partnerky tratili finančně (což se může stát i u rozvodu). ALe je to o povaze a pokud autorka chce svatbu tak by to měla řešit. Buď se dohodnout proč jí partner nechce, nebo se rozejít.
 holka anonymka 


Re: Mladší bratr se žení 

(12.10.2009 10:21:16)
Ten můj bývalý si z rozvodu odnesl poměrně větší část financí než já, i když jsem vydělávala 5x více. Ale měla jsem aspoň klid a rozvod byl rychlý :-)
Být svobodná, dopadlo by to stejně rychle, ale s menšími ztrátami..
 Jaana2 


Re: Mladší bratr se žení 

(14.10.2009 19:04:11)
Splechtulko já to vím, to co píšeš. Pokud spolu lidi nejsou úředně sezdaní, tak se jeden z nich opravdu může sebrat a jít. A protože jsem byla vdaná a zažila jsem velmi ošklivý rozvod, tak už se nevdám . Prostě ne. A hlavně proto, abych mohla z případného vztahu odejít. A to právě, si myslím, může mít i přítel zakladatelky. Proto jsem se ptala, jestli jí řekl důvod. Takového člověka totiž nepřesvědčíš ani po dobrém ani po zlém. Musel by jedině k tomu dojít sám.

Že na tom případně žena tratí, když se rozejdou, to je věc jiná. Můžeš tratit i rozvodem. Ale to je na jinou diskuzi.
 splechtulka & M+J+R 


Re: Mladší bratr se žení 

(15.10.2009 16:44:38)
Jaano já ti rozumím. Já jsem taky rozvedená, ale ten pocit "jistoty" mě nepustil a pokud můj partner chtěl děti, tak já trvala na manžlství. Tedy trvala, on s tím souhlasil, jak bych řešila kdyby ne to nevím.
 Jaana2 


Re: Mladší bratr se žení 

(15.10.2009 19:08:16)
no vidíš, každý to má jinak. Já si druhé dítě (první bylo z manželství)pořídila "za svobodna" , právě kvůli té hrůze z případného rozvodu. Zajištění jsem neměla ani u prvního dítěte, tak jsem raději přijala riziko nezajištění , ale možnost volného odchodu
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:59:02)
Rozvod měl moc zlý. Jeho bývalá se sním po rozvodu soudila o děti a nařkla ho ze sex. zneužívání jeho dcery. Takže pětiletý dítě k psychologovi, my oba lítali po soudech atd. Naštěstí to dobře dopadlo, bála jsem se, že ho se svýma kontaktama dostane do kriminálu. Prostě hnus nejnechutnější :-©:-©:-©:-©:-©:-©. Zradila ho ženská, kterou kdysi velice miloval. Důvodem rozvodu byl její milenec (ale to by ještě překousnul, ty peripetie po rozvodu fakt ne). Takže tak.
 Winky 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:32:07)
ha, tenhle příspěvek mi utekl. Tak to dost vysvětluje. Zkus si teoreticky představit že bys byla na jeho místě....... asi by tě to taky netáhlo znovu do právního svazku. Neříkám že je to dobře, jen prostě máš asi na výběr,teď je míč nejspíš na tvojí straně - podle popsané situace.- buďto je tak skvělý že s ním budeš i beze svatby, nebo zas až tak skvělý není, navíc ty toužíš po kompletním svazku včetně obřadu a toho že se máte "nadosmrti" - což s ním nepůjde - tak to nedopadne.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:37:11)
Já v tomhle mám jasno, máme se rádi, ale jak přežiju bráchovu svatbu, to vážně nevím. Asi budu opravdu muset vymyslet nějakou hódně chytrou odpověď...
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:53:13)
Na dítku makáme ~:-D a rádi se máme. není to pro mě důvod na rozchod. Jen je mi to hrozně líto.
 Pole levandulové 


Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 13:49:13)
S timhle naprosto souhlasim - mela jsem velmi podobny vztah, trvalo mi dlouho, nez jsem se s tim srovnala a zaridila se podle sebe /9 let/. Nastesti mi to doslo jeste vcas, abych mohla zacit dalsi vztah a nic neuspechat jen kvuli veku. Byvaly pri rozchodu nabizel najednou svatbu i deti, ale na to jsem ho az moc dobre zanala a vedela, ze i kdyby to dodrzel, tak by to nebylo k nicemu a dneska jsem hrozne rada, ze mam sveho uzasneho manzela a dve krasne deti. A on premlouval ke svatbe a detem mne, ne ja jeho:-)Vcera jsme meli vyroci sest let od svatby, na jare spolu budem devet let.
Tak neves hlavu a za sebe radim - partnera vymenit.
 Molly. 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:21:52)
Já teda nevím, ale podle mě každý zdravý vztah jednou začne uvažovat o svatbě, zrealizuje ji a začne toužit po dítěti. Je to přece přirozené - někoho moc miluju, chci s ním strávit celý život a právě svatba je důkazem, že to myslím vážně.
Moje kamarádka vždycky tvrdila, že ona se vdávat nechce...zamilovala se a hned po dostudování se vdala. Moje mamka je dvakrát rozvedená, byla přesvědčená, že potřetí by ji na radnici nedovlekli ani párem volů...i ona teď mění názor a svatbu by měla moc ráda.
Já na tvém místě bych si s přítelem pořádně promluvila, já si třeba nedovedu představit, že bych dokázala žít s někým, kdo se nechce ženit (nebo nechce dítě).

