| Janina007 |
 |
(2.7.2009 14:43:08)
Ahoj maminky studentky, jsem taky jednou z vás, a teď zrovna řeším menší problémy s diplomovou prací. K ukončení studia mi chybí dopsat diplomovou práci, mám šibeniční termín za 14 dní, navíc mi situaci ztěžuje fakt, že pokud diplomku neodevzdám zaplatím si 17. tisíc za prodloužení studia. Diplomku mám založenou na dotazníku, kde zjišťuju konflikt mateřství a studia, s čímž mám problémy. Proto jsem vás chtěla moc poprosit o popsání všech možných situací, kdy je problém skloubit mateřství a studium, bez čeho to nejde, co vidíte jako největší problémy jako matky studentky ať už ve výchově dítěte, nebo při studiu. Děkuju vám moooc.
|
| briggitta | 
|
(2.7.2009 15:05:16)
Když sem dáš dotazník nebo ho pošleš, tak ti ho velmi ráda vyplním.  Ale přiznávám, že na slohovky fakt nemám čas.  Já práci odevzdávala k 30.6, ale už jsem si o rok prodloužila studium, takže školné jsem taky platila.  Holt s dětma to jde hůř a všechno trvá nějak déle či co. 
|
|
| Helois+Hela03/06+Dia07/09 | 
|
(2.7.2009 15:17:15)
To vypadá, že ten dotazník budeš teprve vytvářet, ne?
Já vidím největší potřebu mít podporu rodiny a okolí, dostatek hlídacích osob a jako negativum, že v okamžiku, kdy máš nejvíc práce - zkoušky, diplomka, tak rpostě musíš omezit čas strávený s dítětem a to je někdy na psychiku (matky) docela náročné - vlastní zkušenost....
|
|
| Levandulka+3 | 
|
(2.7.2009 15:17:42)
Já mám teď času dost - musím už před porodem převážně ležet , takže ti ráda nějakou slohovku na toto téma napíšu, sice už mám studium pár let zdárně za sebou, ale na dobu, kdy jsem studovala s břichem, mimi a dalším břichem si živě pamatuju!Ale pošli prosím ten dotazník nebo to aspoň trochu specifikuj....
|
|
| Nika + 3 | 
|
(2.7.2009 15:35:04)
O dotazníku tady není řeč, Janina píše, že prosí popsat všemožné situace... Mně konkrétně se Honzík narodil teprve před dvěma měsíci, zrovna v době, kdy jsem před sebou měla hodně náročné zkoušky (studuju medinu). Studium mi hodně ulehčuje to, že bydlím s lidmi, co studují to samé, co já. Takže když už jsem do školy nemohla kvůli rizikovému těhotenství, všechno mi nahrávali na diktafon. A když máme zkoušky, tak se je snažíme dávat na ten samý den kvůli tomu, abych Honzu mohla brát s sebou a spolubydlící můžou hlídat, když jsem zrovna zkoušená.
Je to docela nápor, jsem teprve na začátku a přiznám, že nevím, jestli to vůbec dám Moje rodina bydlí úplně jinde a tatínek dítěte s náma nechce mít cokoli společného. Takže moje opora je jen v těch spolubydlících. Tím myslím hlídací oporu.
Těžké mi přijde to, že se nemůžu učit, když já uznám za vhodné, ale jen tehdy, když zrovna Jeníček spí. Ale s tím jsem, samozřejmě, počítala.
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(2.7.2009 15:43:14)
Elčo, ona píše, že:
Diplomku mám založenou na dotazníku, kde zjišťuju konflikt mateřství a studia, s čímž mám problémy.
čili to chápu tak, že potřebuje mít ty dotazníky vyplněný... Taky jsem to takhle měla jako praktickou část bakalářky.
|
| Nika + 3 |
|
(2.7.2009 15:44:52)
Aha, v tom případě bude dělat dotazník asi až pak
|
|
|
| Levandulka+3 |
|
(2.7.2009 16:51:55)
Elco, klobouk dolů! Studovat medicínu s dítětem mi přijde docela šílené!! Manžel medinu studoval, tak si dokážu představit, jak je to náročné ...No a hlavně to tím studiem nekončí, je to časově a psychicky náročné i dál, chce to mít opravdu velikou oporu, když máš u toho děti...Máš fakt můj obdiv !!
|
|
| Ananta | 
|
(2.7.2009 17:27:37)
Teda Elco smekám. Jsi třída tohle zvládat.
|
|
|
| Rybka24 | 
|
(2.7.2009 16:10:11)
Ahoj. Pro mě je největší problém docházet pravidelně do laboratoře-dělám chemii, zbývá mi diplomka a státnice. Ale jak mám měřit třeba dvanáct hodin v kuse, když mám malý dítě (rok a půl) a malej je na mě dost fixovaný. Teoretickou diplomku mi nepovolili. Je ot hrůza, na školku nárok nemám. Ještě že babičky hlídají. Kdybych tušila, do čeho jdu, tak bych na magisterké nešla:(
|
|
| Raduza | 
|
(2.7.2009 17:57:22)
Já začínala, když dceři byly dva, to mi přišlo celkem v pohodě. BYla jsem ve čtvrťáku, když jsem porodila ve zkouškovém druhého  . Ještě v šestinedělí jsem šla na zkoušku. Docela jsem se celých pět let bála toho, že děti onemocní a já nebudu moci na seminář. Hlídání jsem měla jen jednou v týdnu a semináře byly povinné a někteří vyučující nepromíjeli ani jeden a muselo se chodit jindy (v lepším případě) nebo až další semestr nebo rok. To byla docela noční můra. Nicméně se to ani jednou nestalo . Náročné bylo období, kdy malý nespal a já si nemohla po poledni psát ani ty seminárky a přípravu do školy. Moc by se bývalo hodilo ještě aspoň jeden volný den na učení a přípravu, možnost zajít do studovny, na nějakou přednášku. Možná , kdyby ses zeptala loni, tak odpovím jinak, ale už mám rok po škole a ta doba mi připadá zpětně fajn . Nemyslela jsem na ptákoviny a nezaobírala jsem se tím, jestli je doma uklizeno, vyžehleno ... a jeden den v týdnu jsem si odpočinula ve škole .
