| zdravotnice porodnicodomorodka | 
 |
(6.10.2009 15:55:34)
Kamarádka našla na internetu nabídku jedné porodnice ve Velké Británii, poslala mi odkaz a ptá se:
Přestože je to obrovská nemocnice, mají oddělení pro nízkorizikové, kde se rodí s PA ( community maternity, 1500 dětí ročně) a ostatní (Maternity unit, 5900 dětí ročně).
Kurnik jak to že v Anglii jsou doktoři schopni vyhodnotit zlá risika a pustit kus práce patkám a u nás to nejde?
Navíc jestli dobře cítím obsah sdělení, tak tam nevidím žádné "jsme ochotni akceptovat" a jiné kecy tu obvyklé.
Taky se ptám společně s ní, proč taková jasná a oficiální nabídka a hlavně dodržení této nabídky není u nás stále standartní? Je opravdu nutné stále zastrašovat mediálně známým sdělením, že prood se může během sekundy zvrtnout a pak je nutno zasahovat a zachraňovat?
K vidění tu: http://www.uhns.nhs.uk/communitymaternity.aspx
|
| ---***--- |
|
(6.10.2009 17:02:53)
Tak třeba v Brně Bohunicích se běžně s PA rodí, doktor chodí až když se něco komplikuje... Já bych ho bývala ani neviděla, ale PA se na začátku 2. DP nezdály ozvy (asi vstupní fenomén), tak zavolali dr. On tam jen stál, ani se mě nedotkl, nijak do toho PA nekecal. Co vím od taťkovy druhé manželky, která tam za posledních 8 let rodila čtyřikrát, tak je to takto běžná praxe. U nekomplikovaných porodů doktor chodí až na šití.
Ale jinak jasně, je to holt brněnská porodnická škola, pražáci to mají jinak. Zjevně i v rámci jedné republiky mohou být značné rozdíly.
|
| lllinduska | 
|
(6.10.2009 17:14:38)
Frido, jen pro poradek, oni ti rizika nevyhodnocuji dopredu, ale v okamziku, kdy prijizdis do nemocnice na porod. Ja byla zrovna nedavno se na takovem oddeleni podivat a opravdu nesmis mit sebemensi komplikaci, abys tam byla prijmuta. Taky je tam porod mozny jen bez epiduralu a v me nejblizsi nemocnici byly 2 PA na 5 pokoju.
|
| ---***--- |
|
(6.10.2009 17:16:36)
Jo ještě teda k tomu cvému případu podotýkám, že jsem měla indukovaný porod, tj. určitá rizikovost tam byla (i když prostin zabral během půl hodiny, bylo to hodně nachystané).
|
| Shayla a 3 kluci | 
|
(6.10.2009 21:29:31)
Ivuskah, proc jsi mela indukovany porod, kdyz bylo vse pripraveno? Rekli Ti to? Jen se ptam.
|
| ---***--- |
|
(6.10.2009 23:04:41)
Protože jsem byla blbá :D Měla jsem 10. den po UZ termínu, který i odpovídal mé domněnce o dni početí. Čípek jsem měla tak na dva prsty otevřený, zátka pryč, cítila jsem prstama hlavu... No, jenže už jsem sotva lezla a tak dále, všechny jistě znáte a už jsem to chtěla mít za sebou. Teď už bych čekala dýl, vynutila si změření průtoků (to nikdo tehdy ani nenavrhl), posouzení stavu placenty atd. Dcera měla 3,2 kg, žádné známky přenošení, takže by tam bývala určitě ještě vydržela. Ale porod byl i tak v pohodě (jasně, že bolel, ale zvládala jsem to), takže už to nějak zpětně neřeším. Ale teď si dám víc pozor 
|
|
|
|
|
| Sylva2 | •
|
(6.10.2009 18:38:29)
Já u toho domarodkami tolik zatracovaného Apolináře rodila podruhé taky jen s asistentkou. Doktor přišel až na šití. Poprvé byly komplikace, takže jsem těch doktorů viděla několik. Já na ten druhý porod vůbec vzpomínám ráda. Byla to pohoda, obvykle takhle tady průběh popisují maminy, co rodily ve Vrchlabí. Ono to zjevně jde všude, ale uznávám, že je to trochu o štěstí. Třeba nadstandartní pokoj na šestinedělí se uvolnil asi 2 minuty potom, co jsem dorodila. A hned byl obsazen- mnou. Rodit o 5 minut déle, ležela bych pak možná zase na normálním. Oni nejsou hrozné, ale pohoda to taky není- nebo alepoň před 4 lety nebyla. No jo, utíká to.