Chápu vztah, kde dva čekají na vhodný okamžik, aby se vzali, když se nechtějí vzít...já nevím, kvůli splácení dluhů, ale pro celoživotní vztah mi svatba přijde přirozená.
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:43:38)
Nene, tak to neznám ~t~~t~. Já se vdávat nechci ~t~. Chtěla jsem tedy tak do těch 23let. Pak už mě to přešlo a nevím, jestli se touha po vdavkách někdy vrátí. Už je to pár let, co o vdavky nestojím vůbec. Mám bratra o 11let mladšího a jestli se bude nebo nebude ženit, je mi jedno. Myslím v tom příkladě, že já vdaná nejsem.
 Winky 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 21:54:31)
Já jsem takhle byla zdrcená z toho že se vdává moje nejlepší kamarádka - přišlo mi že ona musí být ve všem první (první pusa, první rande, první svatba, první dítě...) no bylo to dětinské, uznávám. Kamarádkami jsme zůstaly, já jsem se vdala asi 2 roky na to. Přiznám se, že se mi sice má svatba i docela líbila, ale už podruhé bych to neabsolovovala. Fakt ne - toho zařizování (a to jsem chtěla být skromná a mít malou svatbu - což nakonec asi v 35 lidech tak malá nebyla), těch rodinných debat, těch řečí po akci co mělo být jinak ..... jediné za co jsem ráda, že se tam objevili oboje prarodiče z mojí strany, ačkoliv na tom nebyli zdravotně nejlíp, s oběma dědy jsem si zatancovala. Ale těch momentů které se mi nelíbily bylo taky dost. Tím chci říct, že chápu tvého přítele, pokud už to má jednou za sebou a nemá chuť to podniknout "ještě jednou" - nemusí to znamenat že tě nemiluje. Třeba pokud tě nezajímá svatba jako taková ale ten stav ženatý/vdaná, pak by se mohl nechat přesvědčit k formálnímu obřadu na úřadě, to je maximálně 20 minut i s podepsáním papíru - a rozhodně to není horší než vyšetření u zubaře :-), v úřední oddávací den zdarma. Ale nezažiješ tu slávu, po které možná podvědomě toužíš - aby měli radost tví rodiče, tví blízcí, tví kamarádi. I když tě budu stokrát ujišťovat že světská sláva polní tráva (jak dlouho tím člověk žije - dva-tři měsíce zařizování, pak den D, potom chvíli člověk ještě nadšeně popisuje v práci a známým - pak už to všichni slyšeli a není důvod se k tomu vracet. Ale tomu neuvěříš dokud to nezažiješ, to je těžké.

