Judy+2 |
|
(15.7.2009 9:24:14) Nedávno jsem četla v inzertním časopise článek o nové léčbě ekzému - pomocí tzv. lokálních imunomodulátorů. Jako konkrétní příklad tam uvádí mast Protopic. Měla by to být alternativa hormonálních mastí. Máte s tím někdo zkušenosti nebo je to jen další všeslibující reklama? Je to skutečně ke kůži šetrnější než hormonální masti? Prosím napište Vaše názory, předem díky.
|
kamzyk |
|
(15.7.2009 10:54:14) Výňatek z připrav.článku o AE:
Ještě se zmíníme o nových trendech ve výzkumu léků na AE - místní imunomodulancia, a to v krému a masti. Potlačují odchylné imunitní reakce v kůži. Jsou to látky izolované z různých hub – např. Tacrolimus - izolován z v Japonsku z houby rodu Streptomyces (imunosupresivní účinek). Existuje již masťová varianta s názvem Protopic. Dále Pimecrolimus - z něj je k dispozici Elidel, který byl vytvořen pro léčbu zánětlivých kožních chorob. A dále Sirolimus- jde o makrolid izolovaný z houby Streptomyces hygroscopicus, který na buněčné úrovni působí podobně jako tarcolimus. Co se týče těchto nových trendů, v poslední době se hodně diskutovalo o bezpečnosti aplikace těmito lokálními léky atopického ekzému. Výsledkem vášnivých diskuzí je názor, že léčebný přínos těchto přípravků v léčbě AE převažuje nad riziky – avšak pouze za těch podmínek, že budou používána s největší opatrností, tak, aby potenciální rizika byla co nejvíce omezena. Lokální imunomodulační prostředky nechť proto zůstanou v rukou dermatologů, kteří je předepíší uvážlivě vybraným pacientům s plným porozuměním jejich mechanismu účinku. Při správném používání představují mimořádný pokrok v moderní léčbě AE.
Toto správné užívání ovšem nemá nic společného s dlouhodobým (lépe řečeno trvalým) každodenním mazáním např.Elidelu kdykoli, kdy nás napadne,a dokonce kamkoli, kam nás napadne, jak jsem to na vlastní oči viděla u mnoha maminek aplikujících svým dětem tímto způsobem uvedený typ lokálního léku. Zatímco slovo kortikoidy většině maminek nažene hrůzu, slovo Elidel jim zřejmě připadá jako synonymum lehké, jemné a za každých okolností neškodné mastičky pro každodenní užívání (!!!). Takže stejně jako u kortikoidů dodržujeme i v případě lokálních imunomodulancií (Elidel, atd.) jisté zásady, protože pouze tak nám tyto léky přinesou kýžený užitek - používají se krátkodobě, jen co nejkratší dobu během vzplanutí onemocnění a intermitentně, tj.přerušovaně = nikoli trvale! při dlouhodobé léčbě, aby se zabránilo vzplanutí onemocnění, aplikuje se max. 2 x denně pouze na oblasti postižené kožním nemocněním. Jakmile známky kožního onemocnění odezní, přerušujeme léčbu; více k tomu dodá dermatolog, bez něhož ostatně nelze uvedené přípravky získat .
|
|
Manul |
|
(15.7.2009 10:57:43) No, tato léčba není až tak nová, Protopic (a Elidel a nevím jestli ještě něco) je na trhu minimálně 5 let (možná mě někdo opraví). Jesli je šetrnější? Nevím, proč se spousta lidí bojí kortikoidů jako čert kříže. Pokud se správně používají - lokálně, krátkodobě, tak se nic neděje. Četla jsem, že protopic (a podobné) se používají spíš dlouhodobě, na udržení stavu, kortikoidy krátkodobě, při akutních problémech. Já jsem i protopic používala spíš v kratších intervalech, asi to s mým ekzémem nebude tak strašné. Jinak ale tyto přípravky fungují, zjednodušeně řečeno, tak, že lokálně potlačí imunitní reakci kůže (ekzém je vlastně taková přehnaná reakce kůže). No, a z toho důvodu je potřeba si dávat dobrý pozor, aby se tyto masti nedostaly třeba na opar, kterému by se potlačením imunity velmi pomohlo...
|
Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(15.7.2009 22:22:59) "Nevím, proč se spousta lidí bojí kortikoidů jako čert kříže. Pokud se správně používají - lokálně, krátkodobě, tak se nic neděje."