|
|
|
| Mlanka, NK 09/05, LA 01/10 | 
|
(6.10.2009 18:44:13)
Je to bohuzel dost zavadejici, posuzovat system na zaklade jedne informace. Cely system porodnictvi v UK funguje PODSTATNE jinak nez v CR. Pokud to trochu prezenu, tak bych dokonce rekla, ze vice mene NAOPAK. "Normalni" je tady spontanni a prirozeny porod, lekarsky zasah je jenom vynucena reakce na nejakou nestandardni a nebezpecnou situaci.
Midwife-led units (porodni oddeleni vedene porodni asistentkou) jsou pri kazde nemocnici, nebo i mimo, a vseobecne je zaznavan pristup, u ktereho je porod veden nucene lekarsky, vcetne ruznych invazivnich praktik.
Je to velmi individualni, co komu vyhovuje, a nema asi cenu srovnavat, ani to moc dobre nejde. Ja treba osobne jsem moc rada, ze ziju tady a mistni system mi je velmi blizky (v bezne ceske porodnici bych byla za nejvetsiho potizistu, resp nejspis bych tam nevkrocila), ale znam strasnou spoustu ceskych a slovenskych maminek tady v UK, ktere mistni system nenavidi. Vsem se holt nevyhovi ;-)
|
| Mickey16 | 
|
(6.10.2009 19:00:24)
"Normalni" je tady spontanni a prirozeny porod, lekarsky zasah je jenom vynucena reakce na nejakou nestandardni a nebezpecnou situaci.
... však tak by to taky mělo být a funguje to tak i v jiných odvětvích zdravotnictví, nohu ti taky nikdo neamputuje jen tak z plezíru preventivně... Bohužel české porodnictví je tak trochu "jiný" svět s "jinými" pravidly
|
| Mlanka, NK 09/05, LA 01/10 |
|
(6.10.2009 23:51:09)
Hmm, to jo, to zni jako rozumny uhel pohledu.
Celkem by mne zajimalo, jak k tomu ceske porodnictvi prislo? tady k tomu totalnimu odmitani jakychkoliv zmen a rozumnych postupu??
Myslim, ze v 60-70 tych letech to byl bezny trend (lekarsky vedeny porod, invazivni metody), ale treba tady v UK se porodni asistentky (i ty starsi) dnes bezne vyjadruji stylem "vy uz nastesti nezazijete to, cim musely projit vase matky nebo babicky...".
Ale nerikam, ze mistni system je dokonaly, to zdaleka ne, bojuje s nedostatkem penez jako kterekoliv jine zdravotnictvi ... akorat ze "respekt vuci cloveku" je tady na vyssim miste.
|
|
|
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 18:52:21)
frido, mě by spíš zajímalo, proč ženy s fyziologickým porodem na Moravě běžně rodí pouze s PA - dokonce jsem v nějakém dokumentu zaznamenala, že se tomu říká tzv. moravská škola  a v Čechách to většinou nejde bez porodníka lékaře? To je mi fakt záhada. Taková malá země a dva radikálně odlišné přístupy 
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 19:53:48)
Kdysi jsem tu podobny dotaz vznasela, odpovidala mi cizinka neco v tom smyslu, ze i pece PAtek na Morave je v podstate "lekarska", cemuz zhruba odpovida i to, co tady holky pisi: "Doktor prisel az na zasiti", cili ze pravdepodobne zenske rodi bez moznosti volby polohy, s rizenym tlacenim a tim padem s epiziotomii atd..
Ale i tak verim, ze to muze byt neporovnatelne lepsi nez s nejakou stvurou typu Zed ci Kilius ci to strasidlo z HK.