|
|
| jana38 |
|
(2.7.2009 19:59:38)
Já začínala VŠ s dvěma dětma, které už byly v podstatě samostatné a hlavně nekojené. Na konci prvního ročníku jsem neplánovaně otěhotněla potřetí a zimní zkouškové druhého ročníku mi vyšlo akorát do šestinedělí, takže jsem poslední zápočet v semestru dělala dva dny před porodem a první zkoušku už 14 dní po porodu. To ještě nebylo tak hrozný.
Blbý byl další semestr, kdy jsem kojila několikaměsíční dítě a zároveň měla školu (studuju dálkově, tj. každé tři týdny dva-tři dny ve škole od rána do večera, 12 hodin v kuse). Takže skloubit přednášky s nepředvídatelným kojencem, u kterýho se nedalo dopředu vychytat, kdy dostane hlad (nenávidím kojení podle hodin a na UM jsem mimino rozhodně převádět nechtěla) a který odmítal odstříkané MM z lahve a i jakýkoliv dudlík na uklidnění byl docela záhul.
Většinou to vypadalo tak, že jsem nakojila mimi, došla do školy, seděla deset minut na přednášce, odvolala mě babička, že dítě má hlad, doběhla jsem k ní (bydlí naštěstí nedaleko školy), nakojila jsem, mimi usnulo, doběhla jsem zpět do školy, seděla dvacet minut, odvolala mě babička atd., tak to šlo celý, celičký den. Takže co mě by nejvíc usnadnilo školu v tu chvíli by byla nějaká herna pro děti ve škole nebo odpočinková místnost, kde by mohla babička hlídat děti a mě by se tam líp odbíhalo na kojení (kromě mimina hlídala i dvě starší děti).
Ale jo, nakonec to klaplo, letní zkouškový už mám taky za sebou a na podzim už bude mimino starší a třeba si dá i nějakej příkrm kromě prsa.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(2.7.2009 20:52:10)
Já jsem studovala napřed při práci a poslední ročník a diplomku při dítěti. Snazší mi to přišlo s dítětem - z práce chodit na semináře se prostě nedalo, s dítěte se to dalo v pohodě a pravidleně. ALE - měla jsem pohodový kojený spavý tichý dítě. Jak zavrněl, šupla jsem ho pod triko, napil se, usnul, dala jsem do kočárku, často si nikdo skoro ani nevšimnul, že jsem malýho nakojila a on usnul.
U odpoledního semináře mi pomáhalo, že pár lidí, co čekávalo na další seminář po nás, mi mimono bralo ven na kočíkování, to byla velká pomoc.
Měla jsem sešťouchaný všechny semináře do 2 dnů, takže jsme trávili ve škole čas od 9 do 18, s 2 hodinovou pauzou na oběd, abychom to oba měli v klidu.
Diplomku jsem psala za asistence mojí mamky, která mi dítko přes den hlídala a já seděla zavřená v pokoji a psala diplomku a pak se učila na státnice. Bez tohoto servisu si to nedokážu představit. (jo, do toho jsem už zase i pracovala, malýmu bylo u státnic 2 roky).
Bojovala jsem s nemocema - nechtěla jsem 5 měsíční mimčo brát do školky v období podzimních chřipek... Učení bylo šílený a po nocích (nastupovala jsem na ŽL zpět do práce v 5 měsícíh u syna). Psaní seminárek katastrofa, protože v noci už jsem se soustředit nemohla a přes den mi trvalo dlouho, než jsem se dostala k tématu, přeladila a začala psát... a dítko se vzbudilo :-/. Pomohla by mi možnost jít do studovny, kde by byl hlídací koutek. Takhle jsem si "kradla" Klementinum alespoň v podvečer, kdy jsem jezdila za mužem do práce, předala mu dítě a šla do studovny alespoň na 2 hodiny.
Studiu s dítětem nebyla jenom moje záležitost, ale celé rodiny, bez jejich podpory a aktivní účasti bych to nezvládla. A být druhé dítě první, nezvládla bych to vůbec - tak živé a vokální dítě, neusínající u kojení, by na semináři nikdo nestrpěl .
Mmch - u nás byla úžasná i podpora kantorů, nikdo mě s miminem nevyhazoval. Snažila jsem se teda být maximálně ohleduplná, aby malý nenarušoval výuku - ale taky se mi jednou stalo, že ho kolegyně přivezla z venku, já zrovna něco prezentovala u tabule a kluk řval za dveřma, tak jsem musela vyběhnout, vzít ho do náruče /on ztichnul/ a doodprezentovat to s ním (sklidila jsem za to vysoký počet bodů - jako za kreativní řešení situace )
|
|
| Janina007 |
|
(2.7.2009 21:19:08)
Teda smekám před vámi všemi, snad dneska večer dokončím dotazník- malej už spí, a zítra bych vám ho s dovolením předala na vyplnění, jste moc hodné. Zatím moc děkuju maminy
|
|
|
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)