Manul, prosííím, co je to krátkodobě??? Když mažu skoro 9-měsíčního synka mastí s hydrocortisonem 5 dní v kuse na noc, je to moc???? jenže on by chudák potřeboval takovou terapii asi min. 10-14 dní, a já se bojím to nějak přehnat...
|
kamzyk |
|
(15.7.2009 23:06:34) Zajímavá věc u kortikoidů- terapeutický efekt při nepřetržitém podávání není vyšší, než pokud se udělá pauza v podávání (resp.mazání). Takže: zásady používání kortikoidů:
Neléčí onemocnění, ale pouze ho zklidňují a to jen po dobu, kdy je pacient používá. Není vhodné je nadměrně užívat, ale ani je pro jejich možné nežádoucí účinky a priori odmítat a zatracovat – používáme ho především v dobách největšího zhoršení ekzému a k překonání kritických obtíží. Jakmile se atop.ekzém zlepší, ihned hormonální lék vysazujeme a vracíme se k osvědčeným udržovacím lékům a zvláčňujícím mastem. Této léčbě říkáme intervalová, protože hormonální léčbu vždy na několik dnů přerušujeme a používáme jiný, nekortikoidní lék. Pauza v hormonální léčbě by měla být nejméně tak dlouhá, jak dlouho jsme hormonální lék používali. Mnohem lepší ale je, když je dvojnásobná. Je vhodné si přesně značit do kalendáře, kdy používáte kortikoidní krém nebo mast. V praxi to například znamená, že 3 dny použiji hormonální lék a 6 dnů ošetřuji jiným způsobem. Volbu konkrétního léku je nutné ponechat na kožním lékaři, který při doporučení musí vzít v úvahu věk pacienta, rozsah a lokalitu ošetřované plochy, typ a stádium ekzému, eventuální druhotnou infekci a typ kůže pacienta.
Je potřeba zmínit zásady správné strategie používání kortikoidů:
1.Frekvence a doba používání: aplikovat 1x denně. Je-li to z důvodů kosmetické přijatelnosti možné, pak spíše na ráno. V opačném případě na noc (kortikoid aplikujeme po vstřebání zvláčňujícího krému -asi za půl hodiny po promaštění). Výjimkou této frekvence je potřeba zklidnění akutního stavu, kdy při zahájení léčby lze nárazově aplikovat 2x denně, obvykle po 3 dny.
Intervalová léčba –viz předchozí odstavec (každodenní používání kortikoidů bez pauzy je velká zátěž pro kůži a terapeutický efekt není vyšší než u léčby intervalové – naopak). Další cestou, vedoucí k omezení nežádoucích účinků kortikosteroidů, je zahájení terapie silněji účinným preparátem a postupný přechod na preparáty s nižší účinností – tzv.sestupná léčba. Jako kombinovaná terapie se označuje kombinace sestupné a intervalové terapie.
2.Místo a rozsah používání: důsledné dodržování pokynů lékaře je třeba zvláště při používání na obličej, krk, podpaží, třísla, genitál a obecně jemnou kůži malých dětí a u velkého rozsahu. aplikovat pouze bodovitě, na postižené partie (není určeno k plošnému promazávání !)
3.Síla léku: obecně se doporučují kortikoidy takové síly, které stačí chorobu zvládat. Jiným slovy- volba preparátu je v rukou lékaře, který situaci po vyšetření a probrání s pacientem posoudí. 4.Množství léku používat jen nezbytně nutné množství léku (1 dávka = množství, které se vejde na bříško ukazováčku. Např. na ošetření jedné horní končetiny dospělého člověka mají vystačit 3 tyto dávky ). Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, jen větší zátěž pro kůži.
5.Nezapomínat při léčbě kortikoidy i na promazávání. Kortikoidy mají pro pacienta především účinky protizánětlivé a protisvědivé. Nelze ale spoléhat jen na ně, protože suchost kůže a obnovení kožní bariéry proti zevním vlivům totiž kortikoidy nemohou zásadněji ovlivnit. Naopak používáním emoliencií se napomáhá léčbě, hojení a "šetří" se spotřeba kortikoidů, a tím se zlepšuje i ochrana kůže. Řada výrobců proto rovnou ke kortikoidní masti vyrábí i příslušný masťový základ ("bazi") k promazávání.