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 21:23:39)
No, můžu mluvit za sebe - rodila jsem ve Zlíně pouze s PA, volba polohy naprostou samozřejmostí, bez jakékoliv medikace, tlačila jsem, kdy jsem cítila, že přišla kontrakce a epiziotomie mi byla nabídnuta, odmítla jsem, takže nebyla provedena. Jako úlevové prostředky sprcha, napuštěná vana s levandulovým olejem, masáže. Než došlo na úplné otevření, byl tam se mnou můj muž, moje kamarádka, maminka jiné kamarádky a svědek mého muže. Jo, pár dalších přátel utvořilo hlouček před porodnicí. Nebudeš tomu věřit, všichni šli náhodou okolo 
Ještě jsem si vzpomněla na svoji kamarádku, ta rodila poprvé v Praze, rutinně oxytocin, tlačila za soustavného povzbuzování celého oddělení asi dvě hodiny v leže, nástřih a následná ruptura čtvrtého stupně. Druhé dítě rodila ve Zlíně, s PA, žádný oxytocin a dokonce ani žádný nástřih. Poloha byla taky na její volbě. Byla bez jakéhokoliv poranění. A to jí lékaři tvrdili, že kvůli prvnímu porodnímu poranění musí rodit ideálně CS .
|
| KOhnova | •
|
(6.10.2009 21:32:43)
To zni dobre. Neni duvod neverit. Jsi stastna zena:).
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 21:39:58)
Kohnová, můžu to odpřísáhnout na holý pupík. Já jsem si vážně myslela, dokud jsem nečetla rodinu, že to, jaký jsem zažila porod, je normální Abych ale jenom neadorovala - v jeden moment přišel doktor, že je potřeba rozjet kontrakce, neb jsem tou dobou žádné neměla a přitom už byla otevřená asi na šest cm... Já jsem mu to odkývala, protože jsem si jako vyjuchaná prvorodička díky jeho výstupu myslela, že je to fakt třeba... Za dvě minuty dorazila moje PA a řekla mi, že celou akci zrušila, že pan doktor tady není často a neví, že tady se to tak OPRAVDU nedělá a vyčkávací způsob při porodu není jenom marketingový tah, který se dobře vjímá na webových stránkách porodnice. Tož tak. Když se chce, všechno jde.
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 21:53:03)
Vaclavko, o tom zadna.
Ted jen vedet, jestli je to opravdu zavedeny postup, nebo jestli jsi mela stesti.
Jestli to, co se stalo s tim doktorem u tebe, byla mimoradka, nebo jestli i tam panuje pretacovani kdo z koho a kluci se snazi vystipat patky pryc.
Pokud to ve Zline skutecne funguje, tak je teda dost velka skoda, jak malo se o tom vi.
Muzu se jeste zeptat, jak jste to meli po porodu? Separace se konala nebo ne?
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 22:05:15)
Kohnová, teda, musím říct, že mě zaujalo, jak jsi změnila můj nick . Docela zajímavá podvědomá reakce 
Jinak opravdu nemůžu soudit, jestli situace, kterou jsem zažila já nebo moje kamarádka, je standardní. Nemám tolik blízkých kamarádek, které by rodily ve Zlíně a se kterými bych probírala jejich porod. Pokud si ale vzpomínám, před časem tady zakládala Bamberlok diskusi o tom, jak se rodí ve Zlíně - tam bude asi víc reakcí, ze kterých je možné usuzovat.
Pokud jde o separaci, ta proběhla. Bezprostředně po porodu mi syna dali do náruče, přiložili, potom ho odnesli na ošetření a vrátili do náruče mému muži, než jsem porodila placentu. Nechali nás cca půl hodiny o samotě, pak přišla sestra a syna bez ptaní a naprosto samozřejmě odnesla na prohřátí do inkubátoru. Syn se narodil o půl sedmé večer a já jsem ho viděla znovu až v pět hodin ráno, kdy mi ho donesli, že brečí. Nevím, jaká by byla reakce personálu, kdybych si malého nenechala odnést - ale předpokládám, že kdybych na tom trvala, ustoupili by. Ale jistě to nevím. Vím jenom to, že jestli budu ještě rodit, miminko, pokud bude zdravé, si nenechám odnést.
|
| Mickey16 |
|
(6.10.2009 22:19:15)
Bamberlok psala že dítě dostala až za 6 dnů, sice se narodil brzo (36tt) ale měl přes 2,5kg pokud mi paměť dobře slouží... takže asi "prohřát" atd.