 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:04:35)
A to já bych si svojí svatbu užít chtěla. Mám se svou rodinou fajn vztahy, prostě bych chtěla, aby byli při tom. A i ty šaty...no, obstaróžní princezna ~t~
 Winky 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:15:18)
no tak to vypadá na docela slušný střet zájmů..... Někteří chlapi to jaksi "vydrží" kvůli své milované (to jsou ti co na svatebních fotkách mají nádherně kyselé obličeje). Někteří zas říkají - až když se narodí dítko (což mě osobně přijde dost urážlivé - to jako "vezmu si tě eslivá si plodná"...bleeee) no a jsou i tací kteří potřebují někdy až celou dekádu než jim to docvakne že by teda tu svatbu skousli (jedni takoví se teď budou brát, už jsme je považovali za definitivně "nevdávací" a najednou s druhým dítkem na cestě do toho půjdou). No a čtvrtá kategorie jsou ti co se vážně vážně ženit nebudou i kdyby je mučili. Otázka co z toho je tvůj chlap.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:26:10)
Já nevím. Myslím si, že když uvidí, že fakt chci, tak do toho půjde. On se prostě strašně spálil (viz můj příspěvek výše) a ještě se asi 100% nevzpamatoval (jestli to teda vůbec jde). Jinak na ty trachtace taky extra není, ale myslím si, že tam bysme našli kompromis. Je to pro něj právně nebezpečný závazek. Jeho ex je asi trochu na hlavu(samej psychiatr a psycholog), dřív nebyla (znám jí, nejsou to jen jeho řeči), způsobila mu strašný nepříjemnosti. Někdy mu to mám za zlý, ale fakt chápu.
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:06:43)
Já tomu věřím :-) a to jsem se ještě nevdávala. Já nemám ráda, když se mi přeje k narozkám (svátku). Ta představa, že by prošla celá rodina a přála mi hodně štěstí do života-to mě prostě děsí. To bych se snad otočila naruby ~t~~t~. Takže pro mě připadá do úvahy jen ta formální svatba, což my mít nemůžem, protože to by přeci ten můj nemohl rodině udělat, aby tam nemohli být ~t~~t~.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:10:41)
Taky to chápu. Je fakt, že některý zvyky mi na svatbách připadaj vyloženě trapný - viz. společná polívka, to bych teda nedala ~t~. Ale těch příbuzenskejch řečí, kdy se budu vdávat já, těch se děsím. Tam se mi bude špatně hrát divadlo, jakože já nikdy nechci... No, má to v prosinci, snad to do tý doby rozdejchám ~;((
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:13:42)
Chápu, že se nedá hrát, že nechceš, když chceš. To chce vymyslet, nějakou chytrou odpověď :-).
 Winky 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:17:27)
chytrá odpověď by mohla být nějaké krásné datum: třeba 12.12.2012 :-) je to dost hezké aby tomu uvěřili a dost daleko na to aby to zapoměli :-)
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:19:10)
Tak to by nezapomněli a bombardovali by mě nustálejma plánama, na to dám krk!
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:18:21)
Jojo, ale jakou?!
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:16:58)
A taky ještě jedna věc - mně by asi (jako dítěti) trochu vadilo, kdyby moji rodiče nebyli svoji. Kdyby se každý jmenoval jinak. Jako dítě jsem hodně upřednostňovala mámu a kdybych měla jiné příjmení než ona, vím jistě, že by mi to dost vadilo. Chtěla jsem jí být co nejpodobnější :-). Totéž syn a otec s jiným příjmením. Nevím, jak to jednou vyřeším, nechat se přejmenovat bez svatby je prostě trapas ~a~
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:22:36)
To je hezká výmluva, co napsala Winky ~R^~R^. Já jsem se vždycky jmenovala jinak. Mamka se vdala podruhé a já měla jiné příjmení celý život, co jsem byla doma. Teď mám zase jiné příjmení, než celá moje rodina. Už v tom vidím přednost a začalo se mi hlavně posledních pár let moje příjmení líbit. Kdybych se někdy formálně vdala (jako že to by partner nepřipustil), tak bych si příjmení nechala svoje. Už se nechci jmenovat jinak. Jsem asi padlá ~t~~t~
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:25:12)
Ještě k tomu, jak jsem se jmenovala jinak. Prostě moje mamka,nevlastní otec a bratr měli jiné příjmení a teď partner a děti mají jiné příjmení. A to se ani nescházím se stejně se jmenujícími příbuznými. Jsem prostě jediná svého druhu-chacha (Teda jména :-))
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:28:45)
Taky bych chtěla být tak padlá ~t~. Jsem sice dost excentrická, ale v tomhle holt konzerva ~a~.
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:30:54)
Joo, každej jsme nějakej :-). Řekni všem ten fígl s 12.12.2012 a uvidíš, že se nakonec budeš vdávat ještě dřív :-).
 Winky 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:23:29)
ještě poslední příspěveček a už jdu do hajan :-)
Víš co, naplánované to můžeš mít hezky. Ale četla jsem tuhle jeden citát který mě dostal:
Život není to co chceme, život je to co máme.
což pro mě je docela náročné tak brát, jsem taky hodně plánovací a "přací", třeba si přeju aby moje děti byly hodné a byla na nich vidět ta výchova a péče co do nich vkládám.... no zatím se předvádějí jako celkem slušná spráťata, a to jezdíme na víceméně rodinné návštěvy, ovšem během posledních 14ti dnů jsem si už x-krát opakovala "proč zrovna moje děti se tak nechutně předvádějí?" moc moc bych si přála aby byly jiné, lepší - vždyť jim přeci dávám to nejlepší ze sebe. Ale nebudou - budou vždycky svoje, nebudu moct ovládat jejich myšlenky.... musím si na to zvyknout a nejde mi to moc dobře. Nakonec to ale zvládnu.
Tím jsem chtěla říct, že jestli ti život přinese potomka do "nesezdaného" páru, pojmenuješ ho ať tak či tak a život poběží dál, budeš to tak muset přijmout.

Konec filozofie, dobrou noc :-) a hezký večer
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:31:52)
Je to všechno pravda, díky ~x~. Středobod vesmíru pro mě svatba není, rozcházet se kvůli tomu rozhodně nechci, ale ALE... No, je fakt, že od života mám zatím skoro všechno, co jsem NIKDY nechtěla nebo "nepotřebovala", ale v globálu jsem spokojená :-)
 Lilila 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:30:20)
Pikkolo, nevím jak v pohodě přežít svatbu mladšího bratra ~t~, jsem benjamínek. Ale mám poznámku mimo hlavní téma - opravdu důkladně si rozmysli, jestli si fakt chceš s tímhle chlapem dítě pořídit. Mně to totiž připadá, že deklarovaná nechuť k ženění je vlastně nechuť k převzetí odpovědnosti za tu budouci, byť zatím teoretickou, rodinu v případě nějakých taktéž budoucích problémů. Protože kdyby se fakt něco špatného přihodilo, k exmanželce ( a rovněž teda k exmanželovi ) bude mít poněkud jiné povinnosti něž k expřítelkyni. A kdyby došlo k tomu nejhoršímu, o ovdovělé partnery náš právní systém pamatuje taky trochu jinak, než o osamělé pozůstalé ........... nikoli cynismus jen realismus ~n~
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:35:07)
Psala jsem už výše, jak to s ním je, myslím si, že je to docela pochopitelné. Vztah máme normálka funkční a jsme spolu dost dlouho.
 Lilila 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:39:25)
no nevím, měli jsme funkční vztah před svatbou 13 let ... a přesto, ruku do ohně bych nikdy nedávala ani sama za sebe ~t~