6.Samoléčitelství, používání kortikoidních mastí od příbuzných, známých, atp. je zásadně nevhodné. Z důvodů dosažení optimální účinnosti, ale i bezpečnosti, by měl pacient svého lékaře informovat, pokud se při používání kortikoidů neřídil obecnými či konkrétními pokyny. Hlavní zásadou bezpečné léčby hormonálními přípravky je krátkodobé použití hormonálního preparátu jen k překlenutí nejhorších projevů. Při dlouhodobém používání si totiž kůže na kortikoidy zvykne a jejich účinek slábne. Při náhlém zhoršení už tak rychle „nezaberou“ a na ošetřovaných místech se kůže začne ztenčovat. Po letech vtírání mohou hormonální léky způsobit nežádoucí změny nejen na kůži, ale i v celém organismu. Intervalová léčba hormonálními léky, o které jsme mluvili v předchozí kapitole, výrazně snižuje riziko vzniku nežádoucích účinků.
Kromě těchto obecných zásad samozřejmě platí, že je třeba se řídit radami lékaře pro konkrétního pacienta a dle aktuálního stavu choroby.
|
|
kamzyk |
|
(15.7.2009 23:09:26) PS:Mulderko, podniklas nějaké kroky k zjištění, s čím AE syna může souviset? (alergologie, atd.)
|
Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(15.7.2009 23:18:22) Kamzyk, chystám se na to - budu se snažit o žádanku na alergologické testy. Jinak jsme v péči dermatoložky, která mi připadá, že ví, o čem je řeč... akorát syn se jaksi škrábe pořád dál a dál... te%d jsem pořídila konopný krém a na noc budu muset zas chvilku dávat tu mast s hydrocortisonem. To je hned vidět rozdíl, kdy ji má a kdy ne - bohužel.
|
kamzyk |
|
(16.7.2009 9:38:12) Mulderko, tak to je dobře, u dětí 0-3 roky je rel. častý souběh potrav.alergie a AE, ze všech alergenů jmenujme BKM, které statisticky vedou.
Ještě chci napsat, že alergo vyšetření = Pricky (kožní) a krevní testy (sIgE) alergie, vedle těchto alergií existují i jiné potravinové reakce (nonIgE alergie, atd.), a proto já osobně dávám v testování přednost systematickému pozorování, kdy sami vypozorujeme, co vadí a co ne- 3 týdny se drží urč.dietní opatření s vyloučením nejčastějších alergenů a pak se opatrně a systematicky zavádějí do stravy. Pauza v podávání urč. potravin nám významně pomůže rozpoznat případné alergeny. Jde vpodst.o EET test, stará známá věc
|
Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(16.7.2009 23:17:09) Kamzyku, díky za detailní vysvětlení Ad alergie na BKM - s dr. se shodujeme v názoru, že ta by to být neměla, zaprvé - AE se objevil na pusince už kolem 3-4 měsíců, kdy jsem plně kojila, rozlézat se začal po ATB v 5 měs., kdy se syn taky bohužel z 80% odstavil /měl silný zánět průdušek, špatně se mu dýchalo a nemohl pořádně sát/. Za druhé jsme pokusně spořádali plechovku HA mléka - sice se zlepšil, ale mohlo to být taky tím, že jsme zároveň mazali kortikoidy - dodatečně mě napadlo, že se to asi nemělo míchat.../ Ještě k těm krevním a kožním testům - podle mě se s nimi přece může ušetřit fůra času, spíš než naslepo vynechávat jedno jídlo po druhém a čekat, jestli se náhodou do něčeho netrefím. Zítra se půjdu poradit s dětskou dr., určitě bych to alergo uvítala.
|
kamzyk |
|
(16.7.2009 23:48:16) Mulderko, alergie na BKM může nastat za plného kojení.
Zlepšení v souvislosti s HA mlékem - při použití kortikoidů není skutečně žádný div, že nastalo Takový test nemá smysl.
Naslepo???!vynechávat jedno jídlo po druhém???!!! Ale vůbec ne. Říkala jsem SYSTEMATICKY Za cca 2 měsíce máš jasno, což je dřív, než se objednáš na alergologii a než ti přijdou výsledky testů, kterými se stejně poznají pouze a jedině IgE alergie, nikoli např.nonIgE alergie a jiné potrav.reakce.
