Šešule |
|
(20.5.2009 12:54:49) Mám sedmnáctiměsíčního syna a studuju magisterský obor- denní studium (Mám občas hlídání). Moc bych chtěla dalšího potomka, ale vím, že dvěma dětma bych školu nezvládala. Dálkově svůj obor studovat nemůžu. Tak mě zajímá: Kolik dětí jste měly, když jste končily studium? Studovaly jste dálkově, nebo denní?
|
Hudba Ainur |
|
(20.5.2009 13:07:39) 3 děti - začala jsem studovat bezdětná, a skončila třídětná, studovala jsem kombinovaně (dvakrát ročně 3-4 týdny v kuse), poslední dítko se narodilo 3 měsíce před státnicemi Bez pomoci skvělé tchyně, která mi děti hlídala, bych to nezvládla.
|
Mirka+L+O |
|
(20.5.2009 13:19:48) Já jsem začala dálkově bakaláře s dvouletou a za měsíc státnicuji, dcera bude mít pět a syn taky pět, ale měsíců... tak snad to dopadne... ale bez pomoci obou babiček.. nevím, nevím... ale zase jsme při tom ještě postavili barák
|
Šešule |
|
(20.5.2009 13:24:12) Nebýt tchýně, taky by se mi studovalo hůř. Ale říkám si, že jí nemůžu pověsit na krk další dítě
|
Monča+Kačka(5/04)+Martin(8/06) |
|
(20.5.2009 13:27:07) Když jsem dělala státnice,byly dcerce 2 roky a malej se narodil 3 měsíce po státnicích,při něm jsem psala ještě diplomku,ale to šlo,malá byla ve školce a on byl moc hodnej,spinkal,tak jsem měla čas,ale bez podpory mých rodičů bych to nezvládla.
|
|
|
|
|
zuuzaa-4/06+11/08 |
|
(20.5.2009 13:26:22) šešule starší byly 2 a s mladší jsem byla v šestém měsíci,když jsem dodělala školu.Při první,jsem měla přerušené studium na rok...docela dobré řešení,ale jsem jedna z HODNĚ mála,která se po přerušení vrátila do školy,většině už se nechce
|
Šešule |
|
(20.5.2009 14:06:07) Na to, že budu státnicovat s břichem (ve třetím měsíci, takže by to nebylo plnohodnotný břicho), jsem spoléhala taky, ale nakonec jsem je musela odložit a státnicovala jsem s půlročním kojencem.
|
|
|
kaMyš |
|
(20.5.2009 14:20:01) Denní studium, první dva roky bez dětí, pak přibývalo každé dva roky jedno dítě. Dokončila jsem letos, po 8,5 letech se skore tři děti. Ale mohla jsem počítat s podporou rodiny (manžel, máma, švagrová) a to denní studium nebylo až tak úplně denní, jen pár předmětů mělo povinnou docházku a jinak jsem chodila jen na to, co mi připadalo přínosné. V zásadě mi studium (s tou podporou, co jsem měla) přišlo snadnější s dětmi než při práci.
|
|
Dagmar Bartůšková |
|
(20.5.2009 15:30:46) Mezi druhákem a třeťákem jsem porodila první dítko, pak rok přerušení a státnicovala jsem s pupkem sedmý měsíc
|
|
Gábi_Smolíková |
|
(20.5.2009 16:22:36) Téda tady to z diskuse vypadá, že bez podpory babiček (či jiných členů rodiny) se s dětmi studovat nedá Já mám děti tři, za sebou teda pravda zatím jenom první ročník kombinovaného studia, ale úplně bez podpory babiček. Těch pár dní v roce kdy je škola mi pohlídá manžel (na oplátku zase já jemu - studuje jinou VŠ a je ve třeťáku) a učíme se oba po večerech.
|
Hudba Ainur |
|
(20.5.2009 18:28:45) Kačko, když ti hlídá manžel, je to jako když hlídá kdokoli jiný. Ale děti s sebou prostě do školy tahat nejde, někdo se o ně musí v tu dobu postarat. A ono to bude narůstat, hlavně až budeš potřebovat se soustředit delší dobu v kuse - třeba na práci na doiplomce. Pak zjistíš, že buď jedině s plnohodnotným hlídáním, a nebo bez něj po nocích a padneš vysílením Držím palce.
|
Lenka | •
|
(20.5.2009 20:55:48) Taky si myslím, že bez hlídání to nejde - hlídání při zkouškách a naučit se všechno po nocích taky nelze.
Smůlu má ten, kdo má nefunkční babičky a manžel takovou práci, kdy si nemůže udělat kdykoliv čas podle toho, jestli má manželka zkoušky.
Pak nastupuje priorita - jeho zaměstnání, protože z něčeho se žít musí.
|
|
|
|
|