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 22:25:01)
Taky jsem se na tu dlouhou separaci Bamberlok ptala. Psala mi, že byl malý celou dobu v inkubátoru, byl zahleněný a museli ho odsávat a měl problémy s udržením teploty... Nejsem neonatolog, takže nevím, jestli to bylo fakt nutné. Můj syn se narodil přesně 37+0 a na tzv, prohřátí byl cca od osmi večer do pěti do rána. Dostal do postýlky vyhřívací podložku, a to bylo vše, pokud jde o opatření vzhledem k tomu, že se narodil o tři týdny dřív. Pokud si vzpomínám, tvrdili mi v porodnici, že mám štěstí, že se narodil hraničně jako donošený. Jinak by ho asi rutinně čekal podobný osud jako syna Bamberlok.
|
|
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 22:26:25)
Promin, prosim, za ten nick, jsem trupka! Freude...
Ta separace je blba. Nemyslim tragicka, fakt nechci hanet, zaklad bezprostredne po narozeni jste meli a pokud ti ho prinesli, ze place, tak treba i spal...
Ja jsem mela brutalne separovane tri deti, dve ne, rozdil byl velky hlavne v tom, jak probihal prvni pulrok.
Urcite priste zkus, at vas nerozdeluji, i nastup laktace je potom snazsi, alespon ja to tak mela, prsa tolik nebolela, neotekala, atd..
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 22:36:55)
No jo, nedá se nic dělat, Václav má přece jenom podstatně lepší reputaci než jeho brácha .
Ještě se vrátím k té separaci - já nějak nechápu její účel, a zejména její rutinní aplikaci. Rozumím tomu, že část rodiček může být z porodu naprosto vyčerpaná. ALE další část rodiček, a k těm jsem patřila i já, je fyzicky naprosto v pohodě. Já jsem měla naopak několik hodin po porodu tolik energie, že bych šla snad s chutí skládat uhlí... Místo toho jsem ležela v posteli, zírala jsem do stropu a nemohla usnout - a to jsem normálně spáč - a pořád jsem přemýšlela, co je s mým synem. Když jsem konečně asi o půl páté usnula, za chvilku mě vzbudili, že mi nesou syna, protože brečí. Tak doufám, že mezitím celou dobu spinkal...
Dnes by mě zajímalo, jestli bych usnula, kdybych ho měla u sebe a taky, jestli bych neměla takový problém s kojením...
|
| Mickey16 |
|
(6.10.2009 22:44:16)
Ano přesně tak, já zírala do stropu a poslouchala jak v dálce řve nějaký mimino, a přemýšlela co dělá kde to moje... usnula jsem asi o půl pátý a v 5 ho donesli, měl velmi bojovný výraz, ne takový ten apatický roztěkaný pohled novorozeněte a sestra bodře konstatovala že toho teda mohl naspat víc...nejvíc mě překvapilo že jsem k němu ani nic necítila, jak jsem se na něj celou tu noc těšila tak najendou střih a jako by mi donesli cizí dítě, první myšlenka byla "Ježiš to je fakt on, včera mi připadal nějak jinej..." a druhá "Tak když už si ho tam nechali doteď mohli by si ho zas odnýst, ať se vyspím.." Tak jsme na sebe chvíli zírali, on se poblil a já si říkala no to mě brzo začínáš sr.t...