A vůbec, myslím, že bys mi možná mohla napsat na mejl...aneb potřebuješ si trochu poopravit představu o systematickém vedení
|
kili | •
|
(17.7.2009 7:10:55) - alergie na BKM za plného kojení ? no, to nevím
- pozorování je určitě lepší než laboratorní testy, kor ve věku 5 měs.
- labor. vyš. se odhalí i nonIgE alergie, taky ne vždy - ale to ani alergeny IgE odpovědi, že
- popisuje AE na pusince, to bych tedy moc za AE kor v tom věku něpovažoval, kor když píše, že to bylo po infektu a po užívání atb
|
kamzyk |
|
(17.7.2009 10:37:52) Jasně, že máte pravdu. Ještě ale k alergii za plného koj.-my jsme právě ten případ, dcera reagovala velmi silně (AE, dušnost, průjmy s krví) na to, když jsem jako koj.matka pozřela cokoli z mléka. A v 6M (byla plně koj.do 10M) jí byla diagnostikována alergie na beta-laktoglobulin (resp.nejen na něj, dg.: multiproteinová senzibilizace s IgE mediovaná s převahou BKM).
|
kili | •
|
(18.7.2009 8:36:38) hm, takto extrémně to není až tak časté, navíc mi přijde, že jde o git onemocnění zprostředkované smíšenou (IgE i non-IgE) alergickou reakci. Fakt je, že alergen se do MM dostane a byť ve stopovém množství je s to jak sensibilisovat, tak navodit prudkou reakci.
Když už vás toto postihlo, pak pokud eliminace alergenu (krom BKM jím bývají vajíčka, ryby, soja, cereálie..) vedla k nápravě, patříte do té šťastnější poloviny, jakkoli není co závidět, pravda.
Možná už jste to psala, nevím, ale optám se v jakém věku je nyní Vaše dítě a jaké projevy nyní alergie má.
|
kamzyk |
|
(18.7.2009 10:20:17) Vychytala jsem to brzo, v jejím 2M jsem už měla dietu a dcera byla pak už bez AE a jiných příznaků (stolice, atd.). Zareagovala také na 1.dávku Infanrixu Hexa (kopřivka, dušnost), dostává tedy spec.vakcíny v očk.centru Motol (např.ActHib, DTVax, atd.) a je to OK.
Dnes je jí 27M a je dodnes kojená, pořád je OK, IgA měla sice při min.odběrech (v 18M) cca 3xpod normou, ale to mě neznepokojuje, IgE cca 3xnad normou. (jak je to dnes, nevíme). Každopádně v souč.době jí naskakují inhalační alergie- roztoči a pyly (dle Pricků, které byly na konci května), ale ještě se to navenek neprojevuje. Co se projevuje, je její citlivost vůči BKM, vejcím, kde i stopy (sáhnutí si na rozbité vejce a olíznutí, dtto vanička od jogurtu, atd.)mohou způsobit kopřivku a dušnost, při větších dávkách příp.systém. reakci (daří se ale tomu zabránit). Ostatní reakce jsou mírnější, reaguje např.na rybíz, lískové ořechy, sezam, mák, atd., ale to je nyní (před jejími 2.narozeninami to tak ale nebylo, reakce byly silnější) jen svědění (a drbání se) okolo pusinky.
Dietu držím jak já (vyloučení BKM a vajec, ostatní už není oproti dřívějšku potřeba, ale do cca 2let jejího živ. byla dieta přísnější), tak ona. Nyní toho ale může už víc, třeba na lepek už nereaguje svěděním a drbáním, jahody...dost toho ještě nemám nově ozkoušeného -přiznám se, že se trochu bojím, ještě pořád mám v živé paměti, jak prudce na různé potraviny reagovala před lety
|
kili | •
|
(18.7.2009 10:30:12) - to jste fakt šikovní, že jste to odhalili tak brzo
- hladinu IgA v séru má jakou ? Pojem norma má v dané věci dva smysly
- IgE hladina - 27 měs. věku - to ještě enní vypovídající o kvantitě reakce, což je úplně jedno, když má (měla) takové projevy,
- ke strachu : naopak, měla byste být klidnější, protože s tím počítáte, ale ono to tak paradoxně bývá že se bojí ti připravení )
|
kamzyk |
|
(18.7.2009 11:59:52) Já vím, a proto si z těch moc si z těch imunol.hodnot hlavu nedělám.