ale furt dobrý, žádnej rozvod na obzoru, abych tě tu nestrašila ~b~
 Winky 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:36:18)
pravdu díš, vážně souhlasím.... ovšem druhá strana mince jsou dluhy exmanželů které řeší exekutor u exmanželky.....
To by jeden nevystrčil nos ze dveří, kdyby se musel obrnit proti úplně všemu :-(
Opravdu jdu spát :-) pardon..... Dobrou
 Lilila 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:41:11)
no jo, to máš taky pravdu, je potřeba si fakt připouštět všechny alternativy a mít oči otevřené ~f~
 DENISA 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:31:40)
Pikkolo, uz to tu bylo receno, byt treba trochu jinak........ Netrap se tim co nemas, raduj se z toho co mas. Pises, ze mas skveleho partnera a pracujete na diteti, tak se rozhlidni kolem a uvedom si, kolik mas kolem sebe vdanych pani, ktere jsou sice vdane, ale vztah jim vubec neklape. A zamysli se nad tim, co by sis vybrala. Resis prkotiny, svatba je sice krasna vec, ale jen kdyz se vyvede. Ja planovala jako blazen, resila kazdy detailik na satech, pak mi ji celou zkazila obycejna ryma. A je to jen jeden den v zivote, nic vic, proti tem dnum, tydnum, mesicum a rokum, kdy muzes byt stastna, sice jako svobodna ale ve fungujicim vztahu. A co ty vis, treba to jednou navrhne sam, treba az bude dite. Jedina cesta, jak mu zosklivit tento akt jeste vic, je tlacit na nej.
 rybushka 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:38:53)
já vezmu odpověď z jiného soudku než ostatní - jo, znám to - ženil se mi o dva roky mladší bratr v době, kdy mně bylo tuším 28 let a byla jsem bez přítele.... když to oznámili, málem jsem sebou sekla a to spolu chodili cca sedm let, ne-li víc, a dalo se to čekat