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 22:49:28)
Mickey, promiń, poslední dvě věty mě dostaly do kolen . Ale chápu přesně, jak ses cítila...
|
| Mickey16 |
|
(6.10.2009 22:58:12)
No já byla taková rozladěná, co se toho blití týče tak mě fakt sral či respektive se na tom odrazil přístup sester, on měl reflux, blil vše, a během 24 hodin jsem byla za problémovou protože jsem se dožadovala čistýho povlečení, zavinovačky, plen pod hlavu... což nebyl můj výmysl že, já je pak už i prala v těch hnusnejch sprchách a sušila na okně ale nestíhala jsem sušit a on zeblil všechno... takže se mi dostávalo ponaučení jako že co si to myslím že furt budu chodit pro čistý prádlo a jestli si uvědomuju že jsem v pátek vybrala veškeré prádlo pro celý patro na celej víkend a kvůli mě jiné maminky nemají do čeho převlíct mimino... a je to asi můj problém že že o víkendu neperou, kdyby to hlásili předem donesla bych si vše svoje ale to bylo jen "na miminko vše dostanete ťuťuňuňu. Prostě jsem byla obecně rozladěná a jejich xichty a přístup co zas chci jsem pak přenášela na něj, kdykoli se poblil tak jsem šílela že zas bude problém a tak dále...
|
| Kohnovs | •
|
(6.10.2009 23:06:53)
Presne, Nat mel taky reflux, jenze v te dobe se reflux temer nediagnostikoval, moc se o nem nepremyslelo, nevedelo, Nutriton nebyl.
Byl imrvere zeblity temer az do roka. Mela jsem asi tak dveste frote slintaku, ktere jsem mu menila po dvaceti minutach.
|
|
|
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 22:53:59)
Jj, to jsem mela presne take! U prvniho. Videla jsem ho poprve po osmi hodinach, po porodu jsem si ho nesmela ani pochovat, natoz prilozit.
Byla jsem presvedcena, ze to neni on a "evidentni" fakt, ze mi ho vymenili, jsem i nahlas rekla, normalne jsem ho, chudaka, reklamovala. Ale byl to on.
A taky se pri prvnim pohledu na me mohutne pozvracel. Opravdu definitivne jsme se spolu szili lastne az v momente, kdy se za o neco priznvejsich okolnosti narodila jehi sestra.
|
|
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 22:49:41)
Ja jsem neusnula, taky jsem byla hodne nabuzena, ale nastup kojeni byl neporovnatelne snazsi. Pred tim jsem mela u vsech deti horecky, bolesti, proste horror, pokazde jsem koketovala s myslenkou se na to vykaslat. Mleko se mi nespoustelo, ackoliv prsa byla nalita k prasknuti, sestry v porodnce mi vysvetlovaly, ze jsem vadna.. U poslednich dvou ta vada nejak pomnula. Cim asi tak to bylo? Vim tutove, ze prsa mi mezi tim nemenili..
Hlavne ty separovane deti uz v porodce mnohem vic plakaly a bylo tezke je utisit, neseparovane byly mnohem vic v klidu, resp. dcera mela porod hodne blby, prave hnany oxytocinem (zbytecne) a ta asi prvni tri dny mela denne nekoli obdobi, kdy plakala v tri az petiminutovych intervalech vzdyck minutu-dve. Mezi tim jakoby spala. Evidentne to prozivala znovu, bylo mi ji moc lito, ale vyplakala se z toho a pak uz byla uplne v pohode a nemela ani koliky.