Hladina IgA v séru v 18M byla 0,19g/l, v 8M 0,1g/l. Ostatní hodnoty má mírně mimo normu (např.C1 inhibitor 0,42g/l - norm0,16-0,33, C3 (0,61g/l), C4 (0,1g/l) komplement zas velmi mírně pod normu, lymfocyty (0,568) mírně nad normu, neutrofily (0,318) mírně pod).
To máte svatou pravdu, že se vždy bojí víc ti připravení. Někdy je nevědomost sladká. Jak já se vždycky třásla třeba před zkouškou...
|
kili | •
|
(18.7.2009 12:07:34) - hladina IgA 0,1 je hraniční, od 8. měs. věku nebyla kontrolována ?
- hladiny složek aktivace komplementu jsou normální, takže snad je i normální jejich aktivita, hodnoty lymfocytů a neutrofilů jsou normální a tak jak je uvádíte samy o sobě nejsou vypovídající o ničem, eosinofily nezmiňujete, to je mi divné
|
kamzyk |
|
(18.7.2009 12:19:02) IgA - byla kontrolována - v 18M byla 0,19 g/l.
Eosinofily (0,030) a basofily (0,004) jsem koukám zapomněla, to je tak, když člověk zároveň vaří oběd
|
kili | •
|
(18.7.2009 12:33:34) - takže IgA je OK
- eosinophilie žádná, takže jste v klidu ))
|
kamzyk |
|
(18.7.2009 13:01:50) Eosinofily - chronický alerg.zánět, boj proti parazitům, o eosinofilii jsem četla, ale ještě mě řekněte, proč je to u alergika tak nevýhodný nález.
|
kili | •
|
(18.7.2009 13:54:06) alergická reakce je dopovázena periferní a tkáňovou eosinophilií. Eosinophily obsahuji grabula se zánětlivými proteiny, derivované neurotoxiny, peroxidasu, kationický protein... , poškozují epiteliální buňky,¨indukují hyperresponsivitu dýchacích cest, způsobují degranulaci žírných buněk. jejich protein se váže na M2 muskarinové receptory a tak nepřímo vede k nadbytku acetylcholinu, eosinophily jsou navíc bohaté na leukotrieny, z nichž některá působí kontrakci hladkých svalů dýchacích cest, dále obsahují cytokiny, TNF, proteoplytické enzymy a další faktory, podílející se na alergickém zánětu tkání. Trochu složitější je pak vývoj eosinophilů ve dřeni. kde hraje roli RANTES, chemokiny, eotaxiny etc.
Poskládat si představu o tom, jak to funguje, je docela těžké a interpretovat pár dílčích markerů je o to těžší, o co více o vlastní alergii víte )
Eosinophilie se ale objevuje i ve fázi ústupu jiného než alergickéh ozánětu, říkalo se jim také červánky uzdravení.
|
kamzyk |
|
(18.7.2009 17:39:10) Díky za odpověď, červánky uzdravení zní velmi poeticky
|
kili | •
|
(18.7.2009 18:02:22) že jo ?!!
Když pročítáte odborné texty, psané češtinou první poloviny, ba i prvních tří čtvrtin minulého století, zjistíte, jak výstižné dává tento jazyk pojmy.
Krom toho přitom zjistíte, jak skvěle uvažovala řada autzorů. Četl jsem hematologii z padesátých let, úřasné úbahy. O lymfocytech nevědělo se vlastně nic, ale jak nádherně spekulovali o jejiich významu, to jeden žasne. A nejde jen o naše autory, S.Wright píše ve své fysiologii : zdá se, že ona prokletá trojice - histamin a polypeptidy - se vyvinula v nejspolehlivější recept pro bolest ". Z ndešního pokledu úplná bomba.
U nás byli nesmírně vzdělaní lidé v medicíně.V lékařské chemii došel k objevu, na tu dobu úžasnému, doktor Edmund Talafant. V padesátých letech přišel na to, proč je jeden bilirubin přímý a druhý nepřímý ( přímá a nepřímá reakce s diazo činidlem) - objevil vazbu na glukuronovou kysleinu. Tento zásadní objev, skre který dodnes diagnostikujeme žlioutenky, mu ale komunisti zakázali publikovat a o půl roku později za něj dostala tuším Taussigová Nobelovku. Měl jsem možnost s panem doktorem mluvit v r. 1970, celý se divil, že někdo o tom ví, rád se mi podepsal do indexu. Když profesora Bruneckého odstavili, protože nepřiznal, že genetika je buržoazní pavěda - to bylo v dobách Mičurina a Lepešinské - nestačilo jim to pro jednou, za normalisace si to zopakovali. Atd. atd., ale to je mimo eczem )
|
kamzyk |
|
(18.7.2009 23:33:33) S úžasem a očima navrch hlavy čtu váš příspěvek.