ale pak jsem to rozdejchala a začla se těšit a svatbu jsem si fakt užila... dva roky na to jsem se vdala taky ;) jestli to bylo dobře nebo nebylo, o tom te´d hodně přemýšlím, ale to je zase jiná historka
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 22:41:43)
Jé, tak aspoň někdo má zkušenost :-). Co příbuzenstvo, dostalas kapky? nebo taktně mlčeli?
 Helen78, kluci 06, 08, 10 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:07:23)
Tak u nás jsem se vdávala já první, ale brácha je mladší jen o rok. Teď nedávno se zrovna ženil a na svatbě byli všichni sestřenice a bratranci, se kterými se všichni stýkáme, jsme shodou náhod všichni max. o rok mladší nebo starší a všichni ostatní jsou svobodní. Tak samozřejmě tam od příbuzných proběhlo a kdypak se dočkáme toho, že budeme i na vaší svatbě, atd. a nejčastější odpověď byla, že zatím to není na pořadu dne. Ale u nich vím, že je to oboustranné, kdežto u tebe ne, takže odpovědi typu Nám to takhle vyhovuje, by byla od tebe přetvářka.Ale třeba u nás v rodině už se to bere tak, že svatba už nemusí být pokaždé a spíš teda než na svatbu se většina ptala, kdy plánujou rodinu. A to ty plánuješ, tak bych se toho nebála.
Víš, mě by spíš vadilo, že se nechce ženit z důvodu, co mu provedla jeho exmanželka, a tím mi přijde, že tě vlastně hází s ní do jednoho pytle. Dám blbej příklad - mého expřítele bývalá přítelkyně byla na peníze. Takže když jsme spolu pak někam šli my, tak buď po mně chtěl, ať si platím vše sama /žádné jednou já, jednou ty/, nebo jsme tam prostě ani nešli, že to bylo drahé. To se mě dost dotklo, že si myslel, že já budu stejná. Jo a jinak můj manžel se taky ženit nechtěl, ale z důvodu, jak už to někdo psal, že nesnáší, aby mu někdo gratuloval. Navíc jeho rodina se nikdy s žádnými příbuznými nestýkala, ač jich měli dost, tak nechápal, proč chci mít na svatbě tetu a strejdu. No nakonec to dopadlo tak, že jsem nečekaně otěhotněla, a oznámila jsem mu, že pokud se teda nehodlá ženit, tak O.K., dítě se bude jmenovat po mně. Svatba proběhla, je to už několik let, a můj manžel na ní vzpomíná snad každý měsíc a ženil by se hned znova, takže tak.
Každopádně svatbu bratra si užij co to nejlépe půjde.Helena
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:22:55)
Já jen doufám, že se mě moc ptát nebudou. Půjdeme tam spolu s přítelem a příbuzný maj z něho dost respekt ~t~, tak si třeba netroufnou se zeptat :-). Ale všem je skoro 80 a neuznávaj nic jinýho, než svatbu ve dvaceti, max. třiadvaceti letech. Babička se vdala ve čtyřiadvaceti a byla poslední z kamarádek z vesnice ~a~.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:13:23)
Pro mě to není cár papíru. Je to všechno i právně hodně jinak, než když s ním "jen" chodím. Ale není to pro mě to nejdůležitější na světě.
 Jana Nová 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:00:52)
Pikkolo, můj - nyní už - muž, se taky ženit nechtěl za žádnou cenu. Že prý je to jenom cár papíru, on nějaký trapný obřad na radnici neuznává a blablalba :-). Časem jsem z něho vydolovala, že mu dělá extra problém ta představa davu lidí, vadilo mu být středem pozornosti... Při představě tzv. tradiční svatby s tradičními soutěžemi, kapelou ze dvou lidí co zpívá děsivě queeny a dechovku plus nevěsta co vypadá v přeplácaných šatech jak dort - z toho všeho by doslova blil ~t~. V zásadě jsem s ním souhlasila, takže jsme nakonec zorganizovala pidi svatbu. Přesvědčila jsem ho, aby pozval aspoń své rodiče, aby jim to nebylo líto ~t~. Organizace trvala přesně jeden týden. Samotný obřad jenom my dva, svědci a nejbližší rodina - cca deset lidí dohromady. Pak pro svatebčany oběd s několika chody v luxusní restauraci - což jsme si mohli dovolit jenom proto, že nás bylo tak málo. A pak večerní party pro přátele, kamarády a ostatní v oblíbeném baru. Škoda, že už jsem byla těhotná ~v~. Nakonec byl doslova nadšený ~:-D.
Jinak, je jasné, že tvůj přítel má evidentně jiný problém. Je otázka, jestli ho to časem přebolí nebo jestli v něm ten strach zůstane. Na druhou stranu já bych se na tvém místě aspoń maličko urazila, kdyby si mě kvůli předchozímu zklamání nechtěl vzít, protože by mě štvalo, že mě vlastně potenciálně považuje za stejnou mrchu jako exmanželku. A to není fér ~d~
 Helen78, kluci 06, 08, 10 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:13:27)
A jinak s tím jménem - v tomhle jsem asi jiná, ale mně záleží na tom, aby se dítě jmenovalo jako já. S dvouma dětma chodíme pořád někde po doktorech a všude mrknou na kartičku pojištěnce a mě hned osluvují automaticky příjmením dítěte. Vadilo by mi je opravovat, že já se jmenuju jinak nebo to přejít. Holt každá to máme jinak.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:17:40)
Taky by mi to vadilo, a to tak, že hodně. Přesně z těchto důvodů. Mám tendence být v tomto hodně "poctivá" a uvádět věci na pravou míru, takže bych příjmení opravovala. Např. když jsem někde s nevl. dcerou a lidi mě oslovují jako její maminku, tak řeknu, že nejsem maminka. I když do toho nikomu nic není, prostě mi to nedá, připadala bych si, jak když kradu ~t~
 Jana Nová 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:16:42)
Danielo, nic o tlačení na přítele jsem nepsala, ba ani nenaznačovala ~;). Vytváření tlaku na partnera za účelem svatby neuznávám. Šlo mi spíš o to, že je potřeba zjistit, jestli se partner skutečně nikdy nechce znovu ženit nebo jestli je šance, že změní názor. A pokud platí první varianta, ale bere jejich vztah vážně, tj. chce se zakladatelkou žít a mít děti, svatba fakt není to nejdůležitější.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:07:47)
Já se taky malinko urazila, ale jsem celkem empatická a navíc jsem to prožívala všechno s ním - včetně svědectví u soudu :-©. Myslím si, že ho to přebolí. Taková svatba, jak ji popisuješ, by byla pro mě uplně super. Na nějaké extra velkoleposti vážně nejsem, ale odbýt to v džínech na úřadě by mi přišlo smutný. Organizace týden - to taky jde ~d~?
 Helen78, kluci 06, 08, 10 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:21:55)
my měli nakonec takovou klasiku svatbu, na oběd asi 30 lidí a vše bylo zařízeno během pár dnů. Jak nechceš nic extra, zajdeš do salónu a je to. Já byla těhotná, bylo mi furt blbě, nechtěla jsem nic zařizovat, to taky nemusim. Švagrová svatbu připravovala 8 měsíců, popravdě nikdo nechápal, co pořád zařizovala. Nejdůležitější je termín a zamluvit restauraci a jinak jde vše rychle. Kamarádka se takhle vdala měsíc před porodem, pořád taky přemýšlela, jestli se má vdát, tam to ale bylo obráceně, on ač rozvedený chtěl, ona svobodná nechtěla. Nakonec měli svatbu na zámku, jen s nejbližší rodinou, tam pak měli i raut.
 Jana Nová 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:25:31)
Pikkolo, já ti fakt rozumím. A zorganizovat svatbu za týden jde taky. Úplně nejdřív jsme si jeli s mužem koupit oblečení - on oblek a já něco slavnostního, neokázalého, v čem bych nevypadala jak velryba - byla jsem v šestém měsíci. Pak jsem objednala restauraci a ten oblíbený bar. V restauraci jsme chvilku ladili s panem provozní menu, nápoje, květinovou výzdobu, atd. - byl to moc příjemný člověk a profesionál, šlo to fakt skvěle. Dva dny před svatbou jsme s babičkou upekly koláčky. Babička nám jako svatební dar upekla dort. Na oslavu s přáteli nám tchán vyrobil své legendární chlebíčky plus jsme vzali upečené koláčky a všechno ostatní - hlavně pití jsme zaplatili podle skutečné útraty v baru. Hudbu zajiš´toval jukebox - každý si pustil, na co měl chu´t. Fakt jsme si to hrozně užili.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:30:21)
Tak to zní vážně skvěle ~R^!
 Jana Nová 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:32:59)
Hlavně žádná křeč ~v~. Držím ti palce, a´t ty chytré řeči svatebčanů, kterým do vašeho vztahu nic není, v pohodě ustojíš ~R^
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:34:48)
Díky, začínám bejt fakt uklidněná.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:24:06)
Pikkolo - tak já jsem to taky přežila!!! Taky jsem se vdávala mnohem později než můj brácha, je mladší ode mě jen 11 měsíců, ženil se když mi bylo 23, jemu 22 takže dosti brzo, no já jsem v tu dobu ještě studovala, takže jsem byla jakoby "z obliga". Ale i tak to bylo trošku nepříjemné. A děti měli záhy potom.
Kdežto já se pak vdávala až ve svých 31 letech, děti měla ještě později, je mezi nima 9letý rozdíl.

Jo a brácha už je podruhé ženatý!