|
| Jana Nová |
|
(6.10.2009 22:58:25)
Hodně jsem nad tím přemýšlela - mám na mysli hlavně souvislost s uplakaností dětí a separací. Můj syn se ode mně prvních devět měsíců vůbec nechtěl vzdálit. Byl nosící dítě, nezajímaly ho hračky, nikdy neležel bdělý v postýlce a nezíral na nějaký kolotoč... Nesnášel kočárek... Strašně často plakal, i když jsem ho nosila. První půl rok to bylo naprosto zoufalé. Plus samozřejmě dobré rady - z jedné strany - nenos ho, nechej ho vyplakat, a´t si ho nerozmazlíš. Z druhé strany jsem poslouchala - spokojené dítě nebrečí, přičemž v pozadí byla vlastně informace o tom, jak jsem neschopná... Fuj, radši nevzpomínat 
|
| ---***--- |
|
(6.10.2009 23:16:24)
Hm, je mi fakt líto, že jste tohle musely zažít... My jsme žádnou separaci naštěstí nezažili a dost tomu přikládám to, jaká byla dcera vždycky pohodové mimino. Ani ty pěstičky neměla zatnuté. Vždycky pěkně spala (teda kojení po hodině a půl beru jako standard :D), nikdy neměla takové ty závislácké stavy (to až teď si začíná vynucovat nošení, ale jen u tatínka, tak to bude asi něčím jiným, na mě kašle :D). Byla vždycky taková pozorná a tichá společnice, já jsem si něco dělala a ona jen tak ležela a koukala, spala přes den vždycky dost málo, ale žádný řev, vždycky byla hodně komunikativní. Tak teď doufám, že se to takto podaří i u druhého dítěte, jsem poněkud rozmazlená matka a vůbec nevím, co bych s nějakým uřvancem dělala
|
|
| Mickey16 |
|
(6.10.2009 23:16:35)
No Míša- šestinedělí nic moc, furt blil, furt řval, já myslela že mi hrábne a udělala bych cokoli aby sklapnul... pak jsem si koupila babyvak a nosila ho v něm a tím jsme překlenuli největší krizi, kolem 3m jsem přestala kojit protože mě to těžcce nebavilo a vadilo mi se na něj pořád lepit... kromě toho přídavné problémy s tím refluxem a jiné moje zdravotní, takže jsem důvodů měla víc ale tohle byl podle mě ten hlavní, mladší syn měl taky reflux, narozdíl od staršího se v noci dusil, nepřibíral a tak dále a kojíme dodnes, takže kdybych fakt chtěla mohla jsem to zvládnout i tenkrát...
No ale on se po tom odstavení nějak zklidnil či co a ode mne odpoutal a to hodně, byl absolutně samostatný, nevžadoval moji společnost, v klidu spal sám v postýlce, nechal se hlídat kýmkoli libovolnou dobu, nevadili mu cizí lidi... kámoška ho jako půlročního hlídala v pozdních večerních hodinách a brala si ho na přednášky na VŠ, no problem... navíc byl extrémně pohyblivej takže v těch 3m když zrovna sám nespal v postýlce tak se píďalil a kutálel po obýváku a zkoumal okolí, a fakt po mě nic nechtěl. A je takový dodnes, šel by s kýmkoli kamkoli na jakoukoli dobu, ve školce je happy a je histerický když přijdu s tím že jdeme domů... doma je nerad a já jsem taky ráda když je pryč, jinak to mezi námi velice jiskří... no co dodat, byli mu 3 roky a poporodní separace je u nás dení téma ¨
To nemluvím o době těsně po porodu mladšího dítěte, kterého jsem milovala bezmezně od prvního okamžiku- pocítila jsem ten rozdíl ve vztahu k obou dětem a nějak jsem to nedávala, Míšu jsem nechtěla, řvala jsem na něj, odmítala jsem ho, posílala do jiné místnosti ať ho nemám na očích a tak, vyloženě jsem ho nenáviděla, chtěla jsem být sama s miminkem- to se později o něco uklidnilo, ale že bych ho bezmezně milovala se říct nedá ani omylem, ale ten vztah je o kategorii níž...
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 23:26:14)
Hele, ono se to dost mozna jeste srovna, uvidis.
Ja jsem to mela podobne, akorat s prichodem dalsiho mimina se to zlepsilo, neco se ve mne jaoby prolomilo, najednou me prestal stvat, ale zacalo mi ho byt tak jako lito, ci jak to rict... On to prijal hodne vdecne, byl strasne snazivy a pozorny, porad se touzil nejak zavdecit. Pak se to postupne porad pomalu lepsilo a nekdy v puberte jsem s nim poprve pocitila takovou tu vrouci blizkost, kterou jsem s ostatnimi detmi mela od narozeni.