U nás byli nesmírně vzdělaní lidé nejen v medicíně. V mojí oblíbené makromolekulární chemii nelze nezmínit Otta Wichterleho, jehož životní příběh byl taky neuvěřitelný, poznamenaný normalizační nenávistí vůči jeho úžasné osobě.
Genetika - buržozní pavěda a to jsme ještě nezmínili Lysenka Koneckonců, Mendel, zakladatel genetiky, měl údajně taky české předky - prostě, máme být na co hrdí (i když - ten Mendel byl vlastně Němec, přestože narozen v ČR ).
Potřebuju konzultaci. Mám před sebou spray s obsahem carbarylu (0,7hm.%)a v sobě odhodlání ho použít na celé tělo (krom obličeje a vlasů), neb ke kožnímu se dostanu až v po a nechce se mi čekat, zvlášť při pomyšlení na příčinu, proč jej chci použít (nechci to tady říkat, ale určitě si domyslíte, proč potřebuju acaricid). Akorát - karbamáty...bývala bych raději sehnala něco s permethrinem, u něj aspoň znám dávkování a max.bezpečné dávky, tady ne a bojím se...asi bych byla ráda, kdybyste mi tu aplikaci vymluvil
|
kili | •
|
(18.7.2009 23:54:04) - Wichterle jistě, jeho příběh znám
- Lepešinská, Lysenko, to byla jedna banda, na katedře biologie v Brně se ve chvíli , kdy po smerti Stalina byli ti dva odstaveni, všichni opili, protože : Jednou publikovala Lepešinská jakousi kravinu a ti Brňácvi jim napsali, že se jim podle uvedené metodiky nedaří opakovat pokus a tak jestli by nebylo možno dodat něhjaké bližří infomrace a Lepešinská nechala všude napsat, že známíá brněnští vědci potbvrdili její pokusy ))
Málokdo také ví, že pravé neštovice zlikvidoval ze světa Raška, který vymyslel geniální strategii, taky si to odskákal za normalisace docela
Já netuším, nač zrovna potřebujete carvaryl a nač akaricid, pouřívají se vícero věcem než kjen k té nepříjemnosti, hlavně bych přemýšlel, jstli je to opravdu ono akaricidy a insekticidy resp. repelenty nemusí mít stejný účinek, víc neporadím, do pondělka bych vydržel, třeba na dithiadenu a pak by na to mohl mrknout dermatolog
|
kamzyk |
|
(19.7.2009 22:37:22) Tak zítra jedem na kožní, držte mi palce, Kili, ať se moje podezření nepotvrdí a ať vychází jen z mé panické hrůzy z tohoto. Dnes jsem byla celý den v zápřahu, i když se podezření nepotvrdí, takový komplexní úklid, řeknu vám, při pořádné fyzické práci se mozek pěkně pročistí
|
kamzyk |
|
(19.7.2009 22:39:32) PS: s těmi Brňáky mě to dost pobavilo. Nemáte ještě nějakou takovou prímovou historku, pro odlehčení? Bodla by mi, dnes.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Judy+2 |
|
(16.7.2009 8:57:13) Moc děkuji za Vaše příspěvky, nejvíce Tobě, Kamzyku za odborné vysvětlení. Takhle obšírně mi to ještě nikdo nevysvětlil. Já se hormonálních léků bojím proto, že jsem se s nima mazala celé dětství. Mám dojem, že moje ruce vypadají staře. A teď jsem se k nim musela po letech vrátit, používala jsem i na obličej - Elocom (na ruce Triamcinolon). Po zimě, kdy jsem musela Elocomem mazat obličej jednou až dvakrát týdně se mi objevily na čele tři hluboké vrásky. Je mi 30, máma je dodnes bez vrásek. Tak za to dávám vinu té masti. No, možná se mýlím.
|
|
|
|
|
|