Co poradit nevím, je to fakt fraška, svatba jako taková, určitě jsem si svoji svatbu, ani ničí jinou, "neužila".
Nápad s vtipnou odpovědí je dobrý, možná něco v tom smyslu, že na lásku nepotřebujete papír a že mít svatbu není dneska in. Nevím co poradit, neberer si to tak, jsou horší věci v životě, tohle je fakt blbina. Hodně štěstí v práci na mimču ~R^
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:29:23)
Děkuju ~x~, mimčo snad bude ~s~. To taky nejdřív nechtěl a teď se na něj jen třese ~:-D. Taky jsem s bráchou o 11 měsíců! A jsem ráda, že se to nestalo jen mně!
No, asi budu tvrdit, že jdeme s dobou a že už to není móda. Snad to nějak dopadne.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:33:44)
To bude dobré! Uvidíš! Je prima, že máš přítele a že na miminku pracujete - to je důležité, všechno ostatní není až tolik. A třeba si dá časem říct.

Můj MM se taky nechtěl dlouho ženit, no pak najednou chtěl, a jak teď rád říká - "to je moje žena" - někdy se tím skoro chlubí ~z~
 10.5Libik12 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:26:10)
koukej, svatbu musíš našéfovat, málokterej se chce ženit:)

Bráchovi vše nejlepší a tobě držím palce.
 Pikkola 


Re: Mladší bratr se žení 

(10.10.2009 23:33:28)
Libiku, já jsem prachšpatnej šéf ~d~. A bejkům zabejčenejm se prachšpatně něco šéfuje... Počkám, až zesenilní a zblbne, pak to půjde samo ~t~~t~~t~
 Andrýsek1 + 2 


Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 0:07:57)
Špatně, připadala jsem si jako outsider. Ale jeho rozvod a ne zrovna pěkný jsem pak nesla ještě hůř, tak si vyber...dneska už je mi jasné, že o tom papíru to není. Vdaná nejsem do dnes, brát se sice chceme, ale nevidíme to jao prioritu, posun názorů. Priorita je pro mě teď zdravé dítě ~;)
 Struhalka 


Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 4:08:21)
Pikkolo, chápu tvého partnera, že se nechce znovu ženit, když nedávno prodělal těžký rozvod a ještě se z toho nezotavil. Já prodělala těžký rozvod jako ne úplně přímý účastník – rozváděla se moje matka (ale já jí hodně pomáhala a podporovala ji, většinu věcí řešila s ní a některé dokonce za ni, protože na to neměla sílu, takže jsem si to hodně „vyzkoušela“) a mně tenkrát bylo už 30, takže ne že by mě to postihlo v nějak nezralém věku, ale přesto to byla tak otřesná zkušenost, že jsem se tehdy sama zařekla, svatbu ne! Soužití ano, ale fakt jedině na bázi oboustranné dobrovolnosti. Protože muset eventuelně prodělat něco takového, co moje matka (člověk nikdy neví, zda ho to někdy nepostihne, jakkoli to třeba zpočátku, nebo i léta bylo o.k.), brrr!!!
S tímto přesvědčením jsem o něco později vstupovala i do svého nového vztahu – byla jsem krásně zamilovaná, cítila jsem, že by to tentokrát asi zřejmě mohlo být ono, po asi dvou letech jsme dokonce začali zkoušet miminko a povedlo se. Byla jsem naprosto šťastná, v prvním těhotenském tranzu, kdy člověk skoro nevnímá nic jiného než svoje těhotenství a věci s ním související. Partner věděl, jaký názor na manželství mám a proč, ale přece se v prvních týdnech zeptal, zda chci teď i nadále zůstat slečna X-ová nebo se stát paní Y-ovou. (Ne že by na mě nějak tlačil, jen prostě chtěl dát najevo, že je připraven převzít odpovědnost, jak se sluší :-).) Poněkud mě tím zaskočil, protože jak jsem tak byla v tom rauši, tak zrovna tohle se mi jevilo zcela nedůležité, nepodstatné, okrajové, ale zauvažovala jsem. (Nejhorší odpor k manželství už ve mně mezitím stačil vyprchat.) Ale ani po delší úvaze se mi to nezdálo důležité. Důležité se mi zdálo, že se máme rádi, moc, že chceme spolu žít, že jsme se dopracovali k tak zásadnímu rozhodnutí, že chceme mít spolu dítě, a že to dítě je na cestě. Důležité, ba nejdůležitější ze všeho pro mě (pro nás oba) bylo, aby bylo dítě zdravé. Všechno ostatní bylo podružné. Svatba taky. Jenom fakt, že během pár měsíců musím ukončit svou životní etapu ve městě, kde jsem žila víc než 15 let, a začít novou v jiném městě, tj. během těch několika měsíců zajistit a zrealizovat výměnu bytů, zvládnout se přestěhovat a zařídit hnízdo pro rodinu, to všechno s tím, že moje mozková kapacita je soustředěná hlavně na probíhající těhotenství (hlava zatemněná těhotenským hormony), to tak byla jediná věc mimo těhotenství, která mi dělala starost. A tak jsem otázku svatby celkem pustila z hlavy. Partner nenaléhal (i když úplně jedno mu to asi nebylo, ale byl ke mně citlivý). Ale jak měsíce uplývaly, přece jen jsme se k tématu vraceli, a já – možná zrovna pod vlivem těhotenských hormonů – už zdaleka nebyla tak radikální jako v době po tom rozvodu. No prostě nakonec jsme si řekli, že bychom do toho šli (asi hlavně, abychom udělali radost rodičům, zvlášť partnerovým, kteří ve svém hodně pokročilém věku už možná ani moc nedoufali, že se toho ještě dožijí). Ale naprosto jsme se shodli, že když už, tak ale rozhodně jen docela malá svatba, maximálně civilní, bez tradičního svatebního „foklóru“. A vybrali jsme si i termín. Kvůli nějakým dalším okolnostem to nešlo hned, spadal až do mého 6. měsíce. Vyhlédla jsem si šaty, ne prvoplánově svatební, prostě jen bílé, jednoduché, s širokou dlouhou sukní, aby se mi do ní vešlo rostoucí bříško, zakoupila je – a posléze neupotřebila :-). Ze svatby nakonec sešlo (kvůli mírným spekulacím s bytem :-)), ale nijak jsme to neprožívali, ono dál než k tomu výběru data jsme beztak ani nepokročili, nic jsme neorganizovali, rodičům jsme taky ještě nic neřekli, takže zklamaní nebyli, a posléze důvod uznali. A do šatů bych se byla stejně už nevešla, i když jsem je pořizovala s rezervou :-)!
Směna bytů se na poslední chvíli zdařila, stihla jsem se přestěhovat těsně před porodem, miminko se narodilo a nastal kolotoč kolem něj. Že jsme nesezdaný pár s dítětem nás nijak netrápilo, prožívali jsme svoje rodinné štěstí. Časem překážka k sňatku pominula, ale my jsme byli jednak plně vytížení každodenním chodem rodiny a jednak docela dobře zaběhnutí tak. Na úřadech jsme se leda smáli, když jsme vyplňovali každý jiné jméno a dlouho i jiné trvalé bydliště, rozhodně jsme se nestyděli a nepřipadali si trapně! Naopak – byli jsme naprosto spokojení, že žijeme jako spořádaná rodina, a docela i hrdí, že žijeme možná spořádaněji než leckterá jiná, která na to „papír“ má!
Za čas bylo na cestě druhé dítě, a to už jsem teprv neměla pomyšlení na vdavky – to nám do půlky těhotenství naháněli strach, že by dítě mohlo mít nějakou vážnou vadu kvůli našemu pokročilému věku! Nevím, kdo by za takových okolností měl chuť zařizovat svatbu :-(…
Naštěstí to dobře dopadlo, ale do svatby už jsme se nehrnuli (taky by mi možná bylo přišlo trochu nespravedlivé, aby jedno dítě bylo tak a druhé tak, i když je to blbost…) Pak zas ten kolotoč kolem druhého miminka, tentokrát ještě umocněný doposud malým prvním dítětem… (To člověku vážně nepřijdou myšlenky na ptákoviny, to je rád, že jakž takž stihne nezbytnosti!) Když nápor trochu polevil, myšlenky na svatbu jsme zase mírně oživili, ale vždycky když jsme si tak s tou myšlenkou trochu pohrávali, něco do toho přišlo (mimo nás). A protože jsme to pořád nepovažovali za otázku života a smrti, v klidu jsme to nechali plavat… :-) Až loni jsme se přece jen asi napočtvrté rozhoupali, a i když do toho zase cosi přišlo, už jsme to neodpískali, nýbrž dotáhli i přes nepříznivé průvodní okolnosti přece jen do konce! A tak jsme se po osmi letech a dvou dětech (v mých 40 letech!) formálně sloučili, sjednotili jména a naše prozatím (a kéž by nám to vydrželo!) spokojené soužití právně upravili :-)!
Svatba byla – jak už jsme si kdysi přáli – minimalistická a co nejcivilnější. A do poslední chvíle v utajení a ještě taky mimo naše bydliště, takže bez zevlujícího publika a bez případných trapných narušitelů s chomoutem nebo koulí na řetěze, bez únosu nevěsty a podobných hrátek…
Užili jsme si den jako na výletě, s nejbližší rodinou, společně jsme poobědvali v příjemné vesnické hospůdce, přítomné malé děti se odpoledne vyřádily venku v lese, velcí se tam prošli, aby vytrávili před svačinou, pak jsme se s dětmi chtěli přesunout na pouť, starší by byli poseděli u harmonik, ale to nám bohužel zhatilo počasí. Ale i tak to proběhlo v poklidu, bez stresu, bez starostí „co tomu řeknou lidi“ apod. Organizace poměrně nenáročná - měsíc předem jsme museli zajistit termín obřadu a zasvětit do plánu známého oddávajícího, jinak prakticky nic nehořelo. (Akorát babičce jsem zavčasu zamluvila termín u kadeřnice, aby pak nebrblala, že ani to nestihne :-).) Rezervovali jsme v hospůdce, objednali pár výslužek a teprve asi slabé 2 týdny předem pozvali nejbližší rodinné příslušníky (s vědomím rizika, že třeba nebudou moci, což pak i reálně hrozilo, ale nakonec dobře dopadlo). Oblečení civilní, letní – my i hosti, žádná křeč!
A cože jsem to tím poněkud zdlouhavým líčením chtěla říci? Inu, na základě vlastní zkušenosti můžu doporučit: nic nelámat přes koleno, nechat věcem (myslím teď ohledně svatby) volný průběh. Původně jsem se rozhodně vdávat nechtěla – po stresující zkušenosti s rozvodem - čas ale i takové bolavé rozdrásaniny uhladil, díky spokojenému rodinnému soužití jsem přece jen postupně změnila názor a po důkladném „vyzkoušení“ dospěla k opravdu uváženému, kvalifikovanému, zodpovědnému rozhodnutí přece jen manželství uzavřít. (Ono si pak člověk časem mj. uvědomí, že i v případě prostého rozchodu by to za daných okolností – děti, nějaký společný majetek – nebyla žádná jednoduchá věc. Možná dokonce naopak – kdyby k tomu došlo a kdybychom se nedovedli rozumně dohodnout, což se bohužel zhusta stává – nerozsoudil by nás pak vůbec nikdo a plácali bychom se v tom sami. Ale to uvádím jen jako čistě teoretickou možnost, nám se díkybohu vede docela dobře a doufám, že to tak i zůstane :-).) Takže nezoufat, na partnera netlačit, není všem dnům konec! A jak už mnohé diskutující zmínily – i já se připojuji – jsou na světě MNOHEM, ALE OPRAVDU MNOHEM podstatnější věci než svatba (viz výše)!!! Svatba je / může být hezká záležitost (i když zrovna tak dobře ale vůbec nemusí – viz níže), ale co je to třeba proti porodu, který trvává asi tak srovnatelně dlouho (myslím v řádu hodin)! Na to bych se těšila o moc víc, taky ty zážitky jsou nesrovnatelně silnější - a „následky“ v zásadě trvalejšího charakteru :-)!
A k svatbě mladšího bratra – i tuhle zkušenost mám! Dokonce dvojnásobnou! Můj bratr se ženil poprvé nedlouho po studiích, bral si takovou protivnou káču, ale byla to jeho volba - na svatbu jsem mu šla, ale žádnou radost jsem z toho neměla (ani naši rodiče ne). Svatba byla sice malá, zato jedna velká trapnost – neměli jsme si s druhou stranou vůbec co říct, zábava nula, byli jsme rádi, když bylo po všem a mohli jsme si jít po svých. Brrr! Ale že bych se cítila trapně já, jako starší a dosud neprovdaná sestra, to tedy ani v nejmenším!!! To mi určitě ani nepřišlo na mysl! Manželství vydrželo pár let, rozvedli se, naštěstí ještě jako bezdětní. Asi před 3 lety se ženil podruhé, to bych byla naopak na svatbu šla docela ráda, nová nevěsta byla mnohem sympatičtější, rozuměly jsme si docela dobře, tentokrát jsme se ale museli omluvit, měli jsme zrovna druhé dítě ani ne půlroční, bylo léto, příšerné vedro a svatba se konala hodně daleko, takže několikahodinová cesta autem a pak i samotná svatba by byla bývala pro kojeně fakt tortura. Těžko naši omluvu akceptovali, neuměli si tehdy jistě představit, jak to s miminem je těžké, dneska sami mají malé dítě, na které jsou hódně opatrní, tak snad nám to už odpustili… Ale to je jiná kapitola. Jenom jsem chtěla říct, že mě mladší bratr předběhl hned dvakrát a žádné nervy jsem z toho neměla! Opět doporučuji – žádnou křeč! Na trapné otázky svatebních hostí jako kdy už a podobně, bych odpovídala s úsměvem mnohoznačným: uvidíme!
Tak držím palce, pevné nervy a nenechat se vyvést z rovnováhy!
 Merylin5 


Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 9:30:28)
Já to mám obráceně, přítel se chce ženit, já ne. Přijde mi to zbytečná komedie, která na vztahu nic nemění~d~
 Merylin5 


Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 11:43:26)
Já se tvýmu příteli vůbec nedivím, že se nechce ženit, po týhle zkušenosti. To je přeci taky láska, dopřát milovanýmu člověku čas na to, až začne cítit, že svatbu doopravdy chce.

Jinak stejné příjmení - tohle člověk podle mě řeší jen do tý doby, než přijde ňákej velkej problém a člověk pozná, že tyhle kosmetický úpravy pro veřejnost jsou mu naprd a důležitý věci jsou úplně někde jinde.
 Kohnova 
  • 

Re: Mladší bratr se žení 

(11.10.2009 10:01:27)
Ja to sice neznam, ale soucitim s tebou.
Asi budes muset vydrzet a komedii "svatba je blost" hrat i na te svatbe.
Ale tohle, co jsi sem napsala, bych dala preist tvemu partnerovi. Zkusila bych mu uprimne rict, jak moc je to pro me dulezite.
Pokud by to presto nepochopil, ja vim, je to blby, ale nebyla bych s nim. Mne pripada, ze s takovym vztahem je neco duleziteho v neporadku.
Never tomu, ze nemuzes mit muze, ktery o tebe bude doopravdy stat.
 holka anonymka 


Re: Mladší bratr se žení 

(12.10.2009 10:18:22)
Já to u sebe nezažila, moje sestra je o hodně starší, tak to vyšlo :-)
Ale moje neteře - mladší se chtěla vdávat, tak ta starší do toho "musela" jít taky. Mladší otěhotněla, starší "do toho praštila" taky. Ale mám špatný pocit, že ta starší z toho bude velmi nešťastná. Je psychicky velmi labilní a myslím si, že to všechno psych. neunese - není na to prostě připravená. Chce to všechno jen proto, že by "měla" ona být ta první.. :-((( Přitom se svým přítelem si spokojeně žili na kupě docela hodně let.
 AnkaP 


Re: Mladší bratr se žení 

(14.1.2016 10:46:40)
Já myslím, že to zbytečně řešíte, proč by mělo být nějaké pravidlo, že se starší sourozenec musí ženit/ vdávat první? Všechno se děje tak, jak to má být, bratrovi svatbu přejte je to:)

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.