Musim rit, ze se na porodnici za tohleto hodne zlobim a nemyslim, ze jim to nekdy odpustim.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Chrysantéma | 
|
(6.10.2009 22:16:31)
Kohnová,
můžu potvrdit!!Rodila jsem ve Zlíně v lednu 2009 úplně stejně a navíc jsem tam před MD pracovala...takže můžu potvrdit z obou stran hřiště = 2x pravda!!!
|
| Belatrix+A(10/09)+J(09/11) | 
|
(7.10.2009 11:41:49)
Chryzantémo a nevíš, jak se ve Zlíně staví k porodu KP? Tady u nás by jeden doktor počkal, až to příjde, druhý by vyvolával dopředu. Jsem spíš nakloněná Zlínu, ale co když zrovna narazím na doktora, který by mě nejradši rovnou šmikl
|
| Shayla a 3 kluci |
|
(7.10.2009 16:13:35)
Belatrix, nejsem tázaná, ani neodpovídám úplně na otázku, ale do vyvolávaného KP porodu vaginálně bych nikdy nešla. Jedině spontánně a nebo pak raději CS.
|
|
|
|
|
|
| ---***--- |
|
(6.10.2009 22:55:55)
Kohnová, nikolivěk. Měla jsem teda dost podrobný porodní plán, tak nevím, jak by to bylo bez něj... Ale svobodu polohy jsem měla 100% po celou dobu, většinu 1. DP jsem byla ve vaně, ozvy chodila měřit studentka PA co půl hodiny podvodním dopplerem. Monitor jsem měla jeden (porodila jsem za 6,5 hodiny od 1. kontrakce), jakmile mi po tabletce začly kontrakce, na balóně, nikdo se nezmínil o tom, že bych měla ležet nebo tak něco. Řízené tlačení -- o to se PA trochu snažila, ale já jsem si prostě tlačila více méně po svém. Rozhodně to z její strany nebylo nic přísně direktivního. Nástřih říkala, že asi bude nutný, řekla jsem, že ještě počkáme, protože ozvy už byly OK a nakonec jsem porodila bez nástřihu, jen s malým natržením uvnitř a na labiích. Malý konflikt pak nastal ohledně neodnesení dcery na vyšetření za neonatologem, ale vpohodě jsme to ustáli, šel s ní manžel. Byli pryč možná 10 minut. Nekoupání sestra taky okecala, ale co je mi po ní, že. TBC nenaočkováno, to bylo naprosto bez řečí, dokonce se mě sami zeptali, zřejmě byla má "alternativnost" všeobecně známá :D
Čili překvapivě, ač wanna-be-domarodka, jsem byla v porodnici s přístupem spokojena (teda pak na šestinedělí ne, ale to už je jiná kapitola). Otázka je, nakolik je to běžný přístup a nakolik si prostě dali bacha, protože vycítili, že o tom něco vím a nenechám se.
|
| Kohnova | •
|
(6.10.2009 22:58:05)
jj, to je presne ono.
Ale stejne to zni na nase pomery celkem povzbudive.
|
| Mickey16 |
|
(6.10.2009 23:04:09)
No oni ho přivezli na takovým vozíku ještě s miminem kolegyně z pokoje, já na něna oba zírala jak husa do flašky a říkala si že to moje snad někde zapoměli... ačkoli vizuálně rozdíl byl mezi nima velký, druhé dítě bylo růžový, blonďatý, kulatý, moje snědé, černé vlasy, skoro černé oči a velice našvaný pohled tak přesto jsem na ně nerozhodně zírala a poté co jsem vyřešila dilema s tím že blonďák můj není určitě jsem si pomyslela že tím pádem moje není ani jedno, protože toho snědýho skřeta nepoznávám. No měl ceduli na ruce, tak jsem se ho teda ujala a mám ji pro sichr schovanou dodnes ale na ty moje rozpaky a "co to má proboha bejt" si vzpomínám dodnes...
|
|
|
|
|
|
| Shayla a 3 kluci |
|
(6.10.2009 21:44:41)
Nechut měnit paradigma. Prostě když jednou řeknu, že to tak nejde, tak to tak nejde a hotovo. Změnit něco, co někdo celý život hlásá, jen tak někdo nedokáže.
Potřeba mít to nařízeno shora. Např. EU nám řekne, že to máme takhle sjednotit, tak to tak uděláme.
Strach. Ze života, ze smrti, z bolesti, sám ze sebe, z jiných lidí, z toho, že po mně chce někdo něco, s čím nejsem vnitřně srovnaný.
Boj o moc.
|
|
